Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Výtvarné setkání v MŠ I.
2,0 (1 hodnocení)
Příspěvek je praktickým námětem pro zážitkovou formu výtvarných setkání dětí předškolního věku - setkání s artefiletikou v mateřské škole.
Je zpracován formou prezentace (v příloze) a rozdělen do tří částí.
Obsahem I. části je teoretické vymezení pojmů a cílů, včetně prezentace úvodních prožitkových činností.
Věková skupina: 4,5 – 6,5 let Integrovaný blok: SVĚT KOLEM NÁS Tématický celek: PODZIM ČARUJE Námět činnosti: JAKÉ ŠATY MAJÍ STROMY
Obsah
Teoretické vymezení
a) pojmu artefiletika;
b) hlavního cíle a rozměru výtvarné výchovy;
c) cílů výtvarné výchovy podle Slavíka - specifikace úkolu výtvarné výchovy podle Slavíka;
d) dílčích vzdělávacích cílů vycházejících z RVP PV.
Úvodní prožitkové činnosti– zážitkové pole dětí - specifikace konkrétního úkolu a jeho vrstev, souhrn základních materiálně didaktických prostředků
a) zážitkové pole dětí v prostředí přirozeném;
b) zážitkové pole dětí v prostředí uměle vytvořeném;
c) vlastní prezentace dětí - hry, činnosti a aktivity s barvami.
a) Artefiletika je reflektivní, tvořivé a zážitkové pojetí vzdělávání a výchovy, které vychází z vizuální kultury nebo jiných expresivních kulturních projevů (dramatických, hudebních, tanečních).
Vizuální kulturou zde rozumíme výtvarné umění, vizuální stránky médií a estetické stránky hmotné kultury a přírody.
Cílem artefiletiky je obohacování kulturního kapitálu žáků, rozvíjení jejich sociálních kompetencí a prevence psycho-sociálních selhávání prostřednictvím uměleckých aktivit reflektovaných v žákovské skupině.
Cílem výtvarné výchovy je výchova vzdělaného, citlivého a tvořivého člověka. Má rozměr:
- poznávací;
- komunikativní;
- výtvarně estetický;
- humánní;
- cest k poznání;
- prožívání;
- chtění;
- učení;
- socializace;
- duševních a duchovních hodnot.
c) Cíle výtvarné výchovy podle Slavíka
1. rozvoj specificky vizuálně-výtvarných dispozic;
2. rozvoj výtvarných znalostí v pojmech;
3. rozvoj tvůrčích a exploračních schopností;
4. rozvoj vizuálně-výtvarných komunikačních schopností;
5. rozvoj dispozic hodnotově-orientačních;
6. rozvoj dispozic sociálně-psychických.
Teoretické vymezení - specifikace cílů výtvarné výchovy podle Slavíka
1. rozvoj specificky vizuálně-výtvarných dispozic
výtvarné senzibility - schopnosti organismu vnímat smyslové podněty a výtvarně je vyjádřit;
představivosti - schopnosti organismu rekonstruovat vnímanou skutečnost;
myšlení - nejvyšší formy odrazu objektivní skutečnosti.
2. rozvoj výtvarných znalostí v pojmech
papír - vyrábí se převážně z drobně rozdrceného dřeva, které se vaří s látkami rozpouštějícími nežádoucí příměsi; jde většinou o rostlinná vlákna, která se zplstí, slepí a usuší do tuhé vrstvy, následně se zválcují nebo uhladí;
tužka - psací a kreslící náčiní, skládající se z části barvící tuhy a pouzdra z pevnějšího materiálu;
štětec - výtvarná pomůcka k malování, skládající se ze štětin a pouzdra z pevnějšího materiálu; měkké štětce mají sobolí, veverčí, či hovězí štětiny; tvrdé štětce mají štětiny prasečí nebo štětiny ze syntetických vláken;
barva - výtvarná hmota k malování;
barva temperová - Vzniká rozemletím práškového pigmentu do pojicího prostředku;
barva akvarelová - Vzniká stejným složením jako barva temperová, pouze v jiném poměru pigmentu a pojidel;
tuš - černá krycí tekutina; suspenze sazí, částečně koloidního charakteru;
obraz - výtvarné dílo - U dětí předškolního věku jde o přirozené vyjádření jejich vztahu k vnímané skutečnosti (světu), realizované výtvarnými prostředky (kresbou, malbou) ve vlastním tvořivém procesu;
socha - výtvarné dílo zobrazené v trojrozměrném objektu;
model - předloha sloužící k následnému zobrazení;
malíř/ka - člověk malující nebo kreslící obrazy;
ilustrátor/ka - člověk, který svým výtvarným projevem doprovází psaný nebo tištěný text knih, novin nebo časopisu (kresbou, malbou, grafikou).
3. rozvoj tvůrčích a exploračních schopností
kreativita (tvořivost) - Aktivita realizovaná v tvůrčím procesu, jejímž výsledkem je artefakt (dílo, reálné řešení daného problému); jde o základní psychickou potencialitu člověka, která se rozvíjí z prvotní formy dispozice do aktivní a vůlí ovládané schopnosti tvůrčí produkce.
experimentace (pokusu) - Jde o proces ověřování zamýšleného postupu nebo výsledku, a to zkoušením jednotlivých dílčích úkazů akce tvůrčí činnosti.
4. rozvoj vizuálně-výtvarných komunikačních schopností
sdílení zkušeností;
sdílení a porozumění.
5. rozvoj dispozic hodnotově-orientačních
Tzn. zaměřenosti směrem ke kulturním hodnotám, jež vznikly v minulosti, ale svým významem přesahují dobu svého vzniku.
6. rozvoj dispozic sociálně-psychických
tvořit s druhými;
být k druhým vnímavý.
d) Dílčí vzdělávací cíle vycházejících z RVP PV
- rozvoj a užívání všech smyslu;
- rozvoj komunikativních dovedností neverbálních;
- rozvoj tvořivosti (ve výtvarném projevu);
- rozvoj poznatku, schopností, a dovedností umožňující pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit;
- rozvoj dovedností kooperativních;
- rozvoj schopnosti projevovat se autenticky;
- rozvoj estetického vkusu;
- rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách.
Úvodní prožitkové činnosti - specifikace konkrétního úkolu a jeho vrstev
Zážitkové pole dětí: Vnímat proměny podzimu, vyjádřit jeho barevnost a jedinečnost na základě vlastních prožitků a získaných poznatku.
souhrn materiálně didaktických prostředků
CD přehrávač;
CD relaxační hudba - Harfa I;
sušené-lisované listí;
různé druhy přírodnin;
barevné papíry;
výkresy (A1, A2, A3, A4);
štětce (kulaté č. 6-8, ploché č. 12-14);
akvarelové barvy;
akvarelové – prstové barvy;
temperové barvy;
barevné foukací fixy;
klovatina, tuhé lepidlo;
dětské nůžky;
šablony;
lupy;
sklenice s vodou;
pracovní hadříky;
pracovní zástěry;
omyvatelné ubrusy;
reprodukce obrazu;
ilustrace z dětských knih.
využitý prostor
lesy v okolí MŠ;
městské parky;
školní zahrada;
herna, třída.
Zážitkové pole dětí
a) V prostředí přirozeném (les, park, školní zahrada):
dopolední setkávání v listnatém lese (buk, dub);
dopolední setkávání v městském parku (javor, platan, lípa);
dopolední setkávaní na školní zahradě (vrba, bříza).
- pozorování a vnímání barevnosti listu;
- hledání rozmanitosti (škály) barev;
- pozorování a srovnávání tvarů a velikostí listů;
- pozorování „obrazu“ koruny stromu s přivřenými víčky = vnímání „obrazu“ barev;
- pozorování detailu barevného listí přes lupu;
- pozorování a srovnávání změn v „barevnosti“ krajiny:
a) při svitu slunce (lesklost listí, odlesk barev);
b) při podmračené obloze;
c) v mlze;
- vnímání podzimu hmatem (sběr listí a jeho třídění podle druhu, tvaru, barvy, velikosti, struktury);
- vnímání podzimu sluchem (poslech zvuků při chůzi v suchém listí; zvuků listí ve větru);
- vnímání podzimu čichem (vůně X pachy, teplota vzduchu).
b) V prostředí uměle vytvořeném (prostor třídy a herny) - prožitkové chvilky v koutku „podzimu“:
- poslech relaxační hudby (vnímání vůně listí současně s melodií a tempem hudby; porovnávání zvuku hudby X zvuku listí) CD s nahrávkou relaxační hudby;
- poslech příběhu O stromu (vnímání vůně listí současně s obsahem příběhu; rozvoj představivosti a fantazie; následná práce s ilustracemi) - FREYOVÁ, L. Sbírka motýlů;
- poslech a pohybové ztvárnění písně Vítr Škudibítr, s.37; (vnímaní vůně listí; rozvoj tvořivosti a fantazie - soulad zpěvu a pohybu) - JANOVSKÁ, O. JANECEK, O. Zpěvník pro materské školy Malým zpěváčkům;
- poslech příběhu Kam se schoval nuž (vnímání vůně listí současně s obsahem příběhu; následná práce s ilustracemi) - PETIŠKA, E. Kam se schoval nůž;
- práce s básněmi Jak si hrají lesy, s.10; Jak si hraje vítr, s.12; Jak si hrají stromy s.17; rozvoj představivosti a fantazie; následná práce s ilustracemi - HILAROVÁ, D. Jak si hraje příroda;