Počátky islámu, víra a tradice

Rubrika

Odborný článek

Typ článku

Praktický

Stupeň vzdělávání

Základní vzdělávání

Týká se jazyka

Čeština

Organizace řízení výuky

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová

Školní třída

Nutné pomůcky

Přílohy 1, 2, 3, počítač s připojením na internet a dataprojektor, tabule

Postup:

Brainstorming k obrázkům na téma islám

Oznámíme žákům, že tématem hodiny bude islám, a ukážeme jim fotografie, které se k tématu vztahují a se kterými se mohou běžně setkat (v příloze 1 – prezentaci, otevřeme první snímek nebo vytiskneme z přílohy 2 a necháme kolovat). Žáci sdělují, co je při pohledu na obrázky napadá, můžeme zapisovat na tabuli. Doptáváme se, odkud tyto asociace pochází – odkud žáci čerpají informace o islámu? (Z médií, z okolí, z vlastní zkušenosti,...?)

Základní fakta o islámu

Probereme či zopakujeme s žáky základní fakta o islámu – pomocí prezentace (příloha 1) nebo jen pokládáním otázek či výkladem (viz doplňující informace). Můžeme zároveň navázat na asociace, které zazněly na počátku hodiny – máme možnost s nimi pracovat, doplňovat je nebo uvádět na pravou míru (viz doplňující informace).

TED talk Víra versus tradice v islámu

Pracujeme s textem, který je kráceným přepisem přednášky Víra versus tradice v islámu formátu TED talk. [1] Vzhledem k tomu, že síla přednášky leží také v osobní výpovědi mluvčího, je vhodné začátek přednášky promítnout (do času 2:47, http://www.ted.com/talks/mustafa_akyol_faith_versus_tradition_in_islam/) [2]

Zbylou část přednášky dostanou žáci přepsanou ve formě textu (příloha 3), samostatně či do dvojic. Metodou I.N.S.E.R.T. [3] zpracují informace a myšlenky obsažené v textu, poté rozebereme:

• Které informace jste označili kterým symbolem? Proč?
• Které myšlenky z textu vás zaujaly? Čím?
• Jaké zvyky autor ve své řeči zmiňuje? Jaký je jeho postoj k těmto zvykům?
• Známe podobné případy i z jiných oblastí, z jiných náboženství? Existují nějaké tradice, zvyky, které jsou vnímány jako „naše“, ale vy se s nimi neztotožňujete, nebo vám dokonce vadí? (Zvyky v rámci třídy, kraje, země, party apod.)
• Co se dá s těmito případy dělat? Jak k nim přistupoval přednášející?  

Reflexe

Můžeme se s žáky vrátit k asociacím z počátku hodiny a reflektovat, co nového se dověděli, zda se jejich pohled na islám změnil/rozšířil, pokud ano, tak jak.

Shrneme, že islám stejně jako všechna ostatní náboženství má svou historii a že existuje množství interpretací a rovněž tradic, které se k islámu připojily postupem času. Zároveň je vhodné zdůraznit, že text byl sdělením osobního názoru autora [4] – stejně jako jsou rozmanité interpretace islámu, tak je rozmanitý islám samotný. Je tedy možné o něm diskutovat a nevnímat jej pouze jediným možným způsobem.

Lekce vznikla v rámci projektu Critical Review of the historical and social disciplines for a formal education suited to the global society na základě hodiny vytvořené Mgr. Markem Kryškou a Mgr. Stanislavem Šindlerem. 

Další lekce jsou k dispozici v publikaci Příčiny a důsledky – témata globálního rozvojového vzdělávání v historických souvislostech pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, kterou v říjnu 2015 za spolupráce s osmnácti pedagogy z desíti škol vydala nezisková organizace ARPOK, o. p. s. Publikaci lze získat na semináři ARPOKu či v elektronické podobě na stránce  www.arpok.cz, sekce Pro pedagogy (http://arpok.cz/pro-pedagogy/ke-stazeni/)

Projekt Critical Review of the historical and social disciplines for a formal education suited to the global society byl realizován za finanční podpory Evropské unie, z prostřed­ků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Jeho cílem bylo propojit globální témata s jejich historickými souvislostmi.

[1] Jedná se o jeden z pohledů na islám, který ukazuje možnost oddělení víry od tradic a zvyků, které se k islámu přidaly v průběhu historie. Umožňuje tak žákům seznámit se různými pojetími islámu, různými možnostmi interpretace Koránu atd.

[2] Přednášku je možné spustit z internetu i stáhnout.

[3] Do textu žáci přiřazují k myšlenkám symboly:

• Symbol + pro informace či myšlenky, které jsou nové.
• Symbol ? pro informace či myšlenky, které jsou nejasné, nejednoznačné, ke kterým je napadají otázky.
• Symbol x pro informace či myšlenky, se kterými nesouhlasí.
• Symbol ! pro informace či myšlenky, které jsou pro ně důležité, zásadní.

Tip: Jednotlivé symboly můžeme uvést ve formě legendy na tabuli.

[4] TED talk je názorem/zkušeností mluvčího, nemá za cíl stanovovat absolutní pravdy, ale umožňovat, aby zazněly různé názory a náhledy, a rozšířil se tak (mnohdy díky médiím jednostranný) pohled na problematiku.