Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Autor se věnuje společným rysům vzdělávacích oborů a metodologii v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Dále se věnuje problému zařazení zeměpisu do této oblasti, ačkoli není čistě přírodovědnou disciplínou.
Vzdělávací oblast Člověk a příroda je, jako převážná většina vzdělávacích oblastí RVP ZV, vytvářena z oborů, které mají určité společné rysy a tím, v jistých ohledech, spolu úzce souvisejí nebo na sebe navazují. Ve zmíněné vzdělávací oblasti jsou zahrnuty vzdělávací obory odvíjející se od vědeckých disciplín, které mají následující společné znaky:
Zdůrazněme nyní tu skutečnost, že přírodní objekty jsou vždy materiální systémy nebo jsou součástí systémů, či je vytvářejí. To nám pak umožňuje dvě věci. Za prvé můžeme studovat přírodní objekty daného druhu (např. organismy) jako nestrukturované celky a odhalovat jejich vlastnosti a zákonitosti, jimiž se řídí. Za druhé můžeme (a dokonce musíme) tyto vlastnosti a zákonitosti vysvětlit jako důsledek vlastností a interakcí složek dotyčných přírodních objektů. Přitom studium systémů jako celků je stejně nezbytné jako studium chování jejich složek. Důvod je zřejmý. Bez poznání vlastností a zákonitostí systémů bychom nebyli schopni ověřit (testovat), že vysvětlení těchto vlastností a zákonitostí, vyvozované z chování složek systémů, je správné. Např. bez znalosti makroskopických zákonů platících pro pevná tělesa bychom nebyli schopni testovat správnost vysvětlení těchto zákonů, tj. vysvětlení, která vyvozujeme z vlastností a interakcí mikročástic, jež zmiňovaná tělesa tvoří.
Celkově tak můžeme říci, že přírodovědné disciplíny mají společné priority - metodologii a vytváření propojeného poznávacího systému. Úzká a mnohostranná propojenost poznávacího systému přírodovědných disciplín odráží tu skutečnost, že přírodní objekty jsou nebo tvoří systémy a je tudíž nutno je studovat systémově. Neboli studovat je jako celky, které mají složky, strukturu a mechanismus (nebo jsou složkami celku a přispívají k vytváření jeho struktury či mechanismu). Systémovost přírodních objektů nám také naznačuje, že v reálném světě neexistují totálně izolované věci. Studium přírodních objektů proto vyžaduje používání systému přírodovědných disciplín bez jakýchkoli zbytečných bariér mezi nimi, ať už vytvářených vědomě či nevědomě.
Koncepce (pojetí) vzdělávací oblasti Člověk a příroda se úzce odvíjela z aspektů, které byly vymezeny analýzou přírodovědných disciplín uvedenou v úvodu tohoto článku. Proto je také v charakteristice vzdělávací oblasti kladen důraz na to, aby oblast poskytovala žákům především možnost poznávat přírodní zákonitosti, neboť i toto je prioritou všech přírodovědných disciplín. Poznávání zákonitostí totiž znamená poznávání souvislostí a vztahů mezi fakty a to je vždy víc než poznání pouze samotných faktů. Poznání vztahů mezi fakty nám totiž poskytuje i možnost jejich lepšího vysvětlení a tím i možnost hlouběji jim porozumět. A hlubší porozumění přírodním faktům pak vždy znamená i větší šanci na jejich praktické využití.
Charakteristika oblasti zdůrazňuje také požadavek, aby si žáci osvojovali tu metodologii přírodovědných disciplín, o níž jsme hovořili v úvodu a která je těmto disciplínám společná a byla jedním z nejdůležitějších faktorů, který vedl k jejich tak bouřlivému rozvoji a mnoha technologickým aplikacím. Tento fakt by se tudíž měl stát impulsem i pro co nejširší uplatňování v konkrétní výuce. Zmiňovaná metodologie by měla sloužit ve výuce též jako jeden z dalších a velmi podstatných "tmelících" prostředků podporujících vytváření úzkých vazeb mezi jednotlivými vyučovacími předměty s přírodovědně zaměřeným vzdělávacím obsahem.
Ještě několik slov k Cílovému zaměření oblasti Člověk a příroda. Cílové zaměření formuluje zásadní požadavky na to, kam má oblast jako celek směřovat, aby spoluutvářela a rozvíjela klíčové kompetence. Je ovšem možné, že v reálné výuce nebudou všechny vzdělávací obory této oblasti současně i vyučovacími předměty, čímž by Cílové zaměření oblasti jako by ztrácelo smysl. Ale není tomu tak. Je nutno si totiž uvědomit, že jednotlivé body Cílového zaměření vzdělávací oblasti uváděné v RVP ZV se mohou uplatňovat ve výuce kdekoli, kde to škola uzná za vhodné. Důležité je pouze to, aby se ve výuce tyto body Cílového zaměření vzdělávací oblasti uskutečňovaly a žák k nim byl opravdu veden.
V diskusích k RVP ZV se často vyslovovala námitka týkající se zařazení vzdělávacího oboru Zeměpis do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Přece zeměpis (geografie) jako vědecká disciplína není čistě přírodovědnou, ale přírodovědněsociální disciplínou. Je totiž tvořena v podstatě fyzickou (fyzikální) geografií, která je přírodovědným vědeckým oborem, ale také humánní geografií, což je disciplína sociálněvědní (společenskovědní). Analogicky lze totéž říci také o odpovídajícím vzdělávacím oboru. Byly proto předkládány i další návrhy, pokud jde o zařazení vzdělávacího oboru Zeměpis ke vzdělávací oblasti. Navrhovalo se např. zařadit ho ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Námitka však přirozeně byla, že zeměpis není pouze oborem sociálněvědním. Jiný návrh doporučoval přiřadit "přírodovědnou složku" zeměpisu ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda a jeho "složku sociálněvědní" ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Došlo by ovšem ke zbytečnému porušení celistvosti oboru v RVP ZV, a tím i k jeho určitému znepřehlednění v RVP ZV.
Problém zařazení vzdělávacího oboru k té či oné vzdělávací oblasti však nelze přeceňovat. Ve skutečnosti o žádný závažný problém nejde. Je nutno si uvědomit, že jednotlivé vzdělávací oblasti v RVP ZV nemohou být chápány jako striktně oddělené segmenty vzdělávacího obsahu RVP ZV, mezi nimiž existují úzké jasně vymezené a dokonce nepřekročitelné hranice. Naopak, musíme vždy předpokládat, že některé vzdělávací obory mohou z části svým vzdělávacím obsahem fakticky zasahovat do dvou nebo i více vzdělávacích oblastí. Je pak ovšem často už jen věcí konvence, k jaké vzdělávací oblasti v RVP ZV daný obor přiřadíme. Navíc si je nutno uvědomit, že pro školu není rozčlenění vzdělávacího obsahu do jednotlivých oblastí, jak je navrženo v RVP ZV závazné, je pouze orientační. Škola si tak může ve svém školním vzdělávacím programu uvedený "problém" vyřešit sama, podle svých vlastních představ a potřeb.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.