Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Výtvarné techniky pop-artu
1,3 (3 hodnocení)
Autorka se v příspěvku nechala inspirovat výtvarnými technikami pop-artu. S těmito technikami nás autorka seznamuje jak v rovině teoretické, tak i v rovině praktické. Autorka uvádí několik příkladů činností zaměřených na získání zkušeností s pop-artovým uměním.
Současné dítě žije ve světě plném reklamy, pestrobarevných plakátů, filmů. Má své idoly (zpěváky, herce nebo sportovce), obdivuje restaurace McDonald´s, miluje bonbóny, zmrzlinu či čokoládu. A právě na konzumní svět reagovalo umění pop-artu.
Co je to pop-art? Pop-art se objevil ve výtvarném umění koncem padesátých let dvacátého století. Největšího rozkvětu dosáhl v letech šedesátých. Pop-artové umění zasáhlo několik evropských zemí, zejména Anglii, Francii, Itálii a Německo, avšak největšího rozmachu dosáhlo v USA. Pop-art je zkratkou pojmu populární umění. Poprvé použil tento název anglický kritik Lawrence Alloway v roce 1955.
Čím upoutalo umění pop-artu? Umělci pop-artu se snažili svým uměleckým projevem poukázat na rysy soudobé civilizace. Umělci reagovali na masovost a hlučnost, na svět reklamy a komerce, na erotiku, brutalitu i banalitu idolů, dokázali pozvednout i běžné či již bezvýznamné předměty do roviny umění. Tvořili neobvyklými výtvarnými technikami, pracovali na atypické výtvarné podklady, volili zajímavá témata. Malovali výkladní skříně plné zboží, hamburgery a coca-colu, plakáty či portréty slavných umělců nebo politiků, obaly na zboží, auta apod.
Pop-artisté používali malbu i kresbu, ale také koláž, dekoláž, asambláž, sítotisk, komix, modelovali ze sádry. Často však různé výtvarné techniky kombinovali. Ke své práci používali i odpadové věci nebo zbytkové materiály.
Kdo patří mezi pop-artisty? Andy Warhol, Robert Rauschenberg, Roy Lichtenstein, Claes Oldenburg, James Rosenquist, Jime Dine, Tom Wesselmann, Daniel Spoerri, Mimmo Rotella, George Segal, Allen Johnes, Peter Philips - jména patrně nejslavnějších umělců tohoto výtvarného směru.
Poznámka: Ke každé technice je uvedena i teoretická část, která je určena především učitelce. Avšak ve vhodné, a věku přiměřené, formě, lze i předškolní děti s poznatky výtvarného oboru seznamovat.
Technika dekoláže
Pomůcky k motivaci:
• obrázky stromů z časopisů, staré noviny, reklamní letáky.
Pomůcky k výtvarné tvorbě:
• staré noviny a reklamní letáky;
• nůžky, lepidlo;
• tvrdý karton z krabice od bot (přibližně formát A4);
• bílá tempera, štětec;
• jehla na pleteninu z umělé hmoty;
• barevné voskovky.
Pomůcky k teoretické části:
• libovolný plakát;
• publikace Dějiny umění, desátý díl.
Technika asambláže
Pomůcky k motivaci:
• rozmanité věci nebo části předmětů menších rozměrů - krabičky, sponky, ulomený hřebínek, kolečko od autíčka, kousek stužky, látky ...
Pomůcky k výtvarné tvorbě:
• bílý karton formátu A4;
• rozmanité věci nebo části předmětů menších rozměrů - krabičky, ulomený hřebínek, kolečko od autíčka, škeblička, kousek kožešiny ...;
• lepidlo;
• temperové barvy, štětec;
• lesklý lak ve spreji;
• kousek provázku nebo drátu, nůžky.
Pomůcky k teoretické části:
• publikace Dějiny umění, desátý díl;
• pracovní deky.
Technika koláže
Pomůcky k motivaci:
• portréty různých lidí i známých zpěváků, herců, sportovců z časopisů;
• prádelní šňůra, dřevěné kolíčky;
• staré noviny.
Pomůcky k výtvarné tvorbě:
• bílý karton formátu A2;
• staré noviny či reklamní letáky;
• vodové barvy, černá tuš, štětec, špejle.
Pomůcky k teoretické části:
• publikace Andy Warhol;
• mapa světa.
Technika komixu
Pomůcky k motivaci:
• libovolný dětský časopis s ukázkou komixové kresby.
Pomůcky k výtvarné tvorbě:
• černá tuš;
• špejle;
• štětec, barevné voskovky;
• bílý karton formátu A3.
Pomůcky k teoretické části:
• publikace Malířství dvacátého století.
Technika prostorové tvorby větších rozměrů
Pomůcky k motivaci:
• rozmanité obrázky pohárů nebo dortů z časopisů;
• deky na sezení;
• zbytky látek, barevné igelitové pytlíky;
• uzávěry od plastových lahví, plastové láhve různých velikostí;
• kousky provázků, stužek, vln.
Pomůcky k výtvarné tvorbě:
• zbytky látek, vln, kožešiny, pytloviny;
• kousky rozmanitých papírů a kartonů;
• plastové láhve různých velikostí;
• karton formátu A2;
• lepidlo, nůžky, temperové barvy, štětec, černá tuš;
• lesklý lak ve spreji;
• pracovní igelit;
• kamínky.
Pomůcky k teoretické části:
• publikace Malířství dvacátého století;
• sádra.
Technika muchláže
Pomůcky k motivaci:
• obrázky kol;
• staré noviny, barevné průklepové papíry, balicí papír, toaletní papír;
• ubrousky.
Pomůcky k výtvarné tvorbě:
• bílý karton formátu A2;
• vodové barvy, voskovky, štětec;
• rozmanité druhy papírů - staré noviny, barevné průklepové papíry, toaletní papír;
• ubrousek;
• lepidlo.
Pomůcky k teoretické části:
• publikace Dějiny umění, desátý díl.
Dekoláž je výtvarná technika, při níž se nalepí několik vrstev plakátů na připravenou plochu na sebe a do takto připravené materie zasahujeme takovým výtvarným způsobem, abychom odkryli spodní vrstvy. Místo plakátů využijeme nashromážděné staré noviny a reklamní letáky.
Praktická část
Téma: Barevný strom (pokus o dekoláž)
Charakteristika tématu: Tyto výtvarné činnosti je vhodné zařadit do tématu, ve kterém se děti blíže seznamují s tím, jak vypadá strom, jaké druhy stromů máme. Toto téma je vhodné zařadit zejména na podzim, kdy opadává listí. Děti tak mohou na základě konkrétního materiálu (listy, kůra apod.) získat poznatky o stromu. Děti mohou díky tomuto tématu a níže uvedené výtvarné technice rozvíjet svojí tvořivost a představivost.
Očekávané výstupy:
snažit se zvládat konkrétní výtvarnou dovednost;
zvládat jemnou motoriku;
zachycovat skutečnost ze svého okolí;
kooperovat a spolupracovat s ostatními.
Organizace:
práce pro jednotlivce;
tvoříme ve třídě, u stolečků.
Cíl výtvarné lekce:
seznámení s dekoláží a jejím vynálezcem Mimmem Rotellou;
rozvoj tvůrčího přístupu při práci s odpadovým materiálem - novinami a reklamními letáky;
rozvoj technických výtvarných dovedností - lepení a trhání papíru.
Poznámka: Shromažďujeme obrázky stromů z časopisů, staré noviny, reklamní letáky, krabice od bot. Výtvarnou lekci můžeme z časových důvodů rozdělit na dvě části. V jedné si připravíme podkladovou plochu k tvorbě a věnujeme se motivaci. Ve druhé se věnujeme přímo výtvarné činnosti.
Motivace:
posadíme se na koberec do půlkruhu;
učitelka ukáže dětem obrázky rozmanitých stromů, všímáme si jejich tvarů, velikostí, barevnosti;
každé dítě si vezme do ruky jeden list novin, učitelka ukáže dětem, co všechno mohou s novinami dělat - trhat papír na kousky, protrhávat kus papíru, mačkat ho, skládat papír na sebe ...;
rozdělíme se do dvojic;
každá dvojice si složí hromádku ze sedmi listů novin a reklamních letáků, zkouší z připravené hromádky vytrhnout obrys stromu.
Postup výtvarné tvorby:
na tvrdý karton si načrtneme obrys stromu;
z kartonu strom vystřihneme;
šablonu položíme střídavě na noviny a barevný reklamní leták a pětkrát ji obkreslíme a vystřihneme dle obrysu;
šablony lepíme na podklad na sebe;
vrchní vrstvu natřeme bílou temperou a necháme vše zaschnout;
do vrchní bílé vrstvy rýpeme jehlou různě hluboké a široké čáry; do vybraných čar kreslíme voskovkami, vytváříme barevný strom;
nůžkami uděláme jeden nebo dva otvory v horní části díla (dle tvaru stromu) a otvory protáhneme provázek na zavěšení.
Doporučení:
stromečky zavěsíme na větve vybraného stromu na zahradě školy a vytvoříme si krátkodobou výstavu;
hodnotíme originalitu stromků.
Teoretická část
Seznámení s dekoláží a umělcem Mimmem Rotellou
Poznámka: Vysvětlíme si pojem dekoláž. Prohlédneme si ukázku díla M. Rotelly, například v publikaci Dějiny umění - str. 173 (lze použít i černobílou fotokopii).
Učitelka vypráví dětem o umělci.
Kdo je Mimmo Rotella? Italský malíř, který nejdříve tvořil obrazy se zakomponovanými kousky natrhaných novinových papírů. Umělce později na ulicích upoutaly plakátové plochy, přes sebe bylo nalepeno několik plakátů, některé z nich byly potrhané. Inspirovalo ho to a začal tvořit plakátové podklady. Rukama v podkladu protrhával různě hluboké a různě veliké plochy, podobně jako to viděl venku v ulicích na plakátových plochách. Výtvarná technika, kterou používal, dostala jméno dekoláž. Autor chtěl prostřednictvím této techniky reagovat na atmosféru velkoměstské banality.
Prohlédneme si libovolný plakát a povídáme si, kde můžeme v ulicích plakáty vidět.
Další vhodná témata pro dekoláž:
Kouzelný domeček - podkladovou šablonu vytvoříme ve tvaru domu;
Barevný míč - podkladovou šablonu vytvoříme ve tvaru kruhu;
Vánoční nebo velikonoční ozdoba na zavěšení - podkladovou šablonu vytvoříme ve tvaru stromečku, sněhuláka, velikonočního vajíčka apod.
2. Technika asambláže:
Při asambláži vytváříme trojrozměrné výtvarné dílo, které sestavujeme a lepíme z nejrůznějších všedních předmětů, odpadních či zbytkových materiálů apod.
seznámení s asambláží a umělcem Danielem Spoerrim;
rozvoj tvůrčího přístupu při práci s odpadovými věcmi a materiály;
rozvoj citu pro kompozici a technických výtvarných dovedností - lepení.
Poznámka: Požádáme rodiče, zda by dětem schovávali po určitou dobu (například měsíc předem) rozmanité odpadové či nefunkční malé věci nebo části menších předmětů (knoflíky, část plastového autíčka, část sponky, část kolíčku apod.), rozličné zbytkové materiály - kousky látky, vlny, pytloviny. Upozorníme je na bezpečnost shromažďovaných materiálů a věcí.
Motivace:
věci a materiály položíme na hromádku;
posadíme se na koberci okolo hromádky a povídáme si, k čemu předměty a materiály, které před sebou vidíme, sloužily;
jednotlivé předměty nebo materiály si prohlédneme, ohmatáme je;
společně z vybraných materiálů sestavíme na koberci šaška.
Postup výtvarné tvorby:
každé dítě si zvolí hračku, kterou chce tvořit;
podklad si namaluje vybraným barevným odstínem - žlutou, zelenou apod.;
voskovkou si nakreslí na podklad obrys hračky;
dovnitř lepí části předmětů, kousky materiálů či věcí tak, aby z nich vytvořil svou kouzelnou hračku;
části předmětů lze domalovat temperovými barvami;
dle obrysu můžeme hračku vystřihnout nebo ji ponechat na podkladu formátu A4;
v horní části díla uděláme dva otvory; jimi protáhneme provázek na zavěšení;
finální dílo přestříkáme lesklým lakem ve spreji.
Doporučení:
hračky položíme vedle sebe na vhodné místo na zemi ve třídě, postavíme se okolo nich;
každé dítě představí ostatním svou hračku - co je to za hračku, jestli má jméno a jaké, k jakým hrám by se mohla použít apod.;
společně si pak všímáme použitých částí věcí a zbytkových materiálů, hodnotíme barevnost kompozice.
Teoretická část
Seznámení s asambláží a umělcem Danielem Spoerrim
Vysvětlíme si pojem asambláž. Prohlédneme si ukázku asambláže D. Spoerriho, například v publikaci Dějiny umění - str. 174 nebo 175 (lze použít i černobílou fotokopii díla z publikace).
Učitelka vypráví dětem o umělci.
Kdo je D. Spoerri? Švýcarský umělec Daniel Spoerri lepil poničené, staré nebo již nepotřebné předměty či části věcí na velké dřevěné desky. K tvorbě si často vybíral věci a předměty, které každodenně používáme a které považujeme za samozřejmé - talířek, hrníček, lžičku, části oblečení, někdy i kousky jídla apod. Chtěl svými díly upozornit lidi, že věci, jež každodenně používáme, si zaslouží, abychom si jich vážili. Díla domalovával barvami. Proslavil se především svými asamblážemi zvanými Obraz - past.
Další vhodná témata pro asambláž:
Kouzelný dopravní prostředek (auto, letadlo, vlak...);
Můj oblíbený obchod (cukrárna, hračkářství ...);
Co najdeme na stole při oslavě narozenin.
3. Technika koláže:
Koláž je výtvarná technika, při níž lepíme vystřižené nebo vytrhané kousky papíru, látek, novin, fotografií … na podklad. Často je koláž kombinována s kresbou nebo malbou.
práce ve třídě, na zemi (na veliký formát papíru).
Cíl výtvarné lekce:
seznámení s koláží a Andy Warholem;
rozvoj fantazie a tvořivosti při práci s odpadovým materiálem na rozměrný formát papíru;
rozvoj technických výtvarných dovedností - trhání, lepení.
Poznámka: Každé dítě si přinese s sebou několik listů starých novin nebo reklamních letáků a svou fotografii.
Motivace:
na nataženou šňůru ve třídě připevníme několik portrétů pomocí kolíčků;
posadíme se na židličky před obrázky a prohlédneme si je;
pozorujeme různé obličeje, všímáme si očí, nosů, vlasů, pusy;
posadíme se na okraj koberce, každé dítě vezme jeden list novin a z něj utrhne rukou libovolně veliký kousek papíru, z natrhaných kousků skládáme společně obličej vybrané osobnosti nebo pohádkové postavy (například vodníka);
pokud potřebujeme více kousků k dokončení portrétu, postup opakujeme, podobně můžeme skládat i ve dvojici nebo menších skupinách (například podobiznu kamaráda).
Postup výtvarné tvorby:
každé dítě si natrhá několik rozmanitých kousků papírů z novin nebo letáků;
sestaví z nich na kartonu svoji podobiznu - obrys hlavy, oči, nos, pusu, uši, vlasy, krk, ramena;
obličej i pozadí malujeme vodovými barvami;
vybrané detaily dokreslíme černou tuší, štětcem a špejlí.
Doporučení:
finální portréty zavěsíme na prádelní šňůru místo obrázků s podobiznami lidí (viz motivace);
do rohu každého dílka si autor připevní kancelářskou sponkou svou malou fotografii;
prohlédneme si podobizny, hodnotíme jejich kompozici, barevné pojetí, porovnáváme fotografie s originálními obrázky apod.
Teoretická část
Seznámení s koláží, serigrafií a Andy Warholem
Vysvětlíme si pojem koláž a serigrafie (neboli sítotisk).
Prohlédneme si ukázky děl v publikaci Andy Warhol, například - str. 15 (Marilyn Monroe), str. 31 (plechovka s polévkou), str. 34 (krabice), str. 78 (Mick Jagger). Povídáme si o nich. Na mapě si ukážeme USA a New-York.
Učitelka vypravuje dětem o umělci.
Kdo je Andy Warhol? Nejznámější umělec amerického pop-artu. Proslavil se svými reprodukcemi předmětů konzumní spotřeby (plechovek coca-coly, krabic, bot apod.) či rozměrnými portréty slavných osobností - zpěváků, herců, politiků (například herečky Marylin Monroe, zpěváka Elvise Preslyho nebo Mike Jaggera ze skupiny Rolling Stones). Často tvořil i své autoportréty.
Nejčastěji používanou technikou se v jeho tvorbě stala serigrafie, ale tvořil i koláže nebo akvarely. Pracoval ve svém ateliéru v New-Yorku na Manhattanu nazvaném Factory, kde se setkával s dalšími malíři, herci, zpěváky. Natáčel i filmy (například Sleep, 1963).
Byl nepřehlédnutelnou postavou večírků a vernisáží. Býval viděn v černých kalhotách, černém roláku a brýlích, které kontrastovaly s jeho bílými vlasy a albínskou pletí. Na krku měl často zavěšen fotoaparát. O něm a o magnetofonu prohlásil, že jsou jeho největšími láskami.
Co je to sítotisk (serigrafie):
výtvarná technika, kdy je barva protlačována na podklad přes jemné síto, které má některé části zakryté lakem.
Další vhodná témata pro koláž:
Portrét nebo postava akrobata, cirkusového šaška;
Pohádková postava - čarodějnice, vodník, princezna;
Já a moje maminka nebo jiný člen rodiny.
4. Technika komixu:
Komix je kreslený příběh, kdy některé z nakreslených postav na obrázku mluví. Jejich text je psán do bublin, které jsou součástí kresby.
Praktická část
Téma: Copak dělám v neděli (pokus o komix)
Charakteristika tématu: I když se tímto tématem zaměřujeme především na výtvarné činnosti, nabízí se mnoho dalších činností, pomocí kterých u dětí rozvíjíme např. komunikační dovednosti.
Organizace:
práce pro jednotlivce;
práce ve třídě - u stolečků.
Poznámka: Pro předškolní děti upravíme bubliny tak, že do bublin kreslíme další obrázky nebo je pouze vyplníme barvami nebo geometrickými tvary či jinými symboly. Text mohou nahradit i načrtnuté vlnovky či tečky. Dopředu se seznámíme s významem konkrétní barvy, tvaru, symbolu.
Cíl výtvarné lekce:
seznámení s komixem a umělcem R. Lichtensteinem;
rozvoj schopností výtvarné stylizace při tematické kresbě.
Motivace:
vytvoříme dvojice;
každá dvojice se postaví naproti sobě;
jeden z dvojice druhému pomocí pantomimy, gest, mimiky zkouší ukázat nějakou činnost, kterou v průběhu neděle rád dělá - spí, čte si, jezdí na kole apod.;
druhý z dvojice se snaží uhodnout, o jakou aktivitu jde, ve dvojicích se několikrát vystřídáme;
přemístíme se na koberec, vytvoříme půlkruh a posadíme se;
učitelka dětem ukáže několik stránek komixového časopisu a přečte jim z něj ukázku.
Příprava k výtvarné tvorbě:
učitelka nakreslí žlutou voskovkou na jeden karton vertikálně a horizontálně dvě čáry;
vytvoří mřížku o dvanácti políčkách;
dovnitř prvního políčka nakreslí voskovkou libovolnou postavu s bublinou a dovnitř bubliny nakreslí obrázek tuší a špejlí.
Postup výtvarné tvorby:
děti si, dle vzoru učitelky, vytvoří voskovkou na kartonu stejnou mřížku;
do jednotlivých políček kreslí voskovkou různé činnosti, které během neděle dělají.
Doporučení:
finální díla položíme na zem vedle sebe;
postavíme se okolo nich a prohlédneme si je;
jmenujeme činnosti, které rádi děláme v neděli a hledáme je nakreslené na obrázcích;
hodnotíme i využití plochy, barevných kontrastů, stylizace postav, zobrazení bublin.
Teoretická část
Seznámení s umělcem R. Lichtensteinem
Učitelka ukáže dětem ukázku díla R. Lichtensteina v publikaci Malířství dvacátého století - str. 172. Povídáme si o ní. Všímáme si stylizace postavy, barevných kontrastů, bubliny apod.
Učitelka vypráví dětem o umělci.
Kdo je Roy Lichtenstein? Americký malíř, který maloval obrazy komixovým způsobem. Začal kreslit a malovat portréty a figury lidí. Součástí obrazů byly i bubliny, do nichž psal, co jeho postavy říkají. Volil stručná slova, ale výrazná písmena. Pro malbu volil pestré barvy - žlutou, oranžovou, růžovou, červenou nebo světle zelenou. Při kresbě střídal tenké a silnější linie. Malíř pomocí této výtvarné formy reagoval na konzumní okolní svět. Jeho komixy měly satirický obsah. Umělec je autorem i soch z různých materiálů - například ze skla nebo mramoru.
Další vhodná témata na komix:
Návštěva Zoo nebo divadelního představení;
Můj výlet s rodiči;
Moje oblíbená pohádka.
5. Technika prostorové tvorby větších rozměrů:
Praktická část
Téma: Zmrzlinový pohár nebo dort (pokus o prostorovou tvorbu)
Organizace:
práce pro dvojice;
práce na zemi - ve třídě nebo v trávě na zahradě školy.
Cíl výtvarné lekce:
tvůrčí práce s odpadovým a zbytkovým materiálem;
rozvoj fantazie, kreativity a schopnosti spolupracovat s vrstevníkem na společném díle;
rozvoj technických výtvarných dovedností - stříhání, lepení;
seznámení s uměním C. Oldenburga.
Poznámka: Dopředu shromažďujeme odpadový materiál - kousky látek, vln, provázků, kožešiny, igelitů, plastové láhve apod.
Motivace:
posadíme se na deky do trávy;
povídáme si o dortech a pohárech - jaké druhy ovoce a zmrzlin mají děti rády, při jakých příležitostech si je dáváme apod.;
prohlédneme si obrázky různých dortů;
postavíme se do kroužku okolo hromádky s odpadovými a zbytkovými materiály, seznámíme se s materiálem, ohmatáme si ho;
rozdělíme se do dvojic, každá dvojice si vezme z hromádky s odpadovými a zbytkovými materiály potřebné věci a společně z nich v trávě skládá dort nebo pohár.
Příprava k výtvarné tvorbě:
nasbíráme v zahradě několik menších kamínků;
rozložíme pracovní igelity v trávě, zatížíme je nasbíranými kamínky.
Postup výtvarné tvorby:
tvoříme dort nebo pohár;
z kartonu A2 vystřihneme tvar talíře nebo misky na pohár;
na podklad ze zbytků látek, papírů, vln a dalších materiálů lepíme dort nebo pohár (z plastových uzávěrů tvoříme ovoce, z lahve nohu poháru, z vaty šlehačku apod.);
pohár nebo dort domalujeme temperovými barvami nebo tuší a štětcem;
finální dílo přestříkáme lakem.
Doporučení:
vystavíme dílka v trávě, prohlédneme si je, hodnotíme jejich kompozici;
pozorujeme, jaký materiál dvojice autorů použila, jakou barevnost zvolila.
Teoretická část
Seznámení s umělcem Claesem Oldenburgem
Učitelka ukáže dětem ukázku díla C. Oldenburga v publikaci Malířství dvacátého století - str. 173 a vypravuje jim o umělci a jeho díle.
Kdo je to Claes Oldenburg? Jeden z představitelů pop-artu, který tvořil obrovské hamburgery, sendviče a další druhy jídel z modelovacích hmot, nejčastěji z kolorované sádry. Jeho specializací byly modely velkých rozměrů a pestrých barev. Soustředil se nejen na modely jídel, ale zhotovil také několik děl z látky, papírů či jiných materiálů - psací stroj, rtěnku, umyvadlo ... K tvorbě používal i starých, již nefunkčních, věcí, které po svém uměleckém způsobu dotvořil - šicí stroj či sporák … Vybíral si převážně předměty, s nimiž se každodenně setkáváme. I tento umělec se pokusil po svém uměleckém způsobu reagovat a zachytit skutečnosti velkoměsta. Proslulým dílem tohoto autora je "Hamburger" z kolorované sádry.
Další vhodná témata pro prostorovou práci nebo modelování:
Koláč od babičky;
Můj oblíbený nápoj;
Mycí předměty v koupelně.
6. Technika muchláže:
Muchláž je výtvarná technika, kdy se papír nejdříve zmačká, a pak znovu narovná. Ve vzniklé papírové struktuře se dle fantazie zvýrazňují vybrané linie a přehyby.
Praktická část
Téma: Barevné kolo
Charakteristika tématu: Zvolené téma může být vhodnou "aktovkou" při odpoledních činnostech, nebo po dopravní výchově, kde jsou děti seznamováni např. s některými dopravními pravidly pro chodce a cyklisty.
Organizace:
práce pro jednotlivce;
práce ve třídě - na zemi.
Cíl výtvarné lekce:
rozvoj výtvarné citlivosti při práci na rozměrný formát papíru;
seznámení s muchláží, různými druhy papírů a umělcem J. Rosenquistem a jeho dílem.
Poznámka: Dopředu shromažďujeme různé druhy papírů, stačí i menší kousky - staré noviny, průklepové papíry, ubrousky apod.
Motivace:
posadíme se na koberec ve třídě;
učitelka ukáže dětem různé obrázky kol, povídáme si o nich;
ve vzduchu prstem před tělem kreslíme obrys kola;
seznámíme se s různými druhy papírů - novinami, průklepovým papírem, ubrouskem apod.;
každé dítě si utrhne z každého druhu papíru kousek, zmačká ho do kuličky a opět narovná;
z různých papírových kousků skládá dvojice dětí na koberci obrys kola.
Postup výtvarné tvorby:
trháme kousky z různých papírů, mačkáme je rukama a pak znovu narovnáváme, sestavujeme z nich na karton obrys kola;
kousky přilepíme na podklad a voskovkami na ně kreslíme čáry nebo malé skvrny;
finální díla necháme položená na pracovních plochách na zemi;
společně si je prohlédneme, hodnotíme jejich originalitu, barevnost.
Teoretická část
Seznámení s J. Rosenquistem
Učitelka ukáže dětem ukázku díla J. Rosenquista v publikaci Dějiny umění, díl desátý - str. 162. Povídáme si o kompozici, barvách, rozměrnosti díla.
Učitelka vypráví dětem o umělci a jeho díle.
Kdo je James Rosenquist? Jeden z představitelů pop-artu, který tvořil mimořádně rozměrná díla. Je autorem maleb i kombinovaných kompozic, jež dotvářel nalepováním různorodého materiálu - například kousků barevných igelitů, papírů apod. K tvorbě volil pestré a výrazné barevné odstíny - žlutou, oranžovou, růžovou, fialovou, zelenou ... Na obrazech autora je zajímavé, že do barevných ploch často ukrýval některé předměty.
Další vhodná témata pro muchláž:
Moje oblíbené zvíře;
Autobus, kterým jedeme na výlet;
Květina, kterou mám rád.
Závěr
V umění pop-artu nalezneme mnoho dalších umělců, jejichž díly je možné se, pro výtvarnou tvorbu s dětmi, inspirovat. Mezi ně patří David Hockney, Robert Rauschenberg, Jasper Johns a další.
Co je důležité udělat než se do výuky inspirované uměním pop-artu pustíme? Shromažďovat v dostatečném předstihu odpadové materiály a věci, které ke konkrétní výuce potřebujeme - staré noviny, časopisy, krabice, již nepotřebné části věcí nebo celé předměty, zbytky látek, záclonoviny, pytloviny, vlny, stužky apod. Pokud máme možnost, je vhodné si některou z lekcí (například lekci 5, která probíhá na zahradě) zdokumentovat fotoaparátem nebo videokamerou - jak její průběh, tak finální díla.
Použitá literatura: Honnef, K.: Andy Warhol. Slovart, Bratislava 1992. Leinz, G.: Malířství dvacátého století. Rebo productions, Praha 1996. Pijoan, J.: Dějiny umění (10.díl). Odeon, Praha 1981.
Slovník pojmů:
Asambláž Výtvarná technika, při níž vzniká trojrozměrné výtvarné dílo sestavené z nejrůznějších všedních předmětů a materiálů.
Dekoláž Výtvarná technika, při níž jsou z několika, na sebe nalepených, vrstev plakátů odtrhávány horní vrstvy tak, aby se částečně odkryly vrstvy spodní. Jejím objevitelem je italský umělec Mimmo Rotella. Pro účely výtvarné praxe na školách využijeme místo plakátů noviny, reklamní letáky nebo časopisy.
Koláž Výtvarná technika, při níž lepíme vystřižené nebo vytrhané kousky papíru, látek, novin, fotografií ... na podklad. Nejčastěji se koláž využívá v kombinaci s kresbou nebo malbou.
Komix Kreslený příběh, kdy některé z nakreslených postav na obrázku mluví. Jejich text je psán do bublin, které jsou součástí kresby.
Muchláž Výtvarná technika, kdy se papír nejdříve zmačká a pak znovu narovná. Ve vzniklé papírové struktuře se dle fantazie mohou zvýrazňovat vybrané linie a přehyby.
Sítotisk Grafická technika, kdy tisk není prováděn z matrice, ale barva je protlačena na papír přes jemné síto, které má některé části zakryté lakem. Jiná varianta sítotisku je fotosítotisk. Sítotisku se říká také serigrafie. Jedním z umělců, který sítotisk proslavil je Andy Warhol.
