Konfrontace metodiky tvořivého myšlení s vlastní lektorskou činností autorky v rámci kroužků Věda nás baví včetně informace o nové nabídce těchto mimoškolních aktivit, které suplují zanedbávanou výuku praktických činností.
Metodika tvořivého myšlení rozeznává nejčastěji 6 fází: objevování, interpretace, generování nápadů, experimentování (tvorba prototypu, testování), reflektování a sdílení. Patří k postupům často využívaným v konstruktivistické výuce. Některé jeho prvky můžeme nalézt i ve vědeckých kroužcích.
„Začíná to klasickým stříháním a lepením, pokračuje sestavováním výtvorů z různých stavebnic, navrhováním objektů tisknutelných na 3D tiskárně a končí programováním robotů či tvorbou aplikací,“
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek8. 8. 2017
"Základ", bez kterého se vědecké kroužky snadno (a téměř vždy) obejdou, tak chápu obsah článku. Což rozhodně nemíním jak kritiku. Paní autorka tu popisuje velice záslužnou a užitečnou činnost, a že v té její velice záslužné a užitečné činnosti to zpropadené "tvořivé myšlení" tahá za kratší konec, to není chyba její, ale onoho tvořivého myšlení.
Připomeňme si pár výroků z článku:
"V rámci vědeckých kroužků se objevuje především tvořivost subjektivní (sekundární), při které je poznatek nový pouze pro toho, kdo k němu samostatně dospěl [2]. Během časového úseku 60 minut, tak dlouho trvá jedna lekce, není možné očekávat, že děti (většinou 2.–3. třída) vymyslí a vytvoří něco opravdu nového." -- Ani já neočekávám, že děti vytvoří něco nového. A vůbec mi to nevadí. Tvořivost "s přívlastkem" je nápaditý způsob, jak se problému vyhnout.
"V rámci vědeckého kroužku jsou některé části naplňovány více a některé méně." - Jasné.
"Generování nápadů – děti dostávají od lektora přesné zadání dané lekce, co se bude jakým způsobem vytvářet, proto tato etapa není naplňována téměř vůbec." -- Mně to připadá zcela jasné a očekávatelné. Odhaduji, že paní autorka jenom na chvilku podlehla zdejší (rvp.cz) módě používat módní a populární termíny, i když s náplní článku souvisí jenom velice okrajově.
BTW, odkaz "v definici informační gramotnosti dle NIQES" vede na materiál ČŠI s názvem "Metodika pro hodnocení rozvoje informační gramotnosti" a v tom není o tvořivém myšlení žádná zmínka. Což mne nepřekvapuje, "gramotnost" (a to jakákoli gramotnost, včetně té slavné informační) leží na opačném pólu stupnice schopností nežli tvořivé myšlení.
Závěrem: Pěkný článek o zajímavém tématu (tím tématem jsou vědecké kroužky) - paní autorce děkuji. S tvořivým myšlením to nemá nic společného.
Bořivoj Brdička9. 8. 2017
Pane Kocourku,
už zase jste mě odhalil. Tvořivé myšlení jsem se snažil Petře do těch jejich kroužků vnutit násilím. Na tom, že ta metodika má budoucnost, trvám. I na tom, že by měla být základem podobných vědeckých, částečně mimoškolních výukových aktivit.
Miloslav Dědek24. 3. 2022
Máte zájem si přečíst návod k tvořivému kreativnímu myšlení? Tak to je v podstatě Teorie vševývoje: https://ing-miloslav-dedek.blogspot.com/2022/03/teorie-vsevyvoje_92.html
takto pan doktor Brdička popsal práci žáků ve škole nedaleko Bostonu, která pracuje podle metodiky MIT [1]. Stejně by se dala chápat i vize naší společnosti
Omniveda / Věda nás baví, o. p. s., organizuje volnočasové kroužky nejen pro mateřské školy, ale především pro první stupeň základních škol. V současné době jsou kroužky realizované po celé České republice s přesahem na Slovensko (Bratislava) a do Polska (Vratislav). Témata, se kterými jsou děti seznamovány, jsou z oblastí přírodovědy, chemie, fyziky a aplikované vědy.
Kroužky obvykle navštěvuje 10–15 dětí a není výjimkou, že na jedné škole probíhá více kroužků. Děti se rozdělují do pětičlenných skupinek, kde každý má svou roli – vedoucí, zapisovatel, materiálník, mluvčí a výrobce. Každý má tedy na starost jednu oblast, všichni se ovšem podílejí na všech krocích společně a vytvářejí jedno společné dílo. Zde jsou tedy zřejmé prvky kolaborace, která je velmi důležitou součástí těchto kroužků.
Lektoři jsou především z řad vysokoškolských studentů (přírodovědné, technické a pedagogické obory) a také samotní učitelé, kteří tak přivádí hravou formou vědu do své školy. Všichni lektoři prochází povinným školením, kde si sami vyzkouší všechny pokusy a výrobky, které mají v následujícím pololetí s dětmi zrealizovat. Každý lektor dostává plán lekce, kde má podrobně popsaný pokus, popř. výrobek. Zároveň zde dostává alespoň minimální teoretický základ k danému tématu, který se pak snaží vysvětlit dětem.
V kroužcích je vždy praktická část, která zabírá většinu času. Děti buď experimentují a provádějí nějaký pokus, nebo vytváří funkční výrobek. K práci se používají běžně dostupné materiály (papír, brčka, párátka, lepidlo, lepenka, kelímky apod.). Proto jsou děti schopné vytvořit si výrobek i doma.
Tvořivé myšlení a využívání technologií ve vědeckých kroužcích
V rámci vědeckých kroužků se objevuje především tvořivost subjektivní (sekundární), při které je poznatek nový pouze pro toho, kdo k němu samostatně dospěl [2]. Během časového úseku 60 minut, tak dlouho trvá jedna lekce, není možné očekávat, že děti (většinou 2.–3. třída) vymyslí a vytvoří něco opravdu nového. Cílem kroužků je především ukázat dětem vědu zábavným způsobem, naučit je o věcech přemýšlet a tvořit je.
V úvodu článku bylo tvořivé myšlení rozděleno do několika etap. V rámci vědeckého kroužku jsou některé části naplňovány více a některé méně.
Objevování – zde je nejvíce zastoupena inspirace pro vznik dalších nápadů, nezřídka se stává, že děti doma v pokusech pokračují nebo vyrábějí s rodiči to, co se dělalo na kroužku. Jelikož ale nedostávají žádné podpůrné materiály, musí využívat jen to, co si zapamatovaly a naučily se.
Interpretace – v rámci úvodního seznámení s teorií vztahující se k probíranému tématu lekce jsou děti nabádané k tomu, aby samy odpovídaly na otázky a vyjádřily svůj názor a zkušenosti.
Generování nápadů – děti dostávají od lektora přesné zadání dané lekce, co se bude jakým způsobem vytvářet, proto tato etapa není naplňována téměř vůbec. Toto omezení je dané časem, zaměřením každé lekce na jiné téma i širokým věkovým rozpětím dětí na kroužku (6–11 let).
Experimentování – tato fáze zabírá největší čas v kroužku, jedná se o řízenou činnost, kdy děti dle pokynů lektora vytvářejí nějaký výrobek nebo si zkoušejí experimenty. Na první pohled se může zdát, že zde není místo pro tvořivé myšlení, ale není tomu tak. Děti rády předjímají kroky a snaží se vymyslet, jak bude výroba postupovat, popř. jak experiment dopadne.
Reflektování a sdílení – v kroužku je tato fáze nejvíce patrná u experimentů, kdy si děti chtějí vyzkoušet jiné postupy či reakci jiných látek. U výrobků si některé zapisují hrubý postup a vytvářejí si doma své vlastní prototypy.
Zaměříme-li se na využívání technologií, bohužel nebudeme nijak uspokojeni. Vzhledem k masovému rozšíření kroužků není možné vybavit všechny lektory, potažmo všechny děti, potřebným technickým vybavením. I když jsou na školách běžně dostupné počítače, projektory, interaktivní tabule apod., tato technika většinou není dostupná pro využití externími lektory. To vede do slepé uličky, a tak se momentálně na kroužcích technika nevyužívá.
Jelikož jsou ale technologie nedílnou součástí běžného života a postupně pronikají do všech sfér, ani vědecké kroužky nesmí zůstat pozadu. Od nového školního roku bude otevřen nový vědecký kroužek zaměřený na robotiku. Konkrétně se jedná o programovatelné roboty Lego Mindstorms. V testovací fázi je další kroužek zaměřený na virtuální realitu, který bude pracovat s Google CardBoard. Technologie se budou využívat též v rámci příměstských táborů a postupně budou pronikat i do běžných kroužků.
Závěr
Sama jsem vedla několik vědeckých kroužků a viděla jsem, jak jsou pro děti prospěšné. Nezřídka jsem se setkala s dětmi, které neměly základní manuální zručnost. Na několika prvních hodinách jsme bojovali s lepením lepidlem či izolepou, s přesným vystřihováním nebo rýsováním. Od ostatních lektorů vím, že tyto problémy se vyskytují téměř všude. Tyto kroužky dodávají dětem tedy i jednoduchou manuální zručnost.
Krom této dovednosti se děti setkávají se spolužáky z jiných ročníků. To jim umožňuje předávat si zkušenosti a vědomosti. I v tomto případě jsou problematické začátky, hlavně když jsou mezi dětmi velké věkové rozdíly. Nezřídka se objeví porovnávání vědomostí a dovedností. Nicméně postupně si na sebe děti zvykají a spolupráce s mladšími dětmi je naopak obohacuje. Já sama jsem byla za pestrou věkovou skupinu ráda a na konci roku bylo vidět, že skupina je velmi pospolitá a navzájem se přátelí a pomáhá si i mimo kroužek.
Nadále chci kroužky vést a snažit se co nejvíce zapojovat děti do celého průběhu kroužku. Změnu bych udělala v praktické části, kdy se budu více snažit v souladu s metodikou tvořivého myšlení aktivně zapojovat děti do vymýšlení postupu. Většinou jsme postupovali dle zadaných kroků a nad postupem jsme příliš nedebatovali a nesnažili se ho inovovat. Dále se chci snažit děti více motivovat, aby si pokusy a výrobky zkusily dělat i doma.
Literatura a použité zdroje
BRDIČKA, Bořivoj. Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století [online]. 2017. [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/21371/.
KOHOUTEK, Rudolf. Tvořivost a její poznávání a výchova [online]. 2009. [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/0911/tvorivost-z-hlediska-pedagogicke-psychologie.
