Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Výukový blok voda
4,5 (2 hodnocení)
Ve 4. ročníku zařazuji do výuky projekt Voda, který prolíná předměty český jazyk, matematika, vlastivěda, přírodověda a hudební výchova.
Žáci v bloku 12 hodin (projektové vyučování) studovali vodu v jejích různých projevech a zobrazeních, včetně zobrazení v naučné a krásné literatuře.
V uvedené dvouhodinovce jsem navázala na předchozí práci a pak žáci četli samostatně k tomu účelu přinesené naučné texty. Hodina byla zaměřena na sdílení o přečteném, využitá metoda práce je variací metody popisované jako Učíme se navzájem. Žáci si sdělovali, co se dozvěděli nového, ale v další fázi měli připravit společnou prezentaci nových informací pro ostatní.
Prezentace probíhala v prostoru, který je ve třídě vyčleněn speciálně pro sdílení nových informací získaných studiem. Samotným závěrem bylo shrnutí nových poznatků a vyhodnocení hodiny, které jsem provedla.
Dvouhodinovka měla uzavřít celý vyučovací blok, ale protože ještě nebyly vyhodnoceny některé pokusy a uzavřeny všechny diskuse, bylo se žáky dohodnuto, že blok dokončí a vše zhodnotí v bloku hodin, který následuje příští den. Výuka proběhla na ZŠ a MŠ Všenory.
Cíl výuky
Cíl na úrovni definice čtenářské gramotnosti
Žák:
vyhledá informace v textu, který je zřetelně členěn a informace jsou graficky zvýrazněné (např. v učebnici);
žák se rozhoduje o tom, které informace jsou důležité, do jaké míry jsou důvěryhodné, které potřebují ověřit nebo doplnit;
formuluje shrnutí přečteného vlastními slovy, zaměřuje se jen na podstatné;
při čtení rozpozná, že slovu nebo myšlence nebo pasáži textu neporozuměl a hledá možnost porozumění u sebe, spolužáků a v jiných zdrojích informací;
vyjádří, jaké poučení si z textu pro sebe odnáší;
vyjadřuje, co se mu na textu líbí a proč, a co se mu nelíbí a proč;
sdílí své myšlenky a závěry se spolužáky, o svých myšlenkách a závěrech se spolužáky diskutuje, naslouchá jim a odpovídá na otázky.
Očekávané výstupy vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, RVP ZV, 1. stupeň, 2. období
Žák:
objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka;
zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat;
V dalších částech projektu:
založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu.
Cíle na úrovni klíčových kompetencí
Cíle v oblasti kompetence k učení
Žák:
vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě;
samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti.
Cíle v oblasti kompetence sociální a personální
Žák:
přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.
Cíle v oblasti kompetence komunikativní
Žák:
formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu.
Mezipředmětové vztahy
Český jazyk a literatura – složka komunikační a slohová výchova:
Žák
čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas;
rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává;
volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru.
Kontext
Jsme klasická, plně organizovaná základní škola. Naši školu navštěvuje 138 žáků.
Ve třídě je zařazeno 17 žáků, učím zde první rok.
Nadaní žáci dostávají náročnější práci, např. někteří žáci již dokazují, že mohou vyhledávat informace podle zadaných klíčových slov. Škola nemá kvalitní technické vybavení, v naší budově 1. stupně máme k dispozici pouze jeden počítač, ve sborovně. V budově pro vyšší ročníky je zřízena počítačová pracovna.
Třída = loď. Žáci třídy jsou „námořníci“, objevitelé, již od první třídy. Třídní pravidla jsou transparentní, vyvěšená na dveřích, kdo je opakovaně nedodržuje, je pirát. Tomu odpovídá výzdoba ve třídě, např. kormidlo a delfíni na stěnách třídy, ukázky výtvarných prací. Na jedné z nástěnek visí myšlenková mapa projektu Voda, na druhé nástěnný obraz Ryby našich vod.
Východiska
Čtenářská gramotnost je plně integrována jako cíl; pravidelně zařazuji do výuky metody rozvíjení čtenářské gramotnosti.
Realizace – postup a metody
Pro inspiraci uvádím popis projektu.
Přehled používaných metod a postupů
brainstorming
metoda „popcorn“
„Učíme se navzájem“
evokace
uvědomění si, reflexe
komunitní kruh
diskuse
práce ve skupinách
vyhodnocování dat
Projekt začal tvorbou myšlenkové mapy – co vše nás napadá, když se řekne „voda“. Zaznamenávali jsme „nadřazené“ pojmy a v závěru tvorby mapy jsme si položili a zaznamenali otázky, na které bychom chtěli odpovědět. Na mapě světa jsme začali porovnávat a vyvozovat množství vody na Zemi, jmenovat oceány, moře, vyhodnocovat množství sladké a slané vody (zlomky, procenta). Dále žáci zakládají pokus na výrobu soli odpařováním mořské vody, definují význam vody na Zemi, rozdělují vodu z různých hledisek a podle významu. Zopakují si koloběh vody pomocí obrázku, jeho význam pro vznik sladké vody, a rozlišují vodu v různých skupenstvích, uvádějí podmínky nutné pro přechod jednoho skupenství do druhého. V oblasti regionu určují zdroje vody, jmenují vodní toky a plochy a postupně se dostávají k vodním tokům a nádržím v ČR (včetně zajímavostí).
Žáci vyhledávají informace o obsahu minerálních látek na obalech potravin a minerálních vod, včetně ochutnávky jednotlivých druhů neperlivých vod a minerálních neperlivých vod a jejich vyhodnocováním podle vůně, chuti a celkového dojmu z vody. Místa výskytu jednotlivých vod vyhledávají a zaznamenávají na mapě. Významnou částí projektu je také seznámení s jednotkami objemu, kterým předcházel pokus – skleněná malá miska plně naplněná vodou se dala do mrazničky a následný den se její obsah vyplnil průhlednou skleněnou větší misku. Žáci sledovali „ledovec“ – zcela jiný objem vody v původní misce a ponor ledu v misce větší. Odvozovali situace, kde se s tímto úkazem setkali a jaký dopad to mělo. Ve skupinkách řešili měření objemu jednotlivých skupenství (změnu skupenství – změnu objemu).
Další část projektu se zabývala významem vody pro živé organismy, tj. příjmem vody živých organismů, zvířat a rostlin. I tuto část provázel pokus. Do vázy s inkoustem a do další vázy s nastříhaným červeným krepovým papírem si žáci dali květy bílé listopadky. Zjišťovali, kudy se dostává voda do těla rostlin, ve kterých částech rostlina zadržuje vodu, zda kratším stonkem rychleji dojde k probarvování a zda k němu vůbec dojde. Příjem vody u živočichů komentovali – pitím, potravou, pokožkou. Došli k vylučování ledvinami, vylučovacími orgány, pocením. Tato část projektu plynule přecházela k tématu společenstva vodních ploch. Žáci zdůvodňovali vzájemné vztahy mezi organismy a nacházeli shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí. Jmenovali faunu i flóru vodních ploch. Došli ke vzniku života ve vodě (v těle rostlin a živočichů jsou buňky obsahující slanou vodu). V projektu se objevilo téma živelních pohrom, první pomoci, vodních sportů, spotřeby vody v domácnosti, vodních elektráren, čističek odpadních vod, ochrany vodních zdrojů, zajímavosti ČR a světa (Bajkal, Mrtvé moře, Mariánský příkop...), dopravy a profesí spojených s vodou, pitný režim a ochrana zdraví, slova příbuzná, slovní druhy, řešily se grafy i tabulky, zpívaly se písničky s tematikou vody, tvořily básně, vzpomínaly se přísloví a pranostiky...
Žáci v průběhu projektu odpovídali na otázky ústně i písemně (např. formou testíku).
Průběh hodiny
Hodinu jsem zahájila připomenutím, co jsme v projektu Voda již dělali. Vyzvala jsem žáky, aby každý řekl větu – co už jsme se dozvěděli. Žáci odpovídali, jeden po druhém, zvedali se v lavicích, každý se svým příspěvkem (metoda popcorn). Žáci uváděli informace, kolik je vody na Zemi, co jsou minerální vody, ledovce, pamatovali si, že život začal v moři, uváděli důkazy. Pokud tomu tak nebylo, vedla jsem je k zdůvodňování a uvádění argumentů.
Připomněli jsme si výsledky badatelské aktivity z minulé hodiny, kdy jsme dokazovali, že ledovec má nad vodou menší část než pod vodou.
Žákům jsem sdělila, že v následující dvouhodinovce budeme projekt Voda dokončovat.
Ve třídě mají žáci k dispozici knihy, které jsem jim přinesla já nebo oni sami z domova. Vyzvala jsem je, aby si každý vzal z knihovničky ve třídě jednu knihu, žáci si je mohli vzít do lavice či na koberec, vybrat si pohodlné místo k práci. Pro tuto činnost si všichni zvolili své místo v lavici. Pracovat budou i ve dvojici, sedli si tedy tak, aby v každé lavici seděli dva žáci. Úkolem je vyhledávat v encyklopediích další, pro ně nové informace, které souvisí s vodou. Seznámila jsem je s postupem práce: nejprve si článek najdou, vyberou a přečtou, pak o něm napíší 2–3 věty. Vedu žáky k tomu, aby věty neopisovali z knih, ale tvořili vlastní text. S kamarádem se budou vzájemně informovat o tom, co zjistili. Potom si vymění své nalezené články, přečtou si je a v diskusi proberou, zda jejich informace byla výstižná a úplná, sdělí si, co je ještě třeba doplnit. Potom bude následovat prezentace i pro ostatní. Celý postup jsem pro jistotu zopakovala a shrnula, nabídla jsem pomoc jednotlivcům a slabším žákům ve třídě. Připomněla jsem, že je nutné vyhledávat opravdu nová fakta, nikoli ta, o kterých jsme již hovořili. Na tuto část jsem naplánovala asi 15–20 minut.
Informace si jdou žáci předávat dozadu na koberec, postupně se tam shromažďují. S sebou si nosí listy papíru se svými zápisky. Respektuji různé nároky na čas, ti rychlejší si mohou znovu číst v encyklopediích.
Závěr činnosti ohlašuji tak, že si stoupnu před lavice, zvednu pravou ruku, nemluvím, žáci se usazují v lavicích, nemluví také a svou připravenost k další práci dávají najevo také zvednutím ruky.
Vyzývám žáky k prezentaci pro celou třídu. Přesunou se dozadu, sedí na koberci či na polštářích, v půlkruhu. Znovu se ptám: „Bylo nám jasné zadání? Kdo chce začít první s prezentací?“
Vystřídají se všichni žáci. Podařilo se jim najít nové informace o životě v moři, nejdelších řekách, vodopádech, rybnících i podzemních vodách.
Po prezentaci každého žáka jsem se vždy zeptala: „Má pro nás a náš život tato prezentace význam? Jaký? Proč?“
Při výběru dalšího prezentujícího jsem se ptala žáků, zda má někdo další připravenou informaci, která navazuje na předchozí.
Po ukončení prezentací se žáci mohli vydat zpět do lavic, na kterých zůstaly otevřené encyklopedie, a podívat se na články, které je při prezentaci nejvíce zaujaly.
U: „Jaký druh knihy jsme použili?“
Ž: „Literatura odborná, naučný text.“
U: „Jaký ještě může být text?“
Ž: „Zábavný, pohádky, časopisy...“
U: „Encyklopedie je soubor poznatků.“
U: „Komu se to dobře četlo?“
Ž: „Jsou tam nová slova, cizí slova.“
Hodnocení na závěr hodiny
Kroužek
Všichni mají prázdné ruce, hodnotíme takto – dřep = hodně nás to bavilo
Stojíme = vůbec nás to nebavilo
Otázky
Jak jste pracovali?
Jak vás těšily pokusy?
Koho bavilo vyhledávání informací?
Kdo se dozvěděl alespoň jednu informaci významnou pro váš život?
Chtěli byste se ještě věnovat jiné otázce?
Koho to bavilo?
Jak se vám pracovalo ve dvojicích?
Učitelka vedla žáky k pozitivními hodnocení jejich práce, tím, že se jich znovu ptala na důvody jejich hodnocení a vyzývala je k diskusi o nich.
U – Já vyhodnotím projekt Voda až zítra. (Tak to žáci chtěli.)
U – Největší radost mám, že vás to bavilo.
Návaznost
spotřeba vody – úkol na pátek; uzavřením projektu je povídání si o domácí spotřebě vody. Kolik vody spotřebuje naše rodina za 1 týden? - finanční a environmentální výchova
Využité zdroje, pomůcky a způsob jejich využití
Ve třídě máme encyklopedie, jsou to knihy, které si žáci přinesli z domova a mají je pro svou práci ve třídě vždy k dispozici. Přináším pro žáky také své vlastní knihy.
Reflexe
Autorčina reflexe sledovaného PDP
Jedná se o příklad dobré praxe, protože žáci cíleně dosahují dovedností, které svědčí o jejich čtenářské gramotnosti, může být využit při výuce i v jiných školách.
Shrnutí a zhodnocení kvality PDP ze strany VÚP
Hlavním cílem rozvíjení ČG bylo
Žák:
vyhledá informace v textu, který je zřetelně členěn a informace jsou graficky zvýrazněné (např. v učebnici);
žák se rozhoduje o tom, které informace jsou důležité, do jaké míry jsou důvěryhodné, které potřebují ověřit nebo doplnit;
formuluje shrnutí přečteného vlastními slovy, zaměřuje se jen na podstatné;
při čtení rozpozná, že slovu nebo myšlence nebo pasáži textu neporozuměl a hledá možnost porozumění u sebe, spolužáků a v jiných zdrojích informací;
vyjádří, jaké poučení si z textu pro sebe odnáší;
vyjadřuje, co se mu na textu líbí a proč, a co se mu nelíbí a proč;
sdílí své myšlenky a závěry se spolužáky, o svých myšlenkách a závěrech se spolužáky diskutuje, naslouchá jim a odpovídá na otázky.
Žák pracoval s naučným textem, který si sám zvolil. Z textu vybíral podstatné informace, které pak sdělil ve dvojici a poté celé třídě. Pokud nerozuměl zadání nebo textu, zeptal se učitelky, mohli spolupracovat ve dvojici. Zápis neprováděl opisem vět, ale vlastními slovy. Volil si tempo práce.
Při společné reflexi žáci shrnovali přečtené, diskutovali a hodnotili.
Cíl byl těmito činnostmi naplněn.
Výuku přímo sledovali pracovníci VÚP: Zvláště bychom chtěli ocenit, že paní učitelka individuálně pracovala se žáky, poskytovala jim účinnou pomoc, instrukce a úkoly byly diferencované podle schopností žáků. Také proto byla ve třídě pozitivní pracovní atmosféra, žáci se cítili dobře. Svůj dobrý pocit vyjádřili při závěrečném hodnocení.
Budoucí perspektiva PDP
Uvedený PDP může učitelům ve školách jako zdroj inspirace, jak rozvíjet ČG v běžných hodinách a v běžných třídních kolektivech. Představuje některé konkrétní vyučovací metody rozvíjení ČG v praxi.
