Článek diskutující důvody zařazení tvorby videa do výuky a poskytující cenné rady, jak to udělat.
Zařazení praktického projektu „Tvorba videa“ do výuky sice zabere mnoho hodin a projekt je náročný, zabijete však více much najednou a žáky taková praktická aktivita může docela bavit a motivovat. Vzhledem k technickým požadavkům je zřejmě nejvhodnější projekt uskutečnit v hodinách ICT, ale není to podmínkou. Spolupráce s učiteli jiných předmětů v souvislosti s tématem videa je naopak velmi přínosná.
Projekt se vyplatí nejen proto, že vzniká hmatatelný důkaz práce, kterým se mohou žáci pochlubit a škola presentovat, ale také proto, že z hlediska Rámcového vzdělávacího programu splňuje celou řadu klíčových kompetencí i některá průřezová témata, zejména 6.6 „Mediální výchova“.
Jako učitel si před zahájením projektu musíte uvědomit, zda k jeho realizaci máte:
· Dostatek času a prostor
· Technické zázemí
· Základní vědomosti z oblasti multimédií
Tvorba videa má tři základní roviny: technickou, řemeslnou a obsahovou. Jinými slovy je zapotřebí pracovních pomůcek, umění je používat a mít co říct.
V dnešní době je audiovizuální technika běžně dostupná a cenově přijatelná. Snad každá rodina vlastní kameru pro tvorbu domácího videa a každý počítač s operačním systémem Windows je vybaven jednoduchým programem pro jeho úpravu (Movie Maker). Pro vytvoření kvalitního videa je třeba více věcí a vybavení (některé si žáci mohou přinést z domova):
· Kamera (digitální kamera) – při práci ve skupinách stačí jedna do skupiny.
· Stativ – jistě alespoň jeden žák ve skupině bude mít možnost sehnat třeba foto-stativ.
· Osvětlení (reflektor, odrazná deska) – není jednoduché techniku pro osvětlení sehnat a navíc s reflektory a odraznými deskami pracovat. Je-li to nutné, bohatě postačí pracovní reflektor 500W z oddělení „stavba“ ve větších obchodních domech.
· Hardware pro úpravu videa (počítač, grafická karta, kabely, mechanika DVD) – žáci by měli umět přehrát video z kamery do počítače. Dnešní „rodinné“ digitální kamery fungují na principu externího harddisku nebo materiál ukládají na paměťovou kartu. Překopírování do PC je pak jednoduché, jako kopírování z flešky, kterou děti dobře znají. „Natahování“ materiálu z miniDV kazet a podobného magnetického zařízení je sice trochu složitější a pomalejší, s návodem to ale zvládne každý.
· Software pro úpravu videa (střihačský program, kompoziční program) – žáci by se měli naučit základy střihu na počítači, import a export videa, jak video upravovat a přidávat jiné audiostopy, nadabovat, zabarvit obraz a podobně. Problémem jsou autorská práva na hudbu – k videu není možné přidávat hudbu chráněnou copyrightem. Takové video je pak nepoužitelné pro prezentaci na internetu. Řešením je složení vlastní hudby, což by mohlo žáky bavit, nebo stažení hudby s licencí Creative Commons. Je zde i možnost nepoužít hudbu žádnou a nechat jen kontaktní zvuk.
· Nástroje pro ukládání a prezentaci videa (projektor, servery jako Youtube.com, stream.cz ad.) – možnost prezentovat video a ukázat ho divákům motivuje žáky. „Pro to“ to přece dělají!
Řemeslná rovina
Učitel by měl ovládat techniku, software a celkově sám zvládat realizaci kvalitního videa. Chce-li vést takový projekt, měl by ovládat všechna řemesla týkající se „filmování“. Není potřeba být skutečným profesionálem, praxe z tvorby vlastního domácího videa jistě postačí. Účelem projektu není vytvořit profesionální dílo, ale naučit žáky užitečným dovednostem a motivovat je. Výsledek by měl mít nějakou úroveň a vzniklé video by mělo být „koukatelné“.
· Realizace: učitel by měl nejprve vysvětlit, jak se bude film realizovat. Jaké budou kroky k vytvoření a jaká technika bude potřeba. Rozdělí žáky do skupin a přidělí funkce.
· Scénář: Společně by pak měli žáci vytvořit scénář na základě tématu, které jim učitel určí, nebo které si vyberou. Učitel by pak měl žákům poradit s realizací scénáře – jak by měl vypadat literární a technický scénář, jak psát dialogy a popsat nejlépe scénu a situaci.
· Produkce: Žáci by měli co nejlépe naplánovat natáčení s ohledem na dostupnou techniku a časové možnosti. Dohodnout si s respondenty časy rozhovorů a natáčecí místa s majiteli prostor.
· Kamera: Učitel by měl žákům vysvětlit nejen, jak technicky používat kameru, ale také základní druhy záběrů a kompozic (velikost záběru jako velký celek, detail, americký plán; pohyby kamery jako švenk, transfokace, jízda, strh; zlatý řez, diagonální kompozice, ad.)
· Režie: žáci by měli určit režiséra ve své skupině, který natáčení i postprodukci povede. Ponese zodpovědnost a urychlí se tak práce. Režisér by pak měl vést herce a organizovat skupinu i samotné natáčení.
· Osvětlení, zvuk, klapka, kostýmy a masky - tyto funkce nejsou při tvorbě jednoduchého školního projektu tolik podstatné, ale žáci budou mít pocit větší profesionality, pokud budou před každým záběrem používat klapku či snímat zvuk do mikrofonu na „tágu“ – k tomu je však potřeba další vybavení. Funkce „kostymérky“ nebo „make-up“ by mohl bavit děvčata a motivovat k uplatnění v oboru, který je samotnému filmování trochu vzdálen.
· Střih: Učitel by měl žáky naučit nejen, jak ovládat program, ale také důležitá střihačská pravidla, aby video dávalo smysl a zároveň nebylo zdlouhavé.
Obsahová rovina
Hlavní přísadou je „nápad“. Žáci by měli mít co říct. Video a film hodnotíme především podle obsahu, v druhé řadě pak po technické stránce. Soutěž amatérského filmu se dá vyhrát i se snímkem pořízeným na mobilní telefon, když je dobře vymyšlený.
Závěr:
Již dnes děti nahrávají svá rodinná videa a pokusy o filmy na internet. Ve škole by se mohly dozvědět, jak dělat video správně. Při projektu „tvorba videa“ se mohou žáci mnoho naučit, bude je to bavit a možná se objeví i nové talenty a budou pokračovat ve „filmování“ i v budoucí profesi. Najde se dost kvalifikovaných učitelů, kteří budou schopni na školách takový projekt zrealizovat?
Ukázka
ZŠ Bíteš, její zájmový kroužek Filmák a Marek Tesař vytvořili krátký horor „Silent Scream“, který získal ocenění v soutěži Kladenská klapka 2009 (cena hosta Jaroslava Duška), Zde je trailer k filmu:
Poznámka: Tento příspěvek vznikl jako výstup předmětu Didaktika informační a komunikační technologie 02 na Katedře informačních technologií a technické výchovy UK Praha, Pedagogická fakulta.
