Zadání a téma projektu
V rámci systémového projektu Pilot Z řešeného ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze a spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu připravila pracovní skupina Cizí jazyky dílčí projekt. Projekt byl rozdělen do dvou na sebe tematicky navazujících částí a byl realizován ve vybraných třídách pilotních škol v 1. a 2. pololetí jednoho školního roku.
První část projektu - „Návštěva holandské delegace"
V 1. pololetí bylo úkolem žáků vymyslet program pro návštěvu fiktivní holandské delegace žáků a učitelů v prostorách školy a následně prezentovat své nápady v rámci jedné vyučovací hodiny. Učitelé obdrželi pouze informaci, že si žáci připraví pro delegaci uvítání a program na celý den a večer. Pracovní skupina Cizí jazyky navrhla následující možné výstupy z projektu: ústní prezentace projektu v rámci jedné vyučovací hodiny CJ (využití připravených materiálů, audiovizuální techniky apod.); odevzdání písemných podkladů (obrazový materiál, ...), které žáci vytvořili; případně jiná forma prezentace. S jakým časovým předstihem učitel žáky o úkolu informoval, jak si žáci úkol rozvrhli a dohodli způsob zpracování, zda požádali o pomoc učitele, či se učitel aktivně zhostil role „moderátora" průběhu akce, bylo plně v rukou učitele a žáků.
Při realizaci 1. části projektu „Návštěva holandské delegace" probíhala práce žáků následujícími formami:
- práce ve dvojicích - žáci vypracovali a následně i prezentovali úkol ve dvojicích. Ve většině případů vyprávěli o sobě, o své rodině a pro případnou skutečnou návštěvu připravili různé hry a písničky;
- skupinová práce - žáci předvedli dramatizaci skutečné situace, kdy např. sledovatelka nebo vyučující představovali fiktivní návštěvu a žáci se jim na základě různých aktivit ve skupinách představili, ukázali prostory školy a dále vytvořili výtvarné a písemné materiály, kterými hostům přiblížili českou kulturu;
- individuální práce - každý žák připravil několik informací o sobě, o rodině, zájmech a škole.
Výstupem 1. části byla:
- malá třídní besídka, během níž žáci seznámili hosty se školou a připravili pásmo jednotlivých scének;
- ústní prezentace, simulace, hraní rolí, žáci hosty přivítali, provedli je školou, seznámili je s jídelníčkem školní jídelny, představili hostům vybrané pražské památky;
- divadelní prezentace umožnila připravit pro hosty zábavný program, v rámci něhož se žáci představili, vyprávěli o sobě, o své rodině, škole, zálibách a dle individuálních příprav hostům zazpívali, zarecitovali a sehráli i scénku s příjezdem turistů, zapojili i inscenaci narozeninové oslavy s dortem a svíčkami.
Druhá část projektu - „Cestujeme po Evropě"
Ve 2. pololetí projekt pokračoval druhou částí, která volně navázala na část první. Tentokrát bylo úkolem žáků připravit ve skupinkách 3 až 5denní itinerář školního výletu své třídy do jedné evropské země a opět následně prezentovat své nápady v rámci jedné vyučovací hodiny. Celá třída pak měla za úkol společně odhlasovat a vybrat nejlepší návrh. Doporučeny byly následující možné výstupy z projektu: ústní prezentace úkolů v rámci jedné vyučovací hodiny CJ (využití připravených materiálů, audiovizuální techniky apod.), odevzdání podkladů pro prezentaci, které žáci vytvořili, ve fyzické nebo elektronické podobě (obrazový materiál, faktografické údaje, prezentace PowerPoint), fotodokumentace nebo videonahrávka prezentace žáků. Způsob zpracování tohoto úkolu navrhli žáci sami, někdy i s pomocí učitelů. Vzhledem k relativní obtížnosti úkolu si žáci 1. stupně mohli připravit krátké vystoupení, kterým by prezentovali sebe, školu, město a republiku při návštěvě partnerské školy v zahraničí.
V rámci realizace druhé části projektu „Cestujeme po Evropě" probíhala práce žáků následujícími formami:
- práce ve dvojicích - žáci pracovali ve dvojicích a své nápady zahrnuli do celotřídní prezentace, během níž představili mapu ČR, své rodné město, školu a vyučovací předměty a návštěvě zazpívali, připravili obrázky školy a vesnice (žáci na 1. stupni ZŠ);
- skupinová práce - žáci ve skupinách navrhli plakát splánem hodiny, lístečky sotázkami, fotokopie map (žáci na 1. stupni ZŠ); žáci si ve skupinách připravili představení své země a kulturního programu, které předvedli v rámci ústní prezentace; žáci ve skupinách vypracovali itinerář výletu do 3 velkých měst a své nápady představili ve formě prezentace v PowerPointu a i s využitím interaktivní tabule; v další třídě žáci připravili ve skupinách podrobný plán výletu do Rakouska a společně pak vybrali místa, kam by do Rakouska chtěli jet (žáci na 2. stupni ZŠ).
- dramatické vystoupení, během kterého žáci seznámili návštěvu s reáliemi a způsobem života v ČR, předvedli dle vlastní inspirace divadelní hru „Deštník", zazpívali české a anglické písničky (žáci na 1. stupni ZŠ), všichni žáci ze třídy připravili rozhlasový rozhovor, během něhož představili itinerář školního výletu, celé vystoupení doplnili hudební kulisou, která vycházela z kultury zemí, kam se žáci chtěli podívat; žáci hovořili o historii Berlína s využitím bedekrů, prospektů německých a českých cestovních kanceláří, internetu, slovníku a materiálu z místního informačního centra, to celé doplnili scénkou „zboření Berlínské zdi" (žáci na 2. stupni ZŠ);
- celotřídní prezentace, při níž žáci vedli různé rozhovory, jako by byli na fiktivní návštěvě, zazpívali českou písničku a vytvořili výtvarné práce (žáci na 1. stupni ZŠ), všichni žáci spolupracovali společně na vystoupení, během něhož představili své město, zemi, školu a rodinu; součástí prezentace byl i plakát o městě, který zobrazoval základní údaje a hlavní památky (žáci na 2. stupni ZŠ).
- spontánní reakce žáků v běžných situacích (i když pro většinu žáků byl tento typ úkolu zcela nový, byli schopni v různých situacích pohotově reagovat);
- dobré a smysluplné využití dosavadních jazykových znalostí (žáci si v běžných komunikačních situacích poradili, i když měli jen minimální jazykovou znalost, např. použili hudební nebo pohybové ztvárnění);
- motivaci pro další studium jazyka (většina žáků si mohla vyzkoušet praktické využití jazyka a projevila o tento typ úkolu zájem);
- efektivitu práce žáků ve skupině a především zapojení i slabších žáků (žáci poznali, že některý typ úkolu vyžaduje spíše týmovou práci, kde je třeba, aby každý hrál svou roli a aby fungovala dělba práce);
- samostatnost žáků (žáci sami si dokázali rozvrhnout práci na úkolu a i promyslet způsob, jakým úkol zrealizují);
- výstupy z prezentací - plakáty, písemná zpracování, hudební část programu, dramatické ztvárnění atd.;
- simulaci reálné komunikativní situace
- vytvoření (virtuálního) kontaktu s cílovou kulturou neznámé země (žáci mohli poznat blíže kultury jiných zemí).
- téma více uzpůsobit zájmům žáků a při jeho výběru vycházet z potřeb žáků;
