Recept na pestrou krajinu

Lekce je zaměřena na seznámení se a porozumění principu biodiverzity v krajině a jejímu přínosu pro ni a je postavena na metodě E-U-R. V úvodní části jsou vyučujícím předloženy otázky na to, co by v ideální krajině žáků nemělo chybět a jak by tedy měla vypadat. Stěžejní částí tématu je video příběh, během kterého žáci interagují prostřednictvím hlasování (lze využít klasickou cestu zvednutí ruky nebo různé digitální hlasovací prostředí). Žáci by své hlasování vždy měli odůvodnit, přiložit argumenty. V digitálním prostředí se nabízí možnost vyhledání konkrétních ukázek dějů či jevů v krajině, které podporují argument a hlasování žáka. Po skončení videa následuje společné shrnutí. Vyučující mají po celou lekci k dispozici podrobnou metodiku, kde naleznou pomocné otázky, otázky zaměřené na badatelství či právě otázky ke shrnutí a reflexi dílčí části tématu.

Následující část je vedena formou aktivity přemýšlej-diskutuj-sdílej. Jejím tématem je vyhledání příkladů dobré a špatné praxe k rozvoji biodiverzity v krajině. I zde je vhodné zapojit aplikace podporující vzájemné sdílení nápadů, včetně ukázek podporující jednotlivá zjištění. Může jít o Padlet, OrgPad či jiný virtuální prostor určený ke vzájemnému sdílení. Aktivitu lze ovšem řešit i off-line, tak jak popisuje metodika k lekci. V závěrečné reflexi se autoři vhodně vrací k otázkám v evokační části a ptají se žáků na případné změny jejich pohledu.

Metodika také nabízí doplňující aktivitu ve formě tvorby pocitové mapy. V tomto případě však již nebude stačit plánovaná dotace jedné vyučovací hodiny. Samotná tvorba pocitové mapy okolí školy, obce nebo její části s tématem biodiverzity je vhodným doplněním celého tématu. Žáci si tak konkrétně na mapovém výstupu uvědomí množství změn, či naopak jejich absenci ve svém okolí. Pocitovou mapu mohou společně tvořit v papírové podobě nebo, ve vhodnější formě, v digitální mapě (Google My Maps, ArcGis Story Maps a jejich Express maps apod.).