Odborný článek
Tvoje země, moje země, tvůj jazyk, můj jazyk, …
2,3 (3 hodnocení)
Cílem příspěvku je představit vybrané aktivity, které jsou koncipovány jako součást podpory pro ukrajinské žáky v českých školách.
Vyučující může následující náměty pro výuku využít v hodině českého jazyka a literatury, ale také v jiných předmětech. Aktivity je možné realizovat v rámci jedné vyučovací hodiny (učitelé si mohou aktivity vybírat podle vlastního uvážení) nebo některé z nich zařazovat v průběhu více vyučovacích hodin. Jednotlivé aktivity a úlohy jsou zaměřeny na vzájemnou jazykovou příbuznost češtiny a ukrajinštiny, dále na reálie, které nás obklopují v každodenním životě, najdeme zde také tematické přesahy do dalších předmětů jako např. dějepis, zeměpis, hudební výchova, mediální výchova a další.
Prostřednictvím jednotlivých úloh a aktivit dochází k interakci mezi českými a ukrajinskými žáky a vyučujícím, který činnosti žáků zadává, reflektuje, průběžně hodnotí a citlivě moderuje vyjádření žáků v konkrétních komunikačních situacích.
Úvodní aktivita: Tvoje země, moje země, můj jazyk, tvůj jazyk, …
1. Nakreslete jednoduchý plánek vaší vesnice nebo části města, kde žijete nebo odkud pocházíte. Zakreslete do něj ulice, potok nebo řeku a několik důležitých budov. Vyznačte číslicemi, kde se nachází váš dům nebo byt a dále např. škola, knihovna, muzeum, hasičská zbrojnice, restaurace, bistro, cukrárna a další.
Pod obrázek přiřaďte ke každé číslici odpovídající název budovy. Česky mluvící žáci se pokusí doplnit také názvy v ukrajinštině, ukrajinští žáci si doplní názvy v češtině.
Porovnejte slova z obou jazyků a všimněte si vzájemných podobností i rozdílů.
Vyučující společně s žáky zhodnotí aktivitu ve vztahu k názvu celého tématu, a pokud to v dané situaci a s ohledem k ukrajinským dětem a jejich prožívání současných událostí bude považovat za vhodné, může je vyzvat, aby mluvili o tom, jak se jejich země, město nebo vesnice mění během války.
2. Čeština a ukrajinština jsou příbuzné jazyky dvou různých slovanských národů. Slovanské jazyky, které tvoří jednu ze skupin indoevropských jazyků, se člení do tří skupin: západní východní a jižní.
Zjistěte na internetu:
2.1 Do které skupiny patří čeština a do které ukrajinština.
2.2 Kolik mluvčích mají slovanské jazyky celkově, kolik z nich mluví česky, slovensky, rusky, ukrajinsky a bělorusky.
Před ruskou agresí žilo na Ukrajině 44 mil. obyvatel. Mnoho Ukrajinců žije také v zahraničí, kde nadále užívají svůj mateřský jazyk, a ukrajinština tak patří mezi 20 nejrozšířenějších jazyků na světě.
2.3 Pátrejte ve vyhledávači a uveďte aspoň pět zemí, ve kterých Ukrajinci žijí. Proč podle vás několik miliónů rodáků z Ukrajiny žije a pracuje v cizině?
2.4 Co je to národnostní menšina? Které menšiny žijí v České republice? Kolik Ukrajinců žilo v ČR před vypuknutím války proti Rusku? Kolik běženců Ukrajiny pobývá v naší zemi v současné době?
2.5 Je zajímavé, že ukrajinský jazyk má více společných rysů s polštinou a s češtinou než s ruštinou. Pokuste se zjistit, se kterým slovanským jazykem má ukrajinština nejvíce společných znaků.
3. Lidové noviny zveřejnily 5. března 2022 rozhovor s Michalem Vašíčkem ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR, který pro čtenáře připravil minislovníček, který vám může pomoci v dorozumívání například s ukrajinskými spolužáky. Uvádíme několik příkladů:
Jak se máte? Як маєтеся? Як Вам поводиться? [Jak májetesja? Jak Vam povódyťsja?]
Jak Vám mohu pomoci? / Potřebujete pomoc? Як Вам допомогти? Вам потрібна поміч? [Jak Vam dopomohtý? Vam potríbna pómič?]
Dnes Сьогодні [Sjohódni]
Včera Вчора [Včóra]
Zítra Завтра [Závtra]
Ráno Вранці [Vránci]
Večer Увечорі [Uvéčori]
Kolik je hodin? Котра година? [Kotrá hodýna?]
otec батько [báťko]
matka мати [máty]
syn син [syn]
dcera донька [dóňka]
vlak поїзд [pójizd]
nádraží вокзал [vokzál]
bydlení житло [žytló]
záchod – туалет [tualét]
Počkejte prosím chvíli. Почекайте хвилинку, будь ласка. [Počekájte chvylýnku, buď láska]
3.1 Porovnejte některé výrazy z obou jazyků a debatujte o nich se spolužáky.
Vyučující vede debatu a vysvětluje některé příklady z jazykového hlediska (slovní zásoba, slovotvorba, tvoření slov, podobnosti a rozdílnosti s dalšími slovanskými jazyky, např. ruštinou, slovenštinou, popř. polštinou).
V odkazech na internetové zdroje najdete další tip na některá slovíčka v češtině a ukrajinštině s podobnostmi i odlišnostmi v hláskové i významové rovině.
3.2 Práce s textem: doporučujeme zadat text k pročtení a potom pokračovat formou skupinové práce nebo práce ve dvojicích (nadále pracujeme s úryvky z rozhovoru s Michalem Vašíčkem):
Lidovky.cz: Jazyk je podstatným znakem národní identity. Jak je to na Ukrajině, kde je ukrajinština úředním jazykem teprve od roku 1991?
V jednotlivých částech Ukrajiny se to v důsledku složitých dějin liší. Jedna část západního území se dlouho vyvíjela jako součást polského státu, druhá patřila k Rakousku-Uhersku. Na západě Ukrajiny je proto identita hodně spjatá s jazykem. Ukrajinštinu tam mají za mateřský jazyk. Východní část Ukrajiny byla od poloviny 17. století přičleňována k ruskému impériu, rusifikace tam probíhala mnohem déle a většina lidí tam dodnes mezi sebou mluví rusky. To ale neznamená, že se neidentifikují jako Ukrajinci. Jen je jejich ukrajinství založené více na historii nebo sounáležitosti se zemí než na jazyku.
Lidovky.cz: Jak se situace za těchto posledních třicet let vyvíjí?
Nastal velký pokrok. Byly přijaty zákony, které ukrajinštinu zvýhodňují oproti ruštině. Což možná zní zvláštně, když se bavíme o Ukrajině, kde je ukrajinština přece úředním jazykem. Objevovaly se ale snahy uznat ruštinu jako druhý státní jazyk, což se nestalo.
Lidovky.cz: Jak spolu lidé mluví v rodinách?
Na západě, například ve Lvově, se běžně mluví ukrajinsky. Na venkově je ukrajinština také poměrně rozšířená. Na jihu a východě uslyšíte převážně ruštinu. Velká města byla také rusifikovaná. Za posledních třicet let ale ukrajinsky umí už i rusky mluvící obyvatelstvo, i na východní Ukrajině se vyučuje v ukrajinštině. V Charkově mám například známou, se kterou mluvíme rusky. Pochází z rusky mluvící rodiny a není příliš zvyklá mluvit ukrajinsky. E-maily si ale posíláme v ukrajinštině, protože chodila do ukrajinské školy. Slovem ovládá lépe ruštinu, písmem ukrajinštinu.
Lidovky.cz: Jakým jazykem se na Ukrajině mluví v televizi, jakým píší noviny?
Dnes už nejvíce v ukrajinštině. Ještě před pár lety byla ale mediální scéna značně rusifikovaná a řada médií vysílala pouze rusky. Změnilo to přijetí jazykových zákonů. Omezily vysílací čas v ruštině, nejprve ve státních a nyní už i soukromých médiích. Také se začal vymáhat. Stanice, které jazykový poměr nedodržují, dostanou pokutu. A moderátoři musejí používat výhradně ukrajinštinu. Stává se, že moderátor položí otázku v ukrajinštině a odpověď dostane v ruštině. Říká se tomu hybridní komunikace, a ta je na Ukrajině zcela běžná i mezi lidmi.
Lidovky.cz: Ostatně i mnozí prezidenti včetně současného Volodymyra Zelenského se po vstoupení do funkce museli ukrajinsky teprve naučit, že?
Ano. Velká část ukrajinských politiků musela na své ukrajinštině zapracovat. Byla by velká ostuda, kdyby hlava státu neuměla státní jazyk. Prezident Zelenskyj mluví ukrajinsky dobře, má ale trochu ruský přízvuk.
Lidovky.cz: Stávají se politici kvůli tomu terčem vtipů?
Na západě země ano. Nejvíce to odskákal Viktor Janukovyč, který ukrajinsky neuměl. Zpracovávali mu podklady, které neuměl ani přečíst.
Lidovky.cz: Budeme rozumět více Rusům, nebo Ukrajincům?
Čech, co neumí rusky, bude ukrajinštině rozumět líp. Máme velice blízkou slovní zásobu. Český ukrajinista profesor Jiří Marvan nám dával takový příklad. Ukrajinsky řeknete: „Nedílja druhóho lystopádu mynúloho róku“ neboli „neděle 2. listopadu minulého roku“. Rozumíte skvěle, že? Rusky se ale řekne: „Vaskrjesjéňje vtaróva najibrjá próšlava góda“. Neshoduje se ani jedno slovo.
Úlohy k textu:
Část dnešní Ukrajiny byla dříve součástí Rakousko-Uherska. ANO–NE
Na západě Ukrajiny mluví většina lidí rusky. ANO–NE
Moderátoři v médiích mohou používat ukrajinštinu i ruštinu. ANO–NE
Čech, který neovládá ruský jazyk, bude přesto rozumět líp ruštině než ukrajinštině. ANO–NE
Vyučující průběžně společně se žáky zhodnotí jednotlivé úlohy. Následuje debata, v níž si žáci vyjasňují některé souvislosti, vyučující debatu moderuje, vysvětluje složitější skutečnosti a pojmy a rozvíjí jednotlivé otázky a témata.
4. Hudební skupina Go_A měla reprezentovat Ukrajinu na soutěži Eurovision Song Contest 2020 v Rotterdamu, ale soutěž se kvůli pandemii nekonala.
Vyučující společně s žáky poslouchají jednotlivé skladby, vyučující potom aktivitu vede a průběžně upozorňuje žáky na podobnosti, příbuznosti a odlišnosti mezi příbuznými slovanskými jazyky. Učitelé mohou s žáky srovnávat, jak se moderní populární hudba využívající folklórní prvky projevuje v hudební i textové složce. Žáci mohou ve vyhledávači zjišťovat další zajímavosti, například hudební ocenění, medailony umělců, jejich koncertní praxi doma i v zahraničí a další. Vyučující závěry z debaty zobecňuje a uvádí je do širších souvislostí.
Použité zdroje:
https://www.denik.cz/z_domova/bud-laska-prosba-v-ukrajinstine-jihomoravany-dojima-zname-i-dalsi-kuriozity-2022.html (Buď laska. Prosba v ukrajinštině dojímá Čechy, jiná slova uvádí do rozpaků)
https://www.jazykovy-koutek.cz/?p=13848 (10 věcí, které jste pravděpodobně nevěděli o ukrajinštině)
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/go-a/solovey-991623 (odkaz na video a text písně skupiny Go_A)
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/skoly-deti-registrace-ukrajina-uprchlici-vyuka-cestina-brno.A220315_655638_brno-zpravy_krut (Ukrajinci preferují výuku v češtině, aby se děti lépe integrovaly)
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.