Představení typografického systému Latex

Článek vychází z mých vlastních zkušeností s tímto svobodným typografickým systémem. Domnívám se, že každý učitel matematiky by měl mít alespoň základní povědomí o fungování LATEXu, ať už jej ve finále používá, či ne. Systém LATEX je totiž uzpůsoben k vytváření velice kvalitních a reprezentativně vypadajících matematických textů. Navíc se s tímto typografickým systémem mohou seznámit i studenti se zájmem o matematiku, kteří se s ním dříve či později při svých studiích setkají.

Pojďme si společně představit, jakým způsobem práce se systémem LATEX funguje. Je nutné poznamenat, že před sebou nemáme editor typu kancelářských aplikací pro úpravu textu (tj. Editor wysiwyg, ve kterém přímo vidíme výsledný vzhled naší tvorby). Informace o tom, co je nadpis, kde začíná odstavec, jaké jsou okraje stránky, dáváme programu prostřednictvím zdrojového kódu. Ano, psaní dokumentu v tomto prostředí spíše připomíná programování. A ono to ve skutečnosti programování je. Programujeme grafický dokument. Výstupem však není spustitelná aplikace, ale článek, kniha, prezentace nebo plakát. Zdrojový kód můžeme psát v různých editorech k tomu určených. Od poznámkového bloku až po sofistikované programy (TEXnicCenter, Texmaker, ...), které umí uživateli napovídat příkazy a kontrolovat jejich správnost.

Ukázka prostředí programu Texmaker pro práci v systému LATEX.

Čtenáři, kteří s programováním mají bezprostřední zkušenost, vědí, že napsaný zdrojový kód je třeba přeložit překladačem. Tento překladač, který do počítače nainstalujeme v podobě volně dostupné distribuce LATEXu pro naši platformu (