Tato výuková aktivita se zaměřuje na tvorbu výkladu. Žáci pracují ve skupinách způsobem podobným tomu, který je typický pro tzv. argumentační esej doporučovanou pro gymnaziální vzdělávání (více k ní v následujícím článku: https://clanky.rvp.cz/clanek/23671/ARGUMENTACNI-ESEJ-CO-TO-JE-A-JAK-JI-HODNOTIT.html). Rozsah výkladu omezíme na zhruba 10 vět, což nám při zpětné vazbě umožní soustředit se na jednotlivé věty (včetně například volby slov), jejich návaznost, vhodnost pro zadanou cílovou skupinu apod. Každá skupina prezentuje svůj výklad před třídou. Žáci se tak mohou vzájemně inspirovat v tom, jak různě lze uchopit stejné téma.
Cíl výuky
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci získávají potřebné informace z doporučených zdrojů na základě vlastních kritérií pro vyhledávání (7. ročník), v tomto případě v odpovídajících příručkách vyhledávají informace o významu vybraného slova.
Žáci vytvářejí a upravují digitální obsah (7. ročník), v tomto případě prezentaci, jejímž obsahem je výklad významu určitého slova zaměřený na zadanou cílovou skupinu.
Vzdělávací cíle:
Žák se dorozumívá kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci.
Žák uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování.
Uvedení tématu hodiny: výklad. Možná evokace: určité slovo / slovní spojení jako téma výkladu, například „mráz“ – lze využít krátké video na toto téma, případně promítnout související obrázek jako pozadí pro práci v hodině.
Výklad učitele: hlavní znaky výkladu, základní funkce výkladu
Rozdělení do skupin o zhruba 5 žácích
Zadání:
A. Každá skupina tvoří výklad o 10 větách.
B. Tématem výkladu je význam určitého slova. Lze zvolit třeba slovo, které je nějakým způsobem aktuální pro daný týden (například „mráz“, některý svátek apod.).
C. Všechny skupiny zpracovávají výklad stejného slova.
D. Výklad musí být logicky uspořádaný.
E. Jazyk výkladu musí být přizpůsobený zadané cílové skupině (viz níže).
Žáci vyhledávají potřebné informace ve zdrojích doporučených (například slovníková hesla dostupná v Internetové jazykové příručce) i ve zdrojích dle vlastní volby.
Internetová jazyková příručka, elektronická verze slovníkového hesla „mráz“ ze Slovníku spisovné češtiny
Cílovou skupinou pro výklad jsou nerodilí mluvčí, kteří vybrané slovo neznají. Tomu je potřeba přizpůsobit i volbu slov ve výkladu (například vybírat pouze často používané běžné výrazy), skladbu vět (bez složitých souvětí) apod.
Žáci budou výklad prezentovat, ideálně se zapojí celá skupinka (tj. při počtu 5 členů každý přečte dvě věty z celkového počtu 10 vět).
5. Práce ve skupinách
6. Sdílení výkladů přes Google Classroom
7. Prezentace jednotlivých skupin (učitel vždy příslušný výklad promítá)
8. Zpětná vazba učitele: zaměřujeme se na volbu slov, návaznost vět, vhodnost pro cílovou skupinu, práci se zdroji, věcnou správnost, práci v týmu (zda plynula prezentace přirozeně, bez rušivých momentů například při předávání slova) atd.
9. Žákovské hodnocení jednotlivých výkladů a společná reflexe
Zdroje:
Google Classroom nebo jiné podobné prostředí
Internetová jazyková příručka a další zdroje (vzhledem k zadanému tématu)
Některé skupiny při výkladu kreativně využívaly neverbální komunikaci, například gesta.
Výklad promítaný učitelem může mít podobu prostého textu, ale může se jednat třeba také o podkladovou jednoduchou prezentaci, kdy například každá věta je zaznamenána na jednom slidu, případně může být doprovázena tematicky souvisejícím obrázkem.
Při práci ve skupinách je podstatné, aby učitel ověřoval, nakolik kriticky pracují žáci se zdroji. Může se stát, že některou informaci vyhledanou na internetu převezmou z vyhledávače, aniž by si zjistili potřebný kontext (z jakého zdroje dílčí informace pochází, zda se jedná o zdroj důvěryhodný apod.).
