Tradigitální přístup k výuce angličtiny na ZŠ

Kolik vln a zvratů už jsme ve výuce zažili! Kolikrát už jsme začínali něco zbrusu nového! Kolikrát jsme pochybovali, zda učíme své žáky tím správným způsobem! Prošli jsme si zažitou tradiční výukou založenou na výuce gramatiky (Grammar-translation method), proškolili nás v metodě založené na poslechu (Audio-lingual method), v současnosti jsme žádáni, abychom učili komunikativními způsoby (Communicative language teaching) a pokud možno užívali i výuku tematicky orientovanou (Theme-based learning), eventuálně založenou na daném úkolu (Task-based learning), nejčerstvěji nás pak oslnila metoda propojení učebního předmětu a cizího jazyka CLIL (Content and Language Integrated Learning), také bychom neměli zapomenout na zážitkovou pedagogiku (Experiential teaching), a to vše zakomponované do zaklínadla Projekt (Project-teaching) a zastřešené moderními technologiemi. Zkušený učitel již dávno rozpoznal, že žádná z těchto metod není ta jediná fungující. Moudrý učitel už dávno v každé módní vlně rozpoznal cenné kapky a zařadil je do svého repertoáru. Tento učitel se snad ještě nenechal otrávit školeními a příkazy shora a přijal vědomí, že reálně fungující trendy často vznikají zdola. Právě těmto učitelům je určen následující text a trend, který můžeme nazvat „tradigitální výuka“ (Tradigital teaching and learning).

Slovo tradigitální se ještě nezabydlilo v českém jazyce a v pedagogice vůbec. Zaznamenali jsme však jeho zrození v angličtině a znamená spojení tradice s digitálními technologiemi. Skrývá vlídnost k těm, kteří se obávají digitalizace na úkor humanizace, nabízí řešení těm učitelům, kteří vědí, že mnohé tradiční metody jsou spolehlivě účinné, a současně si uvědomují, že mají před sebou ve třídě digitální generaci. Může být řešením pro ty učitele, kteří se odmítají transformovat na pouhé odosobněné obsluhovače klávesnic, myší a dotykových displejů. Může být nadějí pro ty učitele, kteří trvají na lidském osobním přístupu k žákovi, vědí, jak důležitá je přítomnost učitele, jeho gesta, výraz tváře, hlas, a vědí také, jak důležitá jsou v osobním kontaktu žákova gesta, výraz tváře, hlas.

Samozřejmě, že výše zmíněný přístup k výuce bude od učitele vyžadovat nové kompetence. Bude klást větší důraz na učitelovu všestrannost a flexibilitu. I tady bude třeba ovládat moderní technologie. Jen trochu více bude zřetelné, že nejsou cílem, ale jen jedním z mnoha prostředků k výuce a výchově žákovy osobnosti. Určitě není třeba propadat skepsi a sebeobviňování ze staromilství a historizující omšelosti, když do hodiny přineseme obyčejné obrázky, obyčejný časopis, obyčejné pexeso, obyčejné cokoli. Pomůcky jsou všude kolem nás, stačí se jen dívat a spojit věc s nápadem. Vždyť např. obyčejné PET lahve a jejich barevná víčka už si dávno v zástupu pomůcek našly do škol svou cestu v mnoha obměnách použití. Navíc spolehlivě vítězí co do ekonomičnosti a ekologičnosti. Nenárokují si nákup drahých přístrojů, nepotřebují správce serveru a nespotřebovávají elektřinu. Spotřebovávají již jednou spotřebované. Nezatěžují žáky ze sociálně slabších rodin. Domácí úkol