Proč se tento drak mračí jako mrak?

3. Rozcvička

Učitelka: „Než ale vyletíme, musíme se pořádně rozcvičit, abychom takovou dračí cestu zvládli.“

• Dračí silnice – děti běhají s dráčkem v ruce v rytmu bubínku, orientují se podle povelů nahoru, dolů,…podle věku dětí a prostředí přidáváme další směry
• Dračí slalom – s dráčkem v ruce děti probíhají slalom, opičí dráhu
• Dračí honička – tradiční honička se stužkou za kalhotami
• Dračí kolo kolo mlýnský – děti si stoupnou do kruhu a chytnou se za stužky (každé dítě drží v ruce dvě stužky, jejichž druhý konec drží jejich sousedi. Hrajeme kolo, kolo, nesmí spadnout žádná stužka, měníme rychlost, směr, někdy jsou ruce vysoko, někdy nízko.

Do her občas zasahuje učitelka s dráčkem, který zůstal na koberci. Dráček děti škádlí, žduchá do nich, brblá… a po posledním cvičení učitelka sehraje scénku s dráčkem.

4. Co to dráček dělá?

Uč.: „Dráčku, ty tady tak rušíš děti a přitom ti říkaly, že se jim to nelíbí…“

D: „Já je zlobím, protože je chci zlobit, chci, chci… chachá… a budu zlobit pořád a budu se mračit jako mrak!“

Uč: „Dráčku, my se ale chystáme na dračí slet a potřebujeme se na to připravit a ty nás rušíš.“

D.: „Dračí slet je hloupost a já rozhodně nikam nepoletím, tam jsou samí protivové  a vůbec, nechte mě být!“

Uč.: „Jejda, děti, nevíte, proč se dráček tak nazlobil, proč se mračí jako mrak a co se mu stalo?“

Snaží se s dětmi přijít na to, proč má dráček tak špatnou náladu…

Potom si děti nebo paní učitelka uvědomí, že on vlastně zůstal sám ležet na zemi a nikdo si jej nevybral a nehrál si s ním, a proto je asi smutný a naštvaný.

5. Pojď si hrát.

Není divu, že  měl dráček špatnou náladu, když zůstal sám.

Najednou si paní učitelka všimne lístečku, který přivál větřík, a přečte, co je tam napsáno: „ Když má někdo radost, snaží se být lepší, než je. Když chceme, aby byl někdo lepší, než je, udělejme mu radost, to je snadné.“ (D. Mrázková)

Povídá si s dětmi o tom, co je na lístečku napsáno, a společně nalákají dráčka písničkou:

Ahoj dráčku, ahoj dráčku, jak se máš? Jak se máš?
My tě tu vítáme, my tě rádi máme, pojď si hrát, pojď si hrát.
(melodie: Bratře Kubo, bratře Kubo, ještě spíš)

Můžeme pokračovat se jmény dětí ve třídě. Sedíme v kroužku a zpíváme. 

6. Z čeho jsme smutní, naštvaní, veselí?

V každém rohu je obrázek draka s jiným výrazem v obličeji – veselý, smutný, nazlobený, neutrální. Učitelka říká různé situace, děti přemýšlí, jak se v nich cítí a podle toho běží k příslušnému drakovi.

• Např: Když jdete s mámou a tátou do cukrárny,
• když jste nemocní a nemůžete jít sáňkovat,
• když vám někdo rozboří stavbu ze stavebnice,  na které dlouho pracujete,
• když  se vám podaří přeskočit velký příkop
• když vám nejde zapnout bunda

Pocitové zrcadlo – paní učitelka vyjadřuje mimikou různé pocity, děti hádají, jak se cítí, zkoušejí napodobovat jako zrcadlo. Potom může předvádět pocit některé dítě.

Jak se cítím? Děti pracují ve dvojicích. Jedno dítě si vybere pocit a mimicky ho ztvární. Druhé díte má zavázané oči, položí kamarádovi ruce na obličej a hmatem se snaží rozpoznat emoci (pro starší děti).

(pozn. V tomto oddíle jsou hry inspirované aktivitami z knihy A. Erkert. Hry pro usměrňování agresivity. Praha : Portál, 2011.)

7. Poslední přípravy

• Dračí posilňující lektvar

Z velké látky, na které leželi papíroví dráčci, je hrnec na lektvar, děti tam hází přírodniny nebo balónky a říkají, jakou posilňující přísadu hází. Potom společně zamíchají:

Černá Máry, skoč do jámy.
Kdo je tam? Čert je tam.
Co tam dělá? Vaří kaši!
Čím ji mastí? Kolomastí!
Čím ji jí? Lopatou!
Má palici chlupatou!

Hotový lektvar dají napít dráčkovi.

D: „Děti, to jsem rád, že jste mě vzaly mezi sebe. Já jsem měl úplně pokaženou náladu a nevěděl jsem, co s tím. A vy jste mi pomohly. Zamyslely jste se nad tím, proč jsem dělal takové zlobivé věci a pomohly jste mi z toho ven!“

Uč. „A my jsme dráčku rádi, že jsi s námi! Tak děti a dráčci, dopijte posilňující lektvar a vydáme se na cestu na kopeček. Máme nejvyšší čas!“ 

8. Letíme

Děti si dají svého dráčka za tričko, kalhoty…, všichni se chytnou za ruce. Paní učitelka dračího „hada“ vede a vybírá klikatou, zajímavou cestu. Komentáři dokresluje atmosféru.

Uč: „Děti, teda, my letíme vysoko! Vidíte naši školku? Jé a tam je pan školník a tady dole, podívejte, tam je náměstí. Pozor, musíme se vyhnout hejnu vlaštovek….“

Povzbuzuje děti k rozvinutí improvizace. 

9. Slet

Doletí na kopec. (Může to být ale jakékoliv místo ve třídě nebo venku.) Nejdříve si děti společně zatančí, zadupou, proletí se….

Točí se draci papíroví,
točí se draci větrní.
Točí se listí, děti, domy,
tancuje nebe podzimní.
(D. Tvrďochová)

Na kopci, kde se draci sletěli, je také tajná truhlice s dračími poklady (deka, kterou využíváme v průběhu programu) a do ní schovají se děti s dráčky (podle počtu dětí a velikosti deky – můžeme klidně schovávat pod deku menší skupinky).

Učitelka vytahuje z truhlice jedno dítě po druhém a představuje je jako vzácný poklad a vyzdvihuje jeho dobré vlastnosti, schopnosti…

Např.: „Podívejte, tady jsem vytáhla tento třpytivý drahokam Elišku. Tento drahokam vždy pomůže všem, kdo potřebují. A tady už tahám tento nádherný zlatý náramek Pepíka, který…“

(Pozn.: Je dobré mít předem připraveno povídání o každém dítěti.)

Potom učitelka opět rozprostře deku na zem a začne potichu říkat básničku:

Točí se draci papíroví,
točí se draci větrní.
Točí se listí, děti, domy,
tancuje nebe podzimní.

Děti se chytnou za ruce, obejdou deku a posadí se. Pořád mají u sebe své papírové dráčky.

Následuje uzavření, reflexe, případně hostina…

Literatura a použité zdroje

MRÁZKOVÁ, Daisy. Neplač, muchomůrko. Praha: Albatros, 1981. 85 s.

OPRAVILOVÁ, E. Rok v mateřské škole. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-847-3.

ERKERT, Andrea. Hry pro usměrňování agresivity. Praha: Portál, 2011. 96 s. ISBN 978-80-7367-885-2.