Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Sbíráme starý papír
Sběrová soutěž zorganizovaná jako školní projekt na celý rok. Čím vším je možno vybavit naše žáky při takto připraveném projektu? Mohou se do tohoto projektu zapojit i rodiče? Jakým způsobem? A co třídní učitel a ostatní učitelé na škole? Co udělat pro to, aby se projekt vydařil?
Pozn.: Příspěvek vznikl v době, kdy autor působil na jedné z pilotních škol jako zástupce ředitele, a vyjadřuje vlastní zkušenost školy s tvorbou ŠVP.
Důvody, které mohou vést k naplánování a organizaci sběrové soutěže, je možno rozdělit do dvou kategorií. Jednu lze pojmenovat třídění odpadů. Naším cílem je, aby jak žáci, tak učitelé, a potažmo rodiče našich žáků, začali třídit odpad. Pro třídění odpadu se již udělalo mnohé, nicméně stále to ještě není dostačující a školy by zde měly pomoci.
Druhou kategorií důvodů je samotný život ve škole. Dobře zorganizovaná sběrová soutěž vede k účinné spolupráci jak mezi žáky, tak i mezi žáky a učiteli. Nehledě na zapojení rodičů do tohoto projektu.
Další výhoda projektu je v tom, že škola si díky sbírání papíru může finančně polepšit. Za školní rok to může být částka až kolem 30 000 Kč. A zde se otevírá prostor pro zapojení žáků do celoškolní diskuse, co s vydělanými penězi. Pokud skutečně vedení školy dá prostor pro nápady a názory žáků, přispěje tím k tomu, aby se žáci učili jasně pojmenovávat, co ve škole chtějí změnit či zlepšit.
Tento projekt byl koncipován jako celoškolní a klade vysoké nároky na čas, přípravu a organizaci. Vždy záleží na podmínkách dané školy. Každá škola si ho může modifikovat podle svých potřeb a vynechat některou z jeho částí (anketu, výrobu sběrových nádob apod.).
Příprava projektu
V průběhu přípravy musí být nejprve vybrán člověk, který se projektu ujme. Dále se musí zapojit všichni učitelé, zejména třídní učitelé, pak žáci, kteří tuto soutěž budou organizovat, zároveň všichni ostatní žáci, jež budou soutěžit, a též rodiče, které je nutno oslovit, aby projekt získal co nejširší podporu.
Váhy, papír, psací potřeby, počítač (textový editor a tabulkový procesor, internet - webové stránky školy), školní rozhlas.
Vedoucím projektu se musí stát člověk, který má alespoň minimální zkušenost s organizováním jakékoliv soutěže na škole. Zároveň je dobré, aby to nebyl třídní učitel, popř. třídní učitel devátého ročníku. Žáci devátých tříd se totiž stanou organizátory soutěže.
Vedoucí projektu nejprve musí kontaktovat firmu, která se zabývá výkupem starého papíru. Pro školu je velmi výhodné, zejména s ohledem na efektivitu práce, aby na pozemek školy byl v době jednotlivých kol sběrové soutěže umístěn uzamykatelný kontejner. Odpadne tak práce se skladováním papíru v nějaké místnosti a následné nakládání do narychlo přistaveného kontejneru.
Po vybrání firmy je nutné s vedením školy naplánovat harmonogram realizace projektu - kdy proběhnou motivační učební bloky, kdy bude termín přípravy na soutěž, kdy budou probíhat jednotlivá kola, kdy bude projekt ukončen. Při plánování se nesmí zapomenout na to, aby v době konání soutěže nebyla žádná třída na výjezdu mimo školu.
Dále budeme potřebovat tři ruční váhy a bude třeba připravit jednoduché tabulky, do kterých budou žáci zapisovat výsledky, v počítači si vytvořit složky pro sběrovou akci, na webových stránkách vytvořit samostatnou stránku pro tento projekt. Také je vhodné formou letáku oslovit rodiče. V něm musí být zejména vysvětlení důvodů, proč se škola do takovéhoto projektu pouští, a zároveň prosba o podporu a zapojení.
Informace o probíhajících přípravách lze uveřejňovat na speciální nástěnce pro celou školu nebo v tištěné podobě předávat třídním učitelům, kteří tyto informační letáky budou zveřejňovat na nástěnkách ve svých třídách. Vedoucí projektu zároveň musí začít komunikovat a spolupracovat s žáky devátých tříd.
Organizátoři projektu
V přípravné fázi je nutné si jasně naplánovat, jak bude provedena celoškolní diskuse o tom, co s utrženými penězi. Zároveň se musí přesně určit, jaké pracovní role vzniknou při jednotlivých sběrových dnech. Pro projekt bychom měli obsadit zhruba tyto pozice: asistent, vážič, zapisovatel, odnašeč, skladník, sčítač, webmaster, nástěnkář, distributor, hlasatel a moderátor ad.
Co se týká rozhodnutí, kam budou směřovat finanční prostředky získané tímto projektem, je vhodné uspořádat celoškolní anketu.
Účastníci projektu (učitelé, žáci, rodiče)
V přípravné fázi musí jednotliví učitelé společně s vedoucím projektu naplánovat motivační aktivity a formu předávání informací. Dále zajistíme, aby žáci v samotné škole třídili papír. Tzn. do každé místnosti a na chodbách školy umístíme speciální nádoby určené jen pro papír.
Přípravnou fázi nelze podcenit. Musíme s žáky pracovat, neustále jim připomínat, co je čeká. Třídy, respektive většina žáků, musí projektem žít. Zároveň nesmíme zapomenout na rodiče. Nejen avizovaný informační leták, ale též třídní schůzky využít k informování rodičů o projektu. Ze zkušenosti vyplývá, že v každé třídě se najde dostatečný počet rodičů, kteří pracují či jsou majitelé různých firem, které v průběhu roku vyprodukují desítky či stovky kilogramů papíru. Domluvme se s nimi, zda by tento použitý papír nebyli ochotni dávat škole.
Úvodní etapa projektu
Motivace
Aby projekt proběhl úspěšně, je potřeba žáky účinně motivovat. Na začátku projektu by měla ve všech třídách proběhnout v rámci blokového vyučování ukázka toho, co se může dít s použitým papírem. Učitel může výklad doplnit názornými obrázky, fotografiemi či filmovými ukázkami (skládka odpadů, spalovna, recyklace papíru a jeho další využití). Žákům vysvětlíme, kolik stromů se zachrání tím, že místo sešitu z nového papíru se vyrobí sešit z recyklovaného papíru. Opět je zde možné pracovat s vizualizací (zalesněný úsek, vykácený úsek apod.).
Pracovní listy vytvořené na dané téma též přispívají k motivaci. Formulace úkolu Navrhněte taková řešení, aby tyto skládky v našem okolí již neexistovaly k obrázku, na němž bude zobrazena černá skládka starého papíru, je přesně to, s čím potřebujeme pracovat. Žáci se pokusí odpovědět na otázky typu: Jaké sankce proti tomuto přečinu navrhujete? Co všechno je vůbec možné třídit?
Mladší žáci si mohou v hodinách na různých výrobcích ukazovat, co všechno může být použito k recyklaci. Dobrým nápadem je také navštívit objekt, kde se recyklací papíru zabývají. Díky tomu si mnozí žáci uvědomí, že sami mohou k recyklaci papíru příspět.
Při prohlídce školy zaměřené na odpadkové koše se s žáky zamyslíme nad tím, jak se nám líbí přeplněné odpadkové koše, ve kterých jsou vedle sebe umístěny papíry, plasty, skla, zbytky svačin apod.
Posledním motivačním prvkem může být spojení této ekologické problematiky se školní problematikou. Je ve škole něco, co bychom chtěli změnit? Vydělejme si na to peníze sbíráním papíru!
Anketa
Aby projekt splnil svůj účel, je nutné sestavit anketu, co by žáci školy chtěli za vydělané peníze do školy pořídit.
Podívejme se na konkrétní příklad realizace ankety:
Vedoucí projektu se sešel s třídními učiteli devátých tříd a jejich třídní samosprávou, kde projednali podobu ankety. Na anketní lístek bylo umístěno logo základní školy a firmy, která bude nashromážděný papír vykupovat, dále lístek obsahoval oslovení, důvody, proč tento projekt bude probíhat na naší škole, a prostor pro vyjádření názoru. Vše bylo formulováno tak, že žáci devátých ročníků promlouvají k žákům nižších ročníků. Dříve než žáci devátých tříd zamířili mezi své spolužáky s anketními lístky, byli o tomto kroku informováni všichni třídní učitelé. Zároveň byli žáci požádáni o to, aby dříve, než se pustí do vyplňování ankety, prošli školu a i v rámci vnitrotřídní diskuse porovnávali své názory s názory ostatních spolužáků. V anketě pak mohli uvést jeden či více podnětů. Po odevzdání anketních lístků (zde se doporučuje, aby to udělali třídní učitelé ihned po vyplnění, zajistí se tak téměř stoprocentní návratnost), zasedli všichni žáci devátých tříd do lavic ve své třídě s tím, aby anketu vyhodnotili. Do skupin dostali určitý počet vyplněných anketních lístků a údaje zpracovávali. Všechny podněty zaznamenali do předem připraveného archu, a pokud se vyskytly totožné návrhy, připisovaly se k nim čárky. Takto vyplněné archy pak byly předány jiné skupině, která "sesypala" všechny návrhy na jeden velký arch. Stejným způsobem toto učinila ještě jedna skupina kvůli zpětné kontrole. Poté bylo možné anketu uzavřít s tím, že vyhrál názor XY.
V případě, že některé návrhy dostaly stejný počet hlasů, je možné uspořádat druhé kolo ankety. Další možností je referendum. V tom případě by žák do předem připraveného lístku vyznačil, co on považuje za nejdůležitější. V případě takového referenda ovšem hrozí, že pokud nevyhraje názor určité různě početné skupiny žáků, může se pak tato skupina k celému projektu otočit zády. Proto je dobré v této fázi anketu neuzavírat a vyhlásit jen, že největší podporu mají určité návrhy a že konečné rozhodnutí padne až po skončení posledního kola sběrové soutěže, kdy proběhne již avizované referendum.
O výsledcích ankety je nutné informovat všechny zainteresované jakoukoliv formou (informační leták na nástěnce na chodbě školy, informační leták na nástěnkách v jednotlivých učebnách, informace na webových stránkách či formou vyhlášení školním rozhlasem). Časová dotace na uspořádání ankety musí být taková, aby její výsledky mohly být zveřejněny nejpozději v polovině října.
Výroba nádob pro použitý papír
Sbírání papíru by nemělo probíhat pouze tak, že ve stanovené dny žáci nosí do školy svázané balíky papíru. Sama škola během školního roku vyprodukuje obrovské množství papíru. Žáci mohou procházet školou a sami sbírat nepotřebný a použitý papír např. v lavicích, na zemi, ve skříňkách. Do každé místnosti bychom měli umístit koš na nepoužitý papír. Můžeme vyhlásit soutěž o nejhezčí nádobu na papír či plakát, který by měl motivovat k třídění odpadu. Ze všech prací pak uspořádáme výstavu, kterou žáci navštíví se svým třídním učitelem, a pomocí hlasování rozhodnou o výsledku.
Na hlasovacím lístku musí být přesně nadefinovány kategorie, které má žák hodnotit a zvažovat při svém rozhodování. Tvorbu hlasovacích lístků, vyhodnocení hlasování a vyhlášení vítězů budou mít opět na starost žáci devátých tříd ve spolupráci s vedoucím projektu. Celá soutěž nám zabere minimálně tři týdny. Dva týdny potřebujeme na přípravu a realizaci výroby nádob a plakátů a týden na výstavu a vyhlášení nejlepších a nejhezčích nádob a plakátů.
Cílem této činnosti je aktivovat všechny žáky a učitele k tomu, aby se zapojili do sbírání starého papíru, což vede jednoznačně k ekologické výchově, šetrnosti člověka k životnímu prostředí a k hospodárnosti při nakládání s odpady. Zároveň žáci dostanou možnost demokraticky rozhodovat o tom, co s utrženými penězi.
Z výše uvedeného vyplývá, že samotná sběrová soutěž se může naplno rozeběhnout na začátku listopadu.
Jak uspořádat sběrovou soutěž tak, aby byla úspěšná?
Co všechno je nutné udělat těsně před jejím zahájením? Jaký průběh mají sběrové dny? Co všechno musí udělat vedoucí projektu a co organizátoři projektu? Jak dospět k tomu, aby byli žáci po čtyři dny aktivní a nosili do školy starý papír? Jak zajistit vyprazdňování nádob na starý papír v samotné škole? Jak vyhlašovat a zveřejňovat průběžné výsledky a jak konečné? Jakým způsobem uspořádat závěrečné referendum, které rozhodne o tom, co se za vydělané peníze pořídí? Jak získáme zpětnou vazbu, že projekt přispěl k tomu, aby žáci začali automaticky třídit odpad?
Sběrová soutěž
Kolik kol by měla soutěž mít? Pokud vycházíme z toho, že první kolo proběhne na začátku listopadu a že na konci roku by mělo v relativním klidu proběhnout referendum a zároveň bychom měli zajistit a pořídit to, co si žáci vybrali za utržené peníze, je nutné, aby poslední kolo bylo naplánováno na začátek května. Na samotný průběh máme tedy sedm měsíců. V silách vedoucího a organizátorů projektu je uskutečnit jedno kolo do měsíce. V našem případě tedy sedm kol. Rozestupy mezi jednotlivými koly je dobré udržovat rovnoměrně. Ze zkušenosti víme, že pokud proběhne během sedmi měsíců sedm kol či pět kol, výsledek soutěže je přibližně totožný.
Sběrový týden
Ať bude kol pět či sedm, je skutečně nutné si dlouho dopředu zajistit kontejner u námi vybrané firmy. Jednotlivá sběrová kola je dobré naplánovat na čtyři dny v týdnu, konkrétně na úterý, středu, čtvrtek a pátek.2
Deset dnů až čtyři dny před zahájením soutěže
Před každým kolem sběrové soutěže je nutné s předstihem informovat všechny žáky školy a potažmo tak i jejich rodiče, kdy proběhnou sběrové dny, např. pomocí školního kalendária, letáků, webových stránek školy, plakátů či školního rozhlasu.
Musíme také pečlivě zvážit umístění kontejneru, který si raději necháme přivézt den předem. Měli bychom pamatovat na to, že sběr mohou přivážet rodiče vlastními automobily. Proto musí být přístup ke kontejneru i z tohoto ohledu snadný. Důležité je také dobře odhadnout velikost kontejneru, aby se nám nenaplnil např. hned druhý den.
To, že se bude konat kolo sběrové soutěže, je též dobré připomenout skrze školní rozhlas. Zároveň je nutné sejít se s organizátory soutěže, vysvětlit jim, co jednotlivé funkce znamenají, a vzápětí funkce rozdělit. Které funkce to jsou a co je jejich pracovní náplní, bude uvedeno níže.
Jeden den před zahájením soutěže
V pondělí je nutné překontrolovat, zda kontejner skutečně dorazil, a pomocí školního rozhlasu opět připomenout, že zítra začíná sběrová soutěž, a uvést, odkdy dokdy je možné přinášet papír.
Také se sejdeme s organizátory a zjistíme, zda někdo z nich nechybí, popřípadě stav organizátorů doplníme. Pro jistotu určíme na druhý den několik náhradníků. S jednotlivými asistenty, což mohou být dva až tři žáci devátého ročníku, sestavíme příslušné tabulky, do kterých se budou zapisovat navážené údaje.
Průběh sběrových dnů
V den zahájení daného kola sběrové soutěže se u kontejneru sejdou žáci s těmito funkcemi: asistenti, vážiči, zapisovatelé, odnašeči a skladníci. Na osmou hodinu pak do školy dorazí ještě sčítači, webmaster, nástěnkář, distributor a moderátor. Co se týká prvně uvedených, záleží na velikosti školy, kolik jich do těchto funkcí bude nominováno.
Po ukončení sběrového dne obdrží sčítači tabulky s údaji a vše sečtou. Výsledky mohou být dvojí. Jednak absolutní výsledky, tzn. kolik kilogramů přinesly jednotlivé třídy, nebo se počet kg na třídu vydělí počtem žáků ve třídách a získáme údaj, který praví, kolik kilogramů přinesl průměrně žák dané třídy. Takovýto systém je spravedlivější, pokud jsou mezi třídami výrazné početní rozdíly. Po sečtení všech údajů vyhlásí hlasatel dílčí výsledky za tento den, které pak umístíme i na webové stránky, na jednotlivé nástěnky a distributor je dodá do tříd.
Vyprazdňování nádob ve škole
Nádoby na papír ve škole je nutné průběžně vyprazdňovat. Pro tento účel pořídíme do tříd velké plastové pytle, do kterých se tento papír bude sesypávat. Každá třída by měla obdržet jeden až dva pytle.
Může také nastat situace, že se v našem okolí likviduje nějaká firma či sklad, kde se nashromáždilo velké množství papíru, a je nutné přivézt papír v jinou dobu, než jsou sběrové dny. Pro tyto případy určíme dílčí sběrové místo, kam bude možné tento papír ukládat.
Vyhlášení výsledků
Pokud budou výsledky za jednotlivé dny načítány den po dni, vyhlášení konečných výsledků daného kola může proběhnout již v pátek. V případě, že budou vyhlašovány výsledky vždy platné jen pro daný den, o konečných výsledcích je dobré informovat až v pondělí. Nejlepší třídy odměníme nějakou drobností.
Závěrečné vyhlášení sběrové soutěže
Při závěrečném vyhlášení celé sběrové soutěže je nutné připomenout hlavní cíl. Čeho jsme chtěli dosáhnout? Aby žáci třídili odpad, znali příklady kladných a záporných vlivů člověka na životní prostředí, byli schopní spolupracovat. Nesmíme zapomenout na ekologický aspekt projektu. Pozvěme do školy např. ochránce přírody či zaměstnance lesů, kteří nám objasní, čeho konkrétně jsme svojí činností dosáhli.
Každé třídě můžeme udělit památný certifikát, na kterém bude uvedeno, kolik třída zachránila stromů apod. Takovýto certifikát si zaslouží zarámovat a vystavit v učebně dané třídy.
Sběrová soutěž a klíčové kompetence - jak spolu souvisí?
Takto realizovaná sběrová soutěž může vést k rozvíjení několika klíčových kompetencí. Velmi záleží na samotném vedoucím projektu, jak se žáky, kteří se stanou organizátory sběrové soutěže, bude pracovat, respektive jak je bude vést. To samé platí i v případě třídních učitelů a jejich žáků. Pokud se budeme náležitě věnovat rozvíjení klíčových kompetencí, žáci se naučí kriticky myslet a činit uvážlivá rozhodnutí, volit vhodné způsoby řešení, účinně spolupracovat ve skupině, společně s pedagogy se podílet na vytváření pravidel práce v týmu, pozitivně ovlivňovat kvalitu společné práce, podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, v případě potřeby poskytnout pomoc, chápat základní ekologické souvislosti, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí, používat bezpečně pracovní nástroje, dodržovat vymezená pravidla, plnit povinnosti a závazky a přistupovat k výsledkům pracovní činnosti z hlediska kvality, funkčnosti a hospodárnosti. Kromě klíčových kompetencí se v projektu realizuje úzká část průřezových témat, a to konkrétně Environmentální výchova, v rámci které chceme, aby se žák stal odpovědným ve vztahu k využitelnosti přírodních zdrojů, a Výchova demokratického občana, kde je našim cílem, aby se všichni žáci aktivně podíleli na životě školy. A právě tento posledně zmíněný cíl může být i uskutečněn v následném referendu.
Referendum
Jelikož škola obdržela za odevzdaný sběr určitou sumu peněz a na škole na začátku školního roku proběhla anketa, co s vydělanými penězi, přichází pravý čas na to se definitivně rozhodnout.
Ukončení projektu
Projekt je nutné ukončit tím, čím byl započat. Proberme s našimi žáky ve třídách opět to, co jsme s nimi dělali na začátku roku v rámci motivace. Připravme pracovní listy s úkoly, které ukáží, zda žáci myslí ekologicky. Pracovní list může být koncipován obecně ve vztahu k životnímu prostřední nebo konkrétně ke škole, kde se projekt realizoval.
Otázky a úkoly mohou být formulovány takto: Co uděláš, když uvidíš někoho házet papír tam, kam nepatří? Rozhodni, kam vhodíš papírový obal - do odpadkového koše, nebo krabice na papír? Navrhni funkční systém, jakým by domácnosti mohly třídit papír, plasty a sklo.
Projekt může být zakončen i opravdovým dotazníkem, kde nám šikovně naformulované otázky dají zpětnou vazbu o tom, zda se nám podařilo většinu žáků přimět k tomu, aby třídili odpad. Samozřejmě je nutné rozlišit věk respondentů. U žáků na prvním stupni v první až třetí třídě zvolíme např. systém obrázků. Ty by podle toho, co na nich je, zařazovali obaly různých výrobků do jednotlivých nádob pro papír, plast, sklo apod.
Dále mohou být připravené situační texty vztahující se k životnímu prostředí. Některé texty budou sestaveny tak, aby z nich bylo patrné, že se jedná o kladný vztah k životnímu prostředí. Naproti tomu budou existovat takové texty, které naopak poukáží na nesprávné zacházení s odpady. Žáci budou muset rozpoznat, ve kterých textech se člověk nevhodně chová k přírodě, a budou muset text upravit tak, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí. V návaznosti na texty je možné sehrát i situační scénky. Možností, jak ukončit projekt, je mnoho. Stačí si vybrat.
Zpětná vazba
Co může být pro nás zpětnou vazbou takovéhoto projektu? Již velká část je uvedena v předchozí kapitole. Nicméně i fakt, kdy na začátku září nového školního roku přijdou sami žáci s tím, že přes prázdniny třídili a sbírali papír a že chtějí další sběrové dny, vypovídá o jasné zpětné vazbě. Dalším důkazem, že jsme u žáků během projektu rozvíjeli ekologický postoj, může být i to, že do ponechaných nádob budou žáci sami od sebe vhazovat papír a nic jiného. Zpětnou vazbou může být i dotaz rodičů na třídních schůzkách, zda budeme i letos organizovat sběrovou soutěž.
1 Popsaný projekt je koncipován jako celoškolní s vysokým nárokem na čas, přípravu a organizaci. Vždy záleží na podmínkách dané školy. Škola, na které se realizuje více takovýchto projektů, by nemusela sběrovou soutěž organizovat v této podobě. Může si ji modifikovat do různých zkrácených variant bez té či oné části (např. anketa, výroba sběrových nádob apod.). 2 Proč z výčtu dnů vypadlo pondělí? Přes víkend někdo onemocní a v pondělí musí být vše jinak. Stejně tak se často u našich žáků stává, že přes víkend zapomínají na to, co mají v pondělí přinést do školy. To samé se může přihodit v případě sběrové soutěže. Ráno půjdou do školy a až při pohledu na kontejner si uvědomí, že balík starého papíru nechali doma. Druhým důvodem je i přistavení kontejneru na pozemek školy. Je lepší, pokud si ho necháme přistavit den předem, než spoléhat na to, že bude dodán ráno. Pokud to necháme na ráno dne, kdy již bude sběrová soutěž v plném proudu, může se stát, že kontejner nedorazí. Ne že by na to ve firmě zapomněli, ale dopravní zácpy či dopravní nehoda může zkomplikovat první den sběrové soutěže. Proto raději tomuto předcházejme a začínejme až v úterý.
