Výchova ke zdraví a zdravý způsob života v hodinách občanské nauky
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Výchova ke zdraví a zdravý způsob života v hodinách občanské nauky
Příkladem dobré praxe je ukázka „využití zdravého způsobu života a výchovy ke zdraví“ v hodinách občanské nauky, při níž žáci 1. ročníku společně uvažují o režimu svého dne, o způsobech a metodách učení, o druzích paměti a o zapomínání. Protože OBN má vybavit žáka poznatky využitelnými v praktickém životě, využívám ve výuce občanské nauky takové metody, při nichž se projeví u žáků jak vědomosti, tak také schopnosti tvůrčím způsobem uvažovat, logicky přemýšlet v souvislostech a využívat mezipředmětových vztahů a zkušeností z vlastního života. Žáci tedy pracují tak, že se u nich rozvíjejí klíčové kompetence k řešení problémů, kompetence sociální a personální, kompetence k učení a kompetence komunikativní. Žák tak kriticky posuzuje skutečnost kolem sebe, přemýšlí o ní, tvoří si vlastní úsudek, aplikuje poznatky z jiných oblastí, ověřuje si svoje schopnosti.
Kontext
Třídy, v nichž využívám výchovy ke zdravému způsobu života, mají 26 - 33 žáků. Od začátku školního roku jsou žáci zvyklí pracovat tvůrčím způsobem, individuálně i ve skupinách, využívám metodu projektového vyučování a diskuse a řízeného rozhovoru k uplatnění se v kolektivu. Mezi žáky 1. ročníků jsou velmi dobré vztahy, založené na vzájemném respektu a společném cíli. Přestože jsou ve třídách žáci s různým nadáním i schopnostmi a se specifickými potřebami, žáci různých zaměření a studijních oborů, dosahujeme velmi dobrých výsledků vzdělávání.
Východiska
Uskutečnění takto pojaté vyučovací hodiny je vázáno na znalost a praktické používání různých vyučovacích metod, kdy žáci dokážou spolupracovat, komunikovat, své názory opřít o argumenty a jsou zodpovědní za výsledky vlastní práce i za výsledky celé skupiny. Dále je svázáno se schopností aplikovat a také využívat svého fyzického poteciálu.
Metody tvůrčího myšlení podrobně popisují publikace PhDr. Aleny Grecmannové, např. Čtením a psaním ke kritickému myšlení (projekt z roku 1997, oceněný v USA, v Kalifornii, dnes využívaný na Univerzitě Palackého v Olomouci na Katedře pedagogiky a na dalších pedagogických fakultách) a dále např. Provazníkovo Rozvíjení tvořivosti, ISBN: 80-7079-581-6, Bedrnové Psychologické aspekty rozhodování, ISBN: 80-7079-817-3. Holt, Proč děti neprospívají.
Východiskem pro praktickou výchovu ke zdraví a zdravému způsobu života v hodinách občanské nauky ve škole i mimo ni jsou následující principy:
Spojení ducha a fyzické krásy
Všichni žáci si uvědomují, jak naše životy ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme. Vědí, že nevědomky vdechujeme, pijeme i jíme velké množství škodlivých látek, které jsou ve vodě a v potravinách a kterým bychom se rádi ubránili nebo se jim vyhnuli.
Umění svůj organismus "očišťovat"
Naše budoucí zdraví jsme schopni ovlivňovat právě tím, co jíme a pijeme, zda sportujeme, umíme si rozložit rovnoměrně pracovní náplň, umíme-li se učit, ... Rozhodující je také a dodávat organismu to, co v našem jídelníčku a hlavně způsobu života chybí. "Provozovat" wellnes - zdravý životní styl.
Pozitivní vzájemná závislost při skupinovém vyučováíní
Všichni členové skupiny vnímají skutečnost, že nemohou uspět, pokud neuspějí i její další členové. Musí navzájem koordinovat své úsilí, které vede k dokončení úkolů. Toho se dosahuje vytyčením společného cíle pro celou skupinu.
Osobní odpovědnost, individuální skládání účtů
Každý člen skupiny je odpovědný za to, že prokáže splnění úkolu i výsledky učení. Svojí individualitou a dosaženými výsledky podporuje skupinu.
Výkonnost a odolnost
Výchovná a vzdělávací činnost probíhá také formou rozcičky. Žáci v různých časových intervalech cvičí. Měří si tepovou frekvenci a vlastní fyzickou výkonnost.
Využití mezipředmětových vztahů a dovedností
Vzdělávací proces je efektivnější, když žák využívá znalostí získaných v jiných vyučovacích předmětech a vědomostí nabytých informálním vzděláváním.
Reflexe
Zhodnocení práce žáků. Hodnocení učitelem a sebereflexe. Žáci si mají uvědomit, co se naučili a jak se změnil jejich názor. Využití reflexe = zpětné vazby je předpkladem tvůrčího myšlení při vyučování.
Cíle
Využít znalostí, vědomostí a dovedností z jiných vyučovacích předmětů.
Zasazovat informace do původní myšlenkové struktury (rozvíjet, doplňovat evokaci) = rozvíjet tvůrčí myšlení.
Uvědomit si, do jaké míry jsem připraven realizovat ve svém životě zásady zdravého způsobu života.
Rozvíjet kompetence, zejména tyto:
Kompetenci k řešení problémů (žáci promýšlejí a plánují způsob řešení problémů a využívají k tomu vlastního úsudku a zkušeností; nacházejí stejné nebo pododbné znaky; objevené poznatky aplikují; obhajují závěry); kompetenci sociální a personální (umožňují žákům podílet se společně s pedagogem na vytváření pravidel při jednání s druhými lidmi, umožňují žákům o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života hovořit; přispívají k upevňování dobrých mezilidských vztahů); kompetenci k učení (vybírají a využívají pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie; vyhledávají a třídí informace; posuzují vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení) a kompetenci komunikativní (formulují a vyjadřují své myšlenky a názory; jejich vyjadřování je výstižné, souvislé a kultivované; naslouchají promluvám druhých lidí; vhodně na ně reagují; účinně se zapojují do diskuse; obhajují svůj názor a využívají získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi).
Realizace
Evokace = motivace; cíle hodiny a jejich zápis na tabuli
Učitel společně s žáky cíle hodiny vyvozuje, např. Co si vybavíš, když se řekne ... Jaké máš zkušenosti (asociace) ... např.: Co si vybavíš, když se řekne „čas"...(plyne, tíká rychle, ubíhá pomalu, stáří, učení, písemka, ...) NIKDO nesmí zůstat bezradný (pokud se jednotlivým žákům nic nevybaví, uvažují ve skupině.
Všichni budete plnit všechny úkoly, pokud si nebudete vědět rady, budete pracovat ve skupině.
Pozorně poslouchejte a čtěte celé zadání úkolů.
Hlídejte si čas, abyste stihli všechny úkoly.
Uvědomění si významu, zasazení myšlenek do úvodní struktury tak, aby došlo k naplnění cílů
Při metodách tvůrčího myšlení je nutno předem stanovit kritéria hodnocení a oznámit je žákům. Např.:
fakta
tvořivost
schopnost vyjádřit názor
Každý žák má za úkol napsat do sešitu jednoduchou říkanku (nerýmuje se, slova jsou v 1. pádě), kde je přesně zadané téma (zdraví-podstatné jméno), 1. verš (vlastnosti tématu -2přídavná jména), 2. verš (činnost, kterou vykonává téma-3slovesa), 3.verš (pocit, vztah k tématu-4slova, která mohou tvořit větu), 4. verš (podstata tématu, co se mi vybaví, když se řekne...-1slovo).
Při této aktivitě si již každý sám za sebe uvědomuje, nakolik se umí orientovat ve slovních druzích, v oblasti způsobu života, zdraví a vztahů, zároveň trénuje dovednost soustředění. Uplatňují se zde mezipředmětové vztahy.
Jakmile jsou říkanky vytvořeny, žáci je čtou, a zároveň probíhá reflexe činnosti. Učitel zadává otázky, například: Jaký jste měli pocit, když jste vymýšleli „báseň"?, Co jste si dalšího vybavili o zdraví?
Myšlenkové mapy: Na tabuli potom postupně žáci píší asociace, které je napadají. Učitel napíše jedno slovo, žáci asociace na tabuli „větví".
Cílem této práce je zjistit, zda si žáci uvědomují, že do zdravého způsobu života patří správné stravování, celá životospráva, odpočinek po práci (kulturní a sortovní vyžití), vhodné pracovní prostředí, osvětlení, spánek, způsoby učení, ...
Nejpodstatnější faktory zdravého způsobu života učitel vyzdvihne, žáci o nich uvažují, učitel vysvětlí zejména tyto: režim dne, zdravá výživa, způsoby odpočinku, způsoby učení, metody efektivního učení, paměť, druhy paměti, otužování, nezbytnost tělesného cvičení... žáci pořizují stručný zápis do sešitu
Učitel se zeptá, kdo rád cvičí, kdo sportuje každý den, kdo alespoň dvakrát týdně. Společně s žáky změří tepovou frekvenci (TP) při cvičení-dřepy (TF po dvaceti sekundách cvičení, TF po dalších šedesáti minutách cvičení) a vysvětlí na základě stanovených kritérií, zda je žák schopen alespoň dvakrát týdně sportovat.
Žáci se vydýchají a pracují s odborným textem z denního tisku o zdravém způsobu života. Vyhledají zajímavou myšlenku, podtrhnou ji a za domácí úkol pěti větami napíší, proč je právě tato myšlenka pro ně zajímavá.
Reflexe - zpětná vazba na konci hodiny
Žáci si mají uvědomit:
co se naučili
jak se změnil jejich názor
Příklady otázek pro reflexi (otázky by měly rozvíjet tvůrčí myšlení):
Co tě nejvíce zaujalo... ?
Bylo by lepší, kdybychom příště začali... ?
Učitel má závěrečné slovo. Dílčí úkoly hodnotí v průběhu hodiny. Jednou větou zhodnotí komplexní práci žáků v hodině.
Využité zdroje a pomůcky
Grecmannová, Urbanovská, Novotný, Podporujeme aktivní přístup k učení a samostatnému myšlení žáků
Fischer, Učíme děti myslet a učit se
Články z novin o zdraví (Lidové noviny, Hospodářské noviny, Zdraví, FLP)
Kolektiv. Občanská nauka pro SOŠ. SPN. PRAHA. 2003.
Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe, shrnutí, zhodnocení
Žáci prvních ročníků si vyzkoušeli interaktivní práci a tvůrčí práci. Využili znalostí, dovedností a schopností získaných ve škole a v běžném denním životě. V hodině se podařilo spojit metody tvůrčíhomyšlení, samostatnou i skupinovou práci, mezipředmětové vazby ( OBN, CJL, TEV, EKL,MAT, DEJ ...) Hodina byla pro žáky zajímavá, její jednotlivé části nesklouzly ke stereotypu. Proto se žáci snažili intezívně pracovat a plnili všechny zadané úkoly. Motivující pro ně dále bylo průběžné hodnocení dílčích úkolů. Hodnocení učitele bylo slovní a formou využití klasifikační stupnice. Největší přínos takového způsobu výuky a výchovy spatřuji v tom, že žáci měli možnost rozvíjet všechny kompetence a že byly naplněny cíle. Jednoduchou formou lze žáky zaujmout, podnítit k práci a zároveň dosáhnout naplnění stanoveného cíle. V této vyučovací hodině se podařilo doslava naplnit myšlenku, že učivo není cílem, ale prostředkem.
Kontakty
Mgr. Petra Vaňková, ZŘ, vedoucí týmu PILOT S, učitelka CJL, OBN
