Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Prahou kráčí lev
4,0 (2 hodnocení)
„Prožijete poetický příběh z magické Prahy, ve kterém kluk David a jeden neobyčejný pražský holub hledají ztraceného Žlutého lva. Čeká je při tom spousta dobrodružství a zvláštních setkání – s rytířem Bruncvíkem, zákeřným kocourem, kamennou Mořskou panenkou, denním strašidlem či rabínem Lövem ...“
Při práci s knihou se děti zároveň nenápadným způsobem seznamují s pražskými památkami. Poslouží i k obohacení slovní zásoby dětí. Pro mnohé čtenáře budou některá slova nová či neobvyklá (chrliče, katedrála, rabín, mramor, pergamen atd.)
Kniha je určena spíše předškolním a mladším školním dětem. Milý poetický sloh autorky a drobné zápletky v každé kapitole ale zaujmou i starší dětské čtenáře.
Obsahem lekce jsou první dvě kapitoly knihy. Každá kapitola je zpracována jako samostatný celek, tuto lekci lze připravit i pro dvě samostatná setkání. Při dalších setkáních by se pracovalo už vždy jen s jednou kapitolou. V první kapitole jde hlavně o seznámení se s hlavními hrdiny a vstoupení do děje. Ve druhé kapitole jde o první společné dobrodružství hlavních hrdinů.
Cíl lekce:
Během aktivity před čtením děti předvídají z obrázku, propojují prožitek hlavního hrdiny s vlastní zkušeností. První aktivita před čtením se váže k první kapitole knihy.
Ve druhé části práce si mají děti zapamatovat některé informace z textu a být schopny na základě zapamatovaného děje a pomocí klíčových slov – obrázků - reprodukovat část děje z druhé kapitoly.
Děti pracují samostatně.
Průběh lekce:
I. Aktivita před četbou 1. kapitoly
Předvídání ze vstupního obrázku (viz kniha) a názvu knihy.
Díky této knížce dnes poznáte nového kamaráda. Jeho jméno se dozvíte hned v první kapitole. Zatím se podíváme alespoň na obrázek.
Modelový rozhovor
Jaké byste dali jméno klukovi na obrázku? (Odpovědi zapisujeme na tabuli)
(Odpovědi zapisujeme na tabuli – smutně, nešťastně, ...)
Co asi prožívá? Proč se tváří zrovna takto? (Odpovědi zapisujeme na tabuli – zabloudil se, dostal špatnou známku, popral se s kamarády, ...
II. Aktivity v průběhu četby 1. kapitoly
Poslouchejte čtení. Kdo uslyší, jak se kluk jmenuje, zvedne potichu ruku.
Podruhé zvedni ruku, když se dozvíš, proč se kluk takto tváří.
Začátek kapitoly stručně převyprávíme
V hotelu uprostřed velkého města Praha se ubytovali chlapcovi rodiče spolu se svým synem. Chlapec musí zůstat jeden den v hotelovém pokoji sám. Jeho rodiče mu darovali plyšového lva. S ním je každé čekání na rodiče veselejší a kratší.
Jenže ... druhý den ráno se kluk probudil a Žlutý lev nikde není. Ani pod peřinou, ani pod postelí, ani ve skříni... Kde je Žlutý lev?
Dočteme první kapitolu – stranu 8 – 9.
Ve chvíli, kdy vstupuje do děje holub, můžeme k četbě přizvat druhého manažera klubu. Ten bude číst i v dalších kapitolách to, co říká holub. Pro lepší přehlednost si můžeme text okopírovat a barevně označit přímou řeč. Máme-li možnost četby dalším lektorem, můžeme barevně odlišit i zvlášť texty vypravěče a později postav z následujících kapitol.
III. Aktivity po četbě 1. kapitoly
Vrátíme se k úvodnímu obrázku.
Modelový rozhovor:
Už víme jméno kluka?
Proč je kluk smutný? (Porovnáme odpověď s úvodním odhadováním)
Už jste byli někdy na neznámém místě úplně sami? Jak jste se cítili?
Koho jste si přáli vidět nebo potkat?
Máš nějakou oblíbenou hračku, věc, kterou bys nikomu nedal a nechtěl ztratit, kterou si třeba i bereš s sebou na cesty? Čím je pro tebe důležitá? atd.
Děti zdůvodňují své odpovědi, vycházejí ze své vlastní zkušenosti.
Představ si, že jsi v podobné situaci jako David. Zkus se tvářit podle toho, co v té chvíli prožíváš.
Socializační prvek: z tváře člověka můžeme mnohdy vyčíst jeho pocity, trápení (jindy jeho radosti).
David s Modropírkem se vydávají na dobrodružný let. Zde můžeme lekci ukončit a další aktivity nechat na příští setkání nebo pokračujeme v následujících aktivitách.
IV. Aktivity před četbou 2. kapitoly
Na tabuli umístíme flip se jmény: DAVID – MODROPÍRKO – ŽLUTÝ LEV, připomeneme si tak hlavní „postavy“ knihy a obrázek – ilustraci z knihy (str. 12 – 13 – David má na zádech letícího holuba)
Z ilustrace odhadujeme, co se mohlo při první cestě Davida s Modropírkem stát. Návrhy dětí zapisujeme ta tabuli.
Na závěr napíšeme otázku: Našel David Žlutého lva?
V. Aktivity v průběhu četby 2. kapitoly
Sedíme s dětmi společně v kruhu a čteme druhou kapitolu „Písnička“.
Kapitolu čtou opět 2 – 3 manažeři klubů či jiní dospělí, text máme označený podle jednotlivých postav. Čtení je výrazné s ohledem na děj a charakter postav.
Některá slova z textu mohou být pro děti méně srozumitelná (katedrála, chrliče). Vyzveme děti, aby zvedly ruku vždy, když nebudou něčemu rozumět. Pokud se děti u méně známých slov samy nepřihlásí, zeptáme se dětí na význam takových slov. Slova si sami předem vytipujeme podle úrovně čtenářů, kterým text předčítáme.
VI. Aktivity po četbě
Po dočtení kapitoly dostanou děti prac. list s několika obrázky.
Vyzveme děti, aby zakroužkovaly ty obrázky, na kterých jsou osoby, zvířata či věci, které viděl David na svém dobrodružném letu. Zdatnější mohou obrázky i očíslovat podle toho, jak šly události za sebou. Hotové obrázky děti položí před sebe do kruhu a porovnáme odpovědi.
Čtyři zakroužkované obrázky (balón, katedrála, zvon, chrlič) jsou čtyři klíčová slova, která nám pomohou převyprávět část příběhu – let nad Prahou. Ke každému slovu se váže kratičká zastávka při letu...
Děti se při vyprávění střídají. Ten, kdo mluví, drží v ruce mluvící předmět (třeba žlutého plyšového lva nebo vystřižený obrázek, na kterém je předmět, o němž dítě hovoří). Pokud se nedaří některý obrázek správně propojit s dějem příběhu, přečteme znovu příslušnou krátkou část příběhu. Děti ji zkusí znovu převyprávět.
Na závěr si děti vyzkouší, jak se mohl David tvářit po prvním dobrodružství s Modropírkem. Přemýšlíme, zda se změnil výraz v jeho obličeji oproti úvodnímu obrázku a proč.
Každý se pokusí zahrát na metalofon (či zvonkohru) nějakou (i vymyšlenou) krátkou tichou melodii, případně si ke své písničce vymyslet vlastní text (podobně jako v příběhu – písnička jen pro klučičí - holčičí a holubí uši).
Texty přidáme na tabuli společně s pracovními listy.
Setkání může končit v kruhu tichým zpěvem některé dětem známé písničky, případně jedné z vymyšlených dětských písní (jen pro klučičí, holčičí a holubí uši).
O projektu
Brána ke vzdělávání: školní čtenářské kluby posilující rovné příležitosti dětí a žáků se SVP - projekt pracuje s předškolními a prvostupňovými dětmi, jimž představuje knížky a četbu jako příjemný a zároveň poučný způsob trávení volného času.
Do 21 klubů při 13 základních školách po celé ČR dochází v současnosti přibližně 270 dětí, které mají specifické vzdělávací potřeby, protože pocházejí z odlišného kulturního či sociálně slabého prostředí nebo mají specifickou poruchu učení. Většinu klubů vedou společně pedagog školy a knihovník místní veřejné knihovny.
Tříletý projekt hradíme z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci OPVK a státního rozpočtu ČR. Podrobné informace o aktivitách, řadu fotografií i pracovních výstupů můžete nalézt na www.ctenarskekluby.cz nebo na facebook.com/skolnictenarskekluby.
Literatura a použité zdroje
JEŽKOVÁ, Alena; KUKOVIČOVÁ, Michaela. Prahou kráčí lev. 1.. vyd. PRÁH, 2008. 59 s. ISBN 978-80-7252-213-2.
