Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Vycházka do přírody - určování dřevin
2,0 (1 hodnocení)
Náměty pro práci v přírodě s žáky mladšího školního věku - určování listnatých dřevin podle klíče a podle atlasu, nácvik rozeznávání důležitých rozlišujících znaků.
Cíle
Tato práce s žáky byla součástí mé celoroční snahy o získání určitých postojů a návyků žáků - užším kontaktem s přírodou, různými formami práce a her i emocionálním působením vypěstovat v žácích lásku k přírodě a pocit odpovědnosti za stav životního prostředí.
Má zábavnou formou naučit žáky všímat si přírody kolem sebe, pracovat s odbornou literaturou, všímat si důležitých znaků na přírodninách, naučit je poznávat běžně se vyskytující dřeviny v okolí školy. Pokud žáci vědí, že jejich práce není jen "učením pro učení", ale že vědomosti užijí v praxi na vycházce v přírodě, učí se velice ochotně. Motivující je zde zřejmě i odměna, za kterou žáci považují dopoledne strávené v lese. Vycházku totiž nepovažují za výuku, ale spíš za hru. Jakoukoli práci s přírodními objekty vítají, práce na společném díle (např. herbáři) a společné výlety zvyšují kooperaci a soudržnost žáků ve třídě.
Dlouhodobá příprava
Žáci byli vedeni k zájmu o přírodu celý školní rok různými způsoby - pěstováním rostlin, chovem zvířat, prací v přírodě, při výletech, vycházkách a na školách v přírodě. Od začátku druhého pololetí se žáci rozdělili do stálých pracovních skupin po čtyřech a učili se postupně v rámci skupin spolupracovat a řešit zadávané úkoly. Součástí dlouhodobé přípravy byl i nácvik některých činností:
práce s literaturou (skupiny dostávaly za úkol např. určit bylinu podle atlasu)
dovednost zhotovování biologických nákresů (v hodinách prvouky i výtvarné výchovy byla častým úkolem kresba podle předlohy - např. stromu, byliny)
dovednost práce s biologickým materiálem (v hodinách pracovního vyučování např. práce se dřevem, listy, plody)
dovednost vzájemného seznámení se samostatně získanými poznatky (častým úkolem pro pracovní skupiny bylo získat samostatně nějaké poznatky z knihy a přetlumočit je ostatním tak, aby ti to pochopili a naučili se to)
Čtvrtky, zjednodušené klíče na určování dřevin, vylisované listy dřevin, atlasy dřevin, zjednodušené popisy a obrázky dřevin.
návyk výchovné činnosti při vycházkách (na pravidelně zařazovaných vycházkách vždy skupiny samostatně řešily nějaké úkoly)
Vlastní příprava vycházky, výběr vhodných dřevin a příprava pomůcek
Vlastní příprava na vycházku s tématem určování dřevin začala několik dní předem. Žákům bylo vysvětleno, jak se správně dělá herbář a ukázány jeho příklady. Na vycházkách se učili správně sbírat rostlinný materiál a připravovat ho k pozdějšímu lisování. Rostliny lisovali, určovali podle atlasu a pracovali na třídním herbáři. Osvojili si pojmy: dřeviny, byliny, stromy, keře. Naučili se také rozlišovat jednotlivé části listů (čepel a řapík). Na příkladech dokázali rozpoznat list jednoduchý a složený. Den před vycházkou bylo žákům stručně naznačeno, čeho se bude zítřejší práce týkat, a vysvětleno, jaké potřeby si mají vzít a jaký bude mít jejich práce význam.
Vyučující si musí promyslet a sestavit jednoduchý klíč určování dřevin, vybrat vhodné dřeviny, připravit si jejich zjednodušené popisy doplněné o vylisované listy a náčrty a samozřejmě časově rozvrhnout práci a seznámit se s terénem. Důležitý je vhodný výběr dřevin - byly vybírány s ohledem na výskyt (zda se všechny nalézají v daném okruhu a zda jsou to stromy běžné) a z hlediska obtížnosti určení a rozeznávání shodných a odlišných znaků. Je vhodné sestavit dvojice listů dřevin (pro každou skupinu jednu) tak, aby podle předpokladu byli žáci schopni po určité námaze listy správně popsat, určit a odlišit podle výrazných znaků. Dle předpokládané schopnosti skupiny byly dvojice sestaveny i s diferencovanou obtížností. Dvojice dřevin pro skupiny žáků A - E byly tyto:
skupina A... dub letní, třešeň skupina B... jeřáb, jíva skupina C... javor klen, jasan skupina D... bříza, lípa skupina E... buk, hrušeň
Při sestavování zjednodušeného klíče je nutné vzít v úvahu, že žáci mají jen minimální botanické znalosti, neznají systém třídění rostlin a nikdy s klíčem nepracovali. Lze předpokládat, že obvyklé rozlišující znaky není možné v klíči použít i z toho důvodu, že žáci mladšího školního věku by ani nebyli schopni je postřehnout. Zároveň je třeba zachovat logický a biologicky správný postup určování. Dle předpokladu, že žáci nebudou schopni od sebe rozlišit druhy taxonomicky blízké, byly vybrány dřeviny různých rodů a určování samo probíhalo pouze na úrovni rodů s výjimkou dubu a javoru. Klíč byl doplněn jednoduchými náčrtky rozlišovacích znaků pro snazší orientaci žáků.
Je potřeba dbát i na správný výběr lokality, aby se na ní nevyskytovaly některé méně běžné druhy rodu dub a jeřáb, které mají jiný tvar a okraj listů (v okolí naší školy se vyskytoval pouze dub letní a jeřáb obecný).
Průběh vycházky
Práce se zúčastnilo pět skupin po 4 žácích. Na okraji lesa v blízkosti školy byli žáci podrobně seznámeni s pracovní náplní dopoledne a začali plnit úkoly.
1. úkol Každá skupina dostala vylisované listy dvou různých druhů dřevin nalepené na čtvrtkách a jednoduchý klíč k určování. Po úvodní instrukci skupiny samostatně určovaly dřeviny podle klíče. Když byla skupina hotova, došla si pro kontrolu k vyučující, řekla název dřeviny a dostala čtvrtku s nákresem listu daného druhu. Tím měla zpětnou kontrolu, zda je její řešení správné. Pokud bylo řešení nesprávné, určovala znovu podle klíče, pokud úkol zodpověděla správně, postoupila k dalšímu úkolu. K této práci nebyl třeba dlouhý výklad, všichni žáci velmi rychle pochopili postup, přestože podobnou věc ještě nikdy nedělali. Podobně jim nepůsobilo potíže vlastní určování.
2. úkol Žáci obdrželi čtvrtku, na ni měli nakreslit oba listy z úkolu 1 a zapsat, v jakých znacích se listy podle nich od sebe liší. Potom odešli do dané oblasti na kraji lesa, kde měli za úkol najít "své" dřeviny a přinést z nich listy (pro kontrolu i pro vylisování do herbáře). Skupiny, které byly hotovy dříve než ostatní, se přihlásily o dobrovolné úkoly: rozlišit listy a semena javoru mléče a klenu, určit podle atlasu list lípy, akátu, dubu šípáku. Při dobrovolných úkolech nedělalo žákům problém rozeznat, že list javoru mléče a klenu se liší natolik, že nepatří témuž druhu stromu. Při určování podle atlasu však potřebovali pomoc vyučující. Podobně nebyli schopni rozeznat, že dub červený je příbuzný druh dubu letního, avšak podle atlasu jej správně určili. Určování podle klíče zaujalo takřka všechny žáky, zřejmě tu působí přirozená touha po vědění, prvek novosti a pocit "vědeckosti" objevování. Působí zde asi i vědomí důležitosti tématu a spojení nového se známým - naučí se určovat stromy, které běžně registrují, ale neznají jejich jméno. Pojmy řapík, čepel, pilovitý okraj, list složený, list jednoduchý atd. nedělaly žákům žádné potíže. Pamětně je sice neměli všechny osvojené, ale zde pomohly jednoduché nákresy v klíči, které žáci při řešení často používali. Nejtěžší pro ně byl úkol "zapište, v čem se listy liší", zabral jim nejvíce času a přemýšlení. Pro žáky tohoto věku je zřejmě ještě obtížné rozlišovat podstatné a nepodstatné znaky, registrovat plně rozdíly a shody a to vše slovně vyjádřit. Bylo nutné uvést konkrétní příklady, pak teprve začali žáci sami vyhledávat a zapisovat odlišné znaky listů. Přesto však bylo zřejmé, že tento obtížný úkol byl pro žáky velmi přínosný, neboť si uvědomili rozdíly a rozlišovací znaky listů a aktivně si je opakovali. Častější tříbení pozorovacích schopnosti a logické myšlení u žáků pro podobné činnosti by jistě nebyly od věci.
3. úkol Každá skupina dostala obrázky spolu s jednoduchým textem (1, 2) o dané dřevině a připravila si samostatný výstup - přednášku pro ostatní o tom, jak se tyto dřeviny poznávají atd. (viz příloha)
4. úkol Žáci přednášeli, prohlíželi si listy nakreslené i vylisované, byla hodnocena jejich práce, za pomoci vyučující se snažili zapamatovat vzhled všech deseti dřevin.
5. úkol Cestou na jiné stanoviště měli žáci nasbírat co nejvíce listů dřevin, které poznají, a správně je pojmenovat. Tento úkol byl pojat jako soutěž.
Po odpočinku (hry s míčem, přetlačování atd.) následovaly doplňkové aktivity, tj. didakticko-ekologické hry, jako např. poznat strom podle kůry se zavázanýma očima, nakreslit obrázek jen přírodními "barvami", na určité trase najít listy, které nepatří na určité stromy (podél cesty bylo přilepeno několik "nepravých" listů, např. list břízy na dub apod.). Cestou zpět do školy si žáci opakovali učivo při poznávání náhodně vybraných stromů.
Navazující činnosti
Po příchodu do třídy byla práce žáků zhodnocena, několikrát znovu probrány náčrty i čerstvé a lisované listy stromů, žáci je zkoušeli poznávat. Byl jim oznámen neklasifikovaný test, ukázkové listy dány na nástěnku, nasbírané čerstvé byly dány k vylisování pro pozdější zpracování do herbáře.
Test zadaný po několika dnech spočíval v určování stromů podle listů - výsledky byly překvapivě dobré. Co je však důležitější, práce v lese podnítila zájem žáků. Jejich probuzený zájem bylo možné dobře sledovat na dalších vycházkách i školním výletě, kdy se stále snažili poznávat naučené stromy (podle vštípených znaků z rozlišovacího klíče) a ptali se na jména jiných stromů. Způsob práce se žákům velmi líbil, přímo vyžadovali obdobné "zkoumání" i pro příští hodiny prvouky. Zajímavé je, že žáci při určování dřevin nepoužívali svůj dosud vžitý celostní pohled, ale v dalších hodinách velmi často používali získané poznatky - "jíva má šedivý rub listů, buk má výrazné žilky" apod.
Informační zdroje:
Burešová, K. - Zetková,J. - Suchá,I. - Zetěk,J.: Hurá z lavic do přírody. 1. ed, Kněžice 1992. Čeřovský, J. - Záveský, A.: Stezky k přírodě. 1. ed, 1989. Čihař, J. et kol.: Příroda v ČSSR. 3. ed, Praha 1988. Dobroruka, L. J. - Podhajská, Z. - Bauer, J.: Pestrá příroda. 1. ed, Praha 1981. Dobroruková, J. - Dobroruka, L. J.: Malá tajemství přírody. 1. ed, Praha 1989. Ledvinová, J. et kol.: Výchova pro budoucnost. 1. ed, Praha 1992. Mikula, A.: Naše stromy a keře. 1. ed, Praha 1976. Pasternak, H. - Selby, D.: Základní dimenze globální výchovy. 1. ed, Praha 1992. Prokop, F.: Seznámení s ekohrou. 2. ed, Praha 1992.
