Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu integrace žáka s handicapem - 2. část
Klíčovou myšlenkou předloženého textu je seznámit pedagogické plénum se sociálně psychologickým aspektem školní integrace žáka s handicapem, kterým je právě jeho pozice a fungování uvnitř kolektivu třídy. Domnívám se, že otevření tohoto problému je rukovětí k učení se vzájemné toleranci a respektování nejenom v prostředí školní třídy, ale i školy, budoucího pracoviště a v celé společnosti. Text vznikl jako shrnutí závěrů z diplomové práce, která byla věnována problematice sociálního postavení žáka s handicapem v rámci běžné třídy. Empirická část práce je odvíjena od narativního přístupu, jenž není ve výzkumné sféře často využíván. Proto bych ráda tímto textem upozornila nejen na podstatná zjištění týkající se klimatu ve třídě v sepětí s kvalitou či úspěšností integrace, ale hlavně na možná využití narativního přístupu nejen ve výzkumné oblasti, ale i v pedagogické praxi.
Narativní přístup jako těžiště výzkumu klimatu třídy
Samotný výzkum byl orientován kvalitativním směrem, který sám o sobě skýtá určité nedostatky, zejména nelze transformovat jeho výsledky na celou českou populaci. Kvalitativní výzkum byl zvolen, protože zdůrazňuje „člověka“ a jeho osobní zkušenost oproti kvantitativnímu statistickému zpracování údajů, ze kterých se obecně „člověk“ vytrácí.
Východiskem pro zkoumání klimatu školní třídy, do které je integrován žák se specifickými vzdělávacími potřebami, se stal narativní přístup. Narativita umožňuje vidět lidská přání a záměry v podobě dějových souvislostí, zápletek a figur, od nichž život odvozuje svoji kontinuitu, směřování a smysluplnost. Stěžejní metodou narativního přístupu je narativní rozhovor, který vytváří prostor pro žákovo spontánní autobiografické sdělení zkušenosti s integrací a její sociální dimenzí. Narativní rozhovor má podobu volného vyprávění s povahou participační a dialogickou. V úvodu narativního rozhovoru je vyřčeno téma jako úsek života. Dotazovaný volně hovoří, po ukončení vyprávění je možno dotázat se na dosud nejasné otázky a vyjasnit rozpory. Výzkumník rozhovor zaznamená, přepíše, do textu vloží vybrané pasáže z dialogického rozhovoru. Zpracování výstupů výzkumu se děje podle pravidel narativní rekonstrukce. Jádrem rekonstrukce je opětovné převyprávění životního příběhu, který dotazovaný výzkumníkovi vyprávěl.
Pozitiva a negativa narativního výzkumu
Každá výzkumná metoda má svá pozitiva a negativa a ani narativní přístup není výjimkou. Podstatou narativity je převyprávění zkušenosti jedince a následná interpretace zachyceného převyprávěného příběhu. Tím se do příběhu prolínají dvě subjektivní roviny, které mohou objektivní reálnou situaci značně zkreslovat. Narativní rozhovor je volným vyprávěním, prostřednictvím něhož jsou evokovány různorodé vzpomínky. Vzpomínky jsou u každého respondenta jiné, a proto je komplikované zachytit v rozhovoru obdobné reakce, prožitky a zkušenosti. Přesto se domnívám, že i šetření subjektivní povahy může odborníkům, zvláště pak pedagogům, přinést cenné informace, které by mohly být využitelné v modelování a formování vztahů mezi žáky a integrovaným spolužákem. I samotnému pedagogovi by práce mohla pomoci v sumarizaci vlastních prohřešků, postojových chyb a stereotypních názorů, kterých se občas i samotní pedagogové neúmyslně dopouštějí.
Seriál
Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu integrace žáka s handicapem
- 1.Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu integrace žáka s handicapem - 2. část
- 2.Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu integrace žáka s handicapem - 3. část
- 3.Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu integrace žáka s handicapem - 1. část