Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Revize kurikula nejsou jen u nás
4,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
V České republice v současnosti probíhá revize rámcových vzdělávacích programů. Jak se takové revize provádějí v jiných zemích a mohou být inspirativní i pro nás? Na to jsme se ptali PaedDr. Markéty Pastorové, která se v Národním ústavu pro vzdělávání zabývá srovnávacími analýzami.
V poslední době jste se věnovala analýze, která srovnávala přístup k revizím kurikula v různých zemích. Čím je takové srovnání pro nás zajímavé?
Když zjišťujeme údaje z jednotlivých zemí, klademe takové otázky, aby nám odpovědi přinesly informace využitelné pro náš vzdělávací systém a aby sloužily i jako argumentační podpora při dalších obsahových a organizačních krocích.
Pro naši analýzu (kterou jsme vypracovali společně s kolegou RNDr. Janem Maršákem) jsme vybrali tři zeměa zaměřili jsme se na základní vzdělávání. První zemí je Finsko, které dlouhodobě vykazuje velmi dobré výsledky vzdělávání v mezinárodních srovnáních (TIMSS, PISA). Další zemí je Skotsko, které je specifické v tom, že jeho kurikulum bylo vytvořeno jako jeden dokument, zahrnující vzdělávání dětí a mládeže od 3 do 18 let. Navíc je zpracováno jako kurikulum pro nejvyšší kvalitu (Curriculum for Excellence). Zajímavé je i to, že není pro školy povinné, a přesto ho většina škol využívá. Když totiž existuje představa excelentního vzdělávání, má to motivační charakter, školy se snaží přiblížit nejvyšší kvalitě.
Poslední zemí, kterou jsme si pro srovnání vybrali, je Irsko. Revize irských kurikulárních dokumentů se postupněsoustřeďují na jednotlivé vzdělávací oblasti či obory v daných stupních vzdělání. Např. revize v primárním vzdělávání (6–12 let) se v září 2003 soustředila na angličtinu, vizuální umění a matematiku a v druhé fázi v r. 2008 na předměty, jako je galština, přírodní vědy, sociální, osobní a zdravotní vzdělávání.
Jak často revize v těchto zemích probíhají? Mají pravidelný charakter?
Ze všech tří analyzovaných zemí nemá žádná legislativně stanovené konkrétní časové intervaly revizí národního kurikula. Cyklickou pravidelnost však lze vysledovat ve Finsku, kde se revize uskutečňují přibližně jednou za deset let (1985, 1994, 2004). Na podzim 2011 byla odstartována další revize, která má probíhat dva roky, aby nové národní kurikulum mohlo být schváleno v r. 2014 a do praxe zavedeno 2016/2017. V Irsku jsou revize iniciovány nejen požadavky legislativními, ekonomickými a sociálními, ale také na základě vzdělávacích výsledků žáků, názorů či potřeb učitelů z praxe nebo i různých expertních šetření. Provádějí se tedy kontinuálně a vždy se týkají určité části kurikula. Další zajímavostí je, že revize pro primární a nižší sekundární vzdělávání (od 13 do 15/16 let) probíhají odděleně. U nás by to znamenalo, že by napřed proběhla revize pro první stupeň ZŠ a pak teprve pro druhý – což by pro naše podmínky nebylo vhodné.
V případě Skotska trvala poslední revize kurikula sedm let a výsledkem je vytvoření už zmíněného kurikula pro nejvyšší kvalitu. Práce začala v roce 2003, v následujícím roce už byla základní podoba kurikula zveřejněna, ale teprve od r. 2008 bylo postupně zaváděno do skotských škol a výuka podle něj probíhá od srpna 2010. Od zveřejnění prvního návrhu do začátku jeho zavádění do škol tedy uběhly čtyři roky a za tu dobu bylo možné o kurikulu diskutovat a ještě ho dopracovat.
Jak jsou revize organizovány?
Revizí národního kurikula jsou ve všech třech analyzovaných zemích pověřovány odborné kurikulární instituce. Ty si mohou ustavovat pracovní skupiny, které vytvářejí podklady a provádějí různá šetření. Kurikulární instituce zároveň úzce spolupracují s ministerstvem školství. Lze říci, že tato součinnost je předpokladem pro kvalitní přípravu kurikula a následně pro jeho zavedení do praxe.
Důležité je také to, že revizím kurikula je věnována velká pozornost i na vládní úrovni. Např. ve Finsku vyhlašuje revize vláda prostřednictvím ministerstva školství. Tým expertů napřed připraví návrh vládního nařízení a teprve po jeho schválení se zahájí samotná práce na kurikulu. Časový postup revize je stanoven ve vládním programu a specifikován v pětiletém vládním plánu pro vzdělávání a výzkum.
Ještě bych chtěla upozornit, že se někdy místo slova revize používá reforma – to když se jedná o změny zásadního charakteru.
Které části kurikula byly v těchto zemích revidovány?
V Irsku dochází pouze k revizím jednotlivých částí kurikula. U sekundárního vzdělávání se týkají zejména oblasti hodnocení, sleduje se, aby nedocházelo k přetěžování žáků a k obsahovým duplicitám v předmětech.
Ve Skotsku byly v roce 2004 revidovány všechny části kurikula. Kromě jiného zde byla zavedena témata „napříčučením“ – globální občanství, podnikání ve vzdělávání a finanční vzdělávání. Ta korespondují s našimi průřezovými tématy. Revize se týkala také cílů vzdělávání, aby byli žáci lépe připraveni na podmínky globalizovaného světa. Pozornost se zaměřila i na zvýšení podpory jazykové a matematické gramotnosti žáků.
Ve Finsku se nyní připravuje velká, komplexní reforma, která se bude zabývat všemi segmenty kurikula. Již nyní jsou však stanovena hodnotová východiska, jako jsou např. lidská práva, demokracie, zachování environmentální udržitelnostiči podpora multikulturalismu.
Jakou inspiraci pro ČR analýza nabízí?
Tři země jsou jen malým vzorkem, přesto lze říci, že revize (reformy) národního kurikula jsou brány jako přirozená součást vzdělávacího systému. Vyvíjejí se vědní a umělecké obory, proměňuje se společenská situace, mění se požadavky na znalosti a dovednosti žáků. Národní kurikula na to musejí reagovat. Mají zásadní dopad na vzdělání, udávají trendy, stanovují priority. Přípravě je věnována maximální pozornost, vychází se z pedagogických výzkumů,názorů expertních týmů, učitelé jsou bráni jako partneři, bez kterých by sebelepší kurikulum v praxi nemohlo fungovat. Důležitý je dostatek času na přípravu a samozřejmě i spolupráce na institucionální úrovni.
Další analýzy najdete v těchto publikacích: Pojetí klíčových kompetencí v kurikulech vybraných zemí. Srovnávací analýza. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2011. 95 s. Pojetí průřezových témat – Belgie, Irsko, Finsko, Skotsko. Srovnávací analýza. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2011. 41 s.
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 1, číslo 2/2012, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-2-2012.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.