Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Text navazuje na článek Inovace přírodovědného vzdělávání z evropského pohledu. Zabývá se jedním evropským projektem, který vznikl na podporu badatelsky orientovaného přístupu k výuce přírodovědných oborů – předmětů, a má název Pollen. Hlavním smyslem tohoto projektu je podpořit zájem žáků základních a středních škol o přírodní vědy. Na projektu participují nejen konkrétní školy v Evropě, ale celé komunity vybraných měst, tzv. seed cities, v nichž se školy nacházejí.
Cílem projektu POLLEN je podpora inovací přírodovědného vzdělávání v základních školách, která spočívá na tzv. badatelsky orientovaném způsobu výuky (více bylo o tomto přístupu pojednáno v článku Inovace přírodovědného vzdělávání z evropského pohledu). Pro účely uvedeného projektu vznikl určitý podpůrný rámec pro rozvoj přírodovědného vzdělávání, který je tvořen sítí dvanácti měst nazývaných seed cities (ve volném překladu „základní", resp. „středisková" města projektu). Města se nacházejí v zemích EU a mají zajišťovat ve školách, které na projektu participují, potřebnou kvalitu badatelsky orientované výuky v přírodovědných předmětech. Do projektu je tak zapojeno v těchto městech celkem sto škol s téměř patnácti tisíci žáky. Hlavním předpokladem jeho úspěšnosti je, že se v něm angažuje celá místní komunita města.
Každá partnerská země (reprezentovaná konkrétním „základním" městem v dané zemi), která se projektu Pollen účastní, by měla pro učitele, začleněné do projektu, poskytovat školení k badatelsky orientovanému přírodovědnému vzdělávání. Dále by měla vytvářet a poskytovat specifické materiály pro vlastní výuku ve třídě (učební texty a pracovní listy pro žáky, příručky pro učitele, databáze různých již vydaných učebních materiálů a jiných zdrojů, informační brožurky o projektu apod.) a umisťovat i další podpůrné zdroje na web. Intenzivně by měla být podporována také výměna poznatků a informací mezi učiteli, vědci a pedagogickými experty. Zapojení vědecké a expertní komunity do projektu totiž umožní velmi účinně podporovat učitele v jejich nejrůznějších přírodovědných aktivitách. Ve všech participujících městech by se mělo též provádět hodnocení vlivu badatelsky orientované výuky na vzdělávací výsledky žáků a na jejich postoje (i na postoje učitelů) k přírodním vědám. Projekt se mj. soustřeďuje i na sociální otázky spojené s přírodovědným vzděláváním, přičemž jednotlivá města pak zkoumají nějaký místně specifický problém:
Během posledního roku projektu by pak měla být, jako symbol hlavních úspěchů dosažených v projektu i jako určitý nový krok směrem k rozšíření sítě nových základních měst po celé Evropě, vydána Charta přírodovědného vzdělávání (A Science Education Charter).
Projekt Pollen zahrnuje dvanáct základních měst v některých zemích EU. Každé je v projektu chápáno jako vzdělávací teritorium (educative territory), které podporuje přírodovědné vzdělávání prostřednictvím angažování se celé místní komunity , tedy například rodin žáků, vědecké komunity, resp. vysokých škol a výzkumných center, partnerů z průmyslu, městských či obecních úřadů, muzeí a kulturních center, místních/regionálních správních orgánů a představitelů centrálních ministerstev i dalších participantů.
V základních městech je přírodovědné vzdělávání prosazováno jako priorita pro žáky i pro komunitu jako celek. Takový přístup vychází z přesvědčení, že výstupy přírodovědného vzdělávání překračují ve svých dopadech vlastní výukový proces ve školách. Pro zlepšení znalostí, schopností, dovedností, postojů a hodnot komunity, které budou zpětně dané město posilovat a rozvíjet, by tudíž měly být mobilizovány veškeré kulturní, vědecké, ekonomické, politické, volnočasové a další zdroje.
Vzhledem k tomu, že město je hluboce vsazeno do místního kontextu, může velmi efektivně získávat různé mimořádné zdroje pro přírodovědné vzdělávání od všech partnerů zahrnutých v projektu. Tyto zdroje mohou být finanční (místní úřady totiž dobře vidí souvislost mezi přírodovědnou gramotností a zdravotní problematikou, resp. problematikou ochrany životního prostředí či dalších občanských postojů a podporují tak projekty v těchto oblastech) nebo odborné (účast místních vědců a odborníků ve školních aktivitách, návštěvy žáků v průmyslových podnicích, výzkumných centrech apod.). Zmiňované zdroje tak přispívají k otevírání škol vůči svému prostředí - což je obecný trend v Evropě.
Vytváření místního partnerství by mělo umožňovat danou místní iniciativu dlouhodobě udržovat v chodu. V mnoha městech je partnerství potvrzováno podpisem společné dohody mezi všemi stranami, a též i prostřednictvím pravidelných setkání tzv. komunitního výboru (rady, komise). Posledně jmenovaný orgán reprezentuje zapojení komunity v projektu a je místem setkávání všech jeho aktérů. Zástupci učitelů, rodičů, školských úřadů a vědeckých institucí jsou žádáni, aby se stali členy uvedeného výboru, přičemž výbor se setkává alespoň třikrát do roka. Funkce výboru spočívá především v tom, že analyzuje vědecké potřeby místní komunity, navrhuje aktivity a veřejné akce, které se vztahují k projektu Pollen, koordinuje společné iniciativy školy a dalších aktérů, podněcuje jejich spolupráci, sdílí zdroje a hodnotí celý projekt. Instrukce a návrhy pro vytváření a řízení městského komunitního výboru jsou poskytovány koordinátorem pro základní město (příručka pro tohoto koordinátora byla publikována na výše uvedené webové adrese a je tam volně dostupná).
A nakonec, koncept základního města též předpokládá systémový přístup k podpoře badatelsky orientovaného přírodovědného vzdělávání. Učitelům, školám a dalším partnerům se totiž soustavně poskytují určité nástroje, které jim mají pomoci při kvalitní realizaci posledně uvedeného způsobu přírodovědného vzdělávání.
V tomto směru je koncept základního města dynamickým modelem, který je možno šířit a opakovat, jako inspirující lokální strategii, i v dalších teritoriích. Na základě takového modelu kooperace města ve vzdělávacím projektu by mohly být dokonce rozpracovány i další strategie šíření projektu Pollen, a to např. prostřednictvím vytváření dvojic základních měst. Taková strategie bude testována zatím v malém měřítku, a to ve třech nových zemích (Lucembursko, Rumunsko, Slovensko), jež o připojení k této iniciativě nedávno požádaly a příslušná základní města, v nich budou párována s již zkušenými základními městy.
V projektu Pollen jsou pro jeho hlavní účastníky vytvářeny určité systémové nástroje, které jim mají poskytovat konkrétní pomoc při efektivní realizaci badatelsky orientovaného přírodovědného vzdělávání. Jedná se o nástroje pro učitele, školitele, koordinátory a pro komunitu.
Nástroje pro učitele tvoří metodická příručka, dále konkrétní učební texty a jiné materiály pro žáky a databáze různých dalších materiálů a zdrojů jak pro učitele, tak pro žáky. Všechny tyto nástroje jsou v ucelené podobě k dispozici na webu.
Nástroje pro školitele obsahují příručku, v níž jsou uvedeny podrobné instrukce jak organizovat školení pro učitele, jak pedagogy připravovat na badatelsky orientované přírodovědné vzdělávání a jak je v této činnosti podporovat. Příručka pro školitele je rovněž celá k dispozici na internetové adrese.
Nástroje pro koordinátory představuje příručka, v níž jsou především vysvětleny funkce a povinnosti koordinátorů projektu na různých úrovních jeho řízení (lokální koordinátor na úrovni města, národní koordinátor na úrovni daného státu a generální koordinátor EU). Podrobné informace o nástrojích pro koordinátory lze opět nalézt na webu.
Nástroje pro komunitu obsahují jednak informační příručku, v níž jsou pro veřejnost podrobně vysvětleny cíl, pojetí, obsah, struktura a metody celého projektu Pollen a dále způsoby komunikace projektu s veřejností. Podrobnosti jsou opět na webových stránkách projektu.
Evaluační proces v projektu Pollen by měl zjišťovat jednak vzdělávací výsledky žáků při badatelsky orientovaném přírodovědném vzdělávání, dále pak vliv takové výuky na postoje dětí a učitelů k přírodním vědám, její sociální vliv a přesah a úroveň participace místní komunity. Podrobně jsou evaluační aktivity projektu uvedeny na internetové adrese.
Projekt Pollen se snaží hledat a nabízet nové cesty ke zvýšení úrovně přírodovědného vzdělávání žáků a jejich zájmu o ně na základních školách. Inspirativnost programu spočívá především v charakteru cest, které se v něm ke splnění tohoto cíle volí. Program se snaží do přírodovědného vzdělávání žáků jednak integrovat v co největší možné míře tzv. badatelsky orientované výukové metody a jednak v daných místech (tzv. základních městech projektu) zapojit komplexně do problematiky uvedeného druhu vzdělávání žáků i místní komunity. Obzvláště posledně jmenovaný způsob podpory rozvoje přírodovědného vzdělávání dětí je velmi neotřelý.
U programu Pollen nesmíme zapomenout ani na to, že se jedná o projekt evropský, který se neomezuje pouze na jeden stát, ale probíhá v několika evropských zemích současně a další evropské státy se do něj zapojují. Bohužel Česká republika v něm zapojena dosud není. Program je podporován i Evropskou komisí a jako inovativní iniciativa je zmiňován také v dokumentu Evropské komise Science Education Now 2007, který se zabývá možnostmi a způsoby rozvoje přírodovědného vzdělávání žáků v evropském kontextu. To, že se projekt neomezuje pouze na jeden stát, umožňuje jednak široké propojování účastníků programu v rámci celé Evropy, a tím i jeho efektivní celoevropskou koordinaci a jednak nesmírně operativní výměnu a přejímání zkušeností, poznatků a přístupů vztahujících se k problematice inovací přírodovědného vzdělávání na evropské úrovni. Což je nanejvýš žádoucí v době, kdy dochází k poklesu zájmu žáků o studium přírodovědných předmětů a matematiky v celé Evropě.
Přestože se Česká republika řadí v oblasti přírodovědných předmětů ke státům s nadprůměrnými výsledky v mezinárodních srovnávacích studiích (např. PISA 2000, 2006), byl těmito výzkumy detekován fakt, že řešení problémových úloh není tak silnou stránkou českých žáků (viz PISA 2006), jak bychom si přáli. Badatelsky orientované způsoby výuky přírodovědných předmětů se proto jeví jako jedna z možností, kterými by žáci mohli zlepšit svou schopnost řešit problémy v této oblasti jejich vzdělávání a to navíc s bonusem zvýšeného zájmu žáků o tyto disciplíny.
Před českou pedagogickou veřejností tak stojí výzva zapojit se aktivně do projektu Pollen nebo alespoň intenzivně sledovat plnění cílů, které si tento projekt stanovil jako priority a dosažené poznatky z projektu pak racionálně využívat v našich podmínkách.
Inovace přírodovědného vzdělávání z evropského pohledu
Celostátní německý modelový program pro zvýšení efektivity výuky matematiky a přírodních věd SINUS-Transfer
Použitá literatura a zdroje:
www.pollen-europa.net
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.