Tvořivé myšlení podle EUN

Zúčastnil jsem se kurzu European Schoolnet Academy ze série umocňující učitele – v tomto případě v tom, jak se stát pedagogickým mentorem technologické spolutvorby (EmpowerED educators: becoming pedagogical mentors for EdTech co-design). V češtině ten název zní trochu divně, důležitý je hlavně obsah. Jednoduše řečeno, ten, kdo sleduje Spomocníka, se nic moc nového dozvědět nemohl.

Kurz se v prvním modulu věnoval digitálním kompetencím učitelů (DigCompEdu). V druhém didaktickým teoriím (behaviorismus, kognitivismus, konstruktivismus, konektivismus). Přiznejme si, že v této oblasti dosud existuje více různých přístupů, a tak mě potěšilo, že EUN se dokonale shoduje s tím naším.

Třetí modul se zabýval tvořivým myšlením (Design Thinking). I na toto téma jsme toho již napsali mnoho. Neuškodí ale, když se na pojetí EUN podíváme blíže. Mějme na paměti, že v tomto kurzu jsou cílovou skupinou primárně mentoři učitelů, takže se jedná především o jejich tvořivé myšlení, na ostatní učitele a žáky je cíleno až následně.

EUN pracuje s 5 fázemi tvořivého myšlení. Přes značnou podobnost s 6 fázemi MIT (Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století) má tedy trochu blíže k původní struktuře z dílny IDEO (Tvořivé myšlení IDEO). V podání EUN vypadá tvořivé myšlení mentorů takto:

Struktura tvořivého myšlení mentorů EdTech podle EUN

1. Vcítění (Empathise)
   Pochopení potřeb a výzev cílové skupiny. Pro pedagogické mentory EdTech jsou to učitelé, žáci nebo školští metodici vzdělávacích technologií. Zásadní je, aby učitelé vnímali potřeby svých žáků. Kurz doporučuje v této fázi použít nástroj Empathy Map (viz Empathy Mapping: The First Step in Design Thinking), který vizualizuje pohledy účastníků [1].
2. Definování (Definning)
   Správné nasměrování definování řešeného problému na základě zjištěných poznatků v prvním kroku. Vizuální uspořádání pomáhá identifikovat emocionální faktory a vzorce chování žáků. Důležité je nejprve odhalit skutečné problémy, s nimiž se uživatelé potýkají, spíše než hned hledat řešení.
   Tento krok též zahrnuje zjišťování možných potencionálních problémů s řešením, např. nízké zapojení žáků nebo potíže se sledováním pokroku. K doporučeným nástrojům patří např. Point of View Statement (POV).
3. Nápad (Ideating)
   Vymýšlení kreativního řešení integrujícího učení. Mentor zde v roli pedagoga spolupracuje s účastníky, případně též s vnějšími EdTech týmy, a jsou generovány inovativní nápady. K realizaci lze využít některé nám dobře známé nástroje, např.

5. Design Thinking: Test

V pozadí metodiky tvořivého myšlení je orientace na uživatele (user-centered design). Je to přístup zaměřený na iterativní řešení inovativních a praktických problémů, který vychází z pochopení potřeb koncového uživatele. V kontextu vzdělávání a EdTech pomáhá tato metodika pedagogům vyvíjet nástroje, strategie a systémy, které účinně řeší skutečné výzvy ve vzdělávacím prostředí.

Literatura a použité zdroje

GIBBONS, Sarah. Empathy Mapping: The First Step in Design Thinking [online]. 2018. [cit. 2025-03-12]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/empathy-mapping/.