Současné problémy s implementací vzdělávacích technologií
Článek popisuje několik nepovedených implementací vzdělávacích technologií ve školách s cílem zdůraznit význam důkladné přípravy takových kroků.
V posledních dnech se ve světě poměrně dost mluví o tom, jak obtížné zavádění technologií do vzdělávacího procesu může být. Chyb se, jak se zdá, dopouštějí i tak vyspělé organizace jako Microsoft či OLPC. V případě Microsoftu se to týká projektu tzv. Školy budoucnosti, v jehož rámci byla ve Filadelfii zřízena od září 2006 vzorová plně technologiemi vybavená střední škola (viz Škola budoucnosti slibuje vzdělání pro příští generace). OLPC je zase od počátku kritizován pro podcenění vlivu učitelů na výukový proces (viz např. Jak se Nepál připravuje dát všem dětem počítač nebo Pilotní projekt OLPC v Nigerii). Poslední zprávy naznačují, že třeba v případě Etiopie byla kritika asi zcela oprávněná.
Vzorová škola budoucnosti (SOF), na jejíž přípravě a vybavení se podílela firma Microsoft, právě ukončuje třetí rok své existence. 28. května se sešel panel odborníků za účelem vyhodnocení dosavadních výsledků. Dospěl jednoznačně k závěru, že je nutno realizaci projektu za první tři roky považovat za neúspěšnou.
Problémy nastaly již od samého počátku. Na otevření školy se spěchalo, což vedlo k nutnosti zkrátit přípravu učitelů. Školení bylo realizováno přímo Microsoftem a týkalo se především práce s programy na školních počítačích nainstalovanými. Díky pravidlům Amerických učitelských odborů nebylo možno pro nově otevíranou vzorovou školu vybírat zcela volně jen ty nejvhodnější zájemce o práci. Microsoft navíc, přestože záměr vycházel z jeho vize, jak by škola budoucnosti měla vypadat, odmítl věnovat pozornost vlastním výukovým postupům. Metodika i obsah výuky, obojí bylo jen v rukou učitelů, z nichž většina dosud neměla s tak masivním nasazením technologií zkušenosti. A tak se stalo, že projekt SOF byl již od samého počátku problematický.
Škola byla záměrně umístěna v oblasti s převažujícím sociálně znevýhodněným obyvatelstvem s tím, že dá každému žáku šanci dosáhnout kvalitního vzdělání v podmínkách vybavení počítači 1:1. Dostupné informace však naznačují, že vše zatím vypadá trochu jinak. Výuka je realizována především formou projektů, v nichž žáci vyhledávají a zpracovávají informace. Žáci se tak naučili především techniku tvorby powerpointových prezentací. Celkem bez problémů jsou schopni najít potřebnou informaci a do prezentace ji přenést. Znalosti, tímto způsobem práce vybudované, jsou však nedostatečné. Vezmeme-li navíc v úvahu, že hodnocení se dosud provádí pomocí znalostně orientovaných národních srovnávacích testů, není divu, že SOF zatím pro žáky není přínosem.
Diskuze (4)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Pavlína Hublová13. 7. 2011
Dovolím si citovat: "Nasazení technologií může být přínosné pouze tam, kde je na to celá škola důkladně připravena. Naopak, při nedostatečné přípravě a souhře celého systému je téměř jisté, že plošné nasazení technologií bude kontraproduktivní, tj. že může přinést více škody než užitku." Neopakujeme zarputile stejnou chybu - tentokrát s interaktivními tabulemi?
- RNDr. I. Marek13. 7. 2011
Dovolím si citovat. Paní magistra Hublová napsala: "Neopakujeme zarputile stejnou chybu - tentokrát s interaktivními tabulemi?" Ano, v Česku dochází k opakování stejné chyby. Ale ta chyba je o několik úrovní obecnější, než nějaké nesmyslné předražené interaktivní tabule. Tou opakující se chybou je NESVOBODA. Navrhuji experiment. Ať nějaká bohatá škola dá svým učitelům do rukou skutečné peníze (a ne nějaké fiktivní nepeníze "s mašličkou", za které se smí nakupovat jen přesně vymezené nepotřebné nesmysly u předem stanovené firmy) a pak můžeme počítat, kolik šílenců ty peníze utratí za interaktivní tabule. A citát z článku: "Nasazení technologií může být přínosné pouze tam, kde je na to CELÁ škola důkladně připravena." To je argument všech sabotérů. Celá škola nebude nikdy připravená na nic. Přimlouvám se za to, aby "technologiemi"(kdo vymyslel tak šílený termín?) byli podpořeni ti učitelé, kteří o to stojí.
- Pavlína Hublová13. 7. 2011
Děkuji, pane Marku, za reakci. Měla jsem spíš na mysli situaci, že se nejprve kupuje "materiál", a pak se vymýšlí, jak s ním zacházet a co se s ním vlastně dá dělat. Myslím, že by se měla každá škola zamyslet současně s výběrem techniky (a je už jedno jaké), jestli je také schopna zajistit proškolení (a to nejen v oblasti obsluhy, ale - především - v oblasti didaktické/metodické) všech zainteresovaných zaměstnanců. Jinak kupuje jen "kusy železa" pro nadšence.
- RNDr. I. Marek13. 7. 2011
Já stojím na straně těch nadšenců. Zlepšení, pokud k nějakému dojde, nebude způsobeno ministerskými dekrety, ale působením oněch nadšenců. Čím více "kusů železa" (dle VLASTNÍHO výběru) budou mít k dispozici, tím převratnější budou změny. Naznačila jste, paní magistro, že "nejprve se kupuje materiál". Domnívám se, že nákupu materiálu zpravidla předchází ROZHODNUTÍ materiál koupit, a TAM vidím zakopaného psa. Kdo o tom rozhoduje, z jakých pohnutek, s jakým zájmem ...