Videokonference s neznámou třídou ve výuce angličtiny
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Videokonference s neznámou třídou ve výuce angličtiny
5,0 (3 hodnocení)
Videokonference pomocí Mystery Hangout nebo Mystery Skype je edukační hra, při které se dvě třídy z rozdílných zemí v domluvený den a hodinu sejdou a snaží se uhodnout, ze které země a ze kterého města je druhá třída. Domluvené setkání probíhá pomocí nástroje pro videokonference, kterými jsou Skype (Microsoft) nebo Hangout (Google). Během videokonference se používá angličtina. Aktivita se zdá být optimální pro rozvoj jak IT dovedností, tak i cizího jazyka.
Využití ICT (nástroje): Skype (Microsoft), Hangout (Google), sdílené dokumenty (Google nebo Microsoft)
ICT cíle:
sdělování a výměna informací prostřednictvím videozáznamů či videokonference
komunikace prostřednictvím online nástrojů
vyhledávání na internetu, práce s online mapou a kritické posuzování online zdrojů informací
práce se sociálními sítěmi
online spolupráce za využití cloudových technologií
rozvoj digitální gramotnosti
Jazykové cíle:
představit sebe a druhé
požádat druhé o něco a na žádost vhodně reagovat
domluvit se s ostatními o tom, co budeme dělat, kdy a jak
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Bořivoj Brdička7. 12. 2015
Pokud by to snad někoho zajímalo, tento projekt patří do kategorie Analýza dat a byl dříve běžně realizován i bez video-konferenčních nástrojů pod názvem Geogame. Většinou s více partnery najednou jako zeměpisná soutěž pro celou třídu. Řekl bych, že i takováto forma využívající asynchronní komunikační nástroje může být stále ještě zajímavá. Viz http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/role/projekty/proj725.htm.
Seriál
Digitální technologie ve výuce cizích jazyků
1.Videokonference s neznámou třídou ve výuce angličtiny
když něčemu nerozumím, umím člověka, se kterým mluvím, velice jednoduše požádat, aby zopakoval nebo vysvětlil, co řekl
tvoření zjišťovacích otázek
Přínos aktivity:
atraktivní výukové prostředí, autentická komunikace, zapojení všech žáků ve třídě, propojení jazykových dovedností a digitálních technologií
Rizika aktivity:
funkční internetové prostředí, nutná kvalitní příprava a rozdělení rolí mezi žáky
Ročník:
vhodné již od 5. ročníku ZŠ (v našem příspěvku se jedná o 9. ročník)
Časová dotace:
1 výuková hodina (45 minut)
Klíčové kompetence:
Kompetence k řešení problémů, kompetence sociální a personální
Průběh aktivity:
Mystery Hangout nebo Mystery Skype je edukační hra, při které se dvě třídy z rozdílných zemí v domluvený den a hodinu sejdou a snaží se uhodnout, ze které země a ze kterého města je druhá třída. Domluvené setkání probíhá pomocí nástroje pro videokonference, kterými jsou Skype (Microsoft) nebo Hangout (Google), obě služby jsou pro školy poskytovány zdarma.
Žáci z obou tříd si kladou střídavě otázky, aby zjistili, z jaké země jsou. Povolené jsou pouze otázky typu ano/ne. Celá hra začíná obvykle krátkým uvítáním, pomocí kterého žáci z obou tříd hru uvedou. Veškerá komunikace probíhá v předem dohodnutém jazyce, v našem případě to bylo v angličtině. Pořadí, ve kterém se třídy budou střídat, může určit los (kámen, nůžky, papír) nebo se při přivítání žáci domluví, kdo začne.
Cílem hry je uhodnout lokaci druhé třídy jako první. Pokud se to jedné ze tříd podaří, třída vyhrála, ale hra tím nekončí. Vítězná třída dává druhé třídě určité nápovědy, pomocí kterých je možné dohledat hledanou zemi a město.
Realizace:
V loňském školním roce jsem spolu se svými žáky uskutečnila hned několik Mystery Hangoutů. (Následující postup popisuje Mystery Hangout. Mystery Skype se realizuje obdobně.)
Dříve než začneme s popisem vlastní přípravy Hangoutu, dovolím si upozornit na několik předpokladů, které by měli splňovat učitel a žáci:
Učitel by měl mít zřízený e-mailový účet na doméně gmail.com, tzv. Gmail. Tento e-mail se bude hodit pro další aktivity v rámci aplikací Google.
V hodině bude vhodné mít vlastní odzkoušený počítač (notebook nebo stolní počítač), u kterého zná vyučující dobře nastavení všech potřebných aplikací. Předejde tak mnohým případným problémům.
Před vlastní realizací je nutné odzkoušet na počítači zvuk a internetové připojení. Pro zesílení zvuku je vhodné využít externí reproduktory.
Učitel by se měl s předstihem, tedy před samotným uskutečnění videokonference, spojit s učitelem z partnerské školy, se kterým bude realizovat Mystery Hangout.
Žáci musejí mít alespoň jazykovou úroveň A1.
Žáci by měli znát práci se sdílenými dokumenty.
Žáci musejí mít minimálně znalosti vyhledávání informací na internetu, tj. znalost některých vyhledávačů (např. Google nebo Bing) a práce s nimi.
Pro žáky bude velkou výhodou znalost práce s Wikipedií.
1. krok – Příprava online nástroje
Jak Hangout, tak i Skype jsou online aplikace pro videohovory, které jsou dostupné zdarma, lze je spouštět z okna internetového prohlížeče, resp. jako samostatný program (viz https://www.google.cz/hangouts/ a https://web.skype.com). Nakonec jsem se rozhodla, že pro spojení využiji Hangout, který je nabízen v rámci Google služeb.
2. krok – Inzerát
Následně jsem začala hledat partnerskou třídu. Využila jsem k tomu Google komunitu Mystery Hangout for schools, kde mají učitelé možnost buď napsat inzerát, že hledají na konkrétní termín třídu na Mystery Hangout nebo na nabídku jiného učitele odpovědět. Já jsem využila obě možnosti. Inzerát je dobré řešit nejpozději 2–3 dny před vlastní realizací.
Ukázka inzerátu:
Autor díla: Mgr. Petra Boháčková
3. krok – Otázky
Před samotným Hangoutem, tedy uskutečněním videokonference, předcházela příprava. Nejprve jsme si s žáky připravili otázky. Musí se jednat o zjišťovací otázky, na které je možné odpovědět ANO či NE. Dobře připravené otázky a určitá míra schopnosti improvizace se zdají být klíčové pro úspěch celé aktivity. Vytvořila jsem pro žáky Google dokument, který jsem jim nasdílela. Každý ze žáků tam mohl zapisovat své otázky. Nad zapsanými otázkami jsme diskutovali, zda každá otázka opravdu pomůže zjistit, odkud třída pochází, určili jsme také jejich pořadí.
Nicméně do vlastního obsahu otázek žákům nezasahuji. Až po realizaci Hangoutu se s žáky k otázkám vrátíme a společně hodnotíme, zda byla daná otázka užitečná (například otázka typu „Máte rádi vaši školu?“ v rámci této aktivity nemá žádný význam), zda byla gramaticky správně atp. Je nutné počítat s tím, že nelze před Hangoutem naplánovat všechny otázky dopředu, některé vznikají až v průběhu v reakci na otázky druhé strany. Podobným způsobem jsme si připravili i nápovědy, které bychom využili v případě, že bychom my vše uhodli jako první. (Při prvním Hangoutu jsme tyto nápovědy připravené neměli, druhá třída ale ano. Na další Hangouty jsme si pak už nápovědy připravili.) Nápovědy obvykle popisují některé typické informace pro Českou republiku a v našem případě i pro Prahu jako např.: „a very old university in the city“, „A mole from our country was in the space.“, There are one hundred towers in our city.“, „There is one million people in our city.“, „We love drinking beer in our country.“
4. krok – Rozdělení rolí
Během přípravy si žáci sami rozdělili role.[1] Vždy se snažíme mít někoho, kdo se přivítá a rozloučí se druhou třídou, kdo s druhou třídou mluví – odpovídá na otázky a ptá se, někoho, kdo vyhledává v atlase (používáme jak papírové, tak Google Mapy nebo jiné online mapy), někoho, kdo vyhledává odpovědi na otázky žáků druhé třídy (pokud neví odpověď zpaměti), kdo fotí, kdo zapisuje otázky, které padly (abychom mohli naše další Hangouty zefektivnit).
V rámci rozdělení rolí je dobré si s žáky dopředu upřesnit, jak bude realizace Hangoutu probíhat. Je potřeba si předem určit některé strategie, aby komunikace probíhala efektivně. Je nutné zabezpečit, aby si obě strany pokládaly otázky na střídačku. V praxi jsme narazili na to, že druhá strana v nadšení komunikace a sebeprezentace pokládala jednu otázku za druhou a nerespektovala bez špatného úmyslu otázky druhé strany. V takovém případě je nutné, aby se žáci uměli prosadit vhodnými obraty jako např. „I´m sorry but it´s our turn now.“ Dále je důležité si zopakovat nebo upřesnit výrazy pro situace, kdy žáci nerozumí nebo přeslechli druhou stranu. Např. „I´m sorry I didn´t hear you.“, „Could you repeat your question?“ „How did you mean it?“
V mnoha případech je nutné, aby učitel v případě neporozumění vytvořil pro žáky alternativní otázku.
5. krok – Videokonference
V domluvený den a hodinu se obě třídy spojí. Kladou si navzájem na střídačku otázky a odpovídají na ně. Dění ve třídě snímáme webovou kamerou a dění v zahraniční škole promítám přes projektor na stěnu či interaktivní tabuli, takže žáci mají možnost se navzájem vidět. Učitel se během videokonference ideálně promění v supervizora, který hlídá technické zázemí a vlastní průběh. Zasahuje teprve tehdy, pokud mají žáci např. problémy s porozuměním, anebo je třeba usměrnit vlastní průběh videokonference, např. blíží se již konec hodiny a ani jedna strana ještě neuhádla identitu druhé strany.
6. krok – Zhodnocení
S žáky máme předem domluvený systém bodů, které žákům během Hangoutu přiděluji a pak je proměním ve známku. Účastí na Hangoutu si žáci nemohou pohoršit, naopak si mohou velmi vylepšit své skóre v angličtině. Po skončení Hangoutu s žáky sdílím v Google dokumentech sebehodnotící formulář, ve kterém se žáci samostatně vyjadřují k proběhlé aktivitě. Reakce mohou psát buď v češtině nebo nejlépe anglicky. (Příloha Formulář sebehodnocení a Self-assessment form) Sebehodnoticí formulář vyplní každý z žáků sám za sebe v textovém editoru a uloží jej do sdílené složky na google disku. (Příloha ukázka-vyplněný formulář) Pokročilejší variantou může být využití služby Formuláře Google (případně Průzkum v Excelu), kdy žáci vyplňují zpětné reakce přímo do připraveného online formuláře a výsledky od všech žáků jsou pro učitele shromážděny v jednom online dokumentu. K reakcím žáků se pak vrátíme v následující hodině. Tím realizujeme evaluaci celé aktivity, která nám zpravidla poslouží pro vylepšení průběhu dalšího Hangoutu.
Mezi žáky je Mystery Hangout velice oblíbený. Na hodinu se obvykle těší, často se ptají, jestli se zase spojíme s nějakou třídou pomocí videokonference. Velkým motivačním prvkem je pro ně to, když uhodnou lokaci školy jako první. Po dokončení hádání se rádi ptají na to, co je zajímá. Obvykle se ptají na školu, tj. kolik žáků je ve třídě, jaké mají předměty, jak je škola velká. Na Mystery Hangoutu oceňují možnost využívat angličtinu pro skutečnou komunikaci a také to, že se něco dozví o dané zemi, městě a škole. Uvědomují si, že je nutné během Hangoutu pohotově reagovat, což je v cizím jazyce poměrně obtížná dovednost.
Alternativa aktivity – Asynchronní Hangout:
Je možné, že kvůli časovému posunu se nepodaří domluvit reálné setkání. Pak je možné využít tak zvaný asynchronní Hangout, kde otázky (například deset otázek) jsou natočeny na video a třídy si tato videa mezi sebou vyměňují.
V loňském školním roce jsme zkusili i asynchronní Hangout. Se školou z Kanady jsme si vyměnili předem natočená videa (pět otázek a deset nápověd), po určitém čase jsme si vyměnili videa s odpověďmi a prvními pokusy o uhádnutí. Takováto výměna probíhá dokud třídy neuhodnou, odkud je druhá třída. V této variantě se učitel vyhne situacím, kdy musí bezprostředně v cizím jazyce reagovat ve videokonferenci, pro mnohé se tak může jednat o variantu jednodušší. Žáci ale přicházejí o prvek bezprostřednosti.
Reflexe učitele k průběhu aktivity aneb na co bych rád/a ostatní učitele upozornil/a:
Během videokonference je nutné hovořit pouze anglicky, jinak by třídu mohla druhá strana snadněji odhalit.
Je nutné vhodně připravit, resp. maskovat učebnu, aby druhá strana podle prostředí ihned nepoznala zemi a případně i město.
Naučte žáky používat prostředí sdílených dokumentů. Nebude se jim to hodit jen v rámci Mystery Hangoutu, ale i při dalších činnostech.
Obecně ale vždy platí, že Mystery Hangout může mít úplně jiný průběh, než jak bylo naplánováno.
[1] Jedná se o didakticky klíčovou aktivitu, která akcentuje rozvoj kompetence sociální a personální a kompetence k řešení problémů. Rozdělení rolí zajistí rovnoměrné rozprostření jednotlivých zodpovědností. Jedná se o dobrou prevenci toho, aby na aktivitě neparticipovali jen ti „nejlepší“ žáci, ale aby se účastnili rovným dílem. S rozdělením rolí by měl pomoci učitel, tedy pokud se nejedná o skupinu žáků, kteří mají s rozdělováním rolí již zkušenosti.
