Plánování pozemní komunikace

Lekce je sestavena na metodě E-U-R. Úvodní evokace je vedena formou brainstormingu. Je vhodné odpovědi žáků zapisovat – ať již společně na tabuli, nebo prostřednictvím vhodné aplikace (Mentimeter, Padlet apod.). Samotná metodika předkládá několik otázek k úvodní fázi a také jejich předpokládané odpovědi. Je vhodné po skončení této části projít nejen žáky zapsané nápady, ale případně společně přidat některé významné geografické charakteristiky, pojmy či jevy, které jsou pro plánování pozemních komunikací důležité. Zde dochází také k ujištění, že žáci jednotlivým pojmům rozumí.

Stěžejní část hodiny je postavena na řešení fiktivního úkolu stavby pozemní komunikace, při kterém žáci řeší geografické úkoly (Kudy vést cestu? Ekonomická hlediska vs. environmentální dopad. Socioekonomický dopad na sídla a obyvatelstvo.). Zde má učitel možnost úkol přizpůsobit dané třídě – rozdělit role skupinám (místní samospráva, ekologická organizace, developer či stavební firma aj.). Cílem aktivity není jen vhodně naplánovat trasu nové komunikace, ale také získat její cenu. Na základě odlišného dělení skupin by pak v závěrečné reflexi měly zaznít odlišné cenové výsledky s argumenty, proč žáci volili právě tyto cesty. Součástí závěrečné reflexe by mělo být také vzájemné vrstevnické hodnocení jednotlivých projektů.

Jako alternativu je možné celou aktivitu provádět v digitálním prostředí (tabulkový editor, Canva, Padlet aj.). Nabízí se tak možnost měnit rozestavení geografických prvků, případně modelovat i některé reálné situace v okolí místa školy. Stejně tak lze přidat další faktory pro modelaci trasy na základě studia map – výškový profil, přírodní překážky (řeka, pohoří, les), velké sídlo s nutností obchvatu a další. Zde je však vyžadována zkušenost vyučujícího, aby materiály a množství nových prvků odpovídaly schopnostem třídy úkol splnit.