Škola jako místo pro práci
Zpráva o mé účasti na akci EUN doprovázející publikování výzkumné zprávy o zavádění na tvorbu orientovaných flexibilních prostor do evropských škol. Jedná se o výstup aktivit specializovaného pracoviště EUN – Future Classroom Lab.
Moderní konstruktivistické výukové metody počítají s tím, že si žák nutně musí budovat své vlastní poznání vždy sám ve své hlavě. Jenže tento proces je přímo ovlivňován okolím a tím, co dělá. Ano, je to tak – budovat poznání vždy musí být spojeno s nějakou prací, i když práce v tomto případě může (a měla by často) být hrou.
Školní výuka má samozřejmě různé cíle, stále větší význam mají ty nekognitivní, které nelze snadno ověřovat znalostními testy. Jsou to především schopnosti spolupracovat, prezentovat, řešit problémy. Těchto výukových cílů vždy nelze dosáhnout činnostmi, které se odehrávají jen v hlavách žáků, a nevystačíme jen s učebnicí a perem. Je třeba dělat něco opravdového, něco, co má smysl, nejlépe něco tvořit.
Ve světě existuje velké Maker hnutí, které tvůrčí procesy podporuje. Chceme-li, aby v pozadí byl osobní růst, je zřejmé, že podobné tvůrčí aktivity musíme zavádět i do škol. Nejedná se však o návrat k tradičním dílnám, ale o pojetí docela nové. Významným katalyzátorem se staly technologie dovolující okamžitě tvořit každému jen s tím vybavením, které nosí stále sebou.
Diskuze (8)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Petr Tišl12. 6. 2018
Třídu budoucnosti jsem navštívil v loňském roce a řekl bych, že koncept multifunkčního pracovního prostoru pro ativizační formy výuky by se hodil na každé škole. Musím řici, že mě tehdy nezaujaly ani tak technologie, jimiž je třída opravdu přeplněná, ale spíše členění prostoru, nábytek a podobné věci. Fascinovala mě především variabilita, lehkost s jakou lze vytvářet pracovní "hnízda", například i se zásuvkami na nabíječky pro využití metody BYOD ("bring your own device"). Nabízím k přečtení svůj článek v časopisu e-Mole z prosince 2016 (http://www.e-mole.cz/cislo/e-mole-c-7-8). Strašně rád bych u nás na škole něco podobného v budoucnu realizoval, ale nevím, kde získat financování.
- Mgr. Petra Boháčková12. 6. 2018
To je škoda, pane Tišle, že jste se neúčastnil setkání učitelů, kteří FCL v Bruselu navštívili. Tak alespoň kraťoučká videoreportáž https://youtu.be/4gS64tmnUF0
- Bořivoj Brdička12. 6. 2018
No vidíte, a já jsem nebyl ani na setkání, ani jsem nečetl e-Mole. Obojí je zajímavé. Děkujeme za odkazy.
- Petr Tišl14. 6. 2018
Taky mě mrzí, že jsem se nemohl setkání zúčastnit. Dokonce jsem dostal i pozvánku, ale znáte to, cestování učitelů po akcích v tomto hektikckém období má svá omezení. O to více, že cestování do Prahy pro nás znamená v nejlepším případě 3 - 4 hodiny cestování v jednom směru. Ale vážně jsem o tom uvažoval.
- E Kocourek14. 6. 2018
Tak určitě, je dobře, že FCL existuje. Jednou za čas tam můžete vyvézt vědátory - třeba pak dají "doma" pokoj. Každopádně jedno FCL v Evropě bohatě stačí. Hypotetický dotaz na pana Tišla: kdybyste měl k dispozici ty peníze a kdybyste o nich mohl rozhodovat vy, nakoupil byste roboty, 3D tiskárny a nábytek na zakázku? (Na nabíjecí zásuvky se neptám - o jejich užitečnosti nepochybuji.) A dotaz na všechny zdejší konstruktivisty a FCL nadšence: Opravdu se nedomníváte, že Portugalci zešíleli?
- Mgr. Petra Boháčková15. 6. 2018
Musím říct, pane Kocourku, že já mám o šílencích víceméně jasno.
- Petr Tišl15. 6. 2018
Vážený pane Kocourku. Kdybch uvedený obnos peněz měl. Vybudoval bych třídu inspirovanou FCL v tom smyslu, že by byla především místem pro práci na různých typech projektů. Především se mi líbí uspořádání do různých pracovních zón. Co se týče technologií. Je třeba si uvědomit, že samoúčelně nakoupené technologie jsou celkem k ničemu, musím vědět co chci a na co to budu využívat.Když koupím 3d tiskárnu pro to, aby se na ní tiskly žetonky na den otevřených dveří - smysl to nemá. Když ale existuje na škole skupina pedagogů, kteří dokáží 3d tisk efektivně využít v celé škále předmětů, uživíte jich klidně 8 (jako u nás ve škole). Máme mnoho žáků, kteří se takto třeba i ve svém volném čase dostanou ke věcem jako je malování v CAD programech nebo řešení různých technických problémů v praxi a každý žák vidí, jak fugují věci, které se dnes běžně využívají a ví alespoň v základu o jejich funkci. Nábytek v FCL není vyráběný na míru. Naopak jedná se o sériově vyráběné kusy, které by do budoucna mohly nahradit nábytek vyráběný dnes. Nabídka školního nábytku v ČR je bohužel velmi omezená. Dobré je ale poznamenat, že základem výuky je stále kvalitní teoretická příprava. Pan Kocourek má zjevně strach, že se náš systém řítí do konstruktivistické "černé díry" z níž není cesty zpět. Já si naopak myslím, že když žáky něco teoreticky naučím, je přinejmenším férové jim ukázat využití přiblížené praxi. A dnešní praxí jsou počítače, stroje, roboti, 3d tiskárny a mobilní telefony. A to i když se to i mně často nelíbí. Doufám, že naším společným cílem je všestraně rozvinutý žák. Tedy ten, který se umí věci nejen naučit, ale také je použít v dnešním světě a který umí nejen o věcech diskutovat, ale také se na diskusi slušně připravit. A který umí nejen surfovat na telefonu, ale také "sjet Vltavu". O to vše se odpovědně snažíme. Pokud z přípravy technologie vyjmeme - budeme žáky připravovat na život v minulém století.
- E Kocourek15. 6. 2018
Děkuji, pane Tišl, za velice zajímavou odpověď. Budu vděčný, když některé aspekty rozvedete. "Třída jako místo pro práci na různých typech projektů" -- A nebojíte se ztráty času nutné pro přestavování nábytku? Znám školu, kde dva učitelé požadují pro svůj předmět výrazně odlišné uspořádání pracovních míst studentů. Tak mají samozřejmě dvě různé učebny. Kdyby měli pokaždé přeorganizovávat jednu učebnu, nezbyl by čas na nic jiného. "Samoúčelně nakoupené technologie jsou celkem k ničemu" -- Naprostý souhlas. A moje hlavní obava. Jak často o nákupu vybavení rozhoduje učitel, a jak často někdo úplně jiný? Co když se o FCL dozví někdo na Ministerstvu, a rozhodne se postrčit úroveň českého školství "kupředu" ? "Skupina pedagogů, kteří dokáží 3d tisk efektivně využít v celé škále předmětů" -- Pěkné a obdivuhodné. Ještě lepší by se mi zdála skupina studentů, kteří se učí 3D tisk programovat. "Jako je malování v CAD programech" -- Směšujete hrušky s jablky. Na malování v CAD programech nepotřebujete nic z FCL. "Nabídka školního nábytku v ČR" -- Osobně soudím, že klasická školní lavice, převážně kovová a bytelná, na ní myš a klávesnice a někde nad ní obrazovka, vytváří ideální prostředí pro studium. Vše potřebné navíc musí být na té obrazovce a na projekční ploše, v hlavě (a v osobním IS) učitele a posléze v hlavách (a v osobních IS) studentů. "Základem výuky je stále kvalitní teoretická příprava" -- Zde hrubě nesouhlasím. A třeba jde jen o nedorozumění a odlišně chápané termíny? K čemu by byla studentům (například) dokonalá znalost definice jazyka C++, kdyby v tom jazyce nedokázali napsat program? A podobně v přirozeném cizím jazyce. A tvrdím, že tu teorii se studenti snáze naučí, pokud ji prakticky používají. "Pan Kocourek má zjevně strach" -- To neřešte. Netrefil byste to. "Dnešní praxí jsou počítače, stroje, roboti, 3d tiskárny a mobilní telefony" -- Vaši každodenní praxi vám lze závidět. Pro mne pouze počítače a mobilní telefony. "Doufám, že naším společným cílem je všestraně rozvinutý žák" -- Pokud do toho plurálu zahrnujete mne, tedy doufáte marně. Termín "všestraně rozvinutý" si nejspíš každý vykládá jinak, a dovedu si představit, že takovéto úsilí ze strany některých učitelů narazí na odpor studentů, případně jejich rodičů. Ať raději každý učitel učí svůj předmět.
