Předehra k Porrajmos aneb Historie diskriminace Romů
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Předehra k Porrajmos aneb Historie diskriminace Romů
Příspěvek obsahuje námět pro zařazení romské problematiky do vyučovacích hodin dějepisu. Aktivita je zaměřena na historii diskriminace této národnostní menšiny. Žáci sestavují časovou osu historie perzekuce Romů, mohou sledovat a uvědomovat si paralely mezi pronásledováním Romů a Židů.
Příspěvek vznikl v rámci projektů pořádaných o.s. Aisis.
Metodika Auggia Zema, koordinátora evropské sekce projektu Tváří v tvář historii, který hledá příčiny zášti vůči národnostním menšinám
Cíl
Žáci:
se budou zabývat historií perzekuování Romů
sestaví ve třídě časovou linii historie perzekuce Romů
pochopí základní prekurzory genocidy Romů (=Porrajmos) během holocaustu
porozumějí tomu, jak implikace eugenického hnutí vedla k napadení romské identity
Historický kontext
Vědci - ať už romského, nebo neromského původu - označují genocidu Romů za nacismu jako Porrajmos, čili Velké zničení. Mnozí poukazují na dlouhou historii diskriminace Romů a úlohu eugenického hnutí jako na hlavní elementy destrukce (soustředění v koncentračních táborech, zásahy Einsatzgruppen). Podle odhadů historiků bylo během holocaustu zavražděno zhruba 80% evropské romské populace. Učitelé, kteří chtějí žáky seznámit s podrobnostmi toho, co Porrajmos v historii předcházelo, mohou využít následující prameny:
Pomůcky pro sestavení časových řad
Lepicí tyčinky a dlouhý pruh balicího nebo podobného papíru upevněný ve třídě na stěnu a rozdělený na tři úseky:
Před zahájením aktivity zkopírujeme jednotlivé události z internetové adresy Timeline of Persecution of the Romana pruh papíru. Vznikne tak následující pomůcka:
Časová řada perzekuce Romů
1300–1871
hanzovní zákony stanoví, že pokud osoba nemá trvalé bydliště nebo zaměstnání a není zapsána v registru plátců daně, dopouští se trestného činu
všichni Romové v Maďarsku se stávají otroky
ve Švýcarsku se na Romy pořádají štvanice
dánský král vyhlašuje, že každý vůdce romské tlupy zjištěný na dánské půdě bude odsouzen k smrti
všem Romům se nařizuje opustit Anglii, neuposlechnutí se trestá smrtí
každá romská žena zadržená ve Francii je ostříhána dohola a poslána do donucovací pracovny, každý zadržený romský muž je poslán v řetězech na galeje
Anglie, Francie, Portugalsko a Španělsko deportují Romy do svých kolonií jako otroky nebo sluhy vázané ke svému pánovi
císař Karel VI. nařizuje Romy všude vyhladit
v Holandsku se na Romy pořádají štvanice (18. století)
Richard Liebich razí o Romech rčení, že „žijí bezcenný život"
1871–1933
v Německu zesiluje kancléř von Bismarck diskriminační zákony, které stanoví, že se zadrženými Romy je třeba jednat „obzvláště tvrdě"
ve Švábsku se koná konference na téma Cikánská spodina
v německém Mnichově je ustavena Cikánská informační agentura
v roce 1905 publikuje Alfred Dillman knihu Zigeuner Buch
v Německu je v roce 1920 přijat zákon, kterým se Romům zakazuje přístup do veřejných parků a lázní
v roce 1920 je publikována kniha Karla Bindinga a Alfreda Hocheho Oprávnění zničit život, který není hoden žití.
v Německu je uspořádána konference na téma Cikánská otázka, na jejímž základě je přijat zákon, podle kterého musejí být nezaměstnaní Romové „z důvodu veřejné bezpečnosti" posláni do pracovních táborů a všichni Romové se musejí registrovat na policii (1925)
v Německu je přijat zákon, podle něhož musejí mít všichni Romové, včetně dětí, u sebe identifikační průkaz s otisky prstů a fotografií (1927)
v Mnichově je zřízen Ústřední úřad pro boj proti Cikánům v Německu (1929)
deset dní před Hitlerovým nástupem k moci (1933) požadují vládní činitelé rakouské spolkové země Burgenland, aby byla Romům odebrána všechna občanská práva
1933–1945
národně socialistická (nacistická) vláda v Německu přijímá zákon o „životech, které nejsou hodny žití"
na Romy se v Německu vztahuje norimberský zákon o ochraně německé krve a cti, kterým se zakazují sňatky mezi Němci a „neárijci", konkrétně Židy, Romy a osobami afrického původu (září 1935)
Romům jsou v Německu zákonem o státním občanství upřena všechna občanská práva (1937)
v Německu je vydán výnos nazvaný Boj proti cikánskému moru, podle něhož je u romských míšenců nanejvýš pravděpodobné, že se zapojí do trestné činnosti, a který požaduje, aby byly veškeré informace o Romech předávány krajskými policejními úřady říšskému ústředí (1937)
po celém Německu se ve dnech 12. - 18. 6. 1938 koná Týden úklidu od Cikánů
v dokumentu z 8. 12. 1938, podepsaném Himmlerem, se používá výraz „konečné řešení cikánské otázky"
Hitler nařizuje v červnu 1940 likvidaci „všech Židů, Cikánů a komunistických politických funkcionářů v celém Sovětském svazu"
Heydrich vydává dne 31. 7. 1941 směrnici pro einsatzkomanda nařizující „zabít všechny Židy, Cikány a osoby duševně choré"
Himmler vydává dne 16. 12. 1941 rozkaz deportovat všechny zbývající Romy v Evropě do Osvětimi - Birkenau k vyhlazení
Každému žákovi přidělíme jednu až dvě události, popřípadě malé skupince žáků zadáme několik událostí. Žáci si jako studijní pramen pro svůj úkol vyhledají na internetu výše uvedené odkazy. (Poznámka pro učitele: Přidělujeme-li žákovi nebo skupince několik témat, dbáme na to, abychom přitom pokryli všechna tři výše uvedená časová období.)
Buď v rámci práce ve škole (v knihovně nebo na internetu), nebo jako domácí úkol prostudují žáci přidělenou událost (události), zasadí ji do historického kontextu a vyhledají si všechny informace, které se k ní vztahují.
Žáci si informace o události shromáždí, připíší na své papírové proužky a nalepí v chronologickém pořadí do tří hlavních časových úseků (1300-1871, 1871-1933, 1933-1945). Po nalepení všech jednotlivých událostí mohou stručně přednést, co se o aktech diskriminace, které studovali, dozvěděli.
Ve skupinkách se žáci cestou brainstormingu dobírají důvodů, proč jsou Romové perzekuováni, a zkoumají, jaké mají takové činy důsledky. Svými závěry mohou pak skupinky přispět do celotřídní diskuse.
V závěrečné diskusi se žáci zabývají níže uvedenou otázkou. Promyslet si to před celotřídní diskusí mohou v rámci přístupu zamysli se - sděl partnerovi - diskutujte: „Podle toho, co nyní víte o historii perzekuce Romů, která událost je podle Vás nejvýznamnější pro to, že posléze došlo k Porrajamos?"
Navazující aktivity
Aktivita s časovou řadou se dá rozšířit a prohloubit tak, že se vytvoří podobný projekt pro perzekuci Židů. Pomocí časové řady se dá porovnat spojitost mezi akty genocidy a historií perzekuce. Sekundární aktivitou může být studium dějin Romů od roku 1945 do současnosti. Důležité odkazy pro takový projekt lze najít na internetových stránkách Patrin.
Návaznost na další metodické materiály Facing History
Touto aktivitou lze prohloubit pochopení problematiky z 2. kapitoly publikace Holocaust and Human Behavior - „My a oni".
Zadáme určité téma ve formě otázky nebo tvrzení a žáci se nad ním krátce zamyslí. Například: „Vybavte si případ, kdy jste jednali v rozporu s normou. Proč jste to udělali? Jaký to mělo výsledek či následek? Jaká s tím byla spojena rizika?" Žáci pak utvoří dvojice, jeden bude označen jako osoba A, druhý jako osoba B. Osoba A má dvě minuty na to, aby pověděla svůj příběh nebo názor na zadané téma, osoba B přitom mlčí; může přikyvovat nebo vrtět hlavou, ale nesmí promluvit. Dokonce, i když osobě A chybějí výrazy, musí osoba B zůstat zticha a osoba A může pokračovat, pokud ji napadne nová myšlenka, nebo zůstane také zticha, dokud ji něco nenapadne. Během následujících dvou minut si žáci role vymění. Poslední dvě minuty pak mohou oba žáci otevřeně konverzovat.
