Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Rozvoj kritického myšlení
5,0 (2 hodnocení)
V současné době se děti nejpozději na druhém stupni základní školy setkávají s různými informacemi na internetu, sociálních sítích, v knihách, časopisech, nebo předáváním informací mezi přáteli. Kritické myšlení nám během celého života pomáhá tyto informace vyhodnocovat a vyhýbat se dezinformacím. Proto je důležité učit žáky postupy kritického myšlení již od prvního stupně základní školy. Tento článek se bude především věnovat představení nástroje kritického myšlení od Briana Dunninga a jeho využití při hodinách na základní škole a následně v životě.
Rozvoj kritického myšlení na 1. stupni základní školy
Kritické myšlení je soubor dovedností, postojů a návyků, které nás vedou k tomu, abychom byli odolnější proti mýtům, polopravdám, abychom dokázali rozeznat manipulace, lži a kvalitu zdrojů.
V současné době se vlivem internetu a sociálních sítí šíří spousty mýtů i mezi děti. To, jak děti naučíme zacházet s těmito informacemi, může ovlivnit jejich další rozvoj v oblasti kritického myšlení.
World Economic Forum uvedlo, že v roce 2020 by mělo být kritické myšlení na druhém místě nejdůležitějších dovedností na trhu práce. V roce 2015 bylo kritické myšlení na čtvrtém místě.
Challenge, consider, conclude
Jedním z nástrojů výuky kritického myšlení je i nástroj Zpochybněte, zvažte, zodpovězte podle spisovatele Briana Dunninga. Lze jej s dětmi krátce trénovat při četbě knihy nebo při vyhledávání informací na internetu.
Kritické myšlení a rozvoj čtenářské a digitální gramotnosti
Kritické myšlení žákům pomáhá při výběru textů, nalezení důležitých informací i při jejich vyhodnocování.
V digitální gramotnosti pomáhá žákům vyhodnocovat zdroje, jež si může uložit k dalšímu využití. Jde o nástroj, který lze využít při posuzování relevantnosti a ověřování spolehlivosti získaných informací.
Cílem je naučit žáky využívat tento nástroj kritického myšlení a vést je tak ke kritickému myšlení, aby při těchto aktivitách nepodléhali klamům, jako je například klam přeživších
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Miloslav Dědek24. 3. 2022
Máte zájem si přečíst návod k tvořivému kreativnímu myšlení? Tak to je v podstatě Teorie vševývoje: https://ing-miloslav-dedek.blogspot.com/2022/03/teorie-vsevyvoje_92.html
(survivorship bias – logický klam, založený na vyšší viditelnosti těch, kteří „přežili“ určitý proces.) nebo
důkaz jednotlivcem
.
Zpochybněte (Challenge)
Zpochybnění informace ve všech bodech.
Falzifikovatelnost informací – správné informace je možné vyvrátit. Ověřme si, zda lze informaci získat z více zdrojů a zda se dají vyvrátit.
Příklad: Strká pštros hlavu do písku?
Pokusíme se zpochybnit tvrzení o tom, zda pštrosi strkají hlavu do písku. Vyhledáme informace, že pštros skutečně hlavu do písku nestrká, ale že existují další teorie, proč pštros sklání hlavu k zemi.
Zvažte (consider)
Učíme děti, aby nepodléhaly klamu jediného vysvětlení, které považujeme automaticky za pravdivé. Hledáme s dětmi další teorie vysvětlující, nebo doplňující informaci, jež prošla prvním krokem zpochybněním. Zbavíme se nejméně pravděpodobných teorií.
Příklad: Při vyvrácení teorie zjistíme existenci více teorií, proč si lidé myslí, že pštros strká hlavu do písku. Jedna z teorií je, že v zemi převrací svá vejce. Druhá teorie tvrdí, že hledá a požírá drobné hlodavce. Jedna z dalších teorií tvrdí, že pštros pokládá hlavu k zemi, aby na sebe neupozorňoval svým dlouhým krkem. Zkusíme prozkoumat otevřeně všechny možné teorie.
Zodpovězte (conclude)
V posledním kroku si zodpovíme původní otázku. K tomu nám může posloužit Occamova břitva: „Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.“
Příklad: Ve třetím kroku po zvážení všech zbylých teorií zodpovíme původní otázku.
Saganův neviditelný drak
Další jednoduché cvičení, které lze provést i s dětmi. Autorem je Carl Edward Sagan.
Počáteční tvrzení: „V mé garáži žije plameny šlehající drak.“
Předpokládejme, že vám vážně předložím takové tvrzení. Jistě byste se sami chtěli podívat, abyste se přesvědčili. Během minulých století se objevilo nespočet příběhů o dracích, ale žádné důkazy o jejich skutečné existenci. Jaká příležitost!
„Ukaž mi ho,“ řeknete. A já vás zavedu do mé garáže. Podíváte se dovnitř a uvidíte žebřík, prázdné plechovky od barvy…, ale žádného draka.
„Kde je drak?“, ptáte se.
„Je přímo tam,“ odpovídám nejasně mávaje rukou. „Zapomněla jsem zmínit, že je to neviditelný drak.“
Navrhujete mi posypat podlahu garáže moukou, aby se zjevily drakovy stopy.
„Dobrý nápad,“ řeknu „Ale tento drak se vznáší ve vzduchu.“
Dále chcete použít infračervený senzor, který odhalí neviditelný oheň. „Dobrý nápad, ale neviditelný plamen nevydává žádné teplo.“
Chcete tedy nasprejovat draka barvou, aby ho bylo vidět.
„Dobrý nápad, ale tohle je nehmotný drak a barva se na něm nezachytí.“
A tak dále. Zavrhnu každý fyzický test, který navrhujete, se speciálním vysvětlením, proč by nefungoval.
Jenže jaký je rozdíl mezi neviditelným, nehmotným, létajícím drakem, který chrlí oheň bez tepla, a vůbec žádným drakem? Pokud nelze provést žádný experiment, který by mohl moje tvrzení vyvrátit, jakou má mé tvrzení o existenci draka vlastně hodnotu?
Vaše neschopnost vyvrátit mé hypotézy není totéž jako dokázat, že hypotéza pravdivá je. Tvrzení, jež nelze otestovat, a tedy ani vyvrátit, jsou z hlediska pravdivosti bezcenná. A to jakkoli by v nás vzbuzovala pocit úžasu. Ve skutečnosti po vás totiž chci, abyste mému tvrzení slepě věřili. Z mého neústupného tvrzení, že v mé garáži je drak, jste skutečně zjistili jen to, že to v hlavě nemusím mít tak úplně v pořádku. Divili byste se, co mě o existenci přesvědčilo, pokud není možnost existenci fyzicky otestovat. Asi byste si řekli, že se mi jen něco zdálo, nebo jsem měla halucinace. Ale proč potom mluvím tak vážně? Možná opravdu potřebuji pomoc. Přinejmenším jsem možná podcenila lidskou omylnost.
Představte si, že bez jediného úspěšného testu si stále chcete svědomitě zachovat otevřenou mysl. Představu oheň chrlícího draka v mé garáži hned nezavrhnete. Přítomné důkazy jsou sice silně proti ní, ale pokud se objeví nová data, jste připraveni je prozkoumat a zjistit, zda vás nyní přesvědčí.
A ode mě by zase bylo nefér, abych se urazila jen proto, že mi nevěříte. Nebo abych vás kritizovala za to, že jste fádní a bez představivosti. A to jen proto, že jste existenci mého draka označili za „nedokázanou“.
Závěrem
Tento nástroj kritického myšlení je možné využívat v různých situacích, a určitě stojí za to ho buď jako celek, nebo i jednotlivé kroky zvlášť, vštěpovat dětem již od prvního stupně základní školy. Děti se naučí vyhledávat a posuzovat více informací, být otevřenější, nepodléhat klamům a především informace vyhledávat samostatně. Navíc děti vede k rozšiřování si životních obzorů správnou cestou a učit se učit.
Literatura a použité zdroje
LUDWIG, Petr. Kritické myšlení jako jedna ze základních národních hodnot? [online]. 2018. [cit. 2019-07-01]. Dostupné z: https://www.krimys.cz/prednasky/#38909390.
HÁNA, Lukáš. 3 kroky kritického myšlení - jak neklamat sami sebe? [online]. 2018. [cit. 2019-07-01]. Dostupné z: https://www.krimys.cz/prednasky/#38909393.
BECKFORD, Avil. The Skills You Need To Succeed In 2020 [online]. 2018. [cit. 2019-07-01]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/ellevate/2018/08/06/the-skills-you-need-to-succeed-in-2020/.
SAGAN, Carl. The Demon-Haunted World. Random House, 1995. 457 s.
Text je vhodným metodickým doporučením pro učitele humanitních předmětů, kteří chtějí výuku zaměřit na vědomý rozvoj čtenářské gramotnosti a kritického myšlení žáků základní i střední školy. Autorka opakovaně odmítla v recenzním řízení uvést doporučené metadatové popisky, pročež bude text za pár dní "neviditelný". Doporučuji jej však kolegům učitelkám a učitelům k pozornosti, pročtení a promyšlení jeho autorské aplikace.
Upozorňuji, že v textu uvedený příklad aplikace doporučované metody k falzifikaci ustáleného rčení (frazému), je podle mého názoru sporný. Frazém má jiný komunikační účel než sdělovat informace, což děti-rodilí mluvčí dobře vědí.
