Sebekontrolní zařízení

V současné době je čím dál tím více kladen důraz na zdravý životní styl. Vzniká stále více sportovních klubů, fitness center a organizací. Lidé si začínají uvědomovat, že je důležité se o své tělo starat, a nepřehlížet zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění s tím, že se jich to netýká, a že se jim přece nemůže nic stát.

Zde přichází otázka, jak by bylo možné sledovat zdravotní stav nebo trénovanost či zda při cíleném tréninku tělo funguje tak, jak má, nebo zda by daný člověk měl něco změnit, aby dosáhl vytouženého výsledku.

V dnešní době digitálních technologií, kdy skoro každý má chytrý telefon s přístupem na internet a GPS, je spousta aplikací které umožňují změřit ušlou vzdálenost nebo počet kroků, avšak informace týkající se životních funkcí zůstávaly dlouhou dobu přehlíženy. Jenže to už, jak se zdá, přestává být pravdou. V letošním Horizon Reportu (též viz 10 let Horizon Reportů) se jako novinka objevila nová technologie, která bude ovlivňovat školství za 4-5 let Anglicky se nazývá Quantified Self, česky Sebekontrolní zařízení.

Jedná se typicky o takzvané chytré náramky či hodinky, které monitorují životní funkce člověka, jako např. tepová frekvence, teplota či spálené kalorie. Uživatel si při první konfiguraci nastaví svoje tělesné údaje (výška, váha, trénovanost) a zařízení mu potom samo kontroluje tělesný stav. Přístroj se dá většinou synchronizovat s aplikacemi v počítači nebo v telefonu, takže uživatel má neustálý přehled o tom, co se v jeho těle děje a může sledovat svůj aktuální fyzický stav či kontrolovat dosahování vytyčených cílů. Nejedná se již o nevzhlednou krabičku se spoustou drátků, ale většinu těchto náramků nebo hodinek lze považovat za doplněk, který je možno klidně nosit i na ozdobu.

Na rozdíl od starších aplikací, současné chytré náramky a hodinky zaznamenávají nejen sportovní aktivitu, ale také tělesné funkce, a to nepřetržitě. Po synchronizaci (nejčastěji pomocí USB kabelu) si může majitel lehce zkontrolovat například, jak spal, kolik spálil kalorií nebo jak rychle běžel. Většina těchto zařízení umožňuje dnes třeba také velmi moderní „chytré buzení“, během něhož zařízení monitoruje fáze spánku a vzbudí uživatele v nejvhodnější dobu, aby to pro něj bylo co nejpříjemnější.

Další výhoda chytrých náramků nebo hodinek spočítá v tom, že pokud by se osobě, která takovýto náramek nosí, něco stalo, mohou hodnoty zaznamenané náramkem pomoci při diagnostice zdravotního problému.

Asi největší předností těchto zařízení je, že se uživatel může na své parametry vložené do grafu podívat zpětně, a zkontrolovat si tak růst výkonnosti nebo porovnat dosažené výkony a výsledky s ostatními. Trénink či výuka tělocviku se tak stává více „šitou na míru“.

Použití chytrých náramků a hodinek ve školství

Použití chytrých náramků ve školství skýtá obrovský potenciál především v tělesné výchově. Osobně jsem se jako učitel tělocviku nejednou setkal s tvrzením žáka, že je unaven a už nemůže. Pokud by měl na sobě takovýto chytrý náramek, učitel by jedním pohledem do aplikace mohl zkontrolovat, zda si žák nevymýšlí nebo se „nefláká“. Dalším velkým přínosem těchto zařízení je vedení žáků k sebekontrole a zájmu o pohyb. Není lepší motivace než vidět, že výkonnost stoupá. Díky podobným aplikacím mohou žáci sledovat své výkony a porovnávat je s těmi, jichž dosáhli minulý měsíc či rok.

Tato zařízení se ale nepoužívají jen v tělocviku. Výzkumníci na Tokijské univerzitě Kota Tsubouchi, Ryoma Kawajiri a Masamichi Shinmosaka například využili náramek Fitbit ke zkoumání vztahů ve skupině, jelikož díky nšmu dokázali identifikovat, kdy se lidé k sobě přibližují. [1]

Další zajímavé využití sebekontrolních zařízení by mohlo být při zkoušení. Vyučující by mohl přihlédnout k faktu, že žák je vystresován nebo že není zcela zdráv a tomu přizpůsobit hodnocení.

Při dlouhodobé kontrole svých životních funkcí se uživatel naučí znát, jak jeho tělo reaguje na různé stimuly a může optimalizovat a zefektivnit kupříkladu učící proces, naplánovat si, kdy se bude učit apod. Zvláštní význam takové zařízení samozřejmě dostává, je-li člověk nemocen či hendikepován.

Chytrých náramků je dnes na trhu již velká řada. Zajímavé porovnání několika z nich můžete shlédnout na následujícím propagačním videu.

Následuje přehled některých zařízení tohoto typu disponujících funkcí chytrých hodinek s podporou monitorování životních funkcí.

Garmin Fénix 2

Jedná se o sportovní model určený především na outdoorové aktivity. Po připojení hrudního pásu monitoruje i tělesné funkce uživatele. Oproti chytrým náramkům se jedná o poměrně velké zařízení, ale obsahuje více funkcí. Díky bluetooth ho lze bezdrátově spárovat s telefonem, v němž je nainstalovaná příslušná aplikace na prohlížení záznamů.

Suunto Ambit 2

Velký konkurent Garmin Fenix 2 ve sportu. Tyto hodinky jsou jen o trochu větší, jinak obsahují v podstatě tytéž funkce. Srovnatelné jsou i cenou.

Polar V800

Jedná se o nejlepší model společnosti Polar. Jsou určeny především pro běh, ale dají se využít i v jiných sportech. Oproti konkurenci chybí podpora bluetooth. Naopak oproti konkurenci nabízí funkci indikátor trénovanosti. Jedná se o funkci, kdy po skončení tělesné aktivity vám přístroj po 2 minutách ukáže na obrazovce aktuální tepovou frekvenci, a vy si můžete zkontrolovat, jak rychle jste se po zátěži zotavili. Další zajímavou funkcí je Jump test. Ten pomáhá zhodnotit svalovou sílu, výkon nohou a neuromuskulární únavu, avšak vyžaduje externí snímač umístěný na botě.

Jelikož se ve všech případech jedná o zařízení pracující na bázi GPS, dochází při jeho zapnutí k poměrně rychlému vybití baterie (cca 20 hodin). Hodinky se proto dodávají s nabíjecím kabelem. Nabíjení je však velmi rychlé, trvá jen několika minut.

Literatura a použité zdroje

TSUBOUCHI, Kota; KAWAJIRI, Ryoma; SHINMOSAKA, Masamichi. Working-Relationship Detection from Fitbit Sensor Data [online]. 2013. [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.ubicomp.org/ubicomp2013/adjunct/adjunct/p115.pdf.