Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Text přináší některé důležité postřehy a opatření, které Evropská komise uvádí ve svém dokumentu Science education NOW a které souvisejí s prací jejího expertního týmu zabývající se poklesem zájmu mladých lidí o přírodní vědy v posledních letech.
Východiska
V nedávných letech řada výzkumných studií ukázala, že u mladých lidí značně poklesl zájem o studium přírodních věd a matematiky. Navzdory bezpočtu projektů a opatření, které se realizují, aby zvrátily tento trend, jsou známky zlepšení stále velmi malé. Z uvedeného vyplývá, že pokud nebudou v dohledné době přijata efektivní opatření, bude z dlouhodobého hlediska klesat schopnost Evropy inovovat a provádět kvalitní výzkum a ve vzrůstající míře bude také ohroženo získávání dovedností, které se stávají zásadními ve všech oblastech současného života. Tím je ovšem potenciálně ohrožena i celá společnost stále více závislá právě na využívání poznání.
Z tohoto důvodu byla Evropskou komisí sestavena expertní skupina (její složení na konci článku), která by se danou problematikou měla zabývat. Cílem práce expertní skupiny bylo podrobně analyzovat probíhající iniciativy v dané oblasti a z jejich reprezentativního průřezu získat prvky know-how, které by mohly vyvolat zásadní změnu v oblasti zájmu mladých lidí o studium přírodních věd. Velmi podstatným úkolem bylo rovněž identifikovat nutné předpoklady pro tuto změnu.
Za jednu z hlavních příčin ochabujícího zájmu mladých lidí o studium přírodních věd jsou považovány způsoby, kterými se přírodní vědy vyučují ve školách. Proto byla problematice výuky přírodovědných předmětů ve školách věnována expertní skupinou hlavní pozornost.
Expertní skupina ve své zprávě uvádí, že odborníci z pedagogického výzkumu, zabývající se přírodovědným a matematickým vzděláváním žáků, v naprosté většině souhlasí s tím, že pedagogické postupy založené na tzv. badatelsky orientovaných metodách jsou efektivnější než postupy založené na tradičních metodách. Výzkumy ale také ukazují, že navzdory tomuto zjištění je realita školní praxe jiná, že ve většině evropských zemí nejsou badatelsky orientované metody prakticky ve školách realizovány.
Z toho pak vyplývá, že současné iniciativy v Evropě, jež aktivně inovují přírodovědné vzdělávání prostřednictvím „badatelsky orientovaných" metod výuky, byť jsou velmi nadějné, nemají v praxi škol patřičnou váhu a vliv a nejsou také schopny plně využít potenciální podporu na evropské úrovni, pokud se jedná o jejich rozšíření a integraci.
Zjištění a doporučení expertní skupiny
Dole uvedená doporučení expertní komise vycházejí ze zjištění, že hlavní příčinou upadajícího zájmu žáků o studium přírodních věd je způsob výuky přírodovědných předmětů ve školách. Doporučení pak mají v první řadě nastartovat obrat v přírodovědném vzdělávání na školách od převážně deduktivních k badatelsky orientovaným metodám výuky.
Badatelsky orientované přírodovědné vzdělávání (inquiry-based science education - IBSE) totiž podle dosavadních zjištění prokázalo svoji efektivitu jak v primárním, tak i sekundárním vzdělávání v tom, že jednak vzrostl zájem žáků o ně, jednak se zlepšily i jejich dosahované výsledky a současně se podněcovala motivace učitelů.
IBSE bylo shledáno efektivní u všech skupin žáků, tzn. počínaje těmi nejslabšími až po ty nejschopnější, a to v souladu s jejich úsilím být nejlepší. Navíc se ISBE ukázalo být prospěšnou i při podpoře zájmu a participace dívek v přírodovědných aktivitách. Jako důležitý je také uváděn fakt, že IBSE a tradiční pedagogické přístupy nejsou vzájemně protikladné a mohou a měly by být ve výuce přírodních věd vzájemně kombinovány tak, aby výuku přizpůsobily různým způsobům myšlení žáků i preferencím žáků podle jejich věku.
Zavedení postupů založených na badatelsky orientovaných metodách výuky podle expertní komise rovněž zvyšuje počet příležitostí ke spolupráci mezi účastníky jak formálního, tak neformálního vzdělávání. Vytváří se tak např. mnoho příležitostí pro participaci firem, vědců, výzkumníků, inženýrů, univerzit, asociací, rodičů a dalších lokálních účastníků na přírodovědném vzdělávání žáků.
Stále důležitějšími hráči v inovaci přírodovědného vzdělávání se stávají učitelé. Jejich klíčová role je posilována i tím, že se stávají součástí propojené sítě (systému) různých účastníků participujících na přírodovědném vzdělávání žáků, což jim umožňuje zlepšovat kvalitu jejich výuky a podporuje jejich motivaci.
Takové sítě lze využívat i jako efektivní složku učitelova profesionálního rozvoje a jako doplněk tradičnější formy postgraduálního vzdělávání učitelů.
Jak uvádí expertní skupina, v Evropě jsou tyto zásadní složky inovace přírodovědného vzdělávání podporovány prostřednictvím dvou iniciativ Pollen (http://www.pollen-europa.net/) a Sinus-Transfe" (http://sinus-transfer.uni-bayreuth.de/), které vykazují značný potenciál zvyšovat zájem dětí i zlepšovat jejich výsledky v přírodovědném (a matematickém) vzdělávání. S jistými úpravami by mohly být tyto iniciativy efektivně realizovány v měřítku, jež má potřebný dopad na výuku ve školách.
Na základě výše uvedených zjištění expertní komise vypracovala pro Evropskou komisi jistá doporučení, jež jsou ve stručnosti uvedena níže.
Doporučení 1:
Evropská budoucnost je v sázce, a odborníci v decisní sféře musí tudíž požadovat od orgánů odpovědných za realizaci změn v přírodovědném a matematickém vzdělávání - na místní, regionální, státní i evropské úrovni - patřičné jednání a kroky.
Doporučení 2:
Zlepšení v přírodovědném vzdělávání by měla být dosahována za pomoci aplikace nových pedagogických metod: tedy zaváděním badatelsky orientovaných způsobů práce s žáky ve výuce, vzděláváním učitelů tak, aby dokázali tyto metody práce s žáky ve výuce efektivně používat a aktivním prosazováním a podporou vytváření a rozvíjení učitelových sítí spolupracovníků z formálních i neformálních oblastí vzdělávání.
Doporučení 3:
Zvláštní pozornost by měla být věnována zvyšování zájmu dívek o výuku přírodovědných předmětů (a matematiky) a zvyšování jejich sebedůvěry během tohoto vzdělávání.
Doporučení 4:
Měla by být zavedena taková opatření, jež by podporovala participaci měst a místních komunit v inovaci přírodovědného (a matematického) vzdělávání, a to prostřednictvím různých druhů spolupráce na evropské úrovni, zaměřených na urychlení tempa patřičných změn prostřednictvím sdílení know-how.
Doporučení 5:
Měla by se zlepšit návaznost mezi národními aktivitami a aktivitami na úrovni Evropské unie a měly by se vytvořit příležitosti pro zvýšenou podporu iniciativám, jakou jsou Pollen a Sinus-Transfer, hlavně prostřednictvím nástrojů Rámcového programu a programů v oblasti vzdělávání a kultury.
Doporučení 6:
Měla by být ustavena Evropská poradní komise pro přírodovědné vzdělávání (A European Science Education Advisory Board), zahrnující zástupce všech zainteresovaných stran, a měla by být podporována Evropskou komisí v rámci programu Věda ve společnosti (Science in Society).
Odborná (expertní) komise pro přírodovědné vzdělávání při Evropské komisi: Michel Rocard (Francie, předseda), Peter Csermely (Maďarsko), Doris Jorde (Norsko), Dieter Lenzen (Německo), Hariet Walberg-Henriksson (Švédsko), Valerie Hemmo (OECD,zpravodaj).
Literatura a informační zdroje:
Science education NOW: A Renewed Pedagogy for the Future of Europe. European Commission, 2007.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.