Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Studium předškolní pedagogiky v Polsku
4,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Úvodní část článku se zaměřuje na historické aspekty vzdělávání učitelů předškolních zařízení v Polsku. V této části představíme vzdělávání učitelů předškolních zařízení v Polsku z historického hlediska. Následuje přehled a analýza významných bodů z aktuálních odborných i širších společenských diskusí k tématu reformy vzdělávání učitelů předškolních zařízení. V textu dále přibližujme otázky spojené s přípravou studentů na práci učitele v předškolním zařízení.
Příprava učitelů pro předškolní vzdělávání má své kořeny v 19. století v Dětských zahrádkách, které založil Friedrich Froebl. Tato organizace otevřela první kurz pro pěstounky.
Ke klíčovým osobnostem na území Polska, které se nejvíce zasloužily o rozvoj předškolní výchovy, patří Maria Weryho-Radziwiłłowiczowa. V roce 1887 otevřela modelovou freblovskou instituci, která sloužila dětem, ale současně se v ní vzdělávaly také pěstounky dětí předškolního věku, v Polsku nazývané jako freblanky. Díky jejímu snažení byla založena Společnost pro předškolní výchovu, která v roce 1904 začala provozovat první výchovně-vzdělávací instituce pro pěstounky pracující v opatrovnách (Wroczyński, 1980)
Roku 1906 se konal sjezd pěstounek ve Varšavě, jehož výsledkem bylo schválení prvních směrnic, týkajících se pracovních podmínek a profesního vzdělávání pěstounek ve venkovských opatrovnách. Tato usnesení iniciovala freblovské kurzy pro pěstounky v opatrovnách, které byly do roku 1914 jednoleté. (Bobrowska-Nowak, 1978)
V letech 1923–1928 byly již pořádány dvouleté kurzy pro vychovatelky v mateřských školách, které byly organizovány ministerstvem školství. (M. Balcerek, 1978)
Od roku 1932 bylo požadováno absolvování čtyřletého pedagogického institutu pro učitelky mateřských škol, který byl určen pro kandidátky, jež absolvovaly 6 tříd základní školy, nebo určený pro osoby, které ukončily druhý stupeň základního vzdělávání, a to měšťanskou školu nebo první čtyři ročníky gymnázia.
Od 40. let 20. století až do 70. let 20. století bylo po učitelích mateřských škol vyžadováno úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou na střední odborné škole, tzv. pedagogických lyceích. (Pęcharski, 1981)
Pedagogická lycea, tedy střední odborné školy s pedagogickým zaměřením, byla nejprve čtyřletá (stejně jako naše střední odborné školy pedagogické) a od roku 1957 byla pedagogická lycea pětiletá. Pedagogická lycea byla zrušena roku 1973 (Pęcharski, 1981)
V letech 1974 až 1984 fungovaly vzdělávací instituce, které nahrazovaly zrušená pedagogická lycea a poskytovaly nástavbové studium. (Jung-Miklaszewska, 2000)
Po roce 1984 byly tyto školy modifikovány na vysoké školy nabízející vysokoškolské studium předškolní pedagogiky. Mnoho vysokých škol s pedagogickým zaměřením bylo také v 90. letech vybudováno, některé vzdělávací instituce pro učitele mateřských škol se staly součástí univerzit již existujících. V 90. letech se síť vysokých škol pedagogických natolik rozrostla, že vysoká škola s pedagogickým zaměřením existovala v každém větším polském městě. (Kautz, 2011)
Středoškolské vzdělání učitelů mateřských škol je v současné době považováno jako dostačující pouze v několika evropských státech, kterými jsou Česká republika, Slovenská republika, Rakousko a Malta (Obehrhuemer, Shreyer, Neuman, 2010). V ostatních evropských státech, stejně jako nyní v Polské republice je již zavedeno vysokoškolské vzdělávání učitelů mateřských škol, a to alespoň na úrovní bakalářského studijního programu (Obehrhuemer, Shreyer, Neuman, 2010).
V Polsku jsou učitelské studijní programy většinou organizovány jako dvouoborová studia. Velmi málo je využívaná možnost realizace pětiletých magisterských studijních oborů. Dvouoborové studijní programy jsou realizovány v rámci bakalářského studia i navazujícího magisterského studia.
V případě pedagogické přípravy budoucích učitelů mateřských škol se nejčastěji setkáváme s těmito kombinacemi studijních oborů
Vzdělávání učitelů předškolních zařízení se uskutečňuje v čtyřech modulech: modul odborně předmětový vztahující se k hlavní specializaci, modul odborně předmětový vztahující se k vedlejší specializaci, modul pedagogicko-psychologický, modul didaktický. Jako nepovinně volitelný modul figuruje v přípravě studentů oboru preprimární pedagogiky modul speciální pedagogiky (Ministerstwo nauki szkolnictwa wyższego, online, cit. 2016-10-17)
Dále si popíšeme plán výuky studijního oboru učitelství pro mateřské školy a učitelství pro 1.–3. třídu základní školy, na kterém si budeme ilustrovat, jaké předměty jsou vyučovány v rámci bakalářského studijního programu a navazujícího magisterského studijního programu tohoto studijního oboru.
Obsahem odborně předmětového modulu je (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-09-17):
Obsahem pedagogicko-psychologického modulu je (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-09-17):
Obsahem didaktického modulu je (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-09-17):
Obsahem speciálněpedagogického modulu je (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-09-17):
Zajímavostí je, že od uchazečů o studium nejsou požadovány žádné dovednosti hry na hudební nástroj. V rámci předmětů spjatých s hudební výchovou jsou studenti pouze vedeni ke hře na flétnu, není požadována hra na klavír, jako je tomu v České republice.
Pedagogické praxe (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-08-03) jsou realizovány pro studenty denního studia v rámci bakalářského studia v 1. ročníku v rozsahu 75 h (90 h pro studenty kombinovaného studia) a v 2. ročníku v rozsahu 75 h (90 h pro studenty kombinovaného studia), v rámci navazujícího magisterského studia jsou opět realizovány dvě odborné studentské pedagogické praxe v rozsahu 45 h (30 h pro studenty kombinovaného studia) a 60 h (45 h pro studenty kombinovaného studia).
Vysokoškolská příprava učitelů předškolní výchovy nekončí absolvováním bakalářského či magisterského studijního programu. V Polsku je kladen důraz na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na jejich profesní rozvoj a kariérní růst spojený se čtyřstupňovým kariérním systémem. Proto veškeré univerzity a vysoké školy zaměřující se na vzdělávání pedagogických pracovníků nabízí různé možnosti zvýšení, rozšíření či doplnění kvalifikace v rámci specializačního studia, rozšiřujícího studia, krátkodobých programů a kurzů.
BALCAREK, M. Rozwój opieki nad dzieckiem w Polsce w latach 1918-1939. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1978.
BOBROWSKA-NOWAK, W. Zarys dziejów wychowania przedszkolnego. Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 1978.
JUNG-MIKLASZEWSKA, J. System edukacji w Rzeczpospolitej Polskiej. Warszawa: Biuro Uznawalności Wykształcenia i Wymiany Międzyn, 2000.
KAUTZ, T. Przegłąd systemu kształcenia nauczycieli w Polsce w latach 1945–2010. Zeszyty Naukowe Akademii Marynarki Wojennej,, 2011.
16. MINISTERSTWO NAUKI SZKOLNICTWA WYZSZEGO. Rozporządzenie ministra nauki szkolnictwa wyższego z dnia 17. stycznia 2012 r. w sprawie standardów kształcenia przygotowującego do wykonywania zawodu nauczyciela Dz.U.Nr.248 poz.1483 [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné z: http://www.dn.uj.edu.pl/documents/1333504/4915309/17.01.2012_Rozp.MNiSW_standardy_ksztalcenia_dla_nauczycieli.pdf.
OBEHRHUEMER, P.; SHREYER, I.; NEUMANN, M. J. Professionals in Early Childhood Education and Care Systems. Opladen: Barbara Budrich Publisher, 2012.
PECHARSKI, M. System oświatowy w Polsce Ludowej na tle porównawczym. Warszawa: PAN, 1981.
21. UNIWERSYTET ŚLASKI. Literatura i treści programowe studiów edukacja wczesnoszkolna i wychowanie przedszkolne. [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné z: http://bip.us.edu.pl/sites/bip.us.edu.pl/files/prawo/zal201217902.pdf.
UNIWERSYTET ŚLASKI. Regulamin praktyk na wydziale etnologii i nauk o edukacji Uniwersytetu Śląskiego. [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné z: Dostupné z: http://inoe.us.edu.pl/student/praktyki.
WROCZYŃSKI, R. Dzieje oświaty polskiej 1795-1945. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1980.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
Velmi zajímavé a inspirativní téma. Schází mi uvedení motivace nebo diskuse, proč je článek prezentován. Zájemcům však může přinést zajímavé podněty.
Odborný recenzent
Dominika Provázková Stolinská