V čem provozovat online kurzy pro středoškoláky?

V předchozím článku jsme se zaměřili na možnosti, kam lze online kurzy na středních školách implementovat, jakým způsobem s nimi v různých didaktických situacích pracovat, a také na některé základní trendy, které se v oblasti online vzdělávání v posledním roce či dvou objevují. V tomto článku se proto pokusíme posunout ještě o kousek dále a téma bychom rádi uchopili praktičtěji. Pokusíme se s drobným technickým i didaktickým scénářem ukázat konkrétní nástroje, ve kterých je možné online kurzy pro středoškoláky tvořit.

Pokusíme se vždy postupovat podle obecného schématu – základní představení, didaktické možnosti, příklady využití. Výběr nástrojů, které budeme níže uvádět, není zdaleka úplný. Vychází spíše z naší zkušenosti s danými nástroji než z požadavku na nějakou velkou úplnost. Pro zájemce o více prostředí je možné odkázat na přehled, který jsme dělali před několika lety se studenty.

Přístup první LMS

Zkratka LMS označuje Learning management system – tedy komplexní aplikaci, která slouží pro správu a řízení výuky. Jejím cílem je nabídnout nějaký širší balíček nástrojů, které jsou přímo se vzděláváním spojené, které může vzdělavatel poměrně snadno aplikovat a nabídnout svým studentům. Velkou výhodou je, že takové řešení se soustředí speciálně na vzdělávání, není tedy třeba si nic speciálně upravovat a lze očekávat, že z potřebných funkcí nebude člověku nic moc chybět.

Jde o řešení, které je v určitém pohledu podobné běžné škole – vzdělávací prostředí je poměrně ostře oddělené od zbytku světa, pro vstup je nutné se přihlásit, každý účastník má jasně definovanou roli a současně se zde pracuje s konkrétními kurzy a předměty. Dle metodiky Školy21 se předpokládalo, že právě toto řešení bude pro školy ideální a většinové, dnešní trendy jsou již (alespoň částečně) jiné a mnoho škol od jednoho LMS ustupuje.

Pokud můžeme posoudit zkušenosti ze zahraničí, velká část středních škol a univerzit, které si to mohou finančně dovolit, volí Canvas, což ale není úplně tradiční LMS. Jde o komplexní balík nástrojů, který umožňuje zpravovat testy, vzdělávací obsah, ale třeba i portfolia ve vizuálně velice pěkném celku. Pokud jsme minule psali, že online kurzy zdůrazňují estetiku, kvalitu zpracování a uživatelskou přívětivost, pak právě Canvas je aplikací, která na tuto složku sází.

Pro ukázku LMS vybíráme dva nástroje, které jsou pro střední školy velice dobře finančně dostupné, totiž Google Classroom a Moodle. Současně platí, že mnoho škol využívá nějaký školní informační systém, jehož součástí nějaká forma LMS je. V takovém případě odpadá poměrně velká nepříjemná práce s přidáváním studentů, nastavováním přístupů a práv. Současně ale jen málokterý systém dosahuje kvalit aplikací Classroom, Moodle nebo třeba zmíněného Canvasu. Velice zajímavé možnosti především pro video kurzy, ale nejen pro ně nabízí i OpenEdx, který je ale bohužel poněkud náročnější na zprovoznění serveru a systémovou administraci.

Google Classroom

Pro většinu uživatelů asi nejsnazším komplexním LMS bude Google Classroom. Aplikace byla původně určená jen pro školy, které vlastnili školní Google Suite, ale již nějaký čas je zdarma k libovolnému účtu od Google. Školní verze samozřejmě nabízí řadu benefitů, jako je centrální správa studentů a jejich snazší zápis do předmětů nebo neomezenou kapacitu na Google disku či snazší sdílení, ale jde to i z běžného účtu.

Celé prostředí je koncipované tak, že obsahuje zeď, na kterou může učitel dávat různé informace – od oznámení, přes úkoly až po zajímavé odkazy. Studenti pak pod nimi mohou diskutovat, odevzdávat cvičení nebo plnit testy. Ty jsou dělané skrze Google Forms, opět ve verzi se školním Google Suit trochu jednodušším způsobem.

Systém se hodí na výuku, která buď očekává model převrácené třídy, nebo jinou kontaktní formu. Asi se nedá úplně počítat s tím, že by bylo možné použít na nějakou dlouhodobou plně distanční výuku, ale díky možnosti rychlé diskuse a interakce se hodí především tam, kde výuka probíhá skutečně z hodiny na hodinu a učitel s prostředím takto pracuje. Velice pěkně funguje odevzdávání úkolů a třeba kombinace kvízů a úkolů může pro mnoho konkrétních aplikací bohatě stačit. Velkou výhodou je, že Classroom nemusíte instalovat a aktualizovat, protože běží pod Google.

Jde o nástroj, který ocení především uživatelé dalších Google služeb (tabulek, prezentací, dokumentů), se kterými je velice pěkně integrovaný. Lze například v libovolném z těchto nástrojů vytvořit dokument a ten nechat všem studentům editovat, anebo jim ho na jedno kliknutí rozkopírovat jako šablonu, se kterou mohou dále pracovat.

Moodle

Je v českých školách asi nejrozšířenější LMS, má českou lokalizaci a většinou si jej školy instalují na vlastní server. Existují ale i hostingové služby, nebo sám Moodle nabízí službu Moodle Cloud. Vlastní instalace je nejlevnější variantou, ale je třeba počítat s nutností neustálých aktualizací, což je obecně největší slabina Moodle. Naopak výhodou může být možnost doplnění základního nástroje o další funkce.

Klíčová je v Moodlu robustnost nástrojů, se kterými můžeme pracovat – není to rychlý ani intuitivní nástroj, ale umí toho skutečně hodně – nesmírně zajímavé varianty testových otázek, nelineární přednášky s povinnými aktivitami, sledování průběhu studia, práci s odznáčky nebo analytiku učení. V tomto ohledu nabízí Moodle určitě nejširší nabídku ze všech nástrojů. Další výhodou je modifikovatelnost celého prostředí, které si lze – pokud máte čas a chuť – velice pěkně doplnit, dle potřeby.

Pokud chceme Moodle ve vzdělávání využívat, pak je možné říci, že se hodí tam, kde máme dobrou představu o struktuře a případně ji umíme pravidelně budovat. Nabízí hezký systém na práci s rozmanitými testy, práci se vzájemnou zpětnou vazbou nebo obecně odevzdávárny úkolů, což může být i pro běžnou výuku velice přínosné.

Velkou výhodou je pevná struktura v týdnech nebo tématech, celý rok je možné si rozložit dopředu, nachystat podklady, odevzdávárny, testy. Především tam, kde chceme dobře strukturovat výuku, je dobrý. Stejně jako na kurzy, které jsou plně distanční. Nevýhodou je poněkud zkostnatělé ovládání, a především určitá rigidnost celého prostředí. I když třeba v mobilní verzi vypadá celé prostředí o mnoho lépe.

Teams a podobná řešení

Zajímavou skupinou řešení jsou kurzy, které se začínají objevovat v době epidemie koronaviru, které nejsou postavené na klasickém LMS, ale využívají prostředí pro týmovou spolupráci. Také ty nabízejí zajímavé možnosti a řešení. To, s čím je možné u takových modelů intenzivně pracovat, je především ona vlastní komunikace a spolupráce. Tedy dvě klíčové kompetence, na které přímo míří možnosti aplikací, jako jsou Teams, Slack nebo třeba Trello a Basecamp. Pokud dokáže učitel právě s tímto důrazem pracovat, může to být pro jeho výuku nesmírně přínosné.

Druhým pozitivním aspektem může být příprava do praxe – zatímco s LMS většina studentů nikdy pracovat nebude, šance, že bude muset zvládnout nějaký nástroj na komunikaci a spolupráci v organizaci, je vysoká. Touto cestou může získávat zajímavé kompetence i směrem k pracovnímu trhu a sobě samému.

Microsoft Teams

Pokud se podíváme na diskusní fóra učitelů, kteří řeší výuku online, zjistíme, že poměrně velký podíl v dotazech či doporučeních má právě Microsoft Teams. Ten je možné získat a provozovat v mírně omezené verzi zdarma nebo sáhnout po jeho variantě se školním účtem, což také doporučujeme. Teams nabízí možnost tvorby týmů (typicky jeden tým – jedna třída nebo předmět), které se mohou dále dělit (po předmětech nebo po tématech). Studenti spolu mohou chatovat, sdílet soubory nebo řešit různé problémy. Výhodou je pěkný nástroj na video konference s možností záznamu a sdílení obrazovky.

Z technických parametrů je třeba zdůraznit, že Teams fungují v rámci celého ekosystému služeb Microsoftu. Očekává se tedy práce s OneNote pro zápisy z hodin (což není vůbec špatný nápad) nebo sdílení souborů přes SharePoint a OneDrive. Pokud chcete s tímto nástrojem skutečně pracovat, lze doporučit maximální migraci di služeb od této americké společnosti. Teams běží jako SaS, takže není třeba nic instalovat, zálohovat nebo se starat o aktualizace.

Didakticky se skvěle hodí na kombinaci video a běžné výuky. Testy je možné dělat ve Forms, což je další nástroj od Microsoftu. Velice zajímavé možnosti pro školní prostředí nabízí již zmíněný OneNote, ve kterém lze snadno sdílet všechny zápisky nejen od učitele ke studentům, ale i mezi studenty samotnými. Lze jej použít jako podporu k projektové výuce.

Slack

Asi nejrozšířenějším korporátním řešením podobného druhu je Slack, který pro školy nabízí 85% slevu. Nabízí velice podobné funkce jako Teams, jen v prostředí, které je výrazně hezčí a přehlednější. Hlavním rozdílem mimo designu je také dobrá integrace s nástroji třetích stran – lze ho dobře kombinovat například s Google nástroji (Google má jen Groups a ty jsou pro podobné aktivity velice nepraktické) a s mnoha dalšími nástroji. Pokud se například ve škole učí programování nebo práce s nějakými speciálními řešeními, má cenu určitě sledovat, zda by nebylo možné Slack použít.

Jinak jsou možnosti podobné jako u Microsoftu – k dispozici je chat, práce s kanály a diskusí v nich, video konference nebo pěkně řešené sdílení souborů. Tento nástroj se tedy hodí tam, kde hledáme řešení pro online komunikaci a spolupráci a současně chceme zachovat stávající aplikace, na jejichž používání jsme zvyklí.

Hledáte ještě nějaké alternativy? Pokud můžeme využít vlastní server, pak určitě stojí za zkoušku Rocket.chat který je open source, případně Zulipchat, který nabízí jen textovou komunikaci (ale hezky podporuje bloky kódu nebo diskuse s rovnicemi), ale můžete ho používat zdarma nebo si ho dát na vlastní server.

Decentralizovaná LMS

Řešení, která byla populární s nástupem konektivistů někdy mezi léty 2007–2010, lze obecně označit jako decentralizovaná nebo distribuovaná LMS. O co v nich jde? Vycházejí z myšlenky, že vzdělávací prostředí je možné a vhodné si skládat jako určitý mashup – najdeme jedno nejlepší prostředí na práci se vzdělávacími materiály, druhé na vzájemné hodnocení, další na testy a na video setkání. Takto vytvoříme mapu toho, co bychom ve výuce potřebovali a můžeme hledat cestu, jak to vše složit dohromady.

Takové řešení má několik výhod – máme k dispozici obecně mnohem lepší nástroje než v případě LMS, s lepšími funkcemi, designem, možnostmi. Současně si skládáme na míru takové řešení, které vyhovuje přesně našim vzdělávacím potřebám v určitém kurzu. Vždy potřebujeme něco jiného, takže takový model umožňuje značnou flexibilitu. Stejně tak jako snadné zapojení novinek nebo nejnovějších trendů.

Na druhou stranu je zde poměrně zřetelný limit. Studenti se musí přepínat mezi velkým množstvím nástrojů, což pro ně nemusí být přehledné ani pohodlné, musí umět ovládat více různých rozhraní, což může být také náročnější. A totéž platí i pro učitele.

V současné době se můžeme setkat s jistou renesancí tohoto přístupu, a to především ve dvou oblastech. Tou první je ad hoc práce, kdy potřebujeme nějaký nástroj pro konkrétní činnost studentů, a nemá smysl implementovat nějaká komplexní řešení. Druhou rovinou návratu je snaha propojit nástroje skrze API a pro organizaci vybrat dvě nebo tři aplikace, které jsou vzájemně propojené skrze notifikace a sdílení dat.

Jak může takové decentralizované LMS vypadat?

• Vzdělávací obsah může být například přenesen do Worpdressu nebo na jiné redakční systémy a kurzy mohou fungovat jako webové.
• Studenti si úkoly vzájemně hodnotí v Annotate či hypothes.is.
• Pro řízení úkolů se používají nástěnky v Trello.
• Pro řízení projektové výuky se používá Basecamp.
• Pro videokonference se využívá Meet.
• Pro sdílení poznámek pracuje s OneNote.
• Společnou práci s dokumenty řeší skrze Google Drive.

Tímto výčtem samozřejmě nijak nevyčerpáváme možnosti, které decentralizované LMS nabízí. Jde o často nejrychlejší a nejefektivnější variantu, ale je otázkou, jakou za ni platíme cenu. Zajímavým krokem může být spojení dílčích nástrojů se Slack či Teams, které mají možnost integrace různých automatizovaných chatbotů, které právě s externími zdroji mohou pracovat a reportovat o nich. Druhá varianta, která se poměrně často objevuje u Moodle je embedování nástrojů přímo do jednoho prostředí kurzu – student je stále v Moodle, ale otáčí skrze embed kartičky z Quizletu nebo sleduje video z Meet.

Závěrem

Odpovědět na otázku, jak rychle, jednoduše a v českém prostředí navíc ideálně bezplatně postavit LMS pro střední školu, není snadné. To, co považujeme za zajímavé, je sledovat, jaké technologie zde zůstanou po epidemii, i to, s čím budeme chtít pracovat i v normálních hodinách a v běžně organizované výuce.

Domníváme se, že asi nejméně vhodným nástrojem z celého přehledu je Moodle, který se dobře hodí pro plně distanční výuku, ale do dynamického školního prostředí nezapadá úplně šťastně, především s ohledem na náročnost ovládání. Jeho hlavní devizou jsou ale výborné testy a implementované odevzdávárny na úkoly. Ve školním prostředí je nesmírně problematická jeho aktualizace – staré verze Moodlu jsou velkým bezpečnostním problémem, který musí řešit mnoho škol.

Pokud bychom měli něco doporučit, pak se jako zajímavý nástroj jeví buď Google Classroom, nebo i Teams, které umožňují kombinovat spolupráci, komunikaci a občasnou distanční výuku. Odevzdávárny na úkoly si v nich ale musíte vymyslet nějak separátně. Zdá se, že ideální řešení zatím neexistuje, což by ale nemělo znamenat rezignaci na hledání dobrých řešení nebo omezení chuti experimentovat.

Článek je upravenou verzí textu dostupného ve volně přístupné knize Černý, M. (2020) Design digitálního vzdělávacího prostředí. Brno: Flow.