Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Scénář interaktivního divadla ÁJA
4,0 (1 hodnocení)
Předkládáme scénář interaktivního divadla, jehož hlavní hrdinka Ája chce řešit nahromaděné problémy sebevraždou. Právě v tu chvíli vstupuje do příběhu facilitátor, který nabízí Áje pomoc, když mu dá čas na řešení jejích problémů. Toto představení bylo 10x realizováno. Protože se jedná v současné době o tematiku aktuální, doporučujeme divadlo využít ne pouze ke korekci, ale jako prevenci při řešení problémů.
Role:
Ája (hl. postava)
Maminka Áji
Markét (kámoška Áji)
Mates (spolužák)
Nikol (spolužačka)
Tereza (spolužačka)
Paní učitelka
Facilitátor
1. Videoprojekce + hudba (fotografie ze života Áji, od narození po dnešek)
2. Ája přichází na jeviště (pláče, usedá na zem, chce si žiletkou podřezat žíly)
Hudba – zpěv, scéna – prázdné jeviště, 1 židle, tma
3. Přichází facilitátor
F: Ájo, počkej…nedělej to…chceme ti pomoct…řekni nám, co se stalo…
(Ája odchází, živá hudba – buben, dřívka, xylofon, triangl)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Pavlína Hublová7. 12. 2011
Heslo Interaktivní divadlo (http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/I/Interaktivn%C3%AD_divadlo) najdete také v modulu Wiki.
Ahoj! No včera sem dostala od učitele nový noty, víš? Sou fakt skvělý. Dívej, tady. A kdybys slyšela, co mi řekl!
(střih, štronzo, přichází učitel, světlo na něj)
U: Ájo, jsi opravdu výborná. Máš obrovský talent!
(střih, zpátky ve třídě)
Ma: Hmm, dobrý. Ty jo, a ty se v tom fakt vyznáš, jo? A: No jasně, podívej tady, to stakato. To je skvělá pasáž tady. Ma: Ty jo, to seš fakt dobrá, tomu vůbec nerozumím.
(přichází ostatní spolužáci, M. se odtáhne od A. a vehementně zdraví spolužáky, zdraví se navzájem)
T: Čau Markét… N: Čau ošklivo… L: Čau Markét…
…
T: (k Markét) Tak jak je po včerejšku? To byla akce, co? Ma: No to jo, drsný… (není ráda, že je slyší Ája) A:(k Markét) Počkej a vy jste někde byli včera? Ma: Noo, byli no… T: Jo, a bylo to hustý… N: Na dýze přece… A:(k Markét, hází hlavou směrem k Matesovi) Byl tam i Mates?Proč si mi nedala vědět? Ma: No, já jsem chtěla, víš (výmluvně). Ale neměla jsem kredit a my jsme se s děckama domlouvali přes ICQ, že? (na ostatní) T: No jasně, jak jinak… N: A ty prej nemáš ICQ, jo? (výsměch) A: No ona mamka říkala… (do ztracena)
(ostatní se jí vysmívají, že je socka, Markét se moc nezapojuje)
Mt: Vždyť ani neví, co to je… N: Chudinka, nemá internet… T: Socka…nemá ICQ…
…
T: Ale byla to dobrá akce…
(štronzo, hudba, tma)
5. scéna: Doma u Áji (Ája leží na pohovce, čte si noty; přichází matka)
m: Ahoj Alenko. (utahaná z práce, bolí ji hlava, nemá dobrou náladu) A: Ahoj mami. (chce jí říct o internet) m: Vzala sis tu hrachovku? A: No já jsem neměla hlad. m: No ale tak já se s ní včera vařím, abys měla co jíst, a ty si pak ani nevezmeš? Achjó… A vyžehlila jsi aspoň to prádlo, doufám! A: No ještě ne, mami, ale já to udělám. m: No to si ze mě děláš legraci, Aleno?? A cos teda celej den dělala?? Tak já přijdu utahaná z práce a ty nejsi schopná za celý den ani vyžehlit prádlo? Takhle mi pomáháš?!?!? (čím dál víc se vytáčí) Budeš mi, holčičko, muset víc pomáhat, je ti to doufám jasný?! Je potřeba uklidit, vyžehlit, uvařit… Já to všechno sama nezvládnu, tak by ses děvenko mohla trochu víc snažit!! A: Já ti pomůžu, mami… m: No to jsem zvědavá… A: Mami, a můžu se na něco zeptat? Víš, oni ve škole mají všichni internet. m: No a co já s tím? (odsekne) A: No jestli bysme si ho jako taky nemohli pořídit? m: No to si ze mě snad děláš srandu, ne? Víš vůbec, kolik taková věc stojí?? Nevíš, kde bych na to asi vzala peníze? Tak tak nás uživím. Dřu od rána do večera. No to nemyslíš vážně?! Na to teda hodně rychle zapomeň, holčičko. Žádnej internet nebude. Navíc si to ani nezasloužíš!! (zapálí si cigaretu) Jestli se nudíš, když potřebuješ internet, tak stačí říct… A: No mami, hlavně že máš na cigára! m: Co si to dovoluješ? Takhle se mnou mluvit nebudeš! Ty snad nejseš moje dcera!!! (naštvaně odchází, Ája zůstává sama)
(štronzo, hudba, tma)
6. scéna: S Matesem (Ája, Markét a Mates sedí na svých místech. Holky stojí opodál.)
Ma: Jé, Ájo, co se zase učíš? A: No fyziku přece, vůbec to neumím… Ma: Hmm, tak to já taky ne… T: Hele Markét, půjdeme večer někam? Ma: No jasně! (jde za nima) A tak řekneme i Áji, ne? N: No jasně, ale teď pojď sem ještě… T: Nás tak napadlo, že bys jako… (šuškají) Ma: Néé, ty jo, to je blbý, ne? T: Ale není. N: Jó, to bude sranda… Ma: Ty jo, já nevím, ona bude naštvaná. T: My jí to pak vysvětlíme. N: Jo, fakt to bude sranda, tak běž… Ma: Fakt mám, opravdu? No tak (spiklenecky se vrací za Ájou). Hele, Ájo (sebere jí sešit), ježiš, neuč se chvilku, ne? Hele, poslouchej, víš, jak já chodím vždycky s Matesem domů? (mrká směrem k němu, ten si tam něco hraje) A: Jako s Matesem, jo? No? Ma: No tak on mi včera říkal, že se mu jako líbíš, prej. A: Co?? Jako já, jo? Ma: No ty!! Fakt, normálně mi to říkal. A: To kecáš, ne? Ma: No nekecám!! Říkal, že by tě rád někam pozval, ale víš, on je hrozně stydlivej a tak. A: Fakt jo? Ti nevěřím. Ty si ze mě děláš srandu!! Ma: Nedělám!! Fakt! Proč bych si dělala srandu? Mi to fakt říkal!! Tak běž za ním, ne? A: Já nevím…A co mu mám jako říct? Ma: No co, však si něco vymyslíš… No běž, on na to čeká!! Běž… (vystrčí ji z lavice) A: Tak já jdu, teda… (nesměle se blíží k Matesovi). Čaaau. Mt: Čau, co chceš? A: Niiic… Já jen, že jsem se bavila s Markét… Mt: No a co jako? A: No jako já jen, že bych s tebou klidně šla někam… Mt: Cože?? Jak jako šla? A: No Markét říkala…že…že prej se ti jako líbím, tak jsem myslela… Mt: Cože? Ty, jo? Vždyť se na sebe podívej, jak vypadáš, ty nádhero! To je tak o ostudu akorát! (Ája s brekem utíká, ještě se zastaví a podívá směrem k partě holek, ty se jí vysmívají) Ma: Počkej, vždyť to byla jen sranda, ne?
(štronzo, hudba, tma)
7. scéna: Průser s penězi(ve třídě, parta se domlouvá na večer, Ája vybírá peníze)
T: Hele, tak co večer podnikneme? N: No půjdeme někam, ne? Ma: No jasně a kam? Mt: Tak třeba na Špilas, ne? T: Jo, to je dobrej nápad. N: No a koupíme nějaký krabičky, to bude dobrý… Ma: Tak super a v kolik? T: Nevím, tak třeba v 8? N: No to je dobrý…tak fajn, už se těším. A: Hele, prosím vás, děcka, kdo jste mi ještě nedali ty peníze na kino, tak to spěchá. Já to musím dneska odevzdat… N: Co zas otravuje? Mt: Cože? Jaký peníze zas chce? T: No, na to kino přece. Ma: Já už jsem ti to dala, že? Jo dala… Mt: Aha vlastně…Tak na, ty nádhero… T: Na, kup si něco lepšího na sebe!! N: Tady to máš, socko. A:(smutně) No tak už je to snad všechno. (strčí obálku do baťohu) Markét, pohlídej mi to, prosím, já jdu ještě na záchod. (odchází) Ma: Zase já? N: Hele, děcka, já mám nápad!! (vytáhne jí obálku z baťohu a vyndá z toho peníze) Mt: Hezky, to bude sranda… Ukaž, já to schovám. Ma: Počkejte, to je už trochu blbý, ne? T: Ale neboj, to bude sranda jenom… Bacha, už jde.
(vrací se Ája, hned za ní jde učitelka)
U: Dobrý den, postavte se… Sednout. Kdo chybí? (třída hlásí) Ájo, máš pro mne ty peníze? A: Ano, mám. (dá jí prázdnou obálku a sedne si) U:(podívá se do obálky) No to je trochu hloupý vtip. Kde jsou ty peníze? A: Ale já…přece…vždyť… Já jsem je teď přepočítávala!! U: No a kde tedy jsou? Tady žádné nejsou. N: To jako ukradla naše peníze, jo? U: Ájo, je ti doufám jasné, že to budeš muset zaplatit? Měla jsi to přece na starost! A: Ale já… U: No teď to nebudeme řešit, stavíš se za mnou po vyučování. Otevřete si učebnice na straně…
(štronzo, hudba, tma)
8. scéna: Dopis a mobil (prázdná tmavá scéna, Ája odchází s dopisem pro rodiče, čte si ho)
A: Ach jo, mamka mě zabije… To je nespravedlivý, já za to přece nemůžu!!! (vzlyká, vytáhne mobil a zjistí simkartu, rozbrečí se)
(štronzo, hudba, tma)
9. scéna: Vnitřní hlasy(Ája sedí uprostřed, kolem stojí její spolužáci a matka, hraje hudba – bubny)
T: Socko, nemáš ani ICQ!!! (po každé replice přiloží ruku na Áju) N: Ukradla naše peníze!!! Mt: Podívej se na sebe, jak vypadáš!!! m: Ty snad nejsi moje dcera!!!
(trochu delší pauza, zesílí bubny)
Ma: Sranda, ne?!!! (společně shodí Áju ze židle, otočí se zády k publiku, štronzo)
(hudba – zpěv, světlo na Áju)
10. scéna: Ája je na zemi s žiletkou (hudba – zpěv, slabé světlo, obrací se k facilitátorovi)
A: Už víš, proč jsem to chtěla udělat? F: Ájo, je zbytečné, co chceš udělat… My ti můžeme pomoct! Nech nás, abychom ti pomohli. A: Ale já mám jen 20 minut, potom přijde mamka z práce a já se s ní nemůžu setkat… F: Dobře, Ájo, 20 minut, máme dohodu. A: Dobře… (Ája odchází)
11. scéna: Hra facilitátora a diváků
Jak mohou Áji pomoci? – diskuse
Lze pozvat dvě postavy a mluvit s nimi.
Co lze udělat jinak?
…
…
12. Videoprojekce – Statistika sebevražd
Poznámka
Scénář vznikl během pracovní dílny v roce 2008, kterou vedl anglický lektor John Somers.
