Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Publicistický styl I. Reportáž
5,0 (1 hodnocení)
Tato aktivita se zaměřuje na analýzu reportáže. Jako téma volíme některý aktuální problém, který je ve společnosti pojímán nejednoznačně, vyvolává kontroverze, je politicky citlivý. Příkladem takového tématu může být například migrace. Hlavním cíle aktivity je posoudit, zda vybraná reportáž „poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů“ a zda jsou „názory nebo hodnotící komentáře odděleny od informací zpravodajského charakteru“ (Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Ideálně posuzujeme několik reportáží (například z různých televizních stanic) zobrazujících jednu událost.
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci získávají data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí; při vyhledávání používají různé strategie; získaná data a informace kriticky hodnotí, posuzují jejich spolehlivost a úplnost.
Vzdělávací cíle:
Pomůcky pro žáky:
Pomůcky pro učitele:
Popis činností – výuková situace:
Nutně předchází: úvod do publicistického stylu. Základní znaky reportáže lze s žáky probrat v předcházející hodině, případně je s nimi rozebrat až po této hodině formou reflexe / opakování.
Modelovým příkladem takového tématu je migrace z Ukrajiny. K tomuto tématu vyhledáme reportáže ve videoarchivech jednotlivých televizních stanic, například iVysílání v případě České televize:
3. Zadání: K analýze reportáže použijeme sadu otázek. Soustředíme se i na zdánlivé detaily, které však mohou zásadně ovlivňovat vyznění reportáže.
Modelové příklady otázek:
Otázky lze položit buď prostřednictvím pracovního listu, anebo například aplikace Mentimeter. Ve druhém případě umožníme sdílení bezprostředních postřehů žáků, které navíc můžeme komentovat.
4. Sledování první reportáže (například https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/224411000100412/cast/1038899/).
5. Sdílení výstupů v Mentimeteru nebo jiné aplikaci. Případně práce ve dvojicích s pracovními listy a následné sdílení výstupů několika dvojic.
6. Případně sledování druhé reportáže (stejná událost, ale jiná televizní stanice; pokud jsme pro první reportáž využili archiv ČT, nyní pracujeme například s archivem TV Prima – https://www.iprima.cz/serialy/hlavni-zpravy).
7. Srovnání dvou reportáží z hlediska vyváženosti.
8. Zadání pro simulaci: Učitel vybídne žáky k tomu, aby si představili, že reportáž (případně jedna vybraná, pokud žáci sledovali reportáží více) se stala předmětem stížnosti některého diváka. Stížnost obdržela Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která vykonává dohled nad vysíláním v ČR v souladu s příslušnými zákony (zejména Zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Pro názornost bude projednání stížnosti sehráno formou krátké scénky v učebně.
9. Rozdělení do skupin:
STĚŽOVATEL: Prostudují si pracovní list (či záznam z Mentimeteru nebo jiné aplikace, který jim učitel zpřístupní/promítne), vyhledají si další relevantní informace na internetu (případně se inspirují v ChatuGPT nebo v jiné podobné aplikaci). Mluvčí této skupiny následně vystoupí ve scénce a bude se snažit přesvědčivě argumentovat, že reportáž je z nějakého konkrétního důvodu závadná.
ČLEN RADY: Prostudují si především web Rady (https://rrtv.gov.cz/cz/Default.aspx). Ve scénce mluvčí skupiny vede jednání a dává slovo oběma stranám. Na konci scénky v případu rozhodne a své rozhodnutí zdůvodní.
ZÁSTUPCE TELEVIZNÍ STANICE: Prostudují si pracovní list (či záznam z Mentimeteru nebo jiné aplikace, který jim učitel zpřístupní/promítne), vyhledají si další relevantní informace na internetu (případně se inspirují v ChatuGPT nebo v jiné podobné aplikaci). Mluvčí této skupiny následně vystoupí ve scénce a bude se snažit přesvědčivě argumentovat, že reportáž závadná není.
Doporučujeme rozdělit žáky do skupin o max. 5 členech. V případě potřeby lze například vytvořit více skupin stěžovatelů apod. Následně lze sehrát i několik scének. Učitel sleduje, zda se do skupinové práce zapojují všichni členové.
10. Simulace
11. Zhodnocení simulace a reflexe hodiny. Zaměříme se především na to, zda byly jednotlivé scénky argumentačně přesvědčivé a zda obsahovaly manipulativní komunikaci. V případě, že se prvky manipulace objevily, diskutujeme o tom, zda se jim mluvčí dokázali bránit, případně jakou efektivnější obrannou strategii mohli zvolit.
Zdroje
Metodická poznámka:
Postřehy z ověřování v praxi:
Události ČT
| KDO mluví | CO říká/říkají o migrantech? |
| Osoba X | |
| Osoba Y |
Zprávy TV Prima
| KDO mluví | CO říká/říkají o migrantech? |
| Osoby B a C |
2. Hodina byla realizována na gymnáziu během 45 minut. Žáci srovnávali dvě různé reportáže. Tato varianta se ukázala jako časově velmi náročná, proto doporučujeme spíše variantu rozložení do dvou vyučovacích hodin. V takovém případě je možné například videoukázky přehrávat opakovaně, věnovat více času závěrečné reflexi apod.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.