Typografická tvorba ve výtvarné výchově na ZŠ

• Litery jsem vyrobil tak, že jsem nalepil písmena ze špejlí na silný karton a umístil jsem je správně (zrcadlově) orientované do dřevěné sazebnice. Drží díky nalepenému suchému zipu.
• Jestliže máme litery nachystané v sazebnici, je třeba pokrýt je vrstvou inkoustu (popř. tuše).
• Papír, který má být potištěn, je připevněn na tuhou podložku.
• Tato podložka s papírem se pevně přitlačí na sazbu a máme vytištěný text. Takto vytištěných textů můžeme rychle vyrobit velké množství.
• Takto je možné žákům lapidárně objasnit, v čem spočívá ohromná výhoda tištěného písma před ručně psaným (pokud jde o možnosti efektivního šíření informací).
• Náš model nemá s Gutenbergovým knihtiskem mnoho společného, ale něco ano. Jsou to „pohyblivé litery“, ze kterých se vytvoří sazba textu. Gutenbergovy litery byly ovšem sériově lité z kovu pomocí matrice. Tím, že nebyly ryté, byly levnější a mohlo jich být použito mnoho najednou (a také cena knihtisku byla s litými literami výrazně menší). Některé předchůdce Gutenbergova knihtisku žáci znají velmi dobře, jsou to razítka. Ta se používala už před knihtiskem a kromě obrázků na nich bývaly i psané texty, ale nebylo možné texty na razítkách měnit, jelikož tam nebyly pohyblivé (vyměnitelné) litery.

         Typografické pojmy

         V úvodní lekci (v prezentaci), která předchází samotné tvorbě, seznamuji žáky s některými pojmy z typografie:

• Verzálky (majuskule): velká písmena
• Minusky (minuskule): malá písmena
• Kurzíva (italika): písmena nakloněná vpravo
• Kapitálky: verzálky psané ve velikosti, jako mají minusky
• Serifová (patková) písma: Písma s takzvanými patkami. Zdůrazňují „horizontální tok textu“ a tím pomáhají čtenáři udržet zrak na správném řádku při čtení dlouhého textu na hustě potištěné stránce. Díky této vlastnosti se využívají při sazbě beletrie. Patří sem například fonty: Bookman old style; Times New Roman; Garamond; atd.
• Bezpatková písma (grotesky): Nemají specifická zakončení tahů písmen a tah mívá všude stejnou (nebo téměř stejnou) tloušťku. Hodí se například na různé nápisy či slogany, zkrátka na texty kratšího formátu. Na sazbu beletrie se používají jen výjimečně. Patří sem například: Arial, Tahoma, Franklin Gothic Book.
• Kaligrafická písma: Napodobují ručně psaná písma. Patří sem například: Freestyle Script; Bradley Hand ITC; Mistral; atd.
• Zdobená písma: mají především dekorativní význam.

                                                               (Podle: Pistorius 2003 s. 67–79)

         Ukázky tvarů jednotlivých písmen:

         Úkol: tvorba vlastního písma

Dnešní možnosti sazby jsou už samozřejmě jiné než možnosti původního knihtisku. Písmo (litery) se obvykle vytvářejí jako grafické produkty prostřednictvím počítačových programů. Úkolem žáků (poučených o některých aspektech historie písma a základních typografických pojmech) je vytvořit vlastní formu písma. Ve chvíli zadání úkolu mají pro inspiraci na slidu prezentace ukázky některých mých osobních pokusů.

         Postup:

1. Žákům se rozdají výkresy. Každý obdrží dva (popřípadě tři) výkresy A4. Je to poměrně velká spotřeba výkresů, ale celá práce zabere minimálně 2 vyučovací hodiny. Také je v tomto případě možné použít místo výkresů obyčejné bílé papíry formátu A4.

2. Je třeba, aby žáci u sebe měli rýsovací potřeby (pravítko, tvrdou tužku a gumu). Nejprve si tužkou rozdělí výkres na pravidelné obdélníčky (například na deset). Písmena pak budou umisťovat do těchto obdélníčků, tak aby měla odpovídající si velikost a proporce. Žáci musí zvolit určitý styl písma a pak jej dodržet pro všechna jednotlivá písmena, tak aby byl jejich styl rozpoznatelný.

3. Hlavním úkolem je vytvořit celou abecedu verzálek, háček, čárku a číslice od nuly do deseti. Úkol navíc je potom abeceda minusek, popř. dalších (například interpunkčních) znaků. Písmena žáci nejdříve kreslí tužkou. Upravují písmena, gumují a přepisují, dokud nejsou s výsledkem spokojení. Pak obtáhnou obrysy černou tuší, popřípadě vhodnou černou fixou. Čáry tužky, které zůstaly na výkrese, pečlivě vygumují. V tuhle chvíli nepoužívají žádné barvy, obrázek je černobílý. Po dokončení úkolu odevzdají výkresy, ale tím práce ještě nekončí. Já je poté naskenuji a upravím v grafické aplikaci InfranView (freewarový grafický program), pomocí kterého odstraním z naskenovaného obrázku všechny šmouhy, neboli ponechám tam pouze 2 barvy – černou a bílou (cesta: Image - Decrease Color Depth... – 2 Colors black/white) – a poté pro uhlazení čar použiji prostředek Median Filter (cesta: Image - Effects - Median Filter). Takto upravené obrázky uložím ve formátu .png a vrátím žákům, aby si je potom mohli snadno editovat (upravit velikosti, vybarvit, apod., například v aplikaci Malování) a použít pro svou případnou další grafickou tvorbu.

         Ukázka různých forem písma:

Touto činností jsme si ve třídě vytvořili slušnou databázi originálních žákovských sad písmen. To se ukázalo jako užitečné, když bylo třeba vyrobit nástěnky (například jako postery pro výstupy z projektů), popisy pro účel výzdoby třídy apod., použila se (se souhlasem žáků) tato písma. V případě, že byli žáci se svými výtvory spokojeni, zůstal jim v podobě počítačového souboru zajímavý nástroj pro případnou další tvořivou činnost v oblasti grafiky.

Literatura a použité zdroje

PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-516-2.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT, 2017.