Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Procházka po buši
4,0 (3 hodnocení)
Pojďme děti blíže seznámit s exotickým zvířetem, které můžeme vidět v zoo – s ŽIRAFOU. Ukážeme si, jak žirafy žijí, dozvíme se o nich spousty informací a seznámíme se s žirafou Gandalfou, která pro nás připravila soutěž o nejhezčí obrázek. Společně si také uděláme procházku po buši, která nebude zrovna lehká, protože si při ní pořádně protáhneme těla.
Cíl výuky
Cílem této lekce je obeznámit děti co nejblíže s exotickým zvířetem – s ŽIRAFOU. Obeznámit je co nejzajímavějším způsobem: motivovat je fiktivní soutěží (která však nemusí být fiktivní, můžeme ji pořádat pro celou MŠ), projít se po buši pomocí překážkové dráhy a především se vžít do role – tedy do žirafy.
Tento výstup lze podle mého uskutečnit s dětmi od 2,5 let.
Hlavním cílem je seznámit děti s exotickým zvířetem, které mohou vidět zavřené v zoo. Avšak my se na něj půjdeme společně podívat při procházce po buši. Dozvíme se tak prostřednictvím různých metodik spousty informací, vžijeme se do role a zasoutěžíme si o nejhezčí obrázek.
Pomůcky:
informace o žirafách, omalovánky žiraf, pastelky, CD s relaxační hudbou, CD přehrávač, žíněnky, kruhy, tyče, židle, švédská bedna, lavička, žebřiny, obrázky žiraf, fotografie žiraf, pohádka na CD, polštářky na sezení, bílé papíry A5
„Dnes si povíme o zvířeti, které vídáme v zoo. Toto zvířátko je nejvyšší ze všech suchozemských živočichů na světě, má dlouhý krk a malé růžky na hlavě. Je žluté a má hnědé fleky. Kdo ví, o jakém zvířátku mluvím?“
Děti správně odpoví, že se jedná o ŽIRAFU. Některé se rozpovídají o tom, jak podle nich žirafa vypadá, nechme je fantazírovat a postupně přidávejme další informace o žirafách.
„Jak myslíte, že se perou žirafy? Totiž, když se žirafa urazí, nebo si chrání svoje okolí, tak se s druhou žirafou přetlačují svými silnými krky nebo používají své krátké růžky.“
„Všichni si stoupneme, jedno oko zavřeme a jedno pootevřeme. Teď spíte stejně, jako spí i žirafa. Proč má žirafa jedno oko pootevřené? Hlídá si své okolí, zda jí nehrozí nebezpečí. Když je žirafa moc unavená, tak si lehne na zem. Poskládá si hlavu na nohy a spí, pozor, pouze maximálně 7 minut. Abyste věděly, jak dlouho je 7 minut, pustíme si pohádku, která trvá přesně sedm minut, takže stejnou dobu, jakou spí žirafy.“
„Žirafy mají dlouhý...? KRK, správně. Ukážeme si, jak moc dlouhý ten krk může být.“
Natáhneme metr, abychom neměřili 2,5 metru. Poté děti postavíme vedle sebe, aby vytvořili linii. Když je dětí málo, položí se na zem podél lana.
„Nyní jste tak dlouzí, jako je žirafí krk.“
Můžeme v místnosti také najít něco, co bude vysoké alespoň 2 metry, a ukázat tak dětem, jak je jen krk od žirafy velký. A poukázat na to, že žirafa je mnohem větší.
„Proč má žirafa tak dlouhý krk? K čemu ho používá? No, přeci k okusování těch nejlepších větviček z koruny stromů. V čem ale žirafám může dlouhý neohebný krk bránit? Zkuste se napít vody z řeky, když jste tak moc vysocí a nemůžete ohnout krk.“
Zkusíme si to. Postavte se, rozkročte nohy a zkuste se ohnout až na zem.
„Nejde to, že? Je to velice složité, proto tráví žirafy celý den tím, že jí a pijí. Jedinou cestou, jak se napít, je buď pořádně rozkročit nohy, nebo si kleknout.“
Ukazujeme dětem obrázky žiraf, jak spí, jak jí a hlavně je popisujeme, jak vypadají.
„Když řeknu, že je žirafa sudokopytník, co to znamená? Má sudý počet nohou a na konci nohou jsou kopýtka. A co to znamená, že je žirafa také přežvýkavec? Znamená to způsob, jakým žirafy konzumují svou potravu. Nejprve ji sežvýkají, spolknou, poté znovu vrátí to, co spolkly, zpět do úst a znova žvýkají, aby z té potravy měly co nejvíce dobrot.“
Zopakujeme si s dětmi, co jsme se tedy dozvěděli o žirafách.
Jak vypadá? – dlouhý krk až 2,5 metru, žlutá s hnědými fleky, malé růžky, nejvyšší zvířátko na planetě
Jak spí? – vstoje, s jedním okem zavřeným a druhým přivřených, nebo vleže a leží si na zadních nohách a spí maximálně 7 minut
Jak pijí a jí? – s rozkročenýma nohama nebo si musí kleknout, v korunách stromů okusují větvičky
Je to sudokopytník, protože má kopýtka a 4 nohy. Je to přežvýkavec, protože svou potravu znova a znova přežvýkává.
Po popovídání si o žirafách si žirafu namalujeme či vybarvíme omalovánku. Každý ji nakreslí/vybarví tak, jak si ji pamatuje z mého vyprávění.
„Kdo z vás viděl žirafu v zoo? Chtěly byste být žirafou? Líbí se vám žirafy? Co se vám na nich líbí? Naučily jste se něco nového o žirafách?“
Nakonec si vytvoříme galerii a podíváme se společně na všechny obrázky.
Po sedavé činnosti by měl nastat nějaký pohyb, tak si pojďme zacvičit. Dáme si tělovýchovnou chvilku.
Každá tělovýchovná chvilka by měla začínat rozprouděním, takže si dáme honičku.
Jedno z dětí bude žirafa, která bude chytat ostatní děti do svého domečku. Koho chytne žirafa, rozkročí nohy a stojí na místě. Když někdo stihne rozkročeného podlézt mezi nohama, je osvobozen. Hra končí, jakmile žirafa všechny pochytá.
Rozcvička dlouhých krků
viz příloha
Překážková dráha– procházka po buši
viz příloha
Závěr
Na závěr se s dětmi položíme na koberec, pustím dětem relaxační hudbu a uklidníme náš organismus. Po uklidnění a vydýchání s dětmi provedeme pár zdravotních cviků a společně zhodnotíme tělovýchovnou chvilku.
„Jak se vám cvičilo? Byla to snadná, či těžká procházka po buši? Která část se vám nejvíce líbila? Cítily jste se jako žirafy? Chtěly byste si zkusit život mezi žirafami?“
Nyní se můžeme vrhnout na pohádku. Další částí této lekce je zařazení metodiky dramatické a výtvarné výchovy.
(Pohádku můžete zvolit kteroukoli, záleží na každém, jaké pohádky upřednostňuje. Na internetu je jich spousta.)
Motivujeme děti na pohádku tím, že se na konci pohádky dozví, jakou soutěž žirafa z pohádky vyhlásila. Jejich úkolem je bedlivě poslouchat pohádku a zapamatovat si z ní co nejvíce.
Ulehneme na koberec, do pohodlné polohy, avšak tak, aby děti poloha nenaváděla ke spánku.
Jakmile pohádka skončí, prozradíme dětem zmíněnou soutěž, kterou vyhlásila žirafa z pohádky.
Soutěž zní: nakresli obrázek, který ti utkvěl v tvé paměti.
My si však nejprve pohádku převyprávíme a zdramatizujeme. Děti v kruhu jedno po druhém povídají, co v pohádce slyšely. S mojí pomocí skládáme příběh tak, jak šel po sobě. Některé pasáže si zdramatizujeme, aby dětem lépe utkvěly v paměti (pantomimicky vytvoříme pár situací z příběhu, vyzkoušíme si živé obrazy, děti vedou dialog, který slyšely v příběhu, a nakonec vytvoří s pomocí svých těl žirafu).
O příběhu si promluvíme do největších detailů.
Nakonec si příběh nakreslíme, tedy část z něj. Každý si vybere část příběhu či obraz, který si zapamatoval a který se mu líbil nejvíce, a nakreslí jej na bílý papír formátu A5.
Jakmile všichni nakreslí svůj obrázek, dáme obrázky všechny do jedné velké obálky a nachystáme ji k poslání žirafě.
Žirafa se k soutěži vyjádřila tak, že hledá školičku, která její příběh nakreslí. Ta školička, která nakreslí nejhezčí obrázky, vyhraje mapu k pokladu.
„Líbila se vám pohádka? Co jste nakreslily za obrázek? Popište svůj obrázek. Kdo na něm je? Co se na něm odehrává? Bylo těžké převyprávět celý příběh? Líbila se vám pantomima? A co živé obrazy? Bylo to těžké? Bavilo vás to? Chtěly byste být někdo herci? Kdo by si chtěl ještě něco vyzkoušet zahrát?"
V případě, že se chystáte na procházku, můžete se po cestě stavit na poštu a odeslat obrázky žirafě.
Reflexe
Celá tato lekce se dá rozložit do více lekcí, já jsem však uskutečnila lekci najednou. Děti se bavily, dozvěděly se spoustu nových informací a po celou dobu se soustředily, protože to pro ně bylo zřejmě zajímavé téma.
Přiblížila jsem jim žirafu, jak nejlíp to šlo, a myslím, že se to náramně povedlo.
