Výuka matematiky v jazykově a kulturně heterogenních třídách

Proces začleňování zvyšujícího se počtu žáků-cizinců na českých školách s sebou nese spoustu problémů: jazykových, obsahových i kulturních. Příliv migrantů do vyspělejších částí světa staví vzdělávací instituce před řadu výzev, a to včetně problémů s tím, jak nově příchozí školou povinné děti a mládež integrovat do místních škol.

V mnoha zemích, i když to není vždy pravidlem, neumějí nově příchozí děti jazyk výuky. V průměru trvá čtyři roky, než takový žák získá jazykové schopnosti srovnatelné s vrstevníky ve třídě. Kromě toho má ale žák za sebou vzdělání v jiné zemi, jehož obsah není vždy známý. Lišit se mohou nejen tematické celky, se kterými se žáci ve škole seznámili, ale také metody a způsoby práce v hodinách.

Velkým problémem také může být spolupráce rodičů se školou. I na tuto oblast je třeba se zaměřit a snažit se vztah mezi rodiči-přistěhovalci a školou i učiteli rozvíjet a vylepšovat. Je také třeba počítat s tím, že rodiče nebudou umět svým dětem pomáhat při domácí přípravě, a toto znevýhodnění dětí cizinců také v přípravě hodin a práce zohledňovat.

Autory materiálu jsou Antonín Jančařík, Hana Moraová a Jarmila Novotná (PedF UK). Materiál vznikl pod vedením Jitky Tůmové a Jitka Altmanové  v rámci úkolu NÚV Čeština pro žáky-cizince v lednu 2016. Text odkazuje na celou řadu výzkumů, šetření a dalších zdrojů, které zde vzhledem k rozsahu nemohly být zmíněny. Obsahuje také ukázky úloh, testů nebo úprav a další příklady ze zahraničí. Kompletní verze je v příloze.