Virtuální muzea a jejich nabídka pro děti

Virtuální muzea a jejich nabídka pro děti

Virtuální muzea v současné době zaznamenávají značný rozvoj, což jsme mohli ocenit zejména v souvislosti s pandemií koronaviru.

Z pohodlí svého domova tak můžeme zhlédnout například expozice v těchto světoznámých muzeích: Muzeum J. Paula Gettyho (Los Angeles), Vatikánské muzeum (Řím), Guggenheimovo muzeum (Bilbao), Muzeum přírodní historie (Londýn), Rijksmuseum (Amsterdam), Národní muzeum moderního a současného umění (Jížní Korea), Muzeum d´Orsay (Paříž), Britské muzeum (Londýn), MASP (Sao Paulo), Národní galerie (Londýn).

Muzejní pedagogika a její rozvoj v ČR

Muzejní pedagogika je obor, jenž zahrnuje veškeré aktivity probíhající v muzeu, které sledují výchovně-vzdělávací cíl, a je při nich realizována výchovná a vzdělávací činnost. Muzejní pedagogika vychází z předpokladu, že muzea mají velké množství různorodých exponátů, ať už přírodních, historických, nebo uměleckých, které mohou sloužit jako názorné didaktické pomůcky při vzdělávání žáků.

K rozvoji aktivit pro děti a mládež v českých muzeích na přelomu 20. a 21. století přispěl program Brána muzea otevřená, kdy za podpory nadace Open Society Fund Praha vznikla řada konkrétních projektů. Podpoře muzejních aktivit pro nejmladší generaci věnuje také pozornost programový materiál Ministerstva kultury ČR nazvaný Kulturní politika. Materiál popisuje mimořádný význam uměleckých aktivit dětí a mládeže, jež vedou k celkovému rozvoji osobnosti, a dále prezentuje mimoškolní kulturní aktivity dětí a mládeže jako prevencí před sociálně-patologickými jevy a jako možnost smysluplně tráveného volného času (Jůva 2004).

Dětská muzea

Dětské muzeum se zaměřuje především na následující cílové skupiny (Jůva 2004):

• Žáci v rámci školního vyučování, kterým výstavy a programy doplňují a rozšiřují vyučovací látku.
• Organizované skupiny dětí, např. v rámci programů pro školní družiny, dětské domovy apod.
• Děti, které muzeum navštěvují ve svém volném čase, např. v rámci zájmových odpoledních klubů, při prázdninových akcích, s rodiči apod.
• Odborná veřejnost v rámci seminářů, stáží a konzultací (především kolegové z jiných muzeí, pedagogové i vysokoškolští studenti).
  Vzhledem ke specifickým požadavkům dětských návštěvníků vznikají v současné době dětská muzea a muzea pro děti a mládež. Zakladatelé těchto institucí pochopili, že muzejní expozice musí odpovídat především kognitivní úrovni dětí a že je zde potřebné s nimi pracovat přiměřeně jejich věku (Jůva, 2004).

Aby dětská muzea cílila na dětské návštěvníky co nejlépe, zformulovalo Dětské muzeum v Brně podstatné rysy muzejně pedagogické práce s dětmi v rámci dětských muzeí (Seitlová, Tlachová, 1995):

1. Dětská muzea jsou prostorem zaměřeným výhradně pro děti. Doprovázející dospělí zde mohou zůstat či se zapojit do probíhajících aktivit, ale musí plně respektovat potřeby a zájmy dětí.
2. Muzejní interiéry a výstavy jsou netradiční. V dětských muzeích se obvykle nenacházejí vitríny, což dětem umožňuje vše si zblízka prohlédnout a vyzkoušet. Dětská muzea se snaží, aby své návštěvníky komplexně aktivizovala.
3. Tradiční názornost muzea je rozšířena o vlastní dětské aktivity.
4. Muzejně pedagogické programy jsou přiměřené věku dětských návštěvníků.
5. Muzejně pedagogické programy jsou vhodné i pro tělesně a zrakově postižené děti.
6. Muzejně pedagogické programy se pravidelně obměňují, čímž se zajišťuje stálý zájem škol i veřejnosti.
7. V rámci prohlídky probíhá stálý, nedirektivní a motivující kontakt s lektorem.
8. Dětské muzeum spolupracuje s odborníky.

Virtuální muzea a virtuální dětská muzea

S rozvojem digitálních technologií se muzea začínají prezentovat také na internetu. Rozvoj digitálních technologií tak přispěl k tomu, že můžeme muzea navštěvovat také ve virtuálním prostředí. Virtuální muzeum, nazývané také jako digitální, elektronické či online muzeum nebo také kybermuzeum již není vázáno na konkrétní prostor, ale tvoří součást kyberprostoru jako „podpory kolektivní inteligence“. (Lévy, 2000, s. 27)

V současné době se setkáváme také s tím, že některé internetové muzejní výstavy neodpovídají skutečné muzejní expozici, že existují virtuální výstavy pouze ve virtuálním prostředí.

Virtuální muzea a zvláště virtuální dětská muzea se snaží využít toho, že lidé, a především děti a mládež, tráví mnoho volného času ve virtuálním prostředí, a tak se snaží nalákat tyto návštěvníky pomocí esteticky kvalitně zpracované virtuální reality, vtipně zpracovaných webových stránek doplněných o finančně bezplatné nabídky počítačových her, o kvízy a o jiné prostředky, navozovat interakci s návštěvníky a přitahovat, lákat návštěvníky.

Jak již bylo řečeno, pro dnešní virtuální muzea je důležitá interaktivita. Na interaktivitu je kladen velký důraz zejména v dětském muzeu, kde tvoří nástroj simulace a usnadňuje u dětí osvojování nových informací, které se jim muzeum snaží svou expozicí zprostředkovat.

Interaktivita se ve virtuálním muzeu projevuje především ve dvou oblastech (Jůva, 2008):

1. Začleňování interaktivních prvků (především technického charakteru) do materiálního prostředí instituce.
2. Muzeum, tedy muzejní pedagogové, je schopno vést se svými návštěvníky interaktivní dialog. Řada světových muzeí na svých webových stránkách nabízí virtuální interaktivní prezentace exponátů.

Význam virtuálních muzeí je zvláště důležitý v obcích, pro které jsou velká muzejní centra těžko dopravně dostupná, jako je tomu například v Rusku, kde jsou desetitisíce žáků vesnických škol prakticky odloučeny od sociokulturních procesů (Jůva, 2008).

Doporučení na zajímavá virtuální dětská muzea a virtuální expozice muzeí pro děti

1. Virtuální muzeum pro děti Moravského zemského muzea
   Virtuální muzeum pro děti Moravského zemského muzea, ve kterém dětští návštěvníci najdou interaktivní prezentaci výstavy Čas rytířů dalekých moří s doprovodným programem Cesta kolem světa s rytířem dalekých moří. Výstava představuje brněnského rodáka, námořního lékaře a přírodovědce Jindřicha Vávru, který jako jeden z prvních českých cestovatelů cíleně sbíral fotografické doklady ze svých zámořských cest.
   Jeho fotografické sbírky z cest z let 1865–1879 jsou u nás mimořádné a nebyly jako fotografický celek dosud prezentovány. K nejpůsobivějším náleží záběry z jihovýchodní a východní Asie, severní Afriky a Austrálie. Výstava současně prezentuje Vávrovy etnografické, numismatické, zoologické a botanické sbírky z druhé poloviny 19. století. Za své zásluhy v oblasti vědy byl Vávra oceněn čestným titulem Rytíř dalekých moří. Tato interaktivní prezentace nejen provede dětské návštěvníky celou výstavou, ale motivuje a aktivizuje je pomocí průvodce, lákadlem pro děti je zde rovněž k tématu se vztahující přidružené pexeso, skládačky obrázku či pracovní listy. K dispozici je zde také video z doprovodného výukového programu Cesta kolem světa s rytířem dalekých moří.

Literatura a použité zdroje

JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum – Edukační fenomén pro 21. století. Brno, 2004. ISBN 80-7315-090-5.

SEITLOVÁ, Pavla; TLACHOVÁ, Kateřina. Děti, mládež, … a muzea?: Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, uspořádané v Moravském zemském muzeu ve dnech 12.–13. ledna 1995. Brno: Moravské zemské muzeum, 1995.

LÉVY, P. Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.

JŮVA, Vladimír. Virtuální muzeum a nové možnosti ve vzdělávání. Pedagogická orientace, 2008.