Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
PREZI na koronavirus
5,0 (2 hodnocení)
Příspěvek seznamuje čtenáře s využitím nástroje PREZI pro tvorbu menších e-learningových modulů bez toho, že by autor potřeboval technologické zázemí pro e-learning. Kromě námětů čtenáři získají jednoduchého průvodce v PDF. Dále je v příspěvku připomenut WebQuest, který je nyní vhodný pro potřebnou „distanční“ výuku i pro základní a střední školy, samozřejmě při odpovídajícím didaktickém zpracování. Prezi (ve verzi Basic = zdarma) navíc umožňuje vytvářet i multimediální objekt, a dokonce i v týmu spolupracujících učitelů.
PREZI na koronavirus
Úvod
K napsání tohoto metodického článku mne přiměla nejenom současná situace, kdy rychle řešíme od ZŠ až po VŠ, jak podpořit distanční vzdělávání, ale i to, že jsem přímo od PREZI obdržel link na prezentaci (v angličtině) na téma koronavirus pro vzdělávací účely. Podívejte se na ni (viz zdroje u článku) a uvidíte, co je možné celkem snadno realizovat s PREZI.
Co je to PREZI?
Je to prezentační program, něco jako známý PowerPoint, ale:
Má i zajímavou verzi zdarma (Basic).
Umí dokonce konverze z PowerPointu.
Je možné si prezentace prohlížet na internetu jako otevřený e-learning.
Tvoříte a prezentujete v cloudu (technické zázemí), o který se nemusíte starat.
Navíc, můžete tvořit i v týmu.
+ osobně si myslím, že to může být inovativní pro „šablony“.
Zprostředkování modulu je prostřednictvím hyperlinku, který si sami snadno vygenerujete.
Protože základní pracovní plocha se svými menu podobá nabídkám ve Wordu, snadno se zorientujete. V úvodu vám pomohou šablony pro nastartování vašeho projektu = modulu = prezentace v PREZI. Podobně vkládání ikonek, šipek, obrázků, ale i videa z Youtube je intuitivní. V ukázce máte, jak využít přibližování (zoomování) objektů a jejich objevení se či zakrytí, což je použitelné například i pro odpovědi pro self-test.
Co didaktika?
Technologie se bát nemusíte, je ale potřebné si uvědomit, co můžeme dělat, a co již v této verzi zdarma nelze. V každém případě platí, že autor článku není odborníkem na didaktiku pro 1. a 2. st. ZŠ a pokud z tohoto pohledu článek někdo doplní, bude to velmi vhodné.
Autor je naopak odborníkem pro distanční výuku a PREZI využíval nejenom pro dílčí prezentace, ale také jako malé e-learningové moduly, které by v současné době byly použitelné nejenom pro studenty vysokých škol.
Je samozřejmé, že malý e-learningový modul můžeme chápat jako komplexní vzdělávací objekt, který musí mít své cíle, strukturování a dávkování učiva a nějaké plánované výstupy, na které se zaměřuje zpětná vazba. Z hlediska například konstruktivismu můžeme zvažovat to, jaké jsou prekoncepty cílové skupiny ve vztahu k zamýšlenému vzdělávacímu obsahu, a to včetně forem i metod, a také to, jak tento e-learning = vzdělávací objekt bude zařazen do celkově plánovaného vzdělávání, jaké má aplikace atd…
WebQuest jako námět k zamyšlení?
Nicméně, specificky je nyní možné se vrátit k metodě, která zatím v ČR nedošla tak velkého rozšíření, ale nyní může být inspirací.
Příklady byly dříve publikované například na učitelském Spomocníkovi, který vede pan Bořivoj Brdička. Zde zveřejněné příklady zpracovaných WebQuestů byly právě připravené především pro základní a střední školy. Přitom využitelnost i pro podporu výuky na vysokých školách je zřejmá.
Vysvětlení pojmu můžeme uvést podle Brdičky (2007): WebQuest je dnes celosvětově uznávanou na studenta orientovanou formou inovativního způsobu konstruktivního uplatnění vzdělávacích technologií ve výukovém procesu. Jedná se vlastně o učitelem připravenou aktivitu nebo lekci komplexně podporující samostatnou práci žáků, která ve všech fázích plně využívá technické prostředky – zvláště internet.
Cílem WebQuestu je naučit studenty vyhledávat relevantní zdroje, upozornit je na pro ně vhodné a volně přístupné databáze atd., vést je ke zpracování informací a k jejich aplikaci jako znalostí pro řešení prakticky orientovaných úkolů či otázek. Navíc metoda je vhodná pro podporu týmové práce či práce studentů v síti.
WebQuest je výuková aktivita zaměřená na bádání, při níž se většina použitých informačních zdrojů nachází na webu. Smyslem WebQuestů je aktivizovat zájem studentů na řešení konkrétních problémů, umožnit jim soustředit se na zpracování informací spíše než na jejich hledání a podpořit rozvoj myšlení na úrovni analýzy, syntézy a hodnocení. (Brdička, 2007)
Uvedený autor potom uvádí následující strukturu WebQuestu:
Popis – upoutání zájmu studentů, pomoc orientovat se v problematice, formulace základní výzkumné otázky či problému.
Úkol – popis toho, co se bude dělat, včetně cílů, k nimž se má řešením dospět.
Postup – popis toho, jak se má při práci postupovat (často odlišné pro různé role u týmového úkolu).
Zdroje informací – odkazy na doporučené materiály většinou dostupné na internetu (může být též součástí postupu).
Hodnocení – metodicky velmi důležitá složka WebQuestu, v níž autor popíše způsob hodnocení výsledků a student má možnost si dopředu představit, co se od něj konkrétně žádá.
Závěr – shrnutí cílů, zafixování nových zkušeností, podněty k hlubšímu zamyšlení a možnému dalšímu studiu.
Metodické pokyny – doporučení autora WebQuestu určená učitelům implementujícím zadání ve své výuce.
Za rozšiřující můžeme považovat definování metody podle Fráterové (2008):
„Webquest je vyučovací metoda a zároveň možná forma výuky, která žákům umožňuje řešit zadané úlohy, které rozvíjejí jejich schopnost pracovat s vyhledávanými informacemi a prostředky a prostřednictvím jejich třídění, určování důležitosti, stanovování pořadí, hledání vztahů, analýzy a syntézy a schopnosti utvářet a prezentovat nový vlastní výsledek, výstup, „produkt“. Základem je využívání volně dostupných a předem vybraných a ověřených internetových a jiných informačních zdrojů (v určitých fázích řešení WebQuestu).
Učitel při zadávání úkolu může zvážit, zda jeho uskutečnění bude prostřednictvím procesu učení podporovaného internetem – zejména ve fázi vyhledávání a hodnocení informací, či jako procesu, který se uskutečňuje výhradně distanční formou podle charakteristik cílové skupiny žáků, pro které WebQuest připravuje. Dále zdůrazňuje, že žáci musí být pro tuto práci se zdroji připraveni.
Výhody metody spočívají zejména v možnostech jejího přizpůsobování jakýmkoliv tematickým, tvořivým, věkovým, časovým, skupinovým, diferencovaným, rozsahovým požadavkům učitele.
Modul v PREZI může využívat poznatků z WebQuestu a vhodně implementovat do své struktury relevantní zdroje z internetu za různými účely. Od prezentování základních informací po jejich „vytěžení“ z relevantního zdroje (i databáze, viz eGovernment...), porovnání několika zdrojů na téma…, použití zdroje jako nápovědy či přímo odpovědi na kontrolní otázku apod.
Opět je to již o práci učitele či týmu učitelů (Prezi je možné tvořit a inovovat i v týmu). Pokud se do toho někteří čtenáři Metodického portálu RVP.CZ pustí, určitě můžou doplnit i tento příspěvek a možná jeho doplněním i nabídnout „hotovou Prezi“ pro konkrétní předmět, ročník a téma.
