Pět vybraných osobností z historie informatiky II.

Dnes pokračujeme ve stručném představení dalších pěti osob, které měly nesporný vliv na informační revoluci a k jejichž životům není obtížné se v běžné výuce dostat. Vybrali jsme osobnosti, které se podíleli na tak běžných až všedních věcech, jako je programovací jazyk C, protokoly TCP/IP nebo operační systémy Linux či Windows.

Také v kontextu předchozího článku je zajímavé si všímat společných rysů jednotlivých postav, jako jsou univerzity, na kterých studovaly, nebo jejich obory – velká část z nich se věnovala fyzice, což je partie vědy, která je dnes v běžné výuce od informatiky poměrně oddělená. Dobré příklady osobností mohou být pro žáky vzorem v tom, že když mají opravdový zájem, mohou se mnohému naučit a něco dokázat.

Zvláště pro maturanty pak může být zajímavé zúčastnit se kurzů, které běží na Standfordově univerzitě a může se k nim připojit každý – Úvod do umělé inteligence, Machine Learning a Úvod do databází. Jde o špičkové kurzy, na kterých si studenti procvičí angličtinu a naučí se řadu věcí z informatiky. Pravdou je, že u nás zřejmě žádný kurz srovnatelné kvality na univerzitách neběží.

Vint Cerf

Vinton Gray Cerf (* 23. června 1943 New Haven) je americký informatik, který je označován za „otce internetu“. Společně s Bobem Kahnem totiž vytvořil komunikační protokoly TCP a IP v rámci projektu DARPA. Jde o dva nejvýznamnější protokoly, které stojí za fungováním internetu. Roku 2004 obdržel Turingovu cenu, mimoto získal řadu amerických (ale i jiných) státních vyznamenání a dalších cen. Od roku 2005 pracuje ve společnosti Google jako viceprezident a technologický evangelista.

Vystudoval informatiku na Stanfordu a následně krátce pracoval pro IBM jako systémový inženýr. Pokračoval v magisterském a doktorandském programu na Kalifornské univerzitě, věnoval se studiu paketových sítí a směrování. V roce 1976 se Cerf přesunul do DARPA, kde zůstal až do roku 1982. Je zakladatelem ICANN, tedy společnosti, která zajišťuje standardizaci internetových protokolů, a byl také mnoho let jejím ředitelem.

V současné době se věnuje výzkumu v oblasti tzv. vesmírného internetu. Jde o návrh internetu, který by nemusel být omezený pouze na pozemské vzdálenosti. Velké rozměry takto koncipované sítě s sebou přinášejí řadu problémů, především v oblasti vhodné implementace TCP. Na tomto projektu spolupracuje s NASA. Právě příprava infrastruktury pro vesmírný internet je jednou z nezbytných podmínek pro případné rozšíření lidstva mimo planetu Zemi. 

Bill Gates

William Henry Gates III. (* 28. října 1955 Seattle) je předseda představenstva společnosti Microsoft a její zakladatel. V roce 2011 byl druhým nejbohatším člověkem planety. Pochází ze staré americké rodiny a jeho otec byl právník. Po dokončení šesté třídy základní školy přestoupil na prestižní soukromou střední školu Lakeside School, kde měl možnost pracovat s počítačem a naučit se programovat. Jeho spolužákem bylspoluzakladatel Microsoftu Paul Allen. Po dokončení studií nastoupil na Harvardovu univerzitu, ale ve třetím ročníku ji opouští, aby se mohl naplno věnovat podnikání.

V roce 1975 vzniká Microsoft, který staví svůj prvotní úspěch na programovacím jazyku MS Basic. Koncem sedmdesátých let se mu podařilo uzavřít kontrakt se společností IBM, která se právě rozhodla vstoupit na trh, a začal používat její operační systém DOS. Ten se stal standardem v oblasti operačních systémů a společnosti přinesl jednoznačnou dominanci na trhu, kterou nezlomila ani neshoda s IBM a ukončení spolupráce. Po řadě verzí MS DOS přichází Microsoft s Windows, kterými si svoji pozici stále více upevňuje. Postupně do jeho repertoáru přibývají serverové či kancelářské aplikace, webový prohlížeč, přehrávač multimédií nebo webové služby.

V roce 1994 se Gates oženil s Melindou Frenchovou, se kterou má tři děti, a společně se soustavně věnují charitě. Gatesův přínos informatice je nesporně v tom, že byl jednou z klíčových osobností, která se podílela na jejím komerčním rozvoji a distribuci do rodin i firem. Často jsou naopak zmiňovány značně kontroverzní nákupy či patentové spory. 

Dennis Ritchie

Dennis MacAlistair Ritchie (9. září 1941 New York – 9. října 2011) byl jedním z nejvýznamnějších programátorů. Vystudoval fyziku a aplikovanou matematiku na Harvardově univerzitě a v roce 1967 nastoupil do zaměstnání v počítačovém výzkumném středisku Bellových laboratoří, kde také téměř celý život působil.

Společně s Kenem Thompsonem (autorem jazyka B, který je možné považovat za blízkého příbuzného s C) začal pracovat na vývoji nového operačního systému pro minipočítače – výsledkem byl vznik Unixu v roce 1971. To je možné považovat za velice významný milník, neboť z Unixu je pak odvozena řada dalších operačních systémů jako je Linux, Mac OS či BSD systémy. V současné době je přímá vývojová větev Unixu stále používaná na řadě specializovaných serverových operačních systémech,

O dva roky později Ritchie a Thompson přepsali původní Unix do programovacího jazyka C, který vytvořili tak, aby byl dobře použitelný pro programování operačních systémů. Roku 1978 vytvořil spolu s Brianem Kernighanem základní referenční příručku o tomto jazyce s názvem The C Programming Language, která je dodnes aktivně používaná. Jazyk je stále jedním z nejrozšířenějších jazyků, co se týče řádků kódu v něm napsaných, i když se v průběhu času několikrát proměnil a postupně uvolnil místo objektově orientovaným jazykům, které z něj ale více méně vycházejí – C++, ale také například Java.

V roce 1983 byl spolu s Kenem Thompsonem oceněn Turingovou cenou (obdoba Nobelovy ceny udílená za informatiku) „za rozvoj obecné teorie operačních systémů a zvláště za implementaci operačního systému UNIX“. V roce 1999 jim Bill Clinton udělil Národní vyznamenání za techniku. V roce 2011 Ritchie obdržel Japonskou státní cenu. 

Herbert A. Simon

Herbert Alexander Simon (15. června 1916 Milwaukee – 9. února 2001 Pittsburgh) byl americký vědec, který se zabýval počítačovou vědou, kognitivní psychologií, ekonomikou a filozofií. Jeho rodiče pocházeli z Evropy a měl i české předky. V jeho rodině je možné najít vinaře, zlatníky, pianisty, ale také elektrotechniky (jako byl jeho otec). V rodině byly židé, katolíci i protestanti, takže pocházel z prostředí skutečně různorodého.

V roce 1933 nastoupil na univerzitu v Chicagu a studoval zde společenské vědy a matematiku. Zajímal se také o biologii, ale odrazovala ho jeho barvoslepost a práce v laboratoři. V letech 1939 až 1942 působil jako ředitel výzkumné skupiny na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Když byl vyčerpán grant skupiny, přešel na Technologický institut v Illinois, kde působil jako profesor politické vědy v letech 1942–1949. Mezi lety 1950–1955 se věnoval studiu matematické ekonomie.

V roce 1975 získal Turingovu cenu za „studium umělé inteligence, psychologie lidského vnímání, zpracování seznamů“. Je tedy pokládán za jednoho ze zakladatelů sociální informatiky a umělé inteligence. Položil principy rozhodovacího přístupu k managementu, který považuje rozhodování za podstatnou část řízení, za což v roce 1978 získal Nobelovu cenu.

Jeho význam v informatice je nesporný, neboť otevřel zcela nové oblasti výzkumu, které se týkají především možnosti modelování lidského chování a interakce člověka s počítačem (HCI), což představovalo první počátky tvorby umělé inteligence, dodnes velice živého tématu. 

Linus Torvalds

Linus Benedict Torvalds (* 28. prosince 1969) je finský programátor švédského původu, známý především zahájením vývoje jádra operačního systému Linux a pozdější koordinací projektu. Narodil se v Helsinkách, ale jeho rodiče patřili ke švédské menšině ve Finsku. Jeho otec byl dokonce komunistou. Sám Linus navštěvoval Helsinskou univerzitu v letech 1988 až 1996 a ukončil ji s magisterským titulem z informatiky, s diplomovou prací nazvanou „Linux: A Portable Operating System“.

Od 1997 do 2003 pracoval pro Transmeta Corporation a nyní pracuje pro Open Source Development Labs, softwarové konsorcium v Beavertonu (stát Oregon). V současné době se již na vývoji jádra Linuxu příliš nepodílí, ale má na starosti především celkovou koordinaci projektu a dodržování licenčních podmínek.

Význam Linuxu je nedocenitelný. V současné době je nejpoužívanějším operačním systémem pro servery, je základem mobilní platformy Android nebo inteligentních domácností a spotřebičů. Je intenzivně používán v průmyslu, na domácích stanicích má ale jen mezi 1–3 %. Výhodou Linuxu je snadná modifikovatelnost libovolného nastavení a tím pádem možnost nastavit systém právě na konkrétní potřeby uživatele. Proto se používá především ve firmách. 

Závěr

V dalším díle seriálu se podíváme na historické milníky, které vedly k vzniku informatiky jako vědy, a projdeme nejstarší část její historie. Od prvních počítacích strojů až k počítačům prvních generací. Nebudou chybět ani zmínky o klíčových vědeckých projektech, které měly na její vznik velký význam.

Zdroje:

Kolektiv autorů. Vinton Gray Cerf. 2011. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: [http://en.wikipedia.org/wiki/Vinton_Gray_Cerf].  
Kolektiv autorů. William Henry Gates III. 2011. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Henry_Gates_III].  
Kolektiv autorů. Dennis MacAlistair Ritchie. 2011. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: [http://en.wikipedia.org/wiki/Dennis_MacAlistair_Ritchie].  
Kolektiv autorů. Herbert Simon. 2011. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: [http://en.wikipedia.org/wiki/Herbert_Alexander_Simon]
Kolektiv autorů. Linus Tovalds. 2011. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: [http://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Benedict_Torvalds].