Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Šikana a kyberšikana na webu Kecejme do toho
Projekt Klíče pro život se logicky věnuje tématům, která jsoupro život dnešních mladých lidí zvlášť aktuální a mají společenskou závažnost. Jedním z těchto témat je mediální výchova, v rámci níž se v posledních letech věnuje zvláštní pozornost kyberšikaně. I proto se jí zabývá projekt České rady dětí a mládeže Kecejme do toho, z něhož Vám nabízíme nejdůležitější souhrn.
Zdroj: www.denik.Podle Wikipedie jsou média prostředek komunikace, sdělovací prostředek, nejčastěji technické zařízení, umožňující komunikaci mezi komunikátorem a recipientem. Mezi média tedy nepochybně patří také sociální sítě, elektronická pošto či komunikace pomocí mobilních telefonů. Tato média jsou v mnoha případech v rukách nejmladší generace a jistě i proto se zde vytváří prostor pro novodobý jev známý jako kyberšikana. Jedná se o celospolečenské téma s vážným dopadem na psychiku a zdravý rozvoj obětí. Proto je toto téma také jedním z těch. která jsou řešena v projektu Kecejme do toho. Ten připravila Česká rada dětí a mládeže a zapojit se do něj může každý mladý člověk od 15 do 26 let, jednak přímo na webu www.kecejmedotoho.cz formou účasti v anketách, je ale možno diskutovat na facebooku nebo spolupracovat přímo s projektovým týmem. Ten zveřejnil na projektovém webu stanovisko k problému kyberšikany. Následně se 68 mladých lidí zapojilo do ankety, která zjišťovala, zda účastníci ankety se stanoviskem souhlasí, souhlasí s výhradami či nesouhlasí. Výsledek ankety byl naprosto jednoznačný, 100% respondentů souhlasilo se stanoviskem zveřejněným na webu. V porovnání s výsledky ostatních anket je tento naprosto výjimečný. Jak ukazuje tabulka, zároveň si také nejvyšší počet respondentů přeje, aby se projekt tématu kyberšikana i nadále věnoval.
Diskuze (2)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- E Kocourek29. 9. 2011
Vrtalo mi hlavou, kde berou čeští politici to nekonečné množství nápadů, jeden nesmyslnější než druhý. A hleďme, oni to možná mají ze školy! "Řešení událostí na podnět samotných dětí", "dětský ombudsman" - co nápad, to perla! A zvýšit pravomoci Policie ČR při získávání informací - bravo! Bohužel mám pro autory tohoto návrhu špatnou zprávu - zvýšit pravomoci Policie pro tyto účely nelze, neboť už takto jsou nekonečně vysoké. Policie by měla, podle zákona o zákazu přechovávání jistých informací, prohledat (alespoň jednou denně!) KAŽDÝ počítač v Česku. Při té příležitosti by už klidně mohla, podle přání kecálistů z Kecejmedotoho, prověřit i zda uživatel toho kterého počítače někoho nešikanuje nebo zda není šikanován. Že to policie nedělá? Trestuhodná nedbalost! A že to není v silách žádné instituce na této zeměkouli? Prkotina! I další nápady jsou vydařené. Širší promo kampaň ve stylu šikanuješ-nemyslíš-zaplatíš. Zbývá stanovit, za kolik miliard. Zákonná povinnost na sociálních sítích a na internetu jako celku zřizovat nástroj, kde mohou uživatelé internetu či samy oběti jednoduše nahlásit případy kyberšikany. Takovýto nástroj musí být propojen na Policii ČR, v obzvláště brutálních případech i na sociální pracovníky v daném místě. Propojení na docenta Chocholouška je samozřejmostí. Účastníci v tomto bodě vítají vznik tzv. červeného tlačítka, zaměřeného na hlášení kyberšikany pomocí tzv. screenshotu. Případně by počítače mohly být - ze zákona, jak jinak - vybaveny VÝHRADNĚ červenými tlačítky. Elektronické nahlášení, ačkoliv je anonymní, musí být bráno vážně a dané orgány by jej měly prošetřit a co nejrychleji vyvodit potřebné kroky – zákaz či zrušení webové stránky, šikanózního profilu na facebooku apod. Za tím účelem bude nutno zřídit úřad ředitele zeměkoule. Kandidátů na tuto pozici se jistě najde dost. Rodiče by měli více komunikovat se svými dětmi na téma co dítě dělá na internetu, o tomto psát řádný deník a ten měsíčně předkládat pověřenému sociálnímu pracovníkovi na nově zřízeném Ministerstvu pro kyberšikanu (spolupracujícím s Ministerstvem pro bezpečný internet a s Ministerstvem pro výchovu k nesvéprávnosti). To by rovněž školilo a dodávalo příslušné externí odborníky, ideálně mladšího věku. A samozřejmě denně vydávalo seznam stránek, které je třeba zablokovat, a to buď dodatečně, nebo raději preventivně. Stát by měl usilovat u provozovatelů zejména sociálních sítí a on-line služeb, aby probíhala důslednější kontrola a certifikace profilů uživatelů. K tomuto závažnému úkolu stát přistoupí hned poté, co u provozovatelů on-line služeb zajistí, že veškeré jimi poskytované informace jsou pravdivé a veškeré jimi zpřístupňované stránky nezavirované a zbavené veškerého malware. Dále stát u výrobců SW zajistí, že žádný jejich produkt či aplikace nemůže být zneužit pro kyberšikanování - produkty výrobců, kteří nesplní tento požadavek, budou v Česku zakázány a vymazány ze všech školních počítačů. Kontrolovat to budou ředitelé škol, jednou denně. Snad jsem na nic nezapomněl.
- Bořivoj Brdička29. 9. 2011
Ano, máte úplnou pravdu pane Kocourku. Takto to dopadá, když se tradiční myšlení potká s možností získat grantové peníze. A to si dovoluji tvrdit, že tento případ ještě nepatří k těm nejkřiklavějším. Zde navrhovaná cesta vede k tomu, že se žáci budou snažit pravidla obejít a ve škole budou muset dělat to, co je absolutně nezajímá. Vynahradí si to ale hned, jak ze školy vypadnou. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby důsledkem bylo výrazné zvýšení šikanování učitelů ze strany žáků. Jedinou cestou kupředu je dovedení dětí ke smysluplné činnosti technologie využívající, a to (bohužel) včetně sociálních sítí!