Aktivita se věnuje interpretaci mluveného textu reportáže. V aktivitě dochází k rozvoji digitální kompetence při práci s elektronickou střižnou, přípravou videa k exportu, práci se zvukovou stopou, publikací na webu nebo sociálních sítích. Aktivita se opírá o možnosti záznamu obrazovky, úpravy dokumentů v textových editorech, korektury textu, vkládání obrazového materiálu do videa a synchronizace.
Typ materiálu: lekce
Škola: gymnázium
Ročník: první a druhý ročník
Metody: poslech, samostatná práce, skupinová práce, kreativní tvorba
Vzdělávací obor: jazyk a jazyková komunikace: český jazyk a literatura
Tematický okruh: zpracování zvuku a mluveného slova
Očekávané výstupy:
Orientuje se ve funkčních stylech a tuto znalost uplatní při tvorbě svých textů.
V písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu.
Posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou.
pomůcky: mobilní telefon, mikrofon, datový kabel k připojení externího zařízení, sluchátka, webová stránka, připojení k internetu
software: střižna s možností importu zvuku i nahrávky přímo z obrazovky (Filmora, Da Vinci), aplikace v mobilním telefonu pro nahrávání zvuku (diktafon), sdílené dokumenty Google, připojení k internetu, záznam obrazovky, výstřižek, úprava dokumentů a fotografií, sazečský program (Scribus), textový editor (Word nebo Google.doc), přehrávač videa, online konvertory formátu pro fotografie a obrazový materiál
Žák: PC s připojením k internetu, poznámkový blok
Zdroje
Česká televize, Český rozhlas
WOLÁK, Radim. Mediální
výchova v ČR: k zavádění nového tématu do vzdělávacího systému. dspace.cuni.cz. 2017-03-31, s. 53. Dostupné online [cit. 2023-01-04].
ČESKÁ REPUBLIKA. Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. 2020. MŠMT.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ŠTĚPÁNIK, Stanislav. Školní výpravy do krajiny češtiny. Plzeň: Fraus, 2020.
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti
Oborové:
sloh, recenze
Digitální dovednosti
základní ovládání digitálních nástrojů pro psaní a úpravu textu (textový editor, sdílené dokumenty)
práce se zvukovou stopou v základním rozsahu (nahrání, uložení, jednoduchý střih)
orientace v multimediálním prostředí (videopřehrávače/audiopřehrávače, záznam obrazovky)
Vzdělávací cíle
Vytvoří videorecenzi počítačové hry.
Připraví herní tutoriál pro youtube.com.
Namluví komentář a upraví ho na softwaru.
Zpracuje výstup ve střižně, upraví videozáznam a připraví výstup k publikaci na internetu.
Přínos využití digitálních technologií
Žáci pracují s digitálními technologiemi při vyhledávání a poslechu autentických reportáží z online zdrojů (Česká televize, Český rozhlas, YouTube). Digitální kompetence rozvíjejí také při práci se zvukem – nahrávají vlastní mluvený projev, upravují jej v jednoduché střižně a exportují výsledný soubor. Dále využívají digitální nástroje pro tvorbu myšlenkové mapy a pro shrnutí informací pomocí automatického čtení textu. Tvůrčím způsobem pracují s obrazovým a zvukovým materiálem při přípravě krátké reportáže, čímž rozvíjejí schopnost kombinovat různé digitální formáty a prezentovat obsah v multimediální podobě.
Metodická poznámka
Doporučení pro tuto lekci:
Aktivita je vhodná pro projektové vyučování, kde učitel vystupuje spíše jako průvodce než jako technický expert. Doporučuje se ponechat žákům prostor k experimentování s digitálními nástroji a k volbě softwaru, který sami ovládají. Při práci se zvukem a střihem je důležité stanovit jasné časové mantinely, aby se projekt zbytečně neprotahoval. Učitel by měl věnovat pozornost především kvalitě mluveného projevu, práci s informacemi a dodržení žánrových znaků reportáže, nikoli technické dokonalosti nahrávek. Při skupinové práci je vhodné rozdělit role (moderátor, technik, rešeršista), aby byly zapojeny různé typy žákovských dovedností a aby se předešlo pasivitě části skupiny.
Popis materiálu (vzdělávací aktivity)
Průběh vyučovací jednotky:
Průběh hodiny
1. Úvod – zadání úkolu
Učitel představí cíl hodiny: vytvořit reportážní text určený k nahrávce, zaměřit se na správnou výslovnost při čtení a využít automatické čtení textu jako nástroj pro reflexi mluveného projevu.
Do poznámek zaznamenají hlavní témata a to, o čem se mluví.
Pozorují způsob řeči moderátora, intonaci, tempo a situace, kdy se jeho hlas objevuje.
Diskutují o tom, jak reportáž pravděpodobně vznikala.
Vysvětlí pojem kontent a jeho využití ve studiu po návratu autorů z terénu.
Seznámí se s pojmem postsynchron; ověří ve střižně (Filmora, DaVinci…), zda je možné jej vytvořit i digitálně.
3. Aktivizační část – téma pozdravu
Společná otázka: Co znamená „Hakuna Matata“?
Žáci určují roli pozdravu v komunikaci.
Jmenují české pozdravy a jejich užití.
Srovnávají situace, kdy se zdraví a kdy ne – a proč.
Vyhledávají článek o pozdravech v časopise Slovo a slovesnost.
Probíhá reflexe toho, jakým způsobem je možné teoretický text co nejrychleji dohledat.
4. Rešerše
Žáci vyhledají informace o vývoji pozdravu v západní civilizaci.
Určí základní funkce pozdravu a zapíší je.
Využijí různé zdroje:
reportáže z YouTube,
výslovnostní aplikace a slovníky,
hlasové asistenty (např. Siri).
5. Automatické čtení
Žáci vytvoří výtah textu o pozdravech (cca 70 slov).
Shrnutí vloží do Wordu a nechají si ho strojově přečíst.
Diskuse:
Nedostatky a silné stránky automatického čtení.
V čem je přínosné pro trénink výslovnosti.
Jak si poradí s cizími slovy a výslovností v jiném jazyce.
6. Myšlenková mapa
Žáci vytvoří myšlenkovou mapu tématu pozdravy (digitálně či na papír).
Použijí interaktivní tabuli nebo online nákres v Google dokumentech.
Interpretace myšlenkové mapy:
Ke každému segmentu vytvoří jednu nepravdivou větu.
Věty napíší na kartičky a vloží do osudí.
Kartičky se losují – žáci reagují krátkým komentářem.
Dodržují pravidla diskuse a respektují různé reakce.
7. Nahrávka reportáže
Každý žák si vybere jednu zemi a vyhledá pozdrav, který je pro ni typický.
Tento pozdrav se stává tématem krátké reportáže.
Žáci připraví reportážní text o cca 250 slovech:
důraz na poutavost, nikoli na přesnost dat;
cílem je motivovat posluchače k cestování.
Natočí svůj mluvený projev a uloží nahrávku do sdíleného úložiště.
8. Práce s kontentem
Žáci mohou doplnit reportáž vlastními fotografiemi, záběry nebo obrazovým materiálem.
Vysvětlí se pravidla citací a proč nelze stažený obsah vždy veřejně publikovat.
9. Teoretické ukotvení
Žáci vyhledají v online zdrojích charakteristiku reportáže.
Porovnají ji se svou nahrávkou a zhodnotí, jak žánr naplnili.
Navrhnou úpravy textu nebo mluveného projevu.
10. Projektový výstup
Učitel může zorganizovat reportážní den, kde budou žáci prezentovat své nahrávky formou:
poslechových stanic,
projekcí ve třídě,
výstavy na chodbě.
Aktivitu lze realizovat i v cizím jazyce, ve spolupráci s učiteli AJ nebo zeměpisu.
Zkušenosti s použitím materiálu
Aktivita má charakter dlouhodobého projektového úkolu, v němž žáci pracují podobně jako ve „třídní firmě“. Výsledný produkt vzniká v rámci skupinové spolupráce a je závislý na vzájemné komunikaci a dělbě rolí. Učitel zaujímá pozici koordinátora – zadává problém, stanovuje termíny a poskytuje průběžnou podporu, ale nestává se přímým řešitelem. Žáci mají prostor samostatně volit digitální nástroje a aplikace, které považují pro daný úkol za nejvhodnější.
Pro realizaci je vhodné mít k dispozici přenosné počítače a alespoň jedno centrální pracoviště s větším monitorem pro pohodlnou práci na střihu. Je třeba počítat s vyšší mírou ruchu ve třídě, která je pro projektový typ výuky běžná. Časová náročnost se může prodloužit zejména u žáků, kteří dosud nemají zkušenosti s úpravou zvuku či videa.
