Role digitálních technologií ve výuce cizích jazyků – vzdělávací obsah
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Role digitálních technologií ve výuce cizích jazyků – vzdělávací obsah
4,0 (5 hodnocení)
Druhý díl dvoudílného článku, který vychází jako poslední ze série Digitální technologie ve výuce cizích jazyků, pojednává o digitálních technologiích a jejich roli ve vzděláváním obsahu.
O roli digitálních technologií jakožto o didaktickém prostředku ve vzdělávání jsme psali v prvním dílu tohoto dvoudílného článku. V tomto článku se budeme zabývat rolí technologií ve vzdělávacím obsahu.
Druhou klíčovou rolí, kterou digitální technologie ovlivňují vzdělávání, je jejich stále masivnější uplatňování v jednotlivých oborech lidské činnosti. Musí tak docházet k reflexi těchto změn do vzdělávacích obsahů příslušných rámcových vzdělávacích programů (RVP) a případných standardů těchto oborů. Řidiči dnes běžně používají místo tištěných map GPS navigaci, tvorba knih probíhá kompletně digitálně v příslušných softwarových editorech, architekt navrhuje dům pomocí CAD systémů, mezi nejrozšířenější slohové útvary patří blog, personalista vyhledává v online životopisech na sociálních sítích jako je LinkedIn… Svět práce se vlivem mnoha vlivů mění a s ním se musí aktualizovat i vzdělávací obsah, prostřednictvím kterého školy žáky s tímto světem seznamují.
Pro všeobecné vzdělávání a aktualizace jeho rámcových vzdělávacích programů by mohl být inspirativní postup uplatňovaný v odborném vzdělávání. To řeší změny v požadavcích na pracovní kvalifikace prostřednictvím
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
RNDr. I. Marek18. 1. 2016
Úkolem učitelů je naučit žáky s těmito nástroji a fenomény pracovat a používat je. Budiž, na tom se asi shodneme. Ale co přesně znamená "efektivně pracovat" a "vhodně používat", tam bude shoda obtížná, ne-li nemožná. Třeba v současnosti radím žákům používat on-line překladače na jednotlivá slovíčka bez omezení, na výrazy a na jednoduché věty s mírou a na složitější větné konstrukce v žádném případě. Kdo ví, co jim poradím za rok?
Integrace těchto možností práce s jazykem - jak ta si stojí? Opravdu se jedná o složitý a náročný proces? Ano a ne. Samo učení jazyků je složitý a náročný proces. Integrace těch nejnovějších možností mi nepřipadá nějak výrazně složitější a náročnější nežli ostatní činnosti v rámci učení jazyka.
A pak je tu aktualizace rámcových vzdělávacích programů. Jak rychle může tato aktualizace probíhat? Faktické tempo změn dostupných prostředků nemůže stíhat, ani kdyby 29 rad moudrých zasedalo nepřetržitě 24/7/365. Nežli spoléhat na aktualizované RVP, připadá mi vhodnější dopřát učitelům maximální volnost, aby učitelé sami mohli posoudit, co znamená "efektivně pracovat" a "vhodně používat", a co mají učit žáky.
Ondřej Neumajer19. 1. 2016
Budou-li RVP formulovány příliš konkrétně, rychle zastarají (tam, kde se budou opírat o konkrétní digitální technologie). Také proto jsem pro větší volnost, o které hovoříte. Pak je ovšem problém ten, že v takovém zpracování RVP zpravidla konkrétní technologie vůbec nezaznívají (celkem logicky, za pár let po budou zase jiné technologie). Mnozí učitelé z takto formulovaných RVP ale nesprávně vyvozují, že technologie vůbec do výuky nepatří, při čtení RVP jim mnohdy nepřijde na mysl, že by je mohli vhodně využít. Jediným řešením je pak metodická podpora učitelů a DVPP, které aktuální digitální technologie využitelné pro učení jazyků nabízejí. A toho se školám bohužel nedostává.
Bořivoj Brdička21. 1. 2016
Že není možné vkládat konkrétní technologie přímo do RVP, je zřejmé. K tomu je ŠVP nebo možná dokonce jen učební plány pro ten který školní rok, které je bohužel třeba stále aktualizovat. RVP není ideální a poskytuje učitelům alibi utvrzující se v pohodlném odporu k novotám. Jenže ani nově koncipovaný RVP v tomto směru moc nepomůže. Dalším krokem je aktualizovaný Standard práce učitele, změny v přípravě na ped. fakultách, dokonalejší DVPP. Teprve pak se začne těm, kteří se drží pohodlného odporu k technologiím, bortit půda pod nohama. Někdy začínám mít sám pochybnosti, zda ono nadměrné úsilí hrstky lidí v tomto státě vůbec stojí za to. Jenže jak jinak bojovat s riziky nesprávného a děti poškozujícího užívání technologií???
pokrývají téměř celý rozsah činností českého národního hospodářství. Právě tito odborníci z praxe se pod vedením odborníků na tvorbu kvalifikačních a hodnotících standardů podílejí na změnách profesních kvalifikací. Obdobný způsob by měl zajišťovat, aby RVP všeobecného vzdělávání zohledňovaly a reflektovaly změny v oborech způsobené technologickým pokrokem.
Oblast cizích jazyků je digitálními technologiemi dotčena neméně intenzivně. Většina populace nosí v kapse chytrý telefon a prostřednictvím aplikace má k dispozici slovník cizích slov. Například pokročilá aplikace Google Překladač, která je k dispozici zdarma, umožňuje překlady do devadesáti jazyků. Obousměrný automatický překlad řeči je k dispozici pro 40 jazyků, stačí říct do mikrofonu v telefonu či tabletu větu v češtině a aplikace ji přeloží a nahlas přečte třeba ve španělštině. Slova a věty lze zadávat pomocí dotykového displeje prostřednictvím softwarové (virtuální) klávesnice nebo je nakreslit (napsat) tiskacím či psacím písmem prstem či stylem na displej, počítač je rozpozná a převede na slova.
Nejnovější novinkou je pak možnost namířit kameru v telefonu či tabletu na nějaký cizojazyčný nápis a aplikace Google Překladač jej nejen přeloží a případně následně přečte v českém jazyce, ale přímo v náhledu na displeji zobrazí přeložený text v grafickém provedení, které je stejné, jako původní nápis. Vlastně se jedná o jistý druh rozšířené reality (augmented reality), která působí trochu jako sci-fi.
Obr. 1: Aplikace Překladač Google je k dispozici pro uživatele zdarma
Automatické rozpoznávání textu celých tištěných stránek (OCR - Optical Character Recognition) a jeho převod na tištěný text a následný překlad do nebo z češtiny je dnes otázkou pár vteřin. Aplikace může dokonce sama rozpoznat, o který světový jazyk se jedná. Nově je možné si stáhnout jazykový balíček do telefonu či tabletu offline a pro překlad tedy není nutné být připojen k internetu. To je obzvláště výhodné v zahraničí, kde pak není nutné platit telefonnímu operátorovi za datový tarif.
Kvalita strojového překladu stále za kvalitním překladatelem z masa a kostí pokulhává, každým rokem je ale lepší. Je zajímavé, že například Google Překladač nepoužívá pro překlady umělou inteligenci, ale statistickou metodu, která funguje na základě znalosti velkého množství dříve již správně přeložených vět. Masivní využití strojového překladu od Google v praxi ilustruje počet slov, který aplikace přeloží každý den. V roce 2015 to bylo neskutečných 100 miliard.
Využít strojový překlad od Google lze mnoha způsoby. Kromě případů popsaných výše je dnes běžné, že si uživatel nechá překládat celé webové stránky, prohlížeč pak celou stránku přeloží a zobrazí v původním grafickém vzhledu a uspořádání, ale v požadovaném jazyce. Na videoserveru YouTube si může kdokoli nechat zobrazovat titulky, které vznikají automatickým rozpoznáváním řeči a jejím převodem na text. Zároveň je možné zapnout překlad takto vzniklých titulků do cizího jazyka. Například pod anglicky hovořícím videem je tak možné v reálném čase sledovat české titulky, aniž by bylo potřeba kontaktovat autora videa. Před pár lety tyto možnosti neexistovaly a ten, kdo cizí jazyk neuměl, byl v podstatě odkázán na tištěný slovník.
Jedním z důsledků zlepšující se kvality automatických překladů je, že stále větší množství firem pořizuje návody a další informace o svých výrobcích tímto levným způsobem, nikoli živým překladatelem. Jiným příkladem pak může být osobní praxe autora článku, kdy pro cesty do zahraničí využívá Google Překladač jako příruční nástroj, který již dávno nahradil kapesní slovník ve své tištěné podobě.
Automatický překlad je velkým fenoménem, který mění chování lidí, v oblasti cizích jazyků existuje ale množství dalších oblastí, které digitální technologie ovlivňují. Dostupné textové editory obsahují slovník synonym, resp. tezaurus, automaticky opravují překlepy a v některých jazycích i gramatiku. Digitální technologie ale mění i způsoby, kterými lidé komunikují. Například se zkratkami a akronymy používanými původně v rychlé online komunikaci jako je chat a SMS se nyní běžně setkáváme v elektronické poště, diskuzních fórech či na sociálních sítích. Na smajlíky a emotikony vytvářené z interpunkčních a dalších speciálních znaků dnes běžně narazíme v online magazínech a někdy i v tištěných časopisech.
Dvě výše uvedené kapitoly se snaží naznačit, že digitální technologie ovlivňují jak pedagogiku a didaktiku výuky cizího jazyka, tak mění samotné způsoby používání a práce s cizím jazykem ve společnosti a každodenním životě, což pak v důsledku vyžaduje změny ve vzdělávacím obsahu ve školách. Oba přístupy se prolínají, mnohdy je obtížné je odlišit. Učitel cizího jazyka si nemusí v praxi toto teoretické dělení uvědomovat, důležité je, že důsledky digitálních technologií na jeho obor ve své pedagogické činnosti zohledňuje.
Je zřejmé, že množství fenoménů spojených s digitálními technologiemi v kombinaci s používáním cizích jazyků je mnohonásobně rozsáhlejší, nežli je v tomto článku uvedeno. Rozhodně to neznamená, že by se cizí jazyk díky automatickému překladu a dalším vymoženostem digitálních technologií měl ve škole přestat vyučovat. Je ale nezpochybnitelnou jistotou, že úkolem učitelů je s těmito nástroji a fenomény naučit žáky efektivně pracovat a vhodně je používat. Integrace těchto možností práce s jazykem bude pedagogika a didaktika výuky cizích jazyků a dalších provázaných vzdělávacích oblastí a oborů do svých postupů integrovat postupně. Jedná se o složitý a náročný proces, jehož jedním z kroků je aktualizace rámcových vzdělávacích programů.
