Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu integrace žáka s handicapem - 2. část

Pohled do zákulisí narativní rekonstrukce

Každá respondentova zkušenost byla zformulována do příběhu. Příběh dostal své motto, které vystihuje často kontroverzní téma. Motto má čtenáře motivovat k přemýšlení a navodit vnímání absurdity prožité situace. Kupříkladu motto jednoho z příběhu zní: „Když máš kolem sebe tolik lidí, kteří tě nevnímají a neberou mezi sebe, život ve třídě není vůbec snadný.“ Do dalšího příběhu nás vnese výrok: „Pan ředitel prohlásil, že lidé jako já patří do zvláštní školy a ať si podám přihlášku tam.“ A tehdy poprvé Lucie pocítila, jaké to je, když má někdo předsudky.

Životní příběhy reprezentují oblast zkušenosti, poskytují výzkumníkovi klíč k odhalení lidské identity a lidského emočního prožívání. Přinášejí informace o respondentově porozumění sociálnímu světu.

V rámci narativní rekonstrukce jsem se inspirovala analýzou příběhů podle doktora Chrze a sledovala jsem tyto kategorie: životní téma, ztvárnění, zápletky a figury, hodnoty a přesvědčení, obrazy sebe a druhých, reflexi a hledisko, diskursní kontext. Nyní bych ráda nabídla ukázku ze zákulisí narativní rekonstrukce.

Příběh Lucie – Životní témata (přání a záměry): Dominantním tématem tohoto příběhu je velká touha být nejlepší a tím dokázat okolí, pedagogům i spolužákům, že nejen sama respondentka Lucie, ale obecně lidé s postižením rozhodně nepatří do zvláštních škol a navzdory svému handicapu mají schopnosti stát se výbornými studenty. Celý příběh protíná vyhlášení boje – předsudky versus rovnoprávný život člověka s handicapem. Nicméně musím říct, že právě ředitelova nedůvěra v mou osobu mě doslova nakopla k tomu, abych na druhém stupni podávala co nejlepší výkony a dokázala mu tím, že se dost mýlil!

Příběh Báry – Hodnoty a přesvědčení: V příběhu se dovídáme i o hodnotových a morálních přesvědčeních, ve smyslu jak správně jednat. Bára skrytě bojuje se svým postavením uvnitř třídního kolektivu. Řeší dilema morálky a hodnot, jednat či nejednat, přitom ví, že jakékoliv jednání proti kolektivu by mohlo zapříčinit daleko větší vzpouru kolektivu. Vše vyústí jejím pádem ze školního schodiště. Tuto situaci můžeme považovat jako zvrat v příběhu, kdy je Báře dodána síla postavit se sama proti nespravedlnosti.

Příběh Tomáše – Zápletky a figury (narativní struktury): Předivem vyprávění je samozřejmě vztahová dimenze a poziční hierarchie uvnitř školní třídy, později i během studií na univerzitě. Tomáš vztahy vidí neutrálně. Kamarádů měl málo, i když ho to mrzí. Říká, že ve škole byl hlavně sám pro sebe: Byl jsem tam kvůli škole a kvůli sobě a ne kvůli lidem, školu jsem nakonec vystudoval, i když s velkými problémy, bylo to hlavně velké plus pro mne. 

Literatura a použité zdroje

BARTOŇOVÁ, M.; VÍTKOVÁ, M. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami III. Brno: Paido, 2009. ISBN 978-80-7315-189-8.

ČAPEK, R. Třídní klima a školní klima. Havlíčkův Brod: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2742-4.

CHRZ, V. Možnosti narativního přístupu v psychologickém výzkumu. Praha: Psychologický ústav AV ČR v Praze, 2007. ISBN 80-86174-11-5.

JESENSKÝ, J. Kontrapunkty integrace zdravotně postižených. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-030-0.

LEŠEK, J. Sociálně psychologické klima školní tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-980-9.