Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Podpora výtvarné kreativity žáků pomocí ICT
5,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Přesah ICT do výtvarné výchovy patří mezi neprávem opomíjené, a to i přesto, že s rozvojem profesí, jako je grafik, animátor nebo fotograf, je právě schopnost provázání informatiky a umění důležitá. Nástrojů, které umožňují takovou tvorbu na počítači zdarma, je celá řada a některé z nich si v následujícím článku stručně představíme.
Současné softwarové možnosti nepochybně nabízejí poměrně široké spektrum nástrojů, které dokáží vytvořit přirozený most mezi informačními technologiemi a výtvarným uměním, ač jsou to často právě výtvarníci, kteří k moderním technickým prostředkům mají poměrně rezervovaný až negativní postoj. Poměrně zajímavá je v tomto kontextu diskuse nad tím, ve kterém z předmětů by měla být počítačová grafika či výtvarná činnost vyučována. Ze své zkušenosti mohu říci, že se do ní obvykle nikomu příliš nechce. Informatici často poměrně logicky odkazují na to, že se jedná o formu výtvarného umění, a proto by měla být integrálně řazená především ve výtvarné výchově. Učitelé tohoto předmětu ale naopak říkají, že pro daný pedagogický výkon nemají dostatečné množství zkušeností, poznatků a schopností.
Vzniká tak paradoxní prostor, kdy se obě zainteresované strany shodují, že výuka takového typu je důležitá a potřebná, ale současně se ani jedné z nich nechce k ní skutečně přistoupit. Tento článek se tedy snaží být jakýmsi vstupním odrazovým můstkem do této problematiky, který se pokusí – při vší nesmělosti – nabídnout nějakou základní orientaci o možnostech oboru a především softwaru, který při takové výuce je možné použít.
V této úvodní pasáži se pokusíme prodiskutovat některé základní problémy, na které je možné v této oblasti narazit. Myslím, že jednou ze základních otázek bude, které hardwarové vybavení je nutné pro takovouto činnost. Zde je prostor pro jakousi variabilitu, co se týče tabletů. Ty nabízejí možnost osahání si toho, jak se dnes výtvarné umění na počítači v tomto žánru dělá nejvíce, na druhou stranu mohou představovat nezanedbatelnou vstupní investici. Pokud se podaří sehnat prostředky, doporučuji alespoň menší tablety pořídit – jejich cena se pohybuje okolo tisíce korun za kus a nabízejí možnost opravdového a intuitivního kreslení na počítači. Druhou variantou je zůstat u klasické myši, což je možné, ale právě pro kreslení a ilustrace ne zcela optimální.
Pokud jde o to, které části počítačové grafiky vyučovat, nabízejí se tyto základní okruhy:
Osobně si myslím, že u obecné grafiky je postačující základní seznámení se s pojmy a parametry, které u grafického objektu pozorujeme. Do nějaké velké matematizace problému se není na gymnaziální úrovni nutné pouštět. Položky 4 a 5 jsou obvykle vyučovány ve standardním gymnaziálním kurzu informatiky a myslím, že fungují poměrně dobře. 3D grafika je pro školy obecně poměrně náročná, neboť má poměrně vysoké požadavky na hardwarové vybavení a je i složitá pro samotnou tvorbu. Tím nechci říci, že by se vyučovat nedala, obvykle se její aktivní používání jeví jako poměrně nesnadné.
Hlavní důraz tak bude kladen především na animace a ilustrace, tedy dvě činnosti, které mohou poměrně přirozeným a přitom hravým a zábavným způsobem rozvíjet kreativní myšlení žáků a jejich dovednosti. A zřejmě právě ony také nejvíce spadají do oblasti výtvarného umění, na které se soustředí náš článek.
Pokud jde o motivaci žáků k tvorbě, je možné říci, že se v této oblasti projektová výuka doslova nabízí. Vždy je třeba se snažit využívat konkrétního naladění třídy. Pro někoho může být dobrou motivací nakreslit komiks, pro jinou třídu ilustraci či politickou satiru, někdo bude chtít vymýšlet stolní hry nebo grafiku pro webové stránky. Vždy je dobré se s žáky domluvit na tom, co by chtěli dělat. V téměř každé třídě lze najít téma, které by je mohlo bavit a na kterém se mohou všichni podílet. Projekty se samozřejmě nemusejí bát mezipředmětových přesahů.
Pěkným příkladem může být práce na stolní deskové hře – část žáků bude vytvářet obrázky na hracích kartách, jiní na deskovém podkladu, někdo musí vymyslet krabičku, ilustrovat pravidla (která mohou společně vymýšlet) a také je třeba udělat web s patřičnými grafickými prvky. Samozřejmě nemusí chybět ani úvodní video. Hra může být lokalizována do více jazyků, doplněna verši nebo může obsahovat logické hádanky. Žáci se hravou formou dostanou ke zpracování reálných problémů, což je vždy pro výuku cenným prvkem.
V této části článku se zaměříme na některé zajímavé programy, které jsou zdarma dostupné. Jejich nasazení tak nepředstavuje pro školu žádnou finanční zátěž. Přesto se na tomto místě ještě krátce zmíníme o ArtRage (http://artrage.com/), který je považován jako standard v oblasti výtvarné tvorby na počítači. K dispozici je pro nákup více verzí, které se cenově pohybují od 20 do 80 USD. Program pracuje pod MS Windows či MAC OS, nabízí jednoduché ovládání a výbornou sadu nástrojů na práci. Přitom respektuje maximální netechničnost a podobnost s klasickým tvůrčím procesem. Samozřejmě podporuje práci s tabletem. Existují i jeho bezplatné varianty, ale ty nejsou funkčně příliš dokonalé. Pokud se vám ale podaří sehnat grant, pak je ArtRage zřejmě nejlepší volba, kterou v této oblasti můžete učinit. Drobnou nevýhodou může být chybějící lokalizace do češtiny.
V současnosti zřejmě největším konkurentem ArtRage je MyPaint (http://mypaint.intilinux.com/), který pracuje pod Windows, MAC OS i Linuxem. Je zdarma dostupný a z velké části lokalizovaný. Program podporuje práci s vrstvami, což je pro výtvarnou činnost na počítači poměrně důležité. Současně si myslím, že právě na podobných nástrojích je možné vysvětlit jejich použití a výhody transparentněji nežli například v GIMP. Zřejmě největší nevýhodou je jen omezená práce s barvami – chybí podpora CMYK a samotný výběr barev působí hodně technickým dojmem. Co naopak potěší, je schopnost programu jednoduše aktuální barvu učinit teplejší či studenější nebo k ní nabídnout nějakou kontrastní.
MyPaintAsi největší devizou je ale práce se štětci a tužkami. Výběr je opravdu mimořádně veliký, další je možné importovat nebo si v „klikátku“ nastavit svůj vlastní. Každému nástroji navíc můžete měnit parametry, jako jsou průhlednost, slábnutí, překryv, velikost stopy atp. Pokud tedy hledáte nástroj do výtvarné výchovy, který by byl zaměřený na malbu a ilustrace, pak MyPaint nabízí zcela zadarmo poměrně pestrou a kvalitní nabídku funkcí. Výborně v něm pracuje také tablet.
Zajímavým grafickým editorem je mtPaint (http://mtpaint.sourceforge.net/), který nabízí možnost editovat obrázky po jednotlivých pixelech. Je tak dobrým nástrojem například v případě, kdy chcete žákům ukázat, jak dobře vytvořit ikonky. Zajímavé také je, že existuje celá část výtvarného počítačového umění, která se zabývá právě tvorbou obrázků metodou pixel po pixelu. Důraz je tak poměrně přirozeně kladen na detail. MtPaint podporuje také práci s kanály, vrstvami nebo základními efekty.
Dalším zajímavým nástrojem na tvorbu ilustrací a maleb je Krita (http://krita.org/), kterou je ale možné použít také jako jednoduchý nástroj editací fotografií. Nabízí široké možnosti importu i exportu. Zajímavá je práce s paletami, která je velice propracovaná a kvalitní. Podporována je práce s vrstvami nebo velké množství efektů, které je možné na obrázek naložit.
Velká pozornost je věnována štětcům kterým je možné jednoduše přiřknout řadu atributů – od průhlednosti, tvaru či sklonu až třeba po rozmazání. Možností je ale daleko více. Například možnost nanášet barvu různými nástroji nebo práce s texturami. Mimo to jsou podporovány také základní vektorové funkce, jako jsou kreslení čar, úhlů, křivek, pokročilá práce s textem nebo měření vzdáleností.
KritaK dispozici jsou také nástroje na deformaci celých pláten, měnění jejich vlastností atd. Z graficky pokročilých nástrojů je pak přítomen například alfa kanál nebo možnost spojovat jednotlivé efekty dohromady. Krita je tak robustním nástrojem pro ilustrace (jejich ukázka je například na webu http://forum.kde.org/viewforum.php?f=138), základní editaci fotografií nebo jejich pokročilé doplňování o nové výtvarné skutečnosti. Poslouží tak velice dobře také pro koláže.
Další zajímavé ukázky toho, jak vypadá současné umění na počítači (tzv. Computer Art), je možné vidět v Museum of Computer Art (http://moca.virtual.museum/).
Nástrojů na tvorbu animací je také celá řada a následující výběr je tak nutné brát spíše jako ilustraci či panoráma některých zajímavých nástrojů pro práci s jednoduchými animacemi na střední škole.
Velice jednoduchým nástrojem na práci s animacemi je Pencil (http://pencil-animation.org/), který je dostupný pro většinu operačních systémů a leží na pomezí nástroje na jednoduchou ilustraci a animačním nástrojem. Uživatel má před sebou vždy scénu, kterou může výtvarně ztvárnit. K dispozici je práce s vrstvami, možnost nastavení počtu snímků za sekundu nebo zvláštní vrstvy pro vektorovou a bitmapovou kresbu.
PencilAplikace je určená pro jednoduché animace a obrázky je možné samozřejmě také importovat. Nabízí se tak možnost propojení s Kritou či MyPaint. Na webu je možné najít řadu ukázek (např. http://youtube.com/watch?v=y0ZjGvez83g).
Asi nejznámějším open source nástrojem na tvorbu filmů a animací je Blender (http://blender.org), ve kterém vzniká řada krátkých filmů. Jeho ovládání je poněkud náročnější, což souvisí s robustností a možnostmi, které tento nástroj skýtá. Animace jsou 3D, takže se žáky můžete poměrně jednoduše udělat projekt „ala Shrek“. Výhodou toho nástroje je také poměrně velká komunita, takže jsou k dispozici početné návody, články, rady atp. Pokud se rozhodnete s Blenderem pracovat, doporučuji si vyhradit na projekt nejméně půl roku. První čtvrtinu roku budete seznamovat žáky s ovládáním (od osvětlení přes práce s objekty až po pohyb či kamery) a druhou čtvrtinu je dobré věnovat samotné práci. Každý žák může vytvořit jednu postavu. Vznikne tak font postav, které mohou vystupovat v seriálu, jehož jednotlivé díly budou již žáci tvořit samostatně.
Pokud hledáte opravdu velmi jednoduchý nástroj na tvorbu animací, pak je možné sáhnout po Pivot Stickfigure Animator (http://pbone.it-mate.co.uk/pivot.htm), který umožňuje vkládat jen některé (předem dané) postavičky, které může uživatel v uzlech rozpohybovat. Ovládání je rychlé a intuitivní, a pokud chcete žáky přivést ke kreativitě v minimalistické formě, pak tento nástroj rozhodně stojí za vyzkoušení.
Jak je vidět, nástrojů na podporu výtvarné výchovy je k dispozici více než dost a je jen na vás, po kterém z nich se rozhodnete sáhnout. Vzhledem k tomu, jakým způsobem se vyvíjí současné umění, měla by mít výtvarná výchova jako jeden ze svých základních pilířů zabudovaný ICT, stejně jako má malbu či kresbu.
Další možností, jak žáky k tvorbě motivovat, budou v této oblasti jistě patřit kromě projektů také možnosti publikování jejich děl na nejrůznějších webech, kde mohou o počítačovém umění diskutovat s jinými návštěvníky či výtvarníky. Tyto diskuse jim nabídnout zajímavou reflexi, která je může posunout dále.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
Článek jistě potěší každého, kdo vede své žáky nejen k technickému řešení (k obsahu), ale i k vizuální stránce počítačových aplikací (k formě). Tak jako autor článku, i já se domnívám, že formální stránka je nezanedbatelná a aplikace získávají na hodnotě, pokud je jejich obsah i forma kvalitní a v rovnováze. Ze zkušenosti vím, že počítačová grafika umožňuje rozvoj kreativity žáků a hlavně - baví je.
Odborný recenzent
Švarc Petr, Mgr.