Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Doktor Racek jede na dovolenou
4,5 (2 hodnocení)
Z dovolené jsme se mnozí vrátili zpět domů, ale nic nebrání tomu vydat se, společně s dětmi od 3 do (10)… let po stopách doktora Racka. Kniha Milady Rezkové a Lukáše Urbánka zaujme výraznou výtvarnou podobou. Figurka doktora Racka (původně zakoupená na bleším trhu) je zobrazena v nejrůznějších prostředích, vyfotografovaných, kreslených, malovaných, lepených, text obrázky spíše doplňuje, a to i výtvarně. Na první pohled tedy není zřejmé, o čem vlastně příběh je – o to víc otevírá prostor pro představivost a hravost. S pomocí dospělých jako průvodců mohou děti při práci s knížkou zažít řadu příležitostí se naučit nové věci – mohou si povídat o skutečných místech, které doktor Racek navštívil, mohou se ale také dohadovat, s kým vším se na své cestě setkal, co zažil… děti samy mohou psát krátké texty a porovnávat je s tím, co nakonec najdou v knížce. A to, že třeba vznikne trochu jiný příběh o doktoru Rackovi, autorům snad vadit nebude.
Cíl lekce:
Děti inspirované obrázky předvídají, vytvoří vlastní text dle obrázku (zdatnější písemně, méně zdatní ústně či s někým jako zapisovatelem) a porovnají svůj text s textem původním. Děti mohou pracovat ve dvojicích či samostatně.
U jednotlivých aktivit jsou popsány i modifikace pro děti s dyslexií.
Průběh lekce:
I. Aktivita před četbou
Předvídání ze vstupního obrázku a názvu knihy: „ Dnes si společně přečteme celou knížku. Kniha je krátká, ale plná zajímavých událostí, stihneme ji dnes přečíst celou. Má spoustu obrázků a vy sami se budete snažit z obrázků zjistit, co se mohlo stát.“
Ukážeme dětem vstupní obrázek – Postava jedoucí na motorce (viz kniha) – A ptáme se: „Kdo to může být?, Kam jede?“ … postupně přidáme indicie v podobě názvu: kniha se jmenuje „Doktor Racek jede na dovolenou“.
Na tabuli či flip napíšeme název knihy a položíme další a vzhledem k cíli stěžejní otázku: "Kam mohl jet a s kým se mohl potkat?" Odpovědi dětí zapisujeme taktéž na flip či tabuli (tato drobnost je velmi důležitá, ukazuje dětem, že jejich návrhy bereme vážně).
„Kam mohl jet na motorce?“ Odpověď: "K moři". Ptejme se dál, nechme děti zdůvodňovat: „Říkáš, že mohl jet k moři, proč si to myslíš?“ Děti se učí své předpovědi zdůvodňovat a vy sami vidíte, z čeho vycházejí – např. z vlastní zkušenosti, s porovnání se sebou…
Modelový rozhovor:
„Mohl jet k moři a s kým se potkal?“
„S policajty, kterým musel zaplatit pokutu“
„A s kým ještě se mohl cestou k moři potkat?“
„S toulavým psem, který mu chtěl ukrást svačinu.“
Na flip, pod otázku zapisujeme: K moři – s policajty, s toulavým psem.
Atd… Jiné děti budou mít další návrhy.
Modifikace aktivity před četbou pro děti s dyslexií
Dětem položíme otázku „Kam mohl doktor Racek jet?“
Děti odpovídají jedno po druhém, každý zopakuje předchozí odpovědi a přidá vlastní nápad. Např. František: „K moři na dovolenou.“, Pepa: „K moři na dovolenou nebo do lesa na houby.“, Linda: „K moři na dovolenou nebo do lesa na houby nebo do cukrárny na pohár.“ atd.
Dítě s poruchou zařadíme někam blízko začátku (v pokročilé fázi hry už by nemělo šanci uspět).
Totéž s otázku „S kým se tam mohl potkat?“ (rozvíjíme sluchovou paměť)
Domluvíme se s dětmi, že při čtení pokaždé, když zazní slovo „Racek“ zamávají rukama, jako by to byla křídla. (rozvíjení sluchového vnímání)
II. Aktivity v průběhu četby
Začínáme sami číst knihu nahlas. Čteme výrazně a ukazujme na obrázky (na první pohled text nedává smysl, proto je třeba si knihu nejprve přečíst doma).
Průběžně můžem klást dětem otázky. Např. u jednoho z prvních obrázků se zastavíme.
A můžeme se ptát: "Podle čeho z obrázku poznáš, že Racek byl lékař? Proč se dvojčata mračí? Co jim řekl doktor Racek?"... .
Odpovědi už na flip nezapisujeme, jedná se o průběžné udržování pozornosti a ukazování toho, jak si klást otázky nad textem. Kladení vlastních otázek nad textem - vlastně takové sebekontrolování, jak věci rozumím - je velmi užitečné pro čtení s porozuměním. Zatím je to učíte Vy, že jim otázky kladete, můžete ale také děti vyzvat, aby otázky vytvářely samy.
Čtete dál. Zastavíte se u obrázku Zebry. Ten už dětem neukážete, ani nepřečtete.
"Doktor Racek na cestě potkal řadu zvířat i lidí, např. zebru, skřítka, piráta…“
Vyzvěte děti, aby si utvořily dvojice a ve dvojici si vzaly jeden z obrázků vytištěných na tvrdém papíře (viz kniha).
Na psaní dejte dětem cca 10 až 15 minut. Pokud někteří neumějí psát, dejte je do dvojice s někým, kdo píše lépe, případně mu dejte "písaře".
Společně si pak přečtěte, co děti napsaly.
Následně dočtěte dětem knížku.
Modifikace pro děti s dyslexií (jedná se o trochu jinak pojatou lekci):
Na dvoustránce s příběhem pumpaře (černobílé po sobě jdoucí obrázky) nechte děti, aby si ve dvojicích navzájem vyprávěly příběh podle obrázků. Dítě s SPU nenápadně sledujte, případně dítěti pomozte (rozvíjí správný pohyb očí zleva doprava, shora dolů). Náročnější varianta zapojující i rozvoj prostorové orientace je dvoustránku okopírovat, rozstříhat na jednotlivá okénka a děti nechat řadit podle logiky děje (pro začátek mohou třeba „jen“ podle předlohy – zapojí i zrakovou percepci).
Požádejte dítě s SPU, ať popíše, co kde vidí na obrázku – např. na dvoustránce s obrázkem z maškarního bálu – „Vpravo dole je pavoučice v masce supermana, uprostřed je šnek přestrojený za banditu, vlevo nahoře mravenec, uprostřed dole roste jahoda atd.“ (rozvíjí zrakové vnímání i prostorovou orientaci)
Závěrečnou básničku (Ene bene láry fáry…) přečtěte dětem několikrát po sobě. Po prvním přečtení požádejte děti, aby při opakování básničky vytleskávaly slabiky (o něco zábavnější, ale náročnější na hlučnost, je vydupávání slabik; rozvíjí sluchovou analýzu/ syntézu).
III. Aktivity po četbě
Společně porovnejte, v čem se verze dětí lišila od té skutečné v knize. Z návrhů dětí můžete pomocí děrovačky a provázků svázat a vytvořit vlastní klubovou knihu.
Vraťte se zpět ke flipu a k tomu, co je tam napsané. Znovu položte otázky a vyzvěte děti, aby odpověděly podle toho, co se v knížce skutečně stalo.
O projektu
Brána ke vzdělávání: školní čtenářské kluby posilující rovné příležitosti dětí a žáků se SVP - projekt pracuje s předškolními a prvostupňovými dětmi, jimž představuje knížky a četbu jako příjemný a zároveň poučný způsob trávení volného času.
Do 21 klubů při 13 základních školách po celé ČR dochází v současnosti přibližně 270 dětí, které mají specifické vzdělávací potřeby, protože pocházejí z odlišného kulturního či sociálně slabého prostředí nebo mají specifickou poruchu učení. Většinu klubů vedou společně pedagog školy a knihovník místní veřejné knihovny.
Tříletý projekt hradíme z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci OPVK a státního rozpočtu ČR. Podrobné informace o aktivitách, řadu fotografií i pracovních výstupů můžete nalézt na www.ctenarskekluby.cznebo na facebook.com/skolnictenarskekluby.
Literatura a použité zdroje
REZKOVÁ, Milada; URBÁNEK, Lukáš. Doktor Racek jede na prázdniny. Labyrint, 2008. 72 s. ISBN 978-80-86803-14-2.
