Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Text má poskytnout ředitelům, pedagogům a dalším pedagogickým pracovníkům v základním školství na základě příkladů dobré praxe organizační pokyny a metodická doporučení, jak postupovat při přijímání, začleňování a vzdělávání malého počtu žáků-cizinců, s nimiž se škola setkává poprvé a má jen minimální zkušenosti s touto problematikou.
Před příchodem žáka-cizince doporučujeme navázat kontakt s příslušným krajským koordinátorem a odborným pracovníkem prostřednictvím webového portálu www.cizinci.nidv.cz. Úlohou tohoto nově vytvořeného portálu je zajišťovat komplexní podporu školám v oblasti informační, metodické a vzdělávací, napomáhat pedagogům a dalším pedagogickým pracovníkům při začleňování žáků-cizinců do českého vzdělávacího systému. Pracovníci NIDV MŠMT (kontakty na ně jsou dostupné z webu www.cizinci.nidv.cz) poradí učitelům a všem dalším pedagogickým pracovníkům škol, jak postupovat při přijímání, začleňování a vzdělávání jednotlivého žáka-cizince, a zodpovědí konkrétní dotazy.
Aktuálně byl k danému tématu vytvořen Mgr. J. Hlaváčkovou, ředitelkou ZŠ v Brně, videomateriál s názvem Integrace žáků-cizinců do základních škol.[1]
Škola by měla postupovat podle následujících pokynů a doporučení:
1. Připravit koncepci a strategii práce s žákem-cizincem ve škole, který bude vzhledem k jeho nedostatečné znalosti češtiny v českém vzdělávacím systému potřebovat specifickou formu podpory, a to např. ve spolupráci s odborným pracovníkem NIDV MŠMT (jejich seznam je k dispozici na webovém portálu www.cizinci.nidv.cz). Konkrétní návrhy je vhodné na základě praxe škol předem projednat s pedagogickým sborem školy, a to zejména způsob a formu výuky – specifikovat jednotlivé vyučovací hodiny, formu doučování (např. kurz, kroužek), pověřit konkrétního pedagoga zajišťováním a koordinováním výuky češtiny jako druhého jazyka u žáka-cizince.
2. Připravit náplň/obsah prvního setkání a přijímacího pohovoru s rodiči /zákonnými zástupci žáka-cizince, s kterými bude vést škola řízený dialog. Cílem tohoto setkání je získat potřebné informace o žáku-cizinci (vhodné je ujistit cizince[2], že informace od nich získané budou důvěrné) a zároveň poskytnout rodičům/zákonným zástupcům základní informace o chodu a organizaci školy a navázat s nimi spolupráci.
a) Projednat seznam osob, které se úvodního setkání a přijímacího pohovoru zúčastní. Kromě ředitele školy je na základě praktických zkušeností škol vhodné přizvat i osobu pověřenou integrací cizinců, popř. vzděláváním žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, tedy např. koordinátora, metodika prevence či výchovného poradce na škole, event. i speciálního pedagoga.
Pokud se škola rozhodne již na prvním setkání zjišťovat nějaké informace o schopnostech, dovednostech a jazykových předpokladech žáka-cizince v češtině (event. i v matematice podle zkušeností řady škol), měli by být přítomni i pedagogové těchto vyučovacích předmětů na příslušném stupni ZŠ, jak dokazují i příklady dobré praxe řady škol vzdělávajících žáky-cizince.
b) Vhodné (ale nikoliv pro školu povinné) je si předem připravit základní informace o vzdělávacím systému v České republice (může být odlišný od systému v zemi, z níž žák-cizinec přichází) a o chodu příslušné školy a její organizační struktuře (délka vyučování, rozvrh hodin, přestávky, družina, stravování, svačiny a různé akce školy jako výlety, exkurze, popřípadě školy v přírodě, další mimoškolní aktivity, nabídky kroužků apod.).
Dále je podle dosavadních zkušeností užitečné stručně představit jednotlivé předměty a pomůcky, které si žák na příslušné vyučovací hodiny nosí. Na základě příkladů dobré praxe je zároveň zapotřebí shrnout povinnosti žáka a jeho rodičů/zákonných zástupců vůči škole a očekávání školy ze strany žáka a jeho rodičů/zákonných zástupců (pravidla školní docházky, vypracovávání domácích úloh, podepisování žákovských knížek, účast na rodičovských schůzkách apod.) a předat kontakt na důležité osoby ve škole (ředitele a zástupce školy, třídního učitele, vedoucího školní družiny, školní jídelny apod.).
K přípravě informačního materiálu (letáku, brožury) lze využít webu inkluzivní školy[3], na kterém jsou v části nazvané Informace pro rodiče[4] k dispozici v jedenácti jazykových mutacích[5] nejen obecné poznatky o českém vzdělávacím systému, ale i informace o nejčastějších akcích školy, o organizaci školního roku, právech a povinnostech rodičů a žáků, o družině. Pro počáteční komunikaci a navázání spolupráce mezi oběma stranami mohou být podle příkladů dobré praxe užitečné i další podklady zde uveřejněné, např. stručné slovníčky základních pojmů a jednoduché vzorové formuláře (v češtině s překladem), omluva nepřítomnosti žáka-cizince ve vyučování, žádost[6], sdělení rodičům.
Kromě tištěných podkladů může škola využít svých školních webových stránek, na kterých nabídne v cizojazyčných mutacích všechny základní informace o své škole a její organizační struktuře, školní družině, školní jídelně apod.
3. V případě jazykové bariéry je vhodné (a na základě praktických zkušeností mnohdy i nutné) přizvat tlumočníka, přičemž kontakt na něj může škole pomoci zprostředkovat příslušný krajský koordinátor určený NIDV MŠMT (všechny kontakty na tlumočníky MVČR jsou k dispozici také na webech www.cizinci.nidv.cz a na www.mvcr.cz[7], event. je lze získat také od nevládních neziskových organizací zabývajících se problematikou cizinců či od jednotlivých poboček Center pro podporu integrace cizinců v příslušných krajích).
Je přípustné a v praxi se osvědčuje, aby si rodiče/zákonní zástupci žáka-cizince sami přivedli k prvnímu setkání a pohovoru se školou česky mluvícího příbuzného nebo známého.
Příklady dobré praxe potvrzují, že ředitel školy může využít k tlumočení také zaměstnance své školy, např. vyučující cizích jazyků. Pokud rodiče/zákonní zástupci ovládají jiný cizí jazyk (např. angličtinu, ruštinu, francouzštinu), pak může být komunikace vedena v tomto zprostředkujícím jazyce.
4. Při prvním setkání a přijímacím pohovoru vést s rodiči/zákonnými zástupci žáka-cizince řízený rozhovor (v případě jazykové bariéry prostřednictvím tlumočníka) a vyžádat od nich potřebnou dokumentaci[8].
Od 1. 1. 2008[9] není zapotřebí předkládat oprávnění k pobytu na našem území, žáci-cizinci mají právo na školní stravování a zájmové vzdělávání poskytované základní školou, přičemž ji mohou navštěvovat nejdéle do konce školního roku, v němž dosáhnou sedmnáctého roku věku (event. podle § 55 školského zákona do osmnáctého roku).
Rodiče/zákonní zástupci by měli předložit u přijímacího pohovoru (zápisu nebo dodatečného zápisu) dítěte do školy své pasy (např. cestovní, diplomatický, služební, úřední pas) nebo jiný průkaz totožnosti, pas dítěte (případně jeho rodný list), údaje o trvalém či přechodném bydlišti, doklad o rodném čísle a zdravotním pojištění dítěte.
V případě, že žák-cizinec navštěvoval jinou školu, měly by být předloženy doklady o jeho předchozím dosaženém vzdělání (v případě cizojazyčného vysvědčení nebo jiného dokladu o dosaženém vzdělání se soudně ověřeným překladem). U dětí osob, které žádají o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany, lze jejich dosažené vzdělání v jiném státě doložit čestným prohlášením rodičů/zákonných zástupců.
O přijetí žáka-cizince do školy rozhodne na základě vyplněné žádosti a předložených dokladů ředitel školy, který o svém rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žáka uvědomí jeho rodiče/zákonné zástupce.
5. Ředitel školy je povinen informovat rodiče/zákonné zástupce žáka-cizince o možnosti navštěvovat třídu pro jazykovou přípravu, neboť od 1. 1. 2012 podle § 20 odst. 5 a 6 školského zákona se ke vzdělávání všech žáků-cizinců v českém základním školství přistupuje stejným způsobem, takže i třídu pro jazykovou přípravu[10] mohou navštěvovat všichni žáci-cizinci, tedy jak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí. Na rozdíl od žáků z EU probíhá výuka češtiny u žáků ze třetích zemí přímo na samotné škole, do které žák-cizinec nastoupí.
Jde o bezplatnou přípravu zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáka-cizince a zajišťují ji (včetně vyškolení pedagogických pracovníků) příslušné krajské úřady (podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy). Podle novely vyhlášky č. 48/2005 Sb. od 1. 9. 2012 určuje podle § 10 krajský úřad (ve spolupráci se zřizovateli) školy, ve kterých je na území kraje poskytována bezplatná příprava. Seznam těchto škol je dostupný na webových stránkách příslušných krajských úřadů. Bližší aktuální informace může poskytnout odpovědný krajský koordinátor NIDV MŠMT (kontakt viz z www.cizinci.nidv.cz).
Třídu nebo třídy pro jazykovou přípravu pak zřizuje ředitel příslušné školy, který má povinnost informovat rodiče/zákonné zástupce žáka-cizince o možnosti navštěvovat třídu pro jazykovou přípravu, a to do jednoho týdne po přijetí žáka do základní školy.
Ředitel školy, ve které je zřízena třída pro jazykovou přípravu a do níž žák-cizinec projevil zájem docházet, musí žáka do třídy s jazykovou přípravou zařadit, a to nejpozději do třiceti dnů od podání žádosti.
Podle § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb. je ve třídě pro jazykovou přípravu nejvyšší počet žáků 10 a celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 70 vyučovacích hodin po dobu nejvýše šesti měsíců školního vyučování po sobě jdoucích. Obsah výuky českého jazyka je určen očekávanými výstupy vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanoveného RVP pro ZV. O absolvování jazykové přípravy vydá škola žákovi osvědčení.
Zajištění této bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání upravuje vyhláška 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Školy mohou na jazykovou přípravu pro žáky-cizince požádat o finance prostřednictvím tří rozvojových programů MŠMT ČR:
[1] Metodický materiál obsahuje základní informace související s integrací žáků-cizinců do českého vzdělávacího systému v českém prostředí v souladu s platnou legislativou, tedy postup při přijímání žáků-cizinců do základních škol, organizaci, začleňování a práci v kmenové třídě, obsah a metodické vedení výuky přizpůsobené potřebám těchto žáků. Obsahem videozáznamu je rovněž nabídka námětů a vhodných aktivit pro praktické využití ve výuce češtiny jako druhého jazyka.
[2] Jedná se zejména o nelegálně pobývající cizince a ty, kteří žádají o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany.
[3] Viz http://www.inkluzivniskola.cz/.
[4] Viz http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/informace-pro-rodice-jazykove-verze.
[5] V angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, ruštině, ukrajinštině, bulharštině, arabštině, mongolštině, vietnamštině a čínštině.
[6] K dispozici je položka s názvem Přijetí do školy, která obsahuje jednak informace k přijetí do školy, jednak přílohu k přijímacímu formuláři v jedenácti jazykových mutacích
(viz http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/informace-pro-rodice-jazykove-verze).
[7] Viz http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm.
[8] Žádost o potřebné dokumenty k přijetí žáka-cizince do školy v České republice v jedenácti jazykových mutacích je k dispozici na http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/informace-pro-rodice-jazykove-verze.
[9] Viz novela školského zákona (zákon č. 343/2007 Sb., s platností od 1. 1. 2008), kterou se mění přístup cizinců ke vzdělávání a školským službám, a proto rodiče či zákonní zástupci žáků-cizinců již nemusejí prokazovat legalitu pobytu dětí na českém území (základní školy tedy nemají právo posuzovat oprávněnost jejich pobytu na území České republiky).
[10] Přestože má každý žák-cizinec plnící si povinnou školní docházku v České republice podle školského zákona nárok na jazykovou přípravu, dostává se jí jen omezenému počtu žáků (v roce 2013 si školy žádaly o jazykovou podporu pro 1800 žáků z více než 14 000).
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
