Článek popisující, jak technologie pomáhají individualizovat výuku v jedné mimořádně úspěšné státní základní škole pracující ve znevýhodněném prostředí v Jižní Karolíně.
Tento příspěvek je volným pokračováním rozboru problematiky daty řízeného školství navazujícím na dva předchozí články Učitelského spomocníka - Daty řízené školství – naše budoucnost či nedostižný sen? a Daty řízené školství, politika a technologie. Dospěl jsem v nich k přesvědčení, že je třeba na daty řízené školství pohlížet jako na komplexní problém, který musí být zároveň koordinovaně řešen na různých úrovních – třída, škola, nadřízené orgány (zřizovatel, stát).
Jakžtakž si možná umíme představit sběr dat a jejich zpracování na úrovni státu. Nakonec MŠMT na to má celou jednu přímo řízenou organizaci (ÚIV). Čím více se ale přiblížíme k vlastnímu výukovému procesu, je pro nás představa sběru dat prostřednictvím technologií obtížněji uchopitelná. Zrovna nedávno v souvislosti s požadavky nové radikální transformace amerického školství publikoval známý na moderní výukové metody orientovaný portál Edutopia článek (
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek17. 10. 2011
Autor článku, pan Bořivoj Brdička, si od toho možná sliboval něco jiného. Přihrál mi odkaz na tento článek, a že prý se tu má řešit cíl vzdělávání. Asi se tu tak nějak řeší, ale IMO nezaměnitelným ministerským způsobem. Pár charakteristických citátů:
"Ty školy, které se skutečně chtějí vydat na cestu, jejímž cílem je připravovat žáky na život v současné všudypřítomnými technologiemi se vyznačující společnosti, dostanou brzy k dispozici podobný nástroj, jako mají např. školy v Británii či Irsku. NÚOV spolu s VÚP v rámci projektu Cesta ke kvalitě (http://www.nuov.cz/ae) připravují evaluační nástroj Profil Škola21 (http://www.nuov.cz/ae/profil-skola21). ..."
Pokud nějaká škola chce dělat něco užitečného pro studenty, potřebuje k tomu jediný nástroj, a tím nástrojem jsou peníze. Za ty si by škola nakoupila to, co opravdu potřebuje. Jsem si jist, že "evaluační nástroj" by to nebyl. A velice by mě zajímalo, pokud školy v Británii či v Irsku něco takového opravdu mají k dispozici, jak moc o to stály a za jaké peníze si to koupily. A další citát, ještě vydařenější:
"Bez celkové státní koncepce koordinující větší množství různých opatření sice bude z počátku užitečný asi jen těm, kteří mají sami zájem, ale i to nakonec je lepší, než nic!"
Zde se s panem autorem rozcházím radikálně, neboť tvrdím, že pokud učitelé dostanou do rukou opravdové peníze, dokážou je účelně využít ve prospěch vzdělání studentů i BEZ celkové státní koncepce, zatímco pokud peníze nedostanou, zůstane celá "celková státní koncepce koordinující větší množství různých opatření" jen další buzerací.
Ostatně, o prospěšnosti a užitečnosti "celkových státních koncepcí koordinujících větší množství různých opatření" psal již L.N.Tolstoj ve Vojně a míru. Hledejte klíčová slova “die erste Kolonne marschiert” ...
Bořivoj Brdička14. 11. 2012
Bohužel jsem tuto, pro pana Kocourka tak typickou poznámku, zaznamenal až dnes. O to snadněji se mi reaguje. Dnes už všichni víme, za co byly peníze do škol utraceny a jak použitelné jsou za ně vyrobené DUMy.
Martin Rusek15. 11. 2012
Nemluvě o tom, že tu máme další kolo a EU nabízí další finance na pořízení interaktivních tabulí - pro školu poměrně nákladných promítacích pláten a tvobu DUMů, o jejichž kvalitě lze dlouhosáhle polemizovat.
Getting Personal with Technology
) popisující, jak technologie pomáhají individualizovat výuku v jedné mimořádně úspěšné státní základní škole pracující ve znevýhodněném prostředí v Jižní Karolíně -
ve městě Columbia. Podívejme se ve zkratce, co tam dělají.
Forest Lake je školou pro téměř 600 žáků od předškolního věku do 5. třídy specializovanou na technologie. Každá třída je vybavena interaktivní tabulí a hlavně tzv. Tech zónou, což je koutek s osmi počítači připojenými do internetu. Kromě toho disponuje ještě dalšími pomůckami, jako digitálními fotoaparáty, kamerami, hlasovacím zařízením apod. Technologie zde ale nejsou cílem, nýbrž pouze prostředkem.
Cílem Forest Lake je vést každého žáka po jeho vlastní cestě k těm nejlepším možným výukovým výsledkům. Technologie jsou hlavním nástrojem umožňujícím toho dosáhnout. Je pozoruhodné, zjistíte-li, že v učitelském sboru nejsou žádní skuteční počítačoví experti – převládají starší zkušené učitelky, které dobře vědí, že tajemství úspěchu není v tom, jaký nástroj používáš, ale jak ho používáš. Paní ředitelka Kappy Cannon to vyjadřuje takto: „Naši učitelé mohou klidně učit s tyčí, kamínky nebo s papírovým pytlíkem. Kvalitní výuka je vždy založena na blízkém vztahu mezi učitelem a žákem.“
Když přijdete do libovolné třídy, můžete spatřit žáky při různých aktivitách, většinou individuálně zaměřených. V reálné výukové situaci jsou třeba druháci paní učitelky Tamiky Lowe rozděleni tak, že 4 čtou knihu, 5 jich právě ručně na papír zaznamenává své zážitky ze čtení, 1 poslouchá zvukovou nahrávku knihy, 1 dělá
na laptopu, další 4 tvoří na počítačích v Tech zóně příspěvky do třídního blogu a 5 se učí na interaktivní tabuli správně používat číslice pomocí jakéhosi programu vytvořeného na University of South Carolina.
Paní učitelka soustavně kontroluje postup všech a pečlivě vybírá každému vhodnou příští výukovou aktivitu. K hodnocení výsledků využívá mnoho různých forem – pozorování, rozhovory, písemné úkoly, ale též zpětnou vazbu z počítačových aplikací.
Třída čtvrťáků pana učitele Kevina Durdena se od druháků liší na první pohled hlavně tím, že jsou jediní v celé škole, jež jsou zapojeni do ověřování využití počítačů 1:1. Právě zpracovávají projekt na téma životních cyklů a adaptace zvířat. Výstup mohou vytvořit způsobem, který si mohou sami vybrat – prezentace, výroba testu pro spolužáky, tvorba kresleného animovaného filmu, komiks. Při práci postupuje každý samostatně. Pan učitel se věnuje žákům individuálně. Chodí od jednoho k druhému, odpovídá na otázky, pomáhá a hodnotí výsledky.
Na příkladu jednoho žáka, který má značné problémy se čtením a psaním, Kevin Durden vysvětluje přínos technologií. Onen žák se rozhodl použít program
k tvorbě vlastnoručně kresleného komiksu. Kreslení ho baví a komiksy na papíře dělá již od 5 let. Jejich nedílnou součástí jsou ale též slova, která vkládá autor postavám do úst. Napsat je, nedělá onomu žákovi zdaleka takové potíže jako souvislý text. Kevin Durden je přesvědčen, že toto je jedna z cest, jak lze dítě se specifickými potřebami uvést na cestu zlepšení. A dodává k tomu: „Kdybych mu dal tradiční úkol, aby příběh napsal, dostal by určitě trojku nebo čtyřku, takhle má šanci být ze všech nejlepší. Prostě nesmíte hledat nedostatky ale nacházet schopnosti.“
Z pohledu daty řízeného vzdělávání patří k nejzajímavějším komponentám systému ověřování výukových výsledků Forest Lake ty online aplikace, které dokážou individuálně u každého žáka procvičovat a ověřovat splnění výukových cílů. Rozhodně ne všech, to zatím žádný počítač nedokáže. Většinou se jedná o komerční aplikace, jež se honosí tím, že ověřují úroveň dosažení státem (zde Jižní Karolína) definovaných standardů znalostí. Kromě výše již zmíněné na čtení orientované aplikace firmy Scholastic, zmiňuje reportáž Edutopia ještě dvě další, které se těší na Forest Lake značné oblibě:
· Study Island je čistě americkou záležitostí. Zpracovává jednotlivé státní standardy ve formě on-line výukových programů se zabudovaným ověřováním výsledků. Tyto dává školám k dispozici na základě předplatného.
· EducationCity je britsko-americká firma nabízející školám maximální online podporu pro výuku. Namísto standardů vychází z jakéhosi průniku běžně vyučovaného obsahu a pro něj poskytuje žákům interaktivní výukové materiály, hry, komplexní ověřování výsledků i vedení, jakou cestou postupovat.
Povšimněme si drobného rozdílu proti podobným komerčním aplikacím dřívějších let. Ty bývaly zaměřeny výhradně na domácí prostředí a zákazníkem byl rodič. Dnes se začínají objevovat nabídky výukového prostředí, jež jsou určeny učitelům a zákazníkem jsou celé školy, které si zakoupí za přijatelnou cenu multilicenci pro všechny své žáky. Učitel samozřejmě potřebuje určitou přípravu, ale po zaškolení je schopen předkládat žákům prostřednictvím počítače různé výukové aktivity a dlouhodobě sledovat jejich výsledky. S takto získanými daty může pracovat i při plánování jiných individuálních činností žáků. Každý přitom může být ve schopnostech zvládat tu kterou látku úplně jinde. Jeden žák třeba stále ještě zcela nezvládl malou násobilku a jeho spolužák už násobí dvouciferná čísla.
Úroveň znalostí je v USA ověřována též státními standardizovanými testy (jež jsou mimochodem velmi často pro svou zastaralost kritizovány). Jejich výsledky jsou veřejné a slouží k porovnávání škol. Forest Lake je nepatrně pod celostátním průměrem a neustále se mírně zlepšuje. To lze vzhledem ke zhoršující se sociálně-ekonomické struktuře obyvatel dané oblasti považovat za velký úspěch.
Paní ředitelka Kappy Cannon je ve funkci již 10 let. Za tu dobu se mnohé změnilo. Tehdy byl v každé třídě jen jeden počítač s tiskárnou, dnes jsou technologie plně integrovány do výuky. Dostat se až sem však bylo hodně složité. Největší kus práce na sobě museli udělat učitelé. Změnu výukových postupů nelze provést naráz.
Paní ředitelka to popisuje takto: „Dříve bylo normální, když se celá třída učila stejným tempem podle učebnice. Pak se nutně muselo postupovat podle průměrného žáka a jen výjimečně se dalo něco udělat pro ostatní. Dnes je to jinak. Už nemusím opravovat každý večer domácí úkoly, dělá to za mě počítač. Jen se podívám na výsledky a podle nich si případně naplánuji výuku na příští den.“
Učitelský sbor Forest Lake prošel nesnadným vývojem ve vztahu k technologiím. Koordinátorka technologií Paulette Williams ho popisuje takto: „Bylo tady pár lidí, které bylo těžké přesvědčit, ale pak na ně začal působit vnější tlak. Jak začali být někteří učitelé technicky zdatnější, vložili se do toho rodiče a začali se těch ostatních ptát, proč to také nezkusí?“
Hezkým příkladem je paní učitelka Susan Crabtree, která přišla na Forest Lake v roce 2006 po 32 letech praxe. Musela úplně změnit své zaběhané výukové metody (neuměla ani zapnout interaktivní tabuli). Po dvou měsících se složila a rozhodla se to vzdát. Dcera a kolegové ji ale povzbuzovali a pomáhali jí. Byli nablízku vždy, když se během výuky dostala do úzkých. Hodně jí pomohli i samotní žáci. Dnes učí v první třídě a zvládá nejen interaktivní tabuli, ale bez problémů provází své žáky též prostředím online počítačových lekcí. Sama k tomu dodává: „Vše, co umím, mě naučili kolegové. Trvalo mi to déle, ale to není důležité. Když jsem to dokázala já, dokáže to každý!“
Úspěch Forest Lake je založen na spolupráci celého sboru. Každé dva týdny se schází tým složený z učitelů stejného ročníku spolu s koordinátorkou technologií a školní knihovnicí, tj. odbornicí na média. Řeší vzniklé problémy, plánují další výuku a vzájemně se informují o nových nápadech, které posléze někdo z nich s asistencí koordinátorky ověří v praxi. Velmi podobně probíhají každý měsíc schůzky celého sboru.
Asi není náhodou, že se Kappy Cannon stala ředitelkou roku 2010 za celou Jižní Karolínu.
Pravděpodobně si všichni uvědomujeme, že zde popisovaný vývoj chtě nechtě zasáhne brzy i nás. Ty školy, které budou na cestě komplexní integrace technologií dále, budou samozřejmě ve výhodě. USA nejsou jedinou zemí, kde se stát, firmy i různé nadace snaží školám na této cestě pomoci. Vzpomeňme třeba na aktivity agentury Becta popisované v nedávném článku Vzdělání pro příští generaci v Británii. I u nás je možno první zárodky komplexní integrace technologií do života školy pozorovat. Něco vzdáleně podobného Tech zónám Forest Lake už nějaký čas úspěšně ověřuje pan ředitel Miloslav Hubatka na ZŠ JUDr. Josefa Mareše Znojmo v podobě tzv. digitálních hnízd, a najdou se jistě i další.
Ty školy, které se skutečně chtějí vydat na cestu, jejímž cílem je připravovat žáky na život v současné všudypřítomnými technologiemi se vyznačující společnosti, dostanou brzy k dispozici podobný nástroj, jako mají např. školy v Británii či Irsku. NÚOV spolu s VÚP v rámci projektu Cesta ke kvalitě připravují evaluační nástroj Profil Škola21. Jistě se k němu brzy vrátíme. Bez celkové státní koncepce koordinující větší množství různých opatření sice bude z počátku užitečný asi jen těm, kteří mají sami zájem, ale i to nakonec je lepší, než nic!
Skončím shrnutím hlavních závěrů. Kvalitní moderní učitel používá technologie k mnoha různým účelům. Jedním z nich je získávání dat o výukových výsledcích jednotlivých žáků. Tato data však nikdy nebudou jediným zpětnovazebním prvkem. Mají svou vypovídací hodnotu, ale ta je vždy omezena na to, jak moc je ten který způsob hodnocení schopen zahrnout všechny výukové cíle školy. Obecně je vždy mnohem snazší počítačem ověřovat faktické znalosti a mnohem obtížnější ověřovat kompetence. Do budoucna je nutné se snažit počítačové metody ověřování výsledků upravit tak, aby byly co nejvíce schopny posuzovat i vyšší výukové cíle, než jsou právě jen faktické znalosti. Zcela se to jistě nikdy nepovede. Proto musí být výsledky všech testů vždy vnímány jen v kontextu toho, co skutečně měří. Tato data jsou důležitá hlavně pro učitele, ale mohou být omezeným způsobem použitelná i pro vedení školy či řízení celého školství. Nikdy se jim ale nesmí přikládat větší význam, než skutečně mají (jako třeba medializace výsledků PISA). Počítačové aplikace ověřující výukové výsledky žáků online se již vyvíjejí a je celkem jisté, že se brzy stanou významným pomocníkem učitelů. S jejich pomocí je možné podstatně posílit individualizaci výuky ve školách.
