Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Problematika digitální kompetence a wellbeingu – na příkladu s mobilními aplikacemi
5,0 (1 hodnocení)
Článek se věnuje vztahu mezi digitální kompetencí a wellbeingem, a to na příkladu užití mobilních aplikací. To znamená, že k rozvoji dílčí dimenze wellbeingu (eliminaci stresu) využíváme konkrétní digitální médium (mobilní aplikace) a zamýšlíme se nad jeho možnostmi a zároveň i limity z hlediska digitální kompetence a digitálního wellbeingu. Příklad s užitím mobilních aplikací pro podporu wellbeingu otevírá tematiku kritického a problémového myšlení, bez kterých se stávají samoúčelným nástrojem. Tuto problematiku lze charakterizovat známým výrokem F. Bacona: „… dobrý sluha, ale špatný pán.“
Digitální kompetence a digitální gramotnost
Digitální kompetence je jednou z osmi klíčových kompetencí celoživotního učení, které jsou vymezené v Doporučení Rady EU (2018), a je zásadní pro současný svět a digitalizovanou společnost. V roce 2021 byla tato kompetence zařazena v souladu s implementačním plánem Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ (MŠMT, 2020) do rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) při tzv. malé revizi (MŠMT, 2021).
Pojetí digitální kompetence je stále diskutováno a vedle digitální kompetence se vyskytuje i koncept digitální gramotnosti. V dokumentu s názvem Rozpracovaný koncept digitální gramotnosti (Jeřábek et al., 2018, s. 2) je při definování základních pojmů mimo jiné uvedeno, že „digitální gramotnost lze chápat jako soubor digitálních kompetencí (vědomostí, dovedností, postojů, hodnot), které jedinec potřebuje k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při svém zapojení do společenského života“.
To znamená, že kompetence jsou zde vymezeny spíše ve smyslu „competency“ – jako úroveň specifické schopnosti, dovednosti, kterou jedinec buď splní, nebo nesplní. Je tudíž pozorovatelná, měřitelná, hodnotitelná. V českém prostředí se pro překlad „competency“ užívá spíše pojem gramotnost. Na rozdíl od „competence“, která udává minimální, standardní úroveň dovedností, znalostí a postojů, které jsou měřitelné pouze v konkrétní interakci a v konkrétním jednání a chování (srov. Češková, 2021). V uvedeném příkladu je však digitální gramotnost nadřazeným pojmem k digitální kompetenci, protože ta je chápána ve smyslu „competency“, tudíž gramotnosti. Tím se dostáváme do terminologického zacyklení.
Úkolem tohoto textu není provést analytický rozboru těchto dvou konstruktů – digitální kompetence a digitální gramotnosti. Chtěli jsme pouze upozornit, že se v českém prostředí vyskytuje nejenom kolem digitální kompetence a digitální gramotnosti nejednotnost a nekonzistentnost. Tato konceptuální i terminologická rozpolcenost může být vyvolána neujasněností překladu „competence“ a „competency“ a jejich rozdílným „evropským“ a „americkým“ pojetím, dále tím, že se jedná o poměrně nové konstrukty v českém prostředí, které se proměňují a teprve ustalují.
Na terminologickou nejednotnost upozorňujeme však z toho důvodu, že právě nevyjasněnost a volné užití a někdy i záměna kompetence a gramotnosti podporuje pochybnosti a polemiky, které se u nás kolem kompetencí vedou od počátku 21. století (srov. Štech, 2009; Kaščák & Pupala, 2009; Kvasz, 2016; Češková 2021). V tomto textu budeme užívat pouze pojem digitální kompetence.
Digitální kompetence je v RVP ZV vymezena tímto způsobem (MŠMT, 2021):
V následujícím textu ve vztahu k užití mobilních aplikací pro podporu psychického zdraví (ve smyslu práce se stresem) se budeme dotýkat dílčích kategorií, které jsou uvedené v 1., 5. a 6. bodě digitální kompetence. Než se k nim dostaneme, potřebujeme se ještě seznámit s nově užívaným pojmem digitální wellbeing.
Digitální wellbeing
Wellbeing zde záměrně ponecháváme v původním znění, protože překlad do českého jazyka není jednoduchý a některé překlady vyvolávají až mylnou představu o „duševní pohodě“. Wellbeing se často překládá jako (osobní) pohoda, blaho, spokojenost, kvalita života, což sice dílčími způsoby vystihuje některé jeho významy, ale neodpovídá to jeho multidimenzionální a komplexní charakteristice.
Ve snaze zachovat multidimenzionalitu pojmu jsou zde pokusy o opis, např. „the experience of life going well“, který by bylo možné volně přeložit jako zkušenost, že se v životě daří, též prožívání životního zdaru. Avšak ani slova jako prospívání či zdar nebo zdařilý život neodpovídají vícevrstevnatému významu slova wellbeing (více Urban, 2016). V českém jazyce již máme mnoho slov, které nepřekládáme (např. gender, podcast, facepalm, spam ad.), a wellbeing k nim zřejmě bude také patřit.
Digitální wellbeing odkazuje na přímé spojení a souvislost mezi wellbeingem a digitální kompetencí. V současné době roste počet projektů a nejrůznějších opor pro rozvoj digitálního wellbeingu. Jedním z nich je například projekt Jisc s názvem Building digital capability, který uvádí celkem šest schopností:
Digitální identita je zaměřená na schopnost vytvářet a prezentovat pozitivní digitální identitu nebo identity a spravovat digitální pověst (osobní nebo organizační) na různých platformách.
Hlavní myšlenkou digitálního wellbeingu je péče o osobní zdraví, bezpečnost, vztahy a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem v digitálním prostředí. Ta je dále rozpracována do těchto dílčích bodů:
Když se na digitální wellbeing podíváme optikou digitální kompetence, nejvíce se promítá do definované 5. a 6. oblasti. V těchto oblastech digitální kompetence ještě více vyzdvihuje aspekt péče, podpory a rovnováhy. V jakém pojetí nakonec bude koncept digitálního wellbeingu ve vztahu k digitální kompetenci ustálen, není v tuto chvíli známo.
Skutečností již nyní je, že v českém prostředí je oblast wellbeingu (včetně digitálního wellbeingu) podporována a propagována například v projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ (srov. SKAV, 2020; Brdička, 2020, 2021). Na Metodickém portálu RVP.CZ se dočteme o konkrétní zkušenosti s kurzem digitálního wellbeingu (Brdička, 2019) nebo o 15 tipech, jak na digitální wellbeing se žáky (Mašek, 2021). Kurzů a projektů věnujících se digitálnímu wellbeingu je však v českém prostředí mnohem více.
Digitální wellbeing na příkladu mobilních aplikací
V následující části textu se zamyslíme nad možnostmi užití mobilních aplikací pro podporu duševního zdraví, konkrétně pro práci se stresem. Mobilní aplikace jsme si pro ilustraci vybrali z toho důvodu, že jsou poměrně dostupným digitálním médiem, mají široký potenciál využití a existuje jich ohromné množství. Předpokládáme, že se žáci pohybují ve známém digitálním prostředí.
Níže uvedené zkušenosti vycházejí z přípravy workshopu pro žáky na střední škole, který byl zaměřený na téma podpory wellbeingu, konkrétně na práci se stresem. V rámci workshopu jsme žáky chtěli seznámit právě i s možnostmi užití mobilních aplikací. Z oblastí digitálního wellbeingu se jedná o používání digitálního nástroje při sledování osobních cílů. Z oblasti digitální kompetence se zaměřujeme na používání aplikace.
Při výběru mobilních aplikací pro rozvoj duševního zdraví můžeme postupovat zcela intuitivně, nějakou aplikaci si vyhledat, zadat klíčové slovo a nějakou si stáhnout. Můžeme si nechat od někoho poradit a pracovat s doporučenou aplikací. Nebo si můžeme udělat jednoduchou analýzu například podle recenzí, podle počtu stažení ad.
Tento postup jsme při výběru mobilních aplikací k danému tématu také použili. Do užšího výběru jsme vybrali 10 aplikací, které jsme se studenty učitelství měsíc testovali na sobě:
Intuitivní a nahodilý výběr sice splňuje oblast digitální kompetence – samostatně rozhoduje, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít. Pokud však chceme více rozvíjet i tuto oblast digitální kompetence – kriticky hodnotí jejich přínosy a reflektuje rizika jejich využívání –, měli bychom výběr udělat cíleněji. Právě v tom jsme žákům chtěli pomoci a více je nasměrovat na oblasti, na které je potřeba se při výběru mobilní aplikace soustředit. K tomuto záměru jsme sestavili celkem osm otázek.
1. Jaký máte operační systém?
Nejprve je potřeba si uvědomit, jaký máte operační systém, protože ne všechny aplikace jsou pro Apple a Android zároveň (jako například Nepanikař, Calmio, Daylio, Happify, Pause, Petit BamBou).
2. Jaký jazyk upřednostňujete?
Následně je důležité vědět, v jakém jazyce chcete pracovat. Jsou aplikace, ve kterých jazyk nepotřebujete (například Pause), některé aplikace jsou v českém jazyce (např. Flow-list, Calmio, Nepanikař aj.), některé kromě českého jazyka nabízejí i jiný jazyk (např. Nepanikař, Daylio, StressLocator). Jsou však aplikace, které jsou jenom v anglickém jazyce (Level up Life, Uplifter ad.).
3. K čemu aplikaci potřebujete?
Třetí nejdůležitější otázka je zaměřená na účel. Ve vztahu k podpoře duševního zdraví (práci se stresem) chcete aplikaci, která vám pomůže s uvolněním, je zaměřená na relaxační cvičení, dýchání, meditaci? K tomuto účelu jsou vhodné například Calmio, Pause, Petit BamBou, Happify, Uplifter nebo i StressLocator. Pokud se chcete zaměřit na dlouhodobější sledování nálady, můžete využít Nepanikař, Happify nebo Daylio. Jestli chcete pracovat s deníkovým principem, můžete použít Flow-list, Nepanikař, Daylio, Uplifter ad.
4. Jak chcete v aplikaci pracovat?
Při výběru mobilní aplikace je důležité si uvědomit, jaký typ činnosti chcete pomocí aplikace dělat a jaký vám bude více vyhovovat. Potřebujete aplikaci, do které si budete jenom zaznamenávat například emoce, situace, události, vztahy ad., nebo chcete i praktickou činnost, dostávat úkoly (jako například v Level up Life)?
5. Kolik času chcete s aplikací strávit?
Důležité je zamyslet se také nad otázkou, kolik času chcete s mobilní aplikací strávit. Jestli ji mít jenom jako občasného pomocníka (např. Pause), nebo k pravidelnější činnosti (Calmio, Flow-list, Nepanikař, Level up Life, Uplifter aj.).
6. Jaký typ upozornění chcete dostávat?
S časem, který chcete strávit na mobilní aplikaci, je důležité si uvědomit, zda chcete dostávat upozornění, např. že máte v aplikaci něco provést, zaznamenat, splnit úkol (jako například v Level up Life), nebo by vám upozornění vadilo.
7. Jakou zpětnou vazbu chcete dostávat?
Jsou aplikace, které poskytují hodnocení, počítají statistiku, porovnávají váš osobní posun (např. Daylio, Happify ad.) nebo vás porovnávají s ostatními. Jsou také aplikace, které pracují i s vlastním hodnocením a sebereflexí. Některé statistiky nejsou dostupné ve free verzi (např. StressLocator). S užitím mobilní aplikace je tedy důležité si uvědomit, jaký typ zpětné vazby od mobilní aplikace očekáváte.
8. Kolik chcete do mobilní aplikace investovat?
Ne všechny mobilní aplikace jsou volně dostupné. Přemýšlejte o tom, zda jste ochotni za mobilní aplikaci a její plné služby platit, nebo si vystačíte s free verzí.
Uvedených osm kroků by mělo pomoci při cíleném výběru konkrétní mobilní aplikace. Paradoxně ale samotný výběr stěžuje, protože tyto informace o mobilních aplikacích nejsou nikde souhrnně uvedené. I kdyby byly, někteří z nás nejsou schopni na všechny otázky odpovědět, protože sami neví, co od mobilní aplikace očekávat. Mnohdy máme jenom obecnou představu, že se chceme uvolnit, odpočinout si, odreagovat od napětí a stresu, ale vlastně nevíme, co konkrétně by nám v tom mohlo pomoci. V tento moment se možná znovu vrátíme k nahodilému výběru a na tyto otázky odpovíme až zpětně při několikátém pokusu práce s mobilními aplikacemi.
Může se však také stát, že přesně víme, co od mobilní aplikace ve vztahu k duševnímu zdraví (v souvislosti se stresem) potřebujeme a chceme. Víme například, že se chceme jenom odreagovat (např. Pause), potřebujeme meditovat (např. Calmio, Petit BamBou) nebo autogenní trénink (např. Happify), že chceme na sobě dlouhodoběji pracovat a zaznamenávat si dobré věci a události, které jsme zažili (např. Flow-list, Level up Life).
Možná ale také zjistíme, že mobilní aplikace naše představy nenaplňují. Jsme již digitálně přetížení a rozptýlení a nedokážeme se s mobilem v ruce uvolnit, anebo v této oblasti práce se stresem nechceme nahradit lidské a přirozené prostředí, jako je řízená meditace a relaxace ve skupině, klasický papírový deník aj. Toto jsou další důležité oblasti digitálního wellbeingu, které je potřeba si při výběru mobilní aplikace uvědomit a jsou propojené s tzv. digitálním minimalismem (Newport, 2019; srov. Mašek, 2020).
Závěrem
Mobilní aplikace přinášejí mnoho možností a výhod, jak podporovat duševní zdraví a eliminovat stres pomocí relaxačních cvičení, řízených meditací, zaměření se na pozitivní situace a události, sledování vlastních emocí ad. Kromě uvolnění, relaxace, odreagování některé pracují také s principy vděčnosti a růstu, jsou tedy postavené na zásadách pozitivní psychologie, všímavosti, ale i behaviorální terapie.
Slibovaný účinek na podporu duševního zdraví však nemusí přinést a důvodů může být více. Například nám tento způsob práce na podpoře vlastního duševního zdraví nemusí vyhovovat nebo jsme si vybrali „špatnou aplikaci“ – co do její kvality či neřeší daný problém, na který jsme se chtěli zaměřit. Může také být orientována na výkon (i když pozitivní), a tím jsme již přehlceni. Proto je potřeba s nimi kriticky zacházet. To však platí pro jakoukoli oblast, při které chceme využít mobilní aplikace, nejenom pro podporu duševního zdraví. Jinými slovy: „Mobilní aplikace mohou být dobrým sluhou, ale špatným pánem.“ Chceme tím říci, že samoúčelné užití mobilních aplikací není cestou k rozvoji digitální kompetence. Cílenější práce však vyžaduje (sebe)reflexi, (sebe)uvědomění, (sebe)řízení, rozhodování.
Literatura
Brdička, B. (2019, 4. března). Digitální wellbeing na Future Learn. Metodický portál RVP.CZ. https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22019/
Brdička, B. (2020, 21. září). Digitální wellbeing pro Strategii 2030+. Metodický portál RVP.CZ. https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22594/
Brdička, B. (2021, 3. května). Digitální kompetence pro wellbeing. Metodický portál RVP.CZ. https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22858/DIGITALNI-KOMPETENCE-PRO-WELLBEING.html
Češková, T. (2021). (Klíčové) kompetence v českém vzdělávání: proč si navzájem nerozumíme? Studia paedagogica, 26(3), 7–27.
Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Text s významem pro EHP). (2018). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri= CELEX:32018H0604(01)&from=EN
Jeřábek, T., Vaňková, P., Fialová, I., & Filipi, Z. (2018). VM1.1 Rozpracovaný koncept digitální gramotnosti. Praha. https://digigram.cz/files/2019/06/VM1.1-Koncept-DG.pdf
Jisc (2018). Building digital capability. https://www.jisc.ac.uk/rd/projects/building-digital-capability
Kaščák, O., & Pupala, B. (2011). PISA v kritickej perspektíve. Orbis Scholae, 5(1), 53−70.
Kvasz, L. (2016). Princípy genetického konštruktivizmu. Orbis Scholae, 10(2), 15−45.
Mašek, J. (2020, 14. října). 10 tipů, jak naučit žáky být digitálními minimalisty. Metodický portál RVP.CZ. https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22624/10-TIPU-JAK-NAUCIT-ZAKY-BYT-DIGITALNIMI-MINIMALISTY.html
Mašek, J. (2021, 15. října). 15 tipů, jak na digitální wellbeing. Metodický portál RVP.CZ. https://spomocnik.rvp.cz/clanek/23027/15-TIPU-JAK-NA-DIGITALNI-WELLBEING-SE-ZAKY.html
MŠMT. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Praha.
MŠMT. (2021). Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha.
Newport, C. (2019). Digitální minimalismus. Jan Melvil Publishing.
SKAV. (2020). Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+. https://partnerstvi2030.cz/
Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105–115.
Urban, P. (2016). Věda o wellbeing – několik (více méně kritických) poznámek. Československá psychologie, 60(1), 13–21.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.