Studie porovnávající prezenční a distanční formy studia

Na Concordia University v kanadském Montrealu byl proveden vědecký experiment, při němž byla obsahově stejná lekce se stejným lektorem i asistenty během třiceti minut vyučována v jedné skupině klasicky prezenčně (neboli tváří v tvář) a v druhé skupině online s využitím Webové aplikace LBD eClassroom. V obou případech bylo veškeré dění během výuky zaznamenáváno a později analyzováno.

Přestože výsledná studie uznává, že každá ze zkoumaných metod je vhodnější pro určitý typ výuky, dává zřetelně přednost formám distančním. Hlavním důvodem, proč tomu tak je, je skutečnost, že se během práce online vytvořila mnohem lépe spolupracující komunita, v níž měl každý student prostor k vyjádření. Komunikační technologie vlastně díky nástrojům dovolujícím během výkladu i cvičení paralelní diskuzi všech zúčastněných zaznamenávanou za účelem možného pozdějšího studia určitým způsobem umocňují čas věnovaný výuce. V porovnání s tím klasická na učitele orientovaná prezenční lekce dovoluje diskutovat maximálně jednomu studentovi najednou.

Logickým důsledkem těchto zjištění je konstatování, že online prováděná výuka vyžaduje odlišný přístup učitele předpokládající mnohem větší samostatnost studentů. V našem českém prostředí by se chtělo dodat: A co, ukáže-li se, že studenti nemají o výuku zájem?

zdroj: Lobel, M.& Neubauer M.& Swedburg R. Selected Topics from A Matched Study between a Face-to-face Section and a Real-Time Online Section of a University Course, International Review of Research in Open and Distance Learning, July 2005), ISSN: 1492-3831