Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Rozdělovací znaménka – práce s básní
4,5 (2 hodnocení)
Příprava na hodinu literární výchovy – práce s básní od Jana Brzechwy s názvem Rozdělovací znaménka (včetně motivace, interpretační fáze a pracovního listu).
Cíl výuky
Čtenářský:
Žák čte ve vhodném tempu a frázování danou báseň.
Žák čte s porozuměním předloženou báseň, porozumění dokladuje odpověďmi na otázky k textu.
Literárně-estetický:
Žák vyjádří názor na přečtený text a odůvodní jej.
Žák vytvoří vlastní ilustraci k básni.
Výchovně-vzdělávací:
Žák vyjmenuje alespoň pět interpunkčních znamének.
Žák vysvětlí funkci interpunkčních znamének.
Žák vysvětlí, co je to personifikace.
Žák diskutuje ve skupině nad otázkami k textu.
1) Úvod a motivace
Uvítáme žáky v hodině, pozdravíme se s nimi. Zkontrolujeme, zda jsou žáci připraveni na hodinu.
„Na začátek hodiny jsem si pro vás nachystala malé šifrovací cvičení. Vaším úkolem je přijít na to, jaká slova jsou v přesmyčkách ukrytá.”
Žáci pracují samostatně do cvičných sešitů. Po dokončení se zeptáme: „Víte, co mají tato slova společného? Jak jim všem říkáme?“ (interpunkční znaménka)
kopie textu básně pro každého žáka, kartičky s větami (druh oznamovací, tázací, rozkazovací, přací), 4x pracovní list s interpretačními otázkami, do dvojice text bez interpunkčních znamének
„Která znaménka se nám ukryla na tabuli?“ (otazník, čárka, dvojtečka, pomlčka, tečka, uvozovky)
Proběhne společná kontrola, vyvoláváme žáky, vždy jdou k tabuli, napíší vyluštěné slovo vedle přesmyčky a připíší značku pro dané interpunkční znaménko.
„Co jsou to interpunkční znaménka a k čemu slouží?“ (Jsou to grafické značky, které vyjadřují strukturu a organizaci textu; při čtení a v mluvě se projevují intonací a přestávkami v řeči.) „A protože text člení a dělí do menších částí, jako jsou například věty, může se jim také říkat členicí znaménka.“
2) Seznámení s básní
„Nyní vám přečtu o báseň, která se jmenuje Rozdělovací znaménka a jejím autorem je polský básník Jan Brzechwa.”
Nejprve předčítá celou báseň sám učitel, abychom zesílili estetický účinek textu. Žáci poslouchají. Po přečtení necháme časový prostor na doznění básně. Následuje hlasité čtení – každý žák čte kousek básně, např. jednu sloku.
Žáci si text ještě jednou přečtou sami potichu. Na žáky nespěcháme, necháme jim dostatek času, aby textu dokonale porozuměli. Jakmile žáci dočtou, přesunou se i s textem básně na koberec a vytvoří kruh. Učitel si přisedne mezi žáky.
3) Orientační rozhovor
Žáci sedí na koberci v kroužku. Klademe otázky, žáci se hlásí:
Líbila se vám tato básnička? Co se vám na ní líbilo nejvíce? Je v ní něco, co se vám nelíbí. Proč?
Co vás nejvíce zaujalo a proč?
Která část se vám líbila nejvíc? Proč?
Je v básničce něco, čemu nerozumíte? Co znamená slovo „sváří” hned v prvním verši? Co znamená ve čtvrté sloce, že vykřičník platí za tři?
4) Interpretační část hodiny
→ Rozdělení žáků na 4 skupiny:
Žáků se zeptáme: „Jaké druhy vět znáte?” (oznamovací, tázací, rozkazovací a přací) Zahrajeme si teď hru. Každý z vás si vylosuje ze sáčku jednu kartičku. Na ní je věta – oznamovací, tázací, rozkazovací či přací. Vaším úkolem je určit druh věty a najít ostatní žáky, kteří mají stejný druh věty. Ale pozor! Musíte to zvládnout naprosto bez mluvení!
Na kartičkách jsou tyto věty:
Dvojtečka je strašně důležitá.
Mohla by tu vzniknout válka.
Vykřičník je výtržník.
Slečna tečka se schovala do koutečka.
Pomlčka se do hádky nemíchala.
A co otazník?
Bude z toho nová válka?
Kdo provází přímou řeč?
Jak vypadá správná věta?
Jsou čárky důležité?
Poslouchejte!
Uhněte se!
Nepřete se, bratři!
Schovejte se!
Buďte ticho!
Ať není další válka!
Kdyby se tak přestali hádat.
Kéž mne někdo poslouchá!
Ať se všichni uklidní!
Kéž je všude pořádek!
→ Práce ve skupinách:
Do každé skupiny dáme jeden pracovní list (viz příloha č. 1). Žáci si přečtou úkoly, zamyslí se nad odpověďmi, případně si mohou odpovědi do pracovního listu zapsat.
Jednotlivé skupinky si mohou vybrat místo, kde budou pracovat (v lavicích, na koberci...). Necháme žákům dostatek času na to, aby si otázky promysleli.
Nakonec se všichni žáci přesunou na koberec a společně odpovídají na otázky z pracovního listu (vyvoláváme žáky po skupinách).
Otázky z pracovního listu (+ možné odpovědi):
Co je tématem básně, o čem je? (spor mezi interpunkčními znaménky. Přou se o to, kdo je ve větě důležitější.)
V jakém prostředí (kde) se děj básně odehrává? (v slabikáři)
Víte, jak se říká tomu, když neživé věci mají lidské vlastnosti? (personifikace, zosobnění) Jaké vlastnosti mají znaménka v básni?
Jaká rozdělovací znaménka v básni vystupují? Co o nich víme? Jaké vlastnosti byste přisoudili jednotlivým znaménkům? A proč? (důležitá slečna dvojtečka, chlubivé uvozovky, vševědoucí čárka se snaží ve všem udělat pořádek, vychloubačný raubíř vykřičník, tichá pomlčka, rozzlobený středník, nekonfliktní tečka, závorky se měly k světu, zakřiknutý otazník)
Kolik má báseň celkem slok? (sedm)
Co vás zaujalo na čtvrté sloce? (bratři, tři, vykřičník, výtržník – r, ř – jako křik)
Je báseň vážná, smutná, veselá? Jak na vás působí a proč?
→ Text bez interpunkčních znamének:
Nakonec žákům položíme otázku: „Jak báseň končí? (bude nová válka) Co by se asi stalo, kdyby opravdu byla válka mezi znaménky? Jak myslíte, že by vypadaly texty, kdyby si každé znaménko dělalo, co chtělo? Byly by srozumitelné?“
„Já tu mám pro vás do dvojic připravené dva texty (viz příloha č. 2). Zkuste si je přečíst.”
Rozdáme žákům texty, necháme čas na přečtení. Poté se zeptáme: „Jak se vám texty četly? Který se vám četl lépe? Kdy myslíte, že asi vznikly?” (Jeden text vznikl když si každé znaménko dělalo, co chtělo. Druhý vznikl po válce znamének, kdy se znaménka vybila a zmizela ze světa). Vidíte, že je důležité používat interpunkční znaménka správně. K čemu nám tedy slouží?“
→ Ilustrace k básni – zadání domácího úkolu:
Ve zbytku času v hodině žáci mohou začít kreslit (malovat) ilustraci k básni.
„Když autor znaménka personifikoval, jak vypadají? Zkuste vytvořit obrázek, který vystihuje děj básně. Vytvořte k ní ilustraci. Začít můžete hned, dodělejte za domácí úkol.”
5) Závěr hodiny
Shrnutí hodiny, zhodnocení práce žáků.
Reflexe
Hodina není odzkoušena v praxi, je možné, že úkolů je více než se dá zvládnout za 45 minut běžné vyučovací hodiny.
Příspěvek je inspirací, jak pracovat s textem v hodinách českého jazyka. pomocí vhodných literárních ukázek probouzí v žácích úctu a lásku k rodnému jazyku a zájem o literaturu.
